Public Relations

Analýza publika a monitoring médií

Analýza publika a využití výzkumů pro PR

Nedílnou součástí Public Relations je i analýza publika. Ta je naprosto zásadním předpokladem k nastavení odpovídajícího sdělení, volbě média, formátu nebo náročnosti obsahu.

Patrik Schober, PRAM consulting

Veřejnost se stává názorovým trhem od chvíle, kdy se její pozornost obrací k nabídkám. Každý má názor, ať už nováček nebo expert, zákazník nebo náhodný kolemjdoucí. Společnost vytváří obraz sebe sama, nezávisle na tom, jestli to bylo jejím záměrem. Nicméně, společnost tento obraz může i ovlivnit: záleží jen na ní, zda se bude angažovat a vyvíjet vlastní aktivity.

Pokud chcete poznat lépe vaše klienty, zaměstnance nebo identifikovat nejvhodnější médium pro sdílení vašich informací, nezbývá vám nic jiného, než udělat menší domácí úkol.

V obecné rovině se budeme bavit o průzkumu trhu, mediálním průzkumu či analýze konkurence. Využít přitom můžeme odlišné kvalitativní i kvantitativní metody, které budou přímo korespondovat s typem průzkumu a našimi cíli. A jaké to jsou?

  • CAWI (Computer Assisted Web Interviewing) -  metoda sběru dat založená na komunikaci prostřednictvím webového dotazníku. Jedná se především o kvantitativní metodu, ale využití nachází i v kvalitativním výzkumu.
  • CAPI (Computer Assisted Personal Interviewing) - Spojuje možnosti osobního dotazování a elektronického formuláře. Respondent odpovídá na dotazy v rámci osobního setkání, výzkumník či jiná pověřená osoba odpovědi zaznamenává do elektronického formuláře.
  • PAPI (Pen-And-Paper-Interviewing) - Klasický formát osobního dotazování. Pero a papír a jedeš, výsledky se zpracovávají manuálně.
  • Hloubkové rozhovory - základní metoda kvalitativního výzkumu. Na rozdíl od kvantitativních metod nesleduje pouze co se děje a v jaké míře, ale sleduje především příčinné souvislosti.
  • Focus Group - další oblíbená metoda kvalitativního výzkumu. Otevírá diskuzi, která má za cíl odhalit společenské postoje a názory.
  • Pozorování - používá se v rámci kvalitativního i kvantitativního výzkumu. I pozorovat je potřeba důmyslně, takže se můžeme setkat s různými formami.
    • Formálnost pozorování: zde definujeme standardizované (máme definovány přesné parametry, které vyhodnocujeme) a nestandardizované pozorování (takové, kdy pozorovatel sám během pozorování vyhodnocuje, na co se zaměřit. Využívá se především v situacích, kdy zkoumáme nějaký nový prvek)
    • Zúčastněnost: při zúčastněném pozorování se pozorovatel stává součástí kolektivu. Stává se tak například zákazníkem či návštěvníkem eventu. Nezúčastněné pozorování lze volit v situaci, kdy zúčastněné pozorování není možné či není nezbytným předpokladem zasahovat do zkoumaného procesu.

Ideální ukázku Focus Group najdete třeba v dokumentu Český sen

 

 Na co se často zapomíná?

Identifikace firemní kultury: Mise, vize, firemní kultura. Na papíře to může vypadat idylicky, ale jaká je realita? Ztotožňují se Vaši zaměstnanci s myšlenkami, které jste si předsevzali? Jak komunikují? Sdílejí informace o Vaší firmě? Co všechno byste měli/mohli udělat, abyste získali relevantní data?

  • hodnoty vašich zaměstnanců
  • způsob komunikace zaměstnanců
  • typ vazeb v rámci pracovního kolektivu

Analýza mediálního dosahu

Mediální analýza pomáhá identifikovat způsob vnímání značky, respektive vazbu na konkurenci či celý trh. Vedle toho je však zcela zásadní s ohledem na přípravu koncepčního rozvoje firmy. Pomáhá odhalit nastupující trendy, případně identifikovat problémy, na které by mělo být reagováno.

Na co se v rámci analýzy zaměřit?

  • dosah
  • sentiment
  • témata
  • média
Jak provádět analýzu?

Správně nastavená klíčová slova jsou základ. Stejně tak je ovšem důležitá volba vhodného nástroje. Je tak potřeba vyhodnotit portfolio sledovaných online i offline médií, která daný nástroj sleduje a vyhodnocuje.

Jaké existují nástroje?

  • Monitora
  • Anopress
  • Toxin
  • Mediatoolkit