Chování spotřebitele a formování poptávky Pokračování - 2 06. 03. 2025 Olomouc Autor: doc. Ing. Magdaléna Drastichová, Ph.D. INDIVIDUÁLNÍ POPTÁVKA Individuální poptávka 18/38 Individuální poptávka 18/38 V celé kapitole budeme předpokládat, že oba statky jsou statky žádoucí (statky s pozitivní preferencí). Postupně budeme analyzovat vliv jednotlivých faktorů na poptávané množství. vVLIV ZMĚNY DŮCHODU SPOTŘEBITELE NA POPTÁVKU 18/38 18/38 Vliv změny důchodu na optimum spotřebitele a ICC Důchodová spotřební křivka 18/38 Důchodová spotřební křivka: ICC pro různé statky 18/38 Důchodová spotřební křivka 18/38 Důchodová spotřební křivka 18/38 Důchodová spotřební křivka: Vliv poklesu ceny statku X na ICC 1.Linie rozpočtu odpovídající úrovním důchodu H1J1 a H2J2, Øz nich odvodíme ICC. 2.Poklesne cena statku X: oběma úrovním důchodu odpovídají nové linie rozpočtu H1J1` a H2J2`, Øz ní odvodíme novou důchodovou spotřební křivku: ICC`. 18/38 Engelova křivka 18/38 Engelova křivka üEngelova křivka – pro různé typy statků se liší. ØVýznamné tři základní možnosti: 18/38 Stejně jako má ICC různý tvar v závislosti na charakteru statků, také Engelova křivka se pro různé typy statků liší. Z tohoto hlediska jsou významné tři základní možnosti Engelova křivka 18/38 Engelova křivka ü 18/38 Engelova výdajová křivka 18/38 Engelova výdajová křivka 18/38 Engelova výdajová křivka ü 18/38 Průměrný a mezní sklon ke spotřebě 18/38 V souvislosti s Engelovou výdajovou křivkou Poznámka: S průměrným a především mezním sklonem ke spotřebě se setkáváme i v makroekonomii. Formálně jsou to kategorie analogické výše zmíněnému MPC a APC, jejich vypovídající schopnost je ovšem odlišná. Důchodová elasticita poptávky 18/38 Důchodová elasticita poptávky 1.Oblouková elasticita: 2. 2. 2. 2.Pro velmi malé změny důchodu: elasticita v bodě: zde podle vzorce: 18/38 Důchodová elasticita poptávky 18/38 Důchodová elasticita poptávky 18/38 MPC a APC můžeme sledovat i v případě Engelovy výdajové křivky. Obě veličiny získáme z odpovídajících veličin pro Engelovu křivku tak, že je vynásobíme cenou statku X. APC na Engelově výdajové křivce je vlastně podíl výdajů na statek X na důchodu (PX · X/I). V případě důchodové elasticity poptávky ovšem dospějeme ke zcela stejným výsledkům u Engelovy křivky i Engelovy výdajové křivky – protože jde o podíl MPC a APC a podíl se nezmění, když čitatele i jmenovatele vynásobíme stejným číslem – v tomto případě PX. Závěry o hodnotách důchodové elasticity poptávky můžeme ilustrovat i pomocí Engelovy křivky a mezního a průměrného sklonu ke spotřebě. Víme, že pro normální statky je Engelova křivka rostoucí, její směrnice (neboli MPCX) je tedy kladná a podíl MPCX a APCX musí být rovněž kladný. Skutečnost, že důchodová elasticita poptávky po luxusních statcích je vyšší než jedna, můžeme vysvětlit opět pomocí Engelovy křivky. Je-li statek X statkem luxusním, potom s růstem důchodu roste APCX, protože – jak bylo řečeno – množství statku X roste rychleji než důchod spotřebitele. Aby byl průměrný sklon ke spotřebě rostoucí, musí být MPCX > APCX, neboli dodatečná jednotka důchodu vyvolá větší přírůstek spotřeby statku X, než odpovídá jeho podílu na původním důchodu spotřebitele. To ovšem znamená snížení podílu ostatních statků. Po změně důchodu se tedy podíl statku X na důchodu spotřebitele zvýší (viz vztahy průměrných a mezních veličin). Pokud je MPCX > APCX, podíl MPCX a APCX musí být vyšší než jedna. Rovněž tvrzení, že roste podíl luxusních statků na výdajích spotřebitele, které jsme uvedli u Engelovy výdajové křivky, je možno podpořit rostoucím APC. Roste-li APCX na Engelově křivce čili X/I, musí růst i APCX na Engelově výdajové křivce, čili PX1 · X/I (jelikož PX je konstantní). Podobně můžeme k vysvětlení důchodové elasticity poptávky po nezbytných statcích využít i vztahy MPC a APC. Protože APCX je klesající, což je typické pro nezbytné statky, musí být MPCX < APCX a jejich podíl tedy musí být menší než jedna. Důchodová elasticita všech spotřebovávaných statků: vSoučet důchodových elasticit všech spotřebovávaných statků vynásobených podílem těchto statků na důchodu spotřebitele je roven jedné. ü üVysvětlení: za daných předpokladů (neexistence úspor) zvýšení důchodu vede ke stejnému zvýšení celkové sumy výdajů na všechny spotřebovávané statky. ØVýdaje na nákup každého statku = součin jeho ceny a množství. 18/38 Důchodová elasticita všech spotřebovávaných statků: 18/38 Důchodová elasticita všech spotřebovávaných statků: 18/38 VLIV ZMĚNY DŮCHODU NA POPTÁVKU – SHRNUTÍ 18/38 Vliv změn ceny statku na poptávané množství 18/38 Při zkoumání vlivu změny ceny statku X předpokládáme, že cena statku Y a peněžní důchod jsou konstantní. Začneme opět indiferenční analýzou. Podobně jako změna důchodu, i změna ceny se projeví na linii rozpočtu, která se posouvá, resp. „pootáčí“. V důsledku toho se mění optimální kombinace statků X a Y. Současně se linie rozpočtu stává tečnou jiné indiferenční křivky, mění se úroveň užitku. Na rozdíl od změny důchodu se v důsledku změny ceny mění nejen poloha, ale i směrnice linie rozpočtu (neboli MRSE) – mění se relativní cena statků X a Y. To znamená, že se musí změnit i mezní míra substituce ve spotřebě (MRSC) optimální kombinace statků. Cenová spotřební křivka üSpojení bodů optima pro jednotlivé úrovně ceny statku X: ØCenová spotřební křivka (Price Consumption Curve, PCC) / Cenová stezka expanze (Price Expansion Path, PEP)]: üPCC: soubor kombinací statků X a Y maximalizujících užitek spotřebitele při různých cenách statku X (za jinak nezměněných okolností). 18/38 Cenová spotřební křivka – vlastnosti: 1.S poklesem ceny se PCC dostává do oblasti s vyšším užitkem. 2.PCC klesající: úsek mezi body Q a R na obr. násl. snímek – s poklesem ceny statku X spotřebitel nakupuje více statku X a méně statku Y. 3.PCC rostoucí: s poklesem ceny statku X roste poptávané množství statků X i Y. 4.Rohové řešení optima spotřebitele, kdy je optimální spotřební situace X = 0 a bod optima je na ose y: tento bod – počátek PCC (bod H na obr. násl. snímek). ØPCC nemůže za předpokladů konstantní ceny Y a důchodu stoupnout nad úroveň tohoto bodu; tento bod – maximální množství statku Y, které spotřebitel může nakoupit. 18/38 Cenová spotřební křivka: Vliv změny ceny na optimum a PCC 18/38 Cenová spotřební křivka 18/38 Poptávka: Každé ceně přiřadíme odpovídající množství statku X a získáme křivku poptávky. Osa x – množství statku X; osa y – jednotlivé úrovně ceny PX. Substituční a důchodový efekt 18/38 Substituční a důchodový efekt: normální statek Substituční a důchodový efekt 18/38 Substituční a důchodový efekt – grafické znázornění: 18/38 Substituční a důchodový efekt – grafické znázornění: 18/38 1.SUBSTITUČNÍ EFEKT: §Vždy negativní: v jeho důsledku je pohyb cenové změny a poptávaného množství protisměrný; ØPlatí 18/38 2.DŮCHODOVÝ EFEKT 18/38 Poznámka: Ačkoli platí δX/δI > 0, reálný důchod a tedy poptávané množství se pohybuje v opačném směru než cena. Proto je možno setkat se v literatuře s tvrzením, že důchodový efekt je pozitivní; je to otázka pojetí. 3.CELKOVÝ EFEKT 18/38 Poznámka: Ačkoli platí δX/δI > 0, reálný důchod a tedy poptávané množství se pohybuje v opačném směru než cena. Proto je možno setkat se v literatuře s tvrzením, že důchodový efekt je pozitivní; je to otázka pojetí. Rozklad na substituční a důchodový efekt pro méněcenné statky 18/38 Inferiorní statky (méněcenné statky) jsou takové, jejichž poptávka klesá, když roste důchod spotřebitele, a naopak roste, když důchod klesá. Jinými slovy, když si lidé mohou dovolit lepší alternativy, omezují spotřebu těchto statků. Příklady inferiorních statků: 1.Instantní polévky a levné potraviny – Například instantní nudle, levné konzervy nebo nejlevnější pečivo. Lidé je kupují více, když mají nízký příjem, ale pokud si mohou dovolit kvalitnější jídlo, jejich spotřeba klesá. 2.Městská hromadná doprava – Lidé s nižšími příjmy ji využívají více, ale jakmile si mohou dovolit auto, začnou ji používat méně. 3.Levné cigarety a alkohol – Když lidé mají omezený rozpočet, mohou kupovat levnější varianty, ale s rostoucím příjmem přecházejí na kvalitnější značky. 4.Použité oblečení a second-hand obchody – S vyšším příjmem si lidé častěji kupují nové a značkové oblečení místo levných nebo použitých kousků. 5.Nezdravé fast food jídlo – Některé levné fast foody, jako jsou hotdogy nebo levné hamburgery, mohou být častější volbou pro lidi s nižším příjmem, ale jakmile mají vyšší příjem, mohou preferovat zdravější nebo kvalitnější restaurace. 6.Balené pečivo a levné těstoviny – Lidé s vyšším příjmem mohou upřednostnit čerstvé pečivo z pekárny nebo kvalitnější těstoviny místo nejlevnějších variant ze supermarketu. 7.Levná elektronika – Například základní modely mobilních telefonů, notebooků nebo televizí jsou populární mezi lidmi s nižšími příjmy, zatímco bohatší spotřebitelé volí prémiové modely s lepšími funkcemi. 8.Sdílené bydlení a levné nájmy – Lidé s nižším příjmem si často pronajímají byty s více spolubydlícími, ale pokud jejich příjem vzroste, dávají přednost samostatnému bydlení nebo vlastnímu domu. CELKOVÝ, SUBSTITUČNÍ a DŮCHODOVÝ EFEKT pro MÉNĚCENNÉ STATKY 18/38 CELKOVÝ, SUBSTITUČNÍ a DŮCHODOVÝ EFEKT pro MÉNĚCENNÉ STATKY 18/38 při růstu ceny je samozřejmě situace opačná 3.CELKOVÝ EFEKT pro MÉNĚCENNÉ STATKY 18/38 Poznámka: Ačkoli platí δX/δI > 0, reálný důchod a tedy poptávané množství se pohybuje v opačném směru než cena. Proto je možno setkat se v literatuře s tvrzením, že důchodový efekt je pozitivní; je to otázka pojetí. CELKOVÝ, SUBSTITUČNÍ a DŮCHODOVÝ EFEKT pro MÉNĚCENNÉ STATKY 18/38 Giffenův paradox: 18/38 Giffenův statek 18/38 CELKOVÝ, SUBSTITUČNÍ a DŮCHODOVÝ EFEKT pro MÉNĚCENNÉ STATKY •V realitě: Giffenův paradox působí pouze pro omezený cenový interval: ØVyznačený úsek na PCC a křivce d (obr. násl. snímek): ØÚseky si navzájem odpovídají: interval, kde působí Giffenův paradox. 18/38 Pro převážnou většinu méněcenných statků má ovšem křivka poptávky normální klesající tvar. Giffenův paradox, PCC a křivka poptávky 18/38 Poznámka: Ačkoli platí δX/δI > 0, reálný důchod a tedy poptávané množství se pohybuje v opačném směru než cena. Proto je možno setkat se v literatuře s tvrzením, že důchodový efekt je pozitivní; je to otázka pojetí. Cenová spotřební křivka 18/38 Cenová elasticita poptávky üDůležitá vlastnost poptávky = její cenová elasticita. •Koeficient cenové elasticity poptávky: •Cenová elasticita v bodě: 18/38 Cenová elasticita poptávky 18/38 Cenová elasticita poptávky 18/38 Cenová elasticita poptávky 18/38 Cenová elasticita poptávky 18/38 Cenová elasticita poptávky 18/38 Cenová elasticita poptávky 18/38 V případě růstu ceny je situace samozřejmě opačná. Poznámka: Jde o zcela analogický vztah jako mezi celkovými příjmy firmy a elasticitou poptávky po její produkci. Je to totéž, jen se mění subjekt, z jehož pohledu problém zkoumáme. Pokud by statek X vyráběla jedna firma a nakupoval jeden spotřebitel, je výdaj spotřebitele (PX · X) analogický příjmu firmy (P · Q) Vliv změny ostatních cen na poptávku 18/38 Křížový substituční efekt – analogie substitučního efektu z předcházejícího výkladu: SUBSTITUČNÍ a DŮCHODOVÝ EFEKT: v tomto případe jde o tzv. KŘÍŽOVÝ SUBSTITUČNÍ a DŮCHODOVÝ EFEKT. Vliv změny ostatních cen na poptávku 18/38 Vliv změny ostatních cen na poptávku 18/38 Vliv změny ostatních cen na poptávku: substituty a komplementy 1.SUBSTITUTY: celkový efekt cenové změny = pozitivní: üStatky X a Y – substituty: množství statku X s růstem ceny statku Y roste: ü 2. 2.KOMPLEMENTY: celkový efekt křížové změny ceny = negativní: üS růstem ceny statku Y množství statku X klesá. 18/38 Z hlediska efektu změny ceny jednoho statku na poptávku po statku jiném rozlišujeme substituty a komplementy (substituční a komplementární statky). Vliv změny ostatních cen na poptávku: substituty a komplementy 18/38 Znaménko celkového efektu tedy závisí na charakteru statků z hlediska vzájemné nahraditelnosti. V případě substitutů převládá efekt substituční, v případě komplementů efekt důchodový. Kladné znaménko celkového efektu znamená pohyb poptávky ve stejném směru jako ceny, záporné znaménko pohyb poptávky opačně než cena. Potvrzuje se tedy, že růst ceny substitutu zvyšuje a růst ceny komplementu snižuje poptávku po sledovaném statku. Vliv změny ostatních cen na poptávku: substituty a komplementy 18/38 Znaménko celkového efektu tedy závisí na charakteru statků z hlediska vzájemné nahraditelnosti. V případě substitutů převládá efekt substituční, v případě komplementů efekt důchodový. Kladné znaménko celkového efektu znamená pohyb poptávky ve stejném směru jako ceny, záporné znaménko pohyb poptávky opačně než cena. Potvrzuje se tedy, že růst ceny substitutu zvyšuje a růst ceny komplementu snižuje poptávku po sledovaném statku. Vliv změny ostatních cen na poptávku: substituty a komplementy 18/38 V případě substitutů je možno statky vzájemně nahrazovat. To znamená, že změna ceny dává výrazný impuls k nahrazení statku relativně dražšího statke levnějším. Lze říci, že pro statek, který má blízký substitut, bude výrazný substituční efekt. A to jak ve smyslu substitučního efektu z paragrafu 3.3, tak ve smyslu křížového substitučního efektu. Pro i malá cenová změna vyvolá výraznou změnu optimální kombinace ve smyslu množství statku X a Y, znamená tedy realokaci ve výdajích spotřebitele. Pokud nejde o substituty dokonalé, je možno určit optimální kombinaci statků X a Y obvyklým způsobem. Pokud jde o dokonalé substituty, mohou být statky snadno navzájem nahrazeny, indiferenční křivky jsou přímky. Použijeme rohové řešení a dospějeme k závěru, že spotřebitel nakupuje buď statek X, nebo statek Y, podle poměru cen. V určitém bodě tedy změna ceny vyvolá úplné nahrazení spotřeby jednoho statku druhým. Jaký poměr cen tomuto bodu odpovídá, závisí na preferencích spotřebitele. Volbu optimální kombinace je možno popsat následujícím způsobem: Do určitého poměru cen spotřebitel nakupuje pouze statek X, vzroste-li relativní cena statku nad tento poměr, nakupuje pouze statek Y. Pokud naopak spotřebitel nakupuje pouze statek Y, při vzrůstu jeho relativní ceny ke statku X nad určitou mezní hodnotu nakupuje pouze statek X. Poznámka: Může nastat i situace, kdy jedna indiferenční křivka splývá s linií rozpočtu, neboli indiferenční křivka má stejnou směrnici jako linie rozpočtu. Potom není možno určit jeden bod optima, spotřebitel může zvolit jakoukoli kombinaci statků X a Y v rámci svého důchodu. Vliv změny ostatních cen na poptávku: substituty a komplementy 18/38 Vliv změny ostatních cen na poptávku: substituty a komplementy II.KOMPLEMENTY: spotřebovávány v určitém relativně stabilním poměru, který příliš nereaguje na cenové změny. Ø ØPokud nejde o dokonalé komplementy, výrazná změna poměru cen vyvolá poměrně malou změnu objemu poptávaného množství. 18/38 Znaménko celkového efektu tedy závisí na charakteru statků z hlediska vzájemné nahraditelnosti. V případě substitutů převládá efekt substituční, v případě komplementů efekt důchodový. Kladné znaménko celkového efektu znamená pohyb poptávky ve stejném směru jako ceny, záporné znaménko pohyb poptávky opačně než cena. Potvrzuje se tedy, že růst ceny substitutu zvyšuje a růst ceny komplementu snižuje poptávku po sledovaném statku. Vliv změny ostatních cen na poptávku: substituty a komplementy 18/38 Znaménko celkového efektu tedy závisí na charakteru statků z hlediska vzájemné nahraditelnosti. V případě substitutů převládá efekt substituční, v případě komplementů efekt důchodový. Kladné znaménko celkového efektu znamená pohyb poptávky ve stejném směru jako ceny, záporné znaménko pohyb poptávky opačně než cena. Potvrzuje se tedy, že růst ceny substitutu zvyšuje a růst ceny komplementu snižuje poptávku po sledovaném statku. Vliv změny ostatních cen na poptávku: substituty a komplementy 18/38 Křížová elasticita poptávky (eCD) 18/38 Křížová elasticita poptávky (eCD) 18/38 Například růst ceny základních potravin může způsobit pokles poptávky po žvýkačkách, protože významně ovlivní reálný důchod spotřebitele, avšak růst ceny žvýkaček jen nevýrazně ovlivní reálný důchod a naznamená pokles poptávky po základních potravinách. Čisté substituty a komplementy 18/38 Například růst ceny základních potravin může způsobit pokles poptávky po žvýkačkách, protože významně ovlivní reálný důchod spotřebitele, avšak růst ceny žvýkaček jen nevýrazně ovlivní reálný důchod a naznamená pokles poptávky po základních potravinách. Čisté substituty a komplementy 18/38 Pokud jsme totiž uvažovali o pozitivním křížovém substitučním efektu, vycházeli jsme z toho, že spotřebitel dá přednost statku levnějšímu před statkem dražším. Čisté substituty a komplementy 18/38 Pokud by jeden ze statků byl statek méněcenný, náš výklad křížového substitučního a zejména křížového důchodového efektu by to dále zkomplikovalo. Shrnutí vlivu změny cen ostatních statků na křivku poptávky 18/38 Vztahy mezi elasticitami - Součet elasticit 18/38 Pro analýzu vztahů mezi elasticitami poptávky – důchodovou, cenovou a křížovou – je důležitý jejich součet. Součet důchodové, cenové a křížové elasticity poptávky po daném statku se rovná nule, neboli (uvažujeme-li i nadále, že poptávka po statku X je ovlivněna pouze cenami PX, PY a důchodem spotřebitele). Pro jednoduchost budeme předpokládat nulovou křížovou elasticitu poptávky. Důchodová elasticita poptávky po luxusním statku je vyšší než jedna, důchodová elasticita poptávky po nezbytném statku je menší než jedna. Aby byl součet elasticit roven nule, musí být cenová elasticita poptávky v obou případech záporná. Přitom poptávka po luxusním statku bude cenově elastická a poptávka po nezbytném statku cenově neelastická. Vztahy mezi elasticitami - Součet elasticit 18/38 Vztahy mezi elasticitami - Součet elasticit 18/38 Vztahy mezi elasticitami - Součet elasticit 18/38 Ze vztahu na sn. 72 plyne další možná situace, kdy je cenová elasticita kladná. Pokud by byla záporná křížová elasticita poptávky (a v absolutní hodnotě spíše vyšší) a současně nízká kladná důchodová elasticita. (Při záporné důchodové elasticitě by šlo o Giffenův případ.) Potom by cenová elasticita mohla být kladná i pro normální statek. Co by tato situace znamenala ekonomicky? Šlo by o statek, který má blízký komplement a nebyl by významnou součástí výdajů spotřebitele. Tato situace je však spíše teoretickou konstrukcí. Elasticita substituce 18/38 Elasticita substituce 18/38 Tržní poptávka 18/38 Tržní poptávka 18/38 Tržní poptávka 18/38 Tržní poptávka §U tržní poptávky – umocňuje se význam vlivů: Øfaktory psychologické a etické. Ørozhodování spotřebitelů – často založeno na očekáváních budoucího vývoje v oblasti cen, důchodů (nemusí odpovídat reálnému vývoji). • 18/38 Efekt módy a snobské spotřeby 18/38 Pro různé úrovně poptávaného množství: různé křivky poptávky (MD500, MD 2 000, …, MD 10 000). To znamená, že při stejné ceně bude poptávka vyšší v případě, že je předpokládaná poptávka 10 000 kusů, než když je 500 kusů. Předpokládejme cenu P1 a poptávané množství 2 000. Pokud cena klesne z P1 na P2, vzrostla by poptávka na 3 000, avšak protože se zvýší počet spotřebitelů a statek se stává módním, stoupne poptávka až na 7 000. Efekt módy 18/38 Jde tedy o značně komplikované problémy, které do naší jednoduché analýzy není možné zahrnout. Efekt módy 18/38 Efekt snobské spotřeby §Opačný efekt než efekt módy: poptávka individuálního spotřebitele klesá s růstem počtu spotřebitelů, jak se spotřeba statku stává méně výlučnou. ü üZvýšení poptávaného zboží na trhu vyvolané poklesem ceny: zmírněno tím, že přiláká další spotřebitele a stává se tak méně exkluzivní: Øsnižuje individuální poptávku. 18/38 Efekt snobské spotřeby 18/38 Efekt snobské spotřeby 18/38 Jde tedy o značně komplikované problémy, které do naší jednoduché analýzy není možné zahrnout. DĚKUJI ZA POZORNOST