SYSTÉM MANAGEMENTU HOSPODAŘENÍ S ENERGIÍ EnMS 1 ČSN EN ISO 50001:2012 Ing. Jiří Krátký CERT Kladno, s.r.o. OSNOVA  Úvod do systému managementu hospodaření s energií  Požadavky normy ČSN EN ISO 50001:2012 – rámcově  Certifikační proces  Doporučení k zavádění systému managementu hospodaření s energií EnMS 2 ENERGETICKÝ MANAGEMENT  Jako jeden z hlavních cílů Státní politiky životního prostředí ČR 2012–2020 je – Zajištění závazku zvýšení energetické účinnosti do roku 2020 o 20%  Náklady na spotřebu energie v organizacích jsou poměrně značné (např. v oboru komerčních nemovitostí představují až 30 % provozních výdajů)  Dle vyhlášky č.480/2012 Sb. o energetickém auditu a posudku, par. 4, odst. 3 – v popisu stávajícího stavu předmětu EA je též odkaz na požadavky ISO 50001 a v par 5 – v doporučení energetického specialisty “návrh vhodné koncepce systému managementu hospodaření s energií“ 3 444444444444444444444444444  Zákon č. 103/2015 Sb., který mění zákon č. 406/2000 Sb. v § 9 Energetický audit nově stanovuje: (2) Podnikatel, který není malým nebo středním podnikatelem, je povinen zpracovat pro jím užívané nebo vlastněné energetické hospodářství energetický audit a dále jej pravidelně zpracovávat nejméně jednou za 4 roky. Povinnost zpracovat audit nemá ten podnikatel, který má zaveden a akreditovanou osobou certifikován systém hospodaření s energií podle české harmonizované normy upravující systém managementu hospodaření s energií nebo má zaveden a akreditovanou osobou certifikován systém environmentálního řízení podle české harmonizované normy upravující systémy environmentálního managementu, který zahrnuje energetický audit. ENERGETICKÝ MANAGEMENT 5555555555555555555555555555 Zákon se odkazuje na Doporučení komise ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků, malých a středních podniků č. 2003/361/ES : „Kategorie mikropodniků, malých a středních podniků je složena z podniků, které zaměstnávají méně než 250 osob a jejichž roční obrat nepřesahuje 50 milionů eur, a/nebo jejichž bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 43 milionů eur.“ Nezávislé podniky Partnerské podniky Propojené podniky ENERGETICKÝ MANAGEMENT OBJEKTY BEZ ENERGETICKÉHO MANAGEMENTU 6 TEPLO, ELEKTRICKÁ ENERGIE, ZEMNÍ PLYN STLAČENÝ VZDUCH, VODA, PHM, …. ČERNÁ SKŘÍŇKA ENERGETICKÝ MANAGEMENT  Energetický management je soubor opatření, jejichž cílem je efektivní řízení a snižování spotřeby energie.  Úkolem Energetického managementu je dosažení optimalizace provozu technologií, budov a areálu s dosažením co nejnižších nákladů na energie.  Systém managementu hospodaření s energií EnMS je soubor vzájemně propojených nebo působících prvků, na základě kterých je vytvářena energetická politika, cíle a procesy a postupy k dosahování těchto cílů 7 ČSN EN ISO 50001:2012 8 Systémy managementu hospodaření s energií – Požadavky s návodem k použití 9 1 Předmět  Umožňuje organizacím přijmout systematický přístup k dosahování neustálého zlepšování energetické náročnosti, včetně energetické účinnosti, využití a spotřeby energie  Nepředepisuje specifická kritéria týkající se energetické náročnosti  Byla vytvořena pro samostatné využití, ale může být sladěna nebo integrována s jinými systémy managementu  Je použitelná na jakoukoli organizaci  Může být potvrzena sebehodnocením a prohlášením o shodě nebo certifikací systému managementu hospodaření s energií externí organizací Koncepce prvků, obsažených v energetické náročnosti 10 Energetická náročnost Energetická účinnost Intenzita užití energie Ostatní Spotřeba energie Užití energie Energie elektřina, paliva, pára, teplo, stlačený vzduch a jiná podobná média 11 Model EnMS 11 4.3 Energetická politika 4.4 Energetické plánování (obecně, právní a další požadavky, přezkoumání spotřeby E, výchozí stav spotřeby E, ukazatele E náročnosti, E cíle a akční plány) 4.5 Zavádění a provoz (obecně, kompetence, výcvik a vědomí závažnosti, komunikace, dokumentace, řízení provozu, návrh) 4.6 Kontrola 4.7 Přezkoumání systému managementu 4.6.3 Interní audit EnMS 4.6.1 Monitorování, měření a analýza 4.6.4 Neshody, nápravy, nápravná a preventivní opatření Neustálé zlepšování 4.1 Všeobecné požadavky 4.2 Odpovědnost managementu 4.6.2 Hodnocení shody 4.6.5 Řízení záznamů 1215/06/2015 12 4.6 Přezkoumání vedením 4.2 Environmentální politika 4.3 Plánování 4.3.1 Environmentální aspekty 4.3.2 Právní a jiné požadavky 4.3.3 Cíle, cílové hodnoty a programy 4.4 Zavedení a provoz 4.4.1 Zdroje, úlohy odpovědnost a pravomoci 4.4.2 Odborná způsobilost, výcvik a povědomí 4.4.3 Komunikace 4.4.4 Dokumentace 4.4.5 Řízení dokumentů 4.4.6 Řízení provozu 4.4.7 Havarijní připravenost a reakce 4.5 Kontrola 4.5.1 Monitorování a měření 4.5.2 Hodnocení souladu 4.5.3 Neshoda, opatření k nápravě a preventivní opatření 4.5.4 Řízení záznamů 4.5.5 Interní audit Neustálé zlepšování A P DC EnMS je strukturováno obdobně jako EMS na základě cyklu PDCAEMS 131313131313131313131313131313 4 Požadavky na EnMS z ISO 50001 4.1 Všeobecné požadavky Organizace musí: a) vytvářet, dokumentovat, zavádět, udržovat a zlepšovat EnMS v souladu s požadavky této mezinárodní normy, b) určovat a dokumentovat předmět a hranice EnMS, c) stanovovat, jak bude plnit požadavky této mezinárodní normy s cílem dosahovat neustálého snižování své energetické náročnosti a zlepšování svého EnMS. 14141414141414141414141414141414 4.2 Odpovědnost managementu 4.2.1 Vrcholové vedení Angažovanost vrcholové vedení : • uplatňování energetické politiky, cílů, EnPI; • jmenování představitele vedení ; • jmenování týmu EnMS; • poskytování zdrojů ; • určení předmětu a hranic EnMS; • komunikování o významu EnMS; • zvažování energetické náročnosti při dlouhodobém plánování; • zajišťování měření výsledků a vyhodnocování EnPI; • provádění přezkoumání systému managementu. 151515151515151515151515151515151515 4.2.2 Představitel vedení Vrcholové vedení musí jmenovat představitele vedení s dostatečnými dovednostmi a kompetencemi pro: a) fungování EnMS v souladu s touto normou; b) identifikování osob pro spolupráci v EnMS; c) podávání zpráv o energetické náročnosti a výkonnosti EnMS vrcholovému vedení; d) Zajišťování podpory plnění energetické politiky; e) určování a sdělování odpovědností a pravomocí pro správné fungování EnMS; f) stanovování kritérií a metod pro zajištění efektivnosti EnMS; g) podporování energetické politiky a cílů na všech úrovních organizace. 1615/06/2015 16 VIZE POSLÁNÍ STRATEGIE (5 a více let) POLI- TIKA ENVI- RON. POLI- TIKA POLI- TIKA EnMS Prohlášení, které popisují organizaci tak, jakou chce být Účel nebo smysl působení organizaceVěda a technika Legislativa Konkurence a trh Vnitřní potenciál firmy SWOT Očekávání zákazníků a dalších zainteresovaných stran JAKOS- TI Marketingové analýzy Prohlášení organizace o jejích záměrech a zásadách, vztahujících se ke kvalitě, životnímu prostředí a energetické náročnosti(na 3-5 let) S jakými produkty, na jaké trhy, s jakou výkonností, vztahem k ochraně ŽP a energetickou náročností resp. náklady STRATEGICKÉ CÍLE (na 2-3 roky) MARKETINGOVÉ PLÁNY A MI XY Benchmarking CJ a PJ CE a PE Cíle EnMS, akční plány REALIZAČNÍ CÍLE A PROGRAMY (cílové hodnoty či kritéria plnění, odpovědnosti, termíny) 4.3 Energetická politika 17171717171717171717171717171717171717171717 4.4 Energetické plánování Energetické plánování musí: • být v souladu s energetickou politikou • vést k neustálému snižování energetické náročnosti. Doporučení: využití BENCHMARKINGU 18 Proces energetického plánování Vstupy do plánování Přezkoumání spotřeby energie Výstupy z plánování Minulá a současná užití energie • Relevantní proměnné ovlivňující významná užití energie • Náročnost A. Analyzuj užití a spotřebu energie B. Identifikuj oblasti významného užití a spotřeby energie C. Identifikuj příležitosti pro snižování energetické náročnosti • Základní stav spotřeby energie • EnPI • Cíle • Cílové hodnoty • Akční plány 1919191919191919191919191919191919191919191919 4.4.2 Právní a další požadavky Organizace musí: • průběžně identifikovat, zavádět a mít přístup k příslušným právním požadavkům a dalším požadavkům vztahujícím se k užití a spotřebě energie a energetické účinnosti, • zajistit, aby tyto požadavky byly brány v úvahu při vytváření, zavádění a udržování EnMS. 202020202020202020202020202020202020202020202020 4.4.3 Přezkoumání spotřeby energie Metodika a kritéria pro provádění přezkoumání spotřeby energie musí být dokumentována. Organizace musí: a) analyzovat užití energie a její spotřebu • ze současných zdrojů energie • hodnotit minulé a současné užití energie a její spotřebu; b) identifikovat oblasti významného užití energie, tj.  zařízení, vybavení, systémy, procesy a pracovníky ovlivňují užití a spotřebu energie;  k nim významné proměnné;  určovat současnou energetickou náročnost těchto zařízení, vybavení, systémů a procesů;  odhadovat budoucí užití a spotřebu energie; 2121212121212121212121212121212121212121212121212121 4.4.3 Přezkoumání spotřeby energie c) stanovit priority a příležitosti pro snižování energetické náročnosti. Příležitosti se mohou týkat: • potenciálních zdrojů energie • využití obnovitelné energie • alternativních zdrojů energie, jako je odpadní energie atd. Přezkoumání spotřeby energie musí být aktualizováno: • ve stanovených intervalech • Při zásadních změnách zařízení, vybavení, systémů nebo procesů. Příklad: 222222222222222222222222222222222222222222222222222222 4.4.4 Výchozí stav spotřeby energie Organizace musí vytvářet výchozí stavy spotřeby energie: • z úvodního přezkoumání spotřeby energie, • zohlednit data z vhodného časového úseku. Změny energetické náročnosti by měly být porovnávány s výchozím stavem spotřeby energie. Změny výchozího stavu musí být prováděny když: a) EnPI nadále neodrážejí užití a spotřebu energie nebo b) vznikly zásadní změny v procesech, provozu nebo energetických systémech nebo c) na základě předem stanovených podmínek. 23232323232323232323232323232323232323232323232323232323 4.4.5 Ukazatele energetické náročnosti Organizace musí určit EnPI vhodné pro monitorování a měření své energetické náročnosti. EnPI musí být přezkoumávány a vhodným způsobem porovnávány s výchozím stavem spotřeby energie. Příklad: 2424242424242424242424242424242424242424242424242424242424 4.4.6 Energetické cíle, cílové hodnoty a akční plány EnMS • cíle pro relevantní funkce, úrovně, procesy nebo zařízení • u cílů a cílových hodnot musí být vytvořeny časové rámce • cíle a cílové hodnoty musí být v souladu s energetickou politikou • k podpoře splnění cílů musí být určeny akční plány Respektování: • právních a dalších požadavků, • oblastí s významným užitím energie, • příležitostí ke snižování energetické náročnosti, • finančních, provozních a obchodních podmínek, • technologických možností, • názorů zainteresovaných stran. 25252525252525252525252525252525252525252525252525252525252525 4.5 Zavádění a provoz 4.5.1 Obecně Využívání: • akčních plánů • další výstupů z procesu plánování 4.5.2 Kompetence, výcvik a vědomí závažnosti • identifikace potřeb výcviku v souvislosti s řízením významných užití energie a provozem EnMS • zajištění vhodného vzdělávání, výcviku, dovedností a zkušeností osob ovlivňujících významná užití energie • Obecně – podporování povědomí o správném výkonu činnosti v souladu s cíli, politikou a požadavky na EnMS 262615/06/2015 26 DELEGACE ODPOVĚDNOSTÍ V RÁMCI ISŘ ORGANIZAČNÍ ŘÁD A NAVAZUJÍCÍ ORGANIZAČNÍ DOKUMENTACE Odpovědnosti vztažené na konkrétní funkci POPIS FUNKCE Název funkce: …….. ODPOVĚDNOSTI: -………… -………… PRAVOMOCI: -………… PŘÍRUČKA EMS NAVAZUJÍCÍ DOKUMENTACE EMS NAVAZUJÍCÍ DOKUMENTACE EnMS Odpovědnosti vztažené na konkrétní funkci Odpovědnosti vztažené na konkrétní funkci PŘÍRUČKA EnMS 27 POŽADOVANÁ KVALIFIKACE NA FUNKCI (OPTIMÁLNÍ) SKUTEČNÁ KVALIFIKACE PRACOVNÍKA NA FUNKCI ROZDÍL PLÁN VÝCVIKU 4.5.2 Kompetence, výcvik a vědomí závažnosti 282828282828282828282828282828282828282828282828282828282828282828 4.5.3 Komunikace Podpora interní komunikace: • o problematice energetické náročnosti a EnMS, • k návrhům na zlepšování EnMS. Rozhodnutí o externí komunikaci: • o své energetické politice, • EnMS • energetické náročnosti Pokud se rozhodne komunikovat externě, musí vytvořit a zavést způsob externí komunikace. 292915/06/2015 29 EXTERNÍ DOKUMENTACE právní předpisy technické normy dokumentace strojů a zařízení STRATEGICKÉ DOKUMENTY - politika a cíle PE OŘ SME PI, PŘ,… …….. SM ….. Popisy funkcí NÁVAZNÁ DOKUMENTACE 1.vrstva 2.vrstva (kdo, co) 3.vrstva (jak) Vysvětlivky: PE …Příručka EnMS SME, SM…směrnice PI …. pracovní instrukce OŘ …Organizační řád PŘ … provozní řády 4.5.4 Dokumentace Organizace musí mít popsány klíčové součásti EnMS a jejich vzájemné vazby. 303030 PE SM PI Provozní řády Technické normy Právní předpisy … FORMÁLNÍ ÚPRAVA - OBSAH - - OVĚŘOVÁNÍ PLATNOST ROZDĚLOVÁNÍ A SEZNAMOVÁNÍ EVIDENCE POUŽITÍ ZMĚNOVÉ ŘÍZENÍ A REVIZE ULOŽENÍ, ARCHIVACE A SKARTACE ČINNOST DOKUMENT 4.5.4 Dokumentace - řízení dokumentů 3131313131313131313131313131313131313131313131313131313131313131313131313131 4.5.5 Řízení provozu Identifikování a plánování provozních činností a činností údržby s vlivem na významná užití energie • v souladu s energetickou politikou, cíli a akčními plány, • za specifikovaných podmínek, a to prostřednictvím: • kritérií pro provozování a udržování efektivního užití energie; • provádění údržby zařízení a vybavení v souladu s provozními kritérii; • vhodnou komunikací a provozním řízením pracovníků 32323232323232323232323232323232323232323232323232323232323232323232323232323232 4.5.6 Návrh Brát v úvahu příležitosti pro snižování energetické náročnosti • při navrhování nového, změněného nebo renovovaného zařízení, vybavení, systémů a procesů s významným vlivem na svou energetickou náročnost. Výsledky začlenit: • do specifikace, • návrhu, • nákupních činností relevantních projektů. 3333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333 4.5.7 Nakupování energetických služeb, produktů, vybavení a energie Pokud má předmět nákupu vliv na významná užití energie, musí organizace: • informovat dodavatele o hodnocení nabídky i na základě energetické náročnosti. Organizace musí stanovit a dokumentovat specifikace pro nakupování energie s cílem dosahovat efektivního užití energie. 343434343434343434343434343434343434343434343434343434343434343434343434343434343434 4.6 Kontrola 4.6.1 Monitorování, měření a analýza Zaměření na klíčové charakteristiky provozu, které určují energetickou náročnost. a) významná užití energie; b) relevantní proměnné týkající se významných užití energie; c) EnPI; d) efektivnost akčních plánů při dosahování cílů a cílových hodnot; e) srovnání skutečné spotřeby energie se spotřebou očekávanou. Zavedení plánu měření spotřeby energie. 3535353535353535353535353535353535353535353535353535353535353535353535353535353535353535 4.6 Kontrola 4.6.1 Monitorování, měření a analýza Dodržování zákona č. 505/1990 Sb. (o metrologii). Zajišťování: • kalibrací měřidel • nebo jiných způsobech zajišťování přesnosti a opakovatelnosti. Nutnost zkoumání významných odchylek v energetické náročnosti a reakce na ně. 363636363636363636363636363636363636363636363636363636363636363636363636363636363636363636 4.6.2 Hodnocení shody s právními a dalšími požadavky Provádí se: • v plánovaných intervalech, • u těch, ke kterým se zavázala ve vztahu k užití a spotřebě energie. 37373737373737373737373737373737373737373737373737373737373737373737373737373737373737373737 4.6.3 Interní audit EnMS Provádění interních auditů v plánovaných intervalech, aby bylo zajištěno, že EnMS:  je v souladu s plánovanými opatřeními EnMS, včetně požadavků ISO 50001;  je v souladu se stanovenými energetickými cíli a cílovými hodnotami;  je efektivně zaveden a udržován a snižuje energetickou náročnost. 383838383838383838383838383838383838383838383838383838383838383838383838383838383838383838383838 4.6.4 Neshody, nápravy, nápravná a preventivní opatření Využívání postupu, zahrnujícího: a) určování příčin neshod nebo potenciálních neshod; b) hodnocení potřeby opatření; c) přezkoumávání neshod nebo potenciálních neshod; d) stanovování a zavádění potřebného vhodného opatření; e) vytváření a udržování záznamů o nápravných a preventivních opatřeních; f) přezkoumávání efektivnosti provedených nápravných nebo preventivních opatření. 3939393939393939393939393939393939393939393939393939393939393939393939393939393939393939393939393939 4.6.5 Řízení záznamů Povinnost vytvářet a udržovat záznamy pro prokazování shody • s vlastními požadavky na EnMS, • s požadavky normy ISO 50001, • a pro prokazování dosažených výsledků v rámci energetické náročnosti. Záznamy musí být trvale čitelné, identifikovatelné a dohledatelné vzhledem k související činnosti. 404040404040404040404040404040404040404040404040404040404040404040404040404040404040404040404040404040 4.7 Přezkoumání systému managementu Je bilancováním výsledků EnMS: • provádí vedení organizace, • v plánovaných intervalech, • zajišťuje se tím jeho stálá vhodnost, přiměřenost a efektivnost. 41414141414141414141414141414141414141414141414141414141414141414141414141414141414141414141414141414141 4.7 Přezkoumání systému managementu Předmět přezkoumání: a) opatření plynoucí z předchozích přezkoumání ; b) přezkoumání energetické politiky; c) přezkoumání energetické náročnosti a souvisejících EnPI; d) výsledky hodnocení shody s právními požadavky a změny právních požadavků a dalších požadavků, ke kterým se organizace zavázala; e) plnění energetických cílů a cílových hodnot; f) výsledky auditu EnMS; g) stav nápravných a preventivních opatření; h) předpokládaná energetická náročnost pro další období; i) doporučení ke zlepšování. Výstupem je záznam o závěrech vedení s reakcemi na doporučení, neshody, abnormality a negativní trendy. 4242 OBECNÝ PRŮBĚH CERTIFIKACE 4343 44 DOPORUČENÍ K ZAVÁDĚNÍ A UPLATŇOVÁNÍ EnMS  Systém managementu hospodaření s energií je součástí celkového systému řízení !!!  Respektovat maximální integraci s jinými systémy managementu. Při zavádění EnMS jsou klíčovými pracovníky mnohdy jiní, než odpovídají za QMS, EMS apod. Pozor na zanášení duplicitních postupů (stanovování programů – akčních plánů, využití stávajících popisů činností funkcí, řízení dokumentů a záznamů, postupy NO/PO, interních auditů, metrologie, …). 4545 DOPORUČENÍ K ZAVÁDĚNÍ A UPLATŇOVÁNÍ EnMS  Fungování a přínosy EnMS silně ovlivňuje kvalifikace pracovníků !!!  Zavádění a uplatňování systému – nutná odbornost na systémy managementu a odbornost energetická (obvykle 1 kvalifikovaná osoba, problém s odborností interních auditorů, pracovníků provádějící soulad, …).  Nutnost posílení znalostí pracovníků na útvarech při výkonu činností související s energetickou náročností (např. činnost nákupčích, údržbářů, dispečerů výroby, pracovníků kteří navrhují pracoviště a části zařízení apod.).  Z toho plyne zajištění ne plošného školení, ale školení pro vybrané skupiny pracovníků 4646 DOPORUČENÍ K ZAVÁDĚNÍ A UPLATŇOVÁNÍ EnMS  Energetický tým  Pro fungování EnMS se zřizuje tzv. Energetický tým. Je třeba stanovit jeho náplň při zavádění EnMS a potom při jeho udržování, jinak se jeho aktivity vytratí.  Orientace na skutečné přínosy  Předpoklad konkurenceschopných cen produktů  Podmínka pro podporu EnMS ze strany vedení  Snižování nákladů na energii – účelný základ pro motivaci pracovníků  Prvořadé využití opatření ke zlepšování energetické náročnosti bez nutnosti investic (např. organizační a nenáročná technická opatření)  Investiční akce s přiměřenou dobou návratnosti investic 474747 DOPORUČENÍ K ZAVÁDĚNÍ A UPLATŇOVÁNÍ EnMS  Plánování  Využití zpráv z energetických auditů  Ohodnocení významnosti spotřeby různých forem energie • pokud má spotřebič menší spotřebu než např. 5 % z celkové spotřeby energie, nemá smysl se s ním zabývat • pokud je např. spotřeba vzduchu nevýznamná, může být zahrnuta do spotřeby elektrické energie • vhodné je např. méně významné spotřeby energie vést „pod čarou“  Důsledněji se zabývat určováním všech možných vlivů na významné spotřeby energie (tzv. relevantních proměnných)  Např. účinnost spotřebičů, množství ohřívaných výrobků v peci s ohledem na její kapacitu, čistota oken a světlíků ovlivňuje - to vše ovlivňuje spotřebu energie 48484848 DOPORUČENÍ K ZAVÁDĚNÍ A UPLATŇOVÁNÍ EnMS  Plánování  Odhady a propočty spotřeby energie strojů, linek, zařízení budov apod. mohou být 1. krokem, za kterým následuje rozhodnutí o instalaci vhodných měření. Měření na jednotlivých spotřebičích, linkách či skupinách strojů umožňuje objektivní monitorování a vyhodnocování stanovených EnPI.  Vhodné mít stanoveny ukazatele energetické náročnosti na výrobek a mít zajištěno jejich pravidelné sledování v čase 4949494949 DOPORUČENÍ K ZAVÁDĚNÍ A UPLATŇOVÁNÍ EnMS  Plánování - Co je vhodné v rámci EnMS monitorovat a měřit: 1) Plnění smluvních hodnot • elektřina - ¼ hodinové maximum, účiník • zemní plyn - maximální denní odběr v m3 2) Spotřeby spotřebičů, resp. jejich skupin • osvětlení • vzduchotechnika • kompresory • stroje a zařízení s velkou spotřebou (pece, velká točivá zařízení, chlazení, …) • výrobní linky, které jsou nasazovány do provozu jako celek 505050 DOPORUČENÍ K ZAVÁDĚNÍ A UPLATŇOVÁNÍ EnMS  Energetické cíle a akční plány – nejčastější:  instalace „inteligentního“ osvětlení  využití odpadního tepla  omezování spotřeby energie v závislosti na průběhu výroby (např. topení na nahřívacích lisech při delších přestávkách či výpadcích ve výrobě)  rekonstrukce energetického zařízení a náhrada za účinnější  čistění rekuperací vzduchotechniky  doplňování regulace vytápění hal vzduchotechniky  instalace vratových clon – s vytápěním a bez vytápění  dvojitá vjezdová vrata  izolace rozvodů topné soustavy (včetně rozdělovačů) 51515151 DOPORUČENÍ K ZAVÁDĚNÍ A UPLATŇOVÁNÍ EnMS Příklad - výsledky projektu „inteligentního osvětlení“: Výrobní hala o rozměrech 106 x 90 x 11 m, výška zavěšení 8 m Původní osvětlení – zářivky 2x58 W (422 ks), výbojky 400 W (130 ks), instalovaný příkon 122 kW, spotřeba cca 1 018 tis. kWh/r Nové osvětlení – řiditelné výbojky 400 W (122 ks), instalovaný příkon 54 kW, spotřeba cca 354 tis. kWh/r Investiční náklady – cca 3 000 000,- Kč Návratnost – 1,7 roku Životnost výbojky – 30 000 hodin = 3,57 roku 5252525252 DOPORUČENÍ K ZAVÁDĚNÍ A UPLATŇOVÁNÍ EnMS Příklad - pokračování: Nové možnosti dané realizací projektu: • optimalizace svícení s ohledem na instalované stroje a změny v jejich rozmístění, jiná intenzita světla na pracovištích výroby, kontroly, ve skladech apod. • možnost regulace od 50 % do 100 % výkonu • zařazování světel do skupin pro jejich nastavení a řízení Nutnost čištění světel v kvartálním cyklu. 53535353 DOPORUČENÍ K ZAVÁDĚNÍ A UPLATŇOVÁNÍ EnMS  Energetické cíle a akční plány  Akční plány stanovovat tak, aby se přes ně dalo zejména plnění stanovených cílů řídit. Obvykle se jedná o projekty zlepšování (rekonstrukce chlazení, osvětlení apod.), což zasluhuje i projektového řízení (přesný harmonogram činností, odpovědnosti, naplánované zdroje, koordinaci, …). 5454  Při zavádění EnMS neopomenout zejména:  Provedení kontroly infrastruktury z hlediska stavu (např. izolace potrubí, funkčnosti regulačních prvků a jejich nastavení apod.) – odstranění zjevných nedostatků  Doplnění postupů údržby infrastruktury z energetického pohledu  Preventivní a běžnou údržbou (např. kontroly úniků vzduchu z rozvodů, stavu termostatů)  Revizemi vybraných zařízení (kotlů, klimatizačních jednotek) DOPORUČENÍ K ZAVÁDĚNÍ A UPLATŇOVÁNÍ EnMS 555555  Při zavádění EnMS neopomenout zejména:  Stanovení podmínek pracovního prostředí - zejména teploty v provozních halách, světelných podmínek na pracovištích, skladech, … a v souvislosti s možnostmi i postupy regulace  Určení odpovědností za činnosti jako jsou: regulace teploty v halách, zhasínání světel, vypínání strojů, provádění odečtů energie, ….  Zajištění interních postupů pro nákup strojů, zařízení a spotřebičů s prioritou nízké energetické náročnosti, resp. vysoké účinnosti DOPORUČENÍ K ZAVÁDĚNÍ A UPLATŇOVÁNÍ EnMS ZAVÁDĚNÍ SYSTÉMU HOSPODAŘENÍ S ENERGIÍ  Při zavádění EnMS neopomenout zejména:  V případě většího množství vozidel se zaměřit i na logistiku (vytěžování vozidel, plánování tras apod.)  Řízení výroby – v případě výrobních linek a agregátů (velkých spotřebičů) se zabývat i optimalizací jejich provozu ve směnách  Vyškolení různých skupin zaměstnanců, jaká energetická hlediska by měli zvažovat při jejich běžných činnostech (např. pracovníci navrhující nová pracoviště, přestavby výrobních linek apod.) 56 57 Shrnutí podmínek úspěšného zavedení, certifikace a dlouhodobé udržitelnosti EnMS  Klíčová a nezastupitelná role jednatele/ředitele organizace ve které se uplatňuje EnMS  existující velký potenciál u spotřebičů a v oblastech užití energie ke snižování energetické náročnosti  kvalitní podklady pro plánování v EnMS (např. energetický audit nebo kvalitně zpracovaná studie)  aktivní a kvalifikovaný personál (energetik, správce budov, vedoucí údržby apod.)  vhodný motivační program, podporují zlepšovací návrhy ke snižování energetické náročnosti  investovat do měřícího zařízení tak, aby bylo možné měřit a monitorovat důležité spotřebiče, jejich skupiny, linky apod. – tím si vytvářet základnu dat ukazující potenciál dalšího zlepšování DĚKUJI ZA POZORNOST ! 58 Ing. Jiří Krátký, CERT Kladno, s.r.o. mobil: 606641880 e-mail: kratky@cert.cz