ENERGETICKÝ MANAGEMENT
9. Energetická koncepce ČR


Energetická koncepce ČR
•Mezi hlavní cíle Státní energetické koncepce patří zajistit dostatek energií pro lidi i firmy za
přijatelné ceny, posílení energetické bezpečnosti a dekarbonizace ekonomiky. Koncepce také podle
premiéra klade důraz
i na decentralizaci a digitalizaci energetiky, masivní využití OZE a také komunitní energetiku.

LEGISLATIVNÍ RÁMEC
•Legislativní rámec Státní energetické koncepce ČR je dán zákonem č. 406/2000 Sb. o hospodaření
energií, konkrétně § 3 tohoto zákona. Detailnější rámec pro její zpracování je pak stanoven
nařízením vlády č. 349/2022 Sb.

Strategické priority a koncepce rozvoje významných oblastí
•Navrhuje se zachování pěti strategických priorit:
–i) energetická bezpečnost,
–ii) dekarbonizace energetického mixu;
–iii) energetická účinnost;
–iv) mezinárodní spolupráce, vnitřní trh a infrastruktura;
–v) vzdělávání a výzkum, vývoj a inovace.

Energetická bezpečnost
•Zajistit bezpečné a spolehlivé dodávky paliv a energií na úrovni neomezující rozvoj hospodářství
ČR a za dostupné ceny neohrožující jeho konkurenceschopnost, hlavně prostřednictvím zvyšování
energetické efektivity, rozvoje zdrojů (zejména výstavbou kapacit vhodné velikosti a struktury pro
výrobu elektřiny), síťové energetické infrastruktury (především obnovou a modernizací elektrizační
a plynárenské soustavy
a zvyšování kapacit přeshraničních propojení) a prvků pro řízení a vyrovnávání lokální nebo časové
nerovnováhy (zejména uplatňováním technologií akumulace energie, optimalizace spotřeby
prostřednictvím chytrých sítí a technických prostředků obrany proti vzniku a šíření síťových
poruch), dále prostřednictvím zahraniční politiky ČR
a mezinárodní spolupráce (hlavně rozvojem vzájemných ekonomických vztahů, diverzifikací zdrojových
oblastí a přepravních tras pro dodávky plynu, ropy a elektřiny
z obnovitelných zdrojů do ČR, koordinací řízení energetických sítí nebo společným řešením
mimořádných situací) a prostřednictvím připravenosti na řešení stavů nouze
v energetice či kontroly státu ve strategických společnostech.
•

Dekarbonizace energetického mixu
•Zajistit přechod od převažující orientace energetického mixu na využívání fosilních paliv
(především uhlí v elektroenergetice a v teplárenství a vytvářet podmínky pro ukončení využívání
uhlí k roku 2033  a ropných produktů v dopravě s koncem využívání do roku 2050) k
diverzifikovanější struktuře primárních energetických zdrojů, zejména prostřednictvím posílení role
jaderné energetiky, využití potenciálu obnovitelných zdrojů energie daného
geograficko-geologicko-klimatickými podmínkami ČR,  rozvoje krátkodobé i sezónní akumulace energie,
a rozvoje pokročilých nízkouhlíkových pohonných hmot včetně elektřiny, s využitím nefinančních a
ekonomicky efektivních finančních nástrojů, především z prostředků Fondů EU a výnosů
z energetických daní a poplatků a prodeje povolenek na emise skleníkových plynů.

Energetická účinnost
•Zajistit naplňování cílů a závazků ČR v oblasti energetické účinnosti prostřednictvím podpory
jejího zvyšování v procesech získávání a přeměn (zejména uplatňováním parametrů nejlepších
dostupných technik a rozvojem kombinované výroby elektřiny a tepla), přenosu a rozvodu (hlavně
snižováním ztrát) a konečného užití energie (především snižováním energetické náročnosti budov a
zvyšováním účinnosti spotřebičů, pohonů a technologických procesů) s využitím nefinančních nástrojů
(zejména technické pomoci, vzdělávání či osvěty) a ekonomicky efektivních nástrojů finančních
s dostatečnou alokací veřejných prostředků, především v rámci Fondů EU a z výnosů z prodeje
povolenek na emise skleníkových plynů.

Mezinárodní spolupráce, vnitřní trh a infrastruktura (1)
•Zajistit rozvoj, koordinaci a účinné prosazování mezinárodní energetické politiky sledující
základní cíle tvořené bezpečností dodávek, konkurenceschopností
a udržitelností a podporující roli ČR jako významné tranzitní země, včetně aktivní spolupráce v
rámci energetických regionálních sdružení a organizací, podporovat tvorbu účinné a akceschopné
společné energetické politiky EU založené na rovnoprávnosti členských států, včetně zachování
suverenity nad volbou energetického mixu, a na respektování principů technologické neutrality
a nákladové efektivity pro realizaci dekarbonizačních cílů a její jednotné prosazování vůči třetím
zemím a pokračovat v integraci vnitřního trhu s energií EU za účelem odstranění všech bariér mezi
členskými státy a regiony, včetně zlepšování spolupráce ve směru uplatňování mechanismů společného
postupu při plánování, řízení a rozvoji energetických soustav, zejména v oblasti střední Evropy.

Mezinárodní spolupráce, vnitřní trh a infrastruktura (2)
•Zajistit dlouhodobě stabilní a předvídatelnou regulaci sektoru energetiky a koordinované plánování
rozvoje a efektivní realizaci energetické infrastruktury s ohledem na vzájemnou provázanost sektorů
a komplementaritu různých zdrojů energie a dalších technologií a včasnou připravenost energetických
sítí na všechny kapacitní požadavky (zejména v souvislosti s rozvojem a změnou struktury výroby
a zvyšováním spotřeby elektřiny, růstem využití plynných paliv pro výrobu elektrické energie a
tepla a využitím potenciálu pro tranzit především v oblasti plynárenství a ropy
a ropných produktů), včetně územní ochrany ploch a koridorů pro energetické a související stavby,
minimalizace souhrnné doby výstavby liniových staveb, implementace nových prvků do systémů řízení a
regulace a financování s maximálním využitím regulačních nástrojů a prostředků EU.

Vzdělávání a výzkum, vývoj a inovace (1)
•Zajistit odpovídající množství kvalitních odborníků pro oblast energetiky potřebné pro generační
obměnu technické inteligence v energetice
a průmyslu zejména prostřednictvím dostatečného počtu absolventů středních odborných škol a učilišť
a vysokých škol specializovaných na energetické a strojírenské obory, změny struktury znalostí a
dovedností absolventů technických oborů včetně zvýšení míry multioborových kompetencí a praktických
poznatků se zohledněním potřeb tuzemských firem a zlepšení atraktivity těchto oborů.

Vzdělávání a výzkum, vývoj a inovace (2)
•Zajistit zvýšení finančních prostředků na podporu výzkumu, vývoje
a inovací v oborech energetiky a strojírenství, podporovat projekty výzkumu a vývoje specificky
zaměřené na nové výzvy a trendy v energetice, především v oblastech její dekarbonizace,
decentralizace, digitalizace a demokratizace, s výstupy přispívajícími k dosažení střednědobých
i dlouhodobých cílů a závazků ČR včetně zvýšení míry zapojení tuzemských výzkumných kapacit do
stávajících i budoucích mezinárodních aktivit a projektů, zejména na úrovni EU, a vytvářet podmínky
pro posílení vzájemných vazeb
a prohloubení spolupráce mezi základním a aplikovaným výzkumem v energetice, školstvím a tuzemskými
výrobci v oblasti energetiky
a energetického strojírenství a pro zlepšení přenosu nových vědecko-technických poznatků do praxe.

Klíčové technologie v rámci širších trendů



Státní energetická koncepce
•Mezi hlavní cíle Koncepce patří "ponechat společnost ČEPS, a.s. ve výhradním vlastnictví státu
a zachovat dominantní vliv státu ve společnosti ČEZ, a.s.". (Podle rozhodnutí městského soudu v
Praze je však tato pasáž v rozporu se zákonem).
•Ve vztahu k jaderné energetice koncepce uvádí: "Jaderná energie by dlouhodobě mohla přesáhnout 50%
podíl na výrobě elektřiny a nahradit tak významnou část uhelných zdrojů. Současně je žádoucí, aby
se začala významněji využívat část produkované tepelné energie z jaderných zdrojů k vytápění
větších městských aglomerací."

Cíle pro obnovitelné zdroje energie
•Podporovat rozvoj obnovitelných zdrojů podle ekonomických možností a v souladu s přírodními
podmínkami,
•využít potenciálu biomasy, větrné energie a solární energie na střechách,
•zajištění přednostního využití cíleně pěstované biomasy pro domácí subjekty,
•zdroje pro podporu OZE zajišťovat zejména
z energetických daní a poplatků a povinných plateb,
•zajistit flexibilitu, maximálně zjednodušit administrativu, zajistit v maximální možné míře
integraci, dlouhodobě garantovat co nejrychlejší atd. atp.
•

Cíle pro jadernou energetiku
•
•prezentovat JE jako jeden z pilířů výroby elektřiny
s cílovým podílem 50% na výrobě elektřiny a maximalizací dodávek tepla z jaderných elektráren,
•podpořit a urychlit přípravu a realizaci nových jaderných bloků ve stávajících lokalitách,
•prodloužení životnosti elektrárny Dukovany až na 60 let, bude-li to možné,
•určit podmínky pro provoz úložišť radioaktivního odpadu (rozhodnutí o úložišti do roku 2025),
•vybrat další vhodné lokality pro rozvoj jaderné energetiky.
•

ELEKTŘINA V ČR: VÝROBA, SPOTŘEBA, EMISE



ENERGETICKÝ MIX ČR (2022)



ENERGETICKÝ MIX ČR



VÝROBA ELEKTŘINY V KRAJÍCH



BUDOUCNOST VĚTRNÝCH ELEKTRÁREN V ČR V ROCE 2040



VĚTRNÉ ELEKTRÁRNY V ČESKU



Mýtus 1: Česko nemá vhodné podmínky pro větrné elektrárny (1)
•Nevhodné přírodní podmínky jsou častým argumentem proti stavbě větrných elektráren. Podle studie
ÚFA tomu tak ale není. „Když porovnáme větrnost i charakter krajiny, máme velmi podobné podmínky
pro větrné elektrárny jako jsou v jižní polovině Německa. Přesto u nás nevyužíváme větrné
elektrárny ani z desetiny jako tam,“ doplňuje Štěpán Chalupa.
•

Mýtus 1: Česko nemá vhodné podmínky pro větrné elektrárny (2)
•Větrná mapa České republiky ukazuje potenciálně vhodné lokality pro instalaci větrníků z pohledu
přírodních podmínek. Z nich je pak nutné vyjmout chráněné krajinné oblasti, vrcholky hor nebo místa
s hustým osídlením, kde se větrné elektrárny stavět nesmí. I pak ale zbývá výrazná část území
vhodná pro stavbu větrných parků.

Mýtus 1: Česko nemá vhodné podmínky pro větrné elektrárny (3)
•V konzervativním scénáři studie se jako nejvhodnější pro stavbu nových větrných elektráren jeví
Ústecký, Liberecký a Karlovarský kraj. V těchto regionech je pokrytí větrnými parky již dnes větší
než ve zbytku republiky.

Mýtus 2: Větrníky jsou hlučné (1)
•„Z objektivních dopadů větrných elektráren na člověka je nejzásadnější hluk. Ten zpravidla není
příliš intenzivní, za určitých podmínek ale může, zejména v noční době, působit
obtěžujícím dojmem,“ připouští Štěpán Chalupa. Nicméně větrné elektrárny se nestaví v osídlených
oblastech, naopak se pro stavbu vyhledávají lokality s nižší hustotou osídlení. Mají-li
stát v blízkosti obytných domů je povinností nechat zpracovat odborný posudek. „Výsledek akustické
studie musí potvrdit dodržení platných hygienických limitů hluku, které jsou u obytných budov
50 dB ve dne (6 až 22 hodin) a 40 dB v noci. Povinnost dodržet noční hlukové limity
je zásadním omezením pro umístění větrných elektráren,“ vysvětluje Štěpán Chalupa.

Mýtus 2: Větrníky jsou hlučné(2)
•Riziko hlučnosti výrazně snižuje údržba – pokud je zařízení správně servisováno, je hluk
minimální. Největší intenzitu hluku, tedy interakce listů rotoru a proudícího vzduchu,
zaznamenáváme v době vysoké větrnosti, tedy i největšího výkonu elektrárny, kdy je obecně vysoká
i hlučnost okolí.

Mýtus 3: Větrné elektrárny jsou drahé a jejich výroba neekologická (1)
•Abychom dokázali posoudit náročnost budování větrných elektráren – ať finanční nebo surovinovou –
je třeba vždy posuzovat celý životní cyklus výroby a provozu zařízení, včetně provozních nákladů.
Větrné a solární elektrárny mají oproti jiným zdrojům tu nespornou výhodu, že cena vstupů, tedy
paliva, je u nich nulová a jsou v tomto srovnání zdroji s nejnižšími emisemi i cenou, jak ukazuje
například server Ourworldindata.org nebo studie
Fraunhofer institutu.

Mýtus 3: Větrné elektrárny jsou drahé a jejich výroba neekologická (2)
•Lukáš Ferkl, Managing Partner ze společnosti EnviTrail, upřesňuje: „Obnovitelné zdroje jsou
komplexní systémy a jejich ekologická výroba, provoz a likvidace nejsou triviální, nicméně
je to dnes již vyřešený problém. V porovnání s fosilními zdroji je celkový dopad OZE na přírodu
v rámci životního cyklu daleko nižší, ve smyslu emisí skleníkových plynů je dopad OZE dokonce
zhruba 100 až 200krát nižší než u fosilních zdrojů a je srovnatelný s jadernými elektrárnami.“

Mýtus 3: Větrné elektrárny jsou drahé a jejich výroba neekologická (3)
•Pokud se zaměříme na samotnou výrobu, pak je třeba sledovat energetickou návratnost
elektráren. „Před asi deseti lety se tato hodnota uváděla kolem dvou roků. S nárůstem instalovaného
výkonu větrných elektráren a zefektivňování jejich výroby dnes hovoříme o době kratší než jeden
rok. Jinými slovy, energii potřebnou k výrobě větrné elektrárny tato větrná elektrárna vyrobí
do roka,“ uvádí Štěpán Chalupa a vysvětluje, „Zohledňujeme přitom energii potřebnou v průběhu
celého životního cyklu, tedy od výroby komponent, přes dopravu, instalaci, provoz až po demontáž.
Výsledná hodnota se liší například podle umístění, typu a velikosti turbíny a jejího faktoru
využití.“

Mýtus 4: Veřejnost je proti (1)
•Podle studie European Climate Foundation z roku 2021, která zkoumala podporu výstavby nových
energetických zdrojů v blízkosti bydliště dotazovaných v 10 státech EU, jsou větrné elektrárny
spolu se solárními nejvíce podporovaným zdrojem energie. Výstavbu větrných parků ve svém regionu
by v Česku podpořilo 59 % dotazovaných.

Mýtus 4: Veřejnost je proti (2)
•„Na obecné rovině nejsou pro Čechy větrné elektrárny kontroverzní, ani je nevnímají jako něco,
proti čemu se má bojovat. Něco jiného samozřejmě je, když vám má vyrůst za chalupou, ale tento
přístup vidíme všude po světě,‟ říká Nikola Hořejš z agentury STEM. Podle něj se přístup
k obnovitelným zdrojům, včetně těch větrných, za poslední roky u společnosti změnil. „Ubylo
historek o jejich ‚nesmyslnosti‘, ale naopak vidíme, že sousedovi kamaráda mohou pomoci ušetřit
za energii, a proto se o to zajímáme. Lidé obecně věří tomu, co si mohou osahat a vyzkoušet. Je jim
podezřelé, když se něco prezentuje jako dokonalé řešení. Je tedy potřeba ukazovat jak výhody,
tak i omezení.“

Mýtus 4: Veřejnost je proti (3)
•Podle výzkumu agentury STEM Rozděleni klimatem je česká veřejnost jednotná v otázce existence
změny klimatu – 93 % obyvatel se přiklání k tomu, že za posledních 100 let ke změně klimatu dochází
a 85 % dotazovaných si myslí, že je změna způsobena člověkem. K podobným závěrům dospěl také výzkum
Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity České klima 2021. Ve společnosti ubylo
klimaskeptiků a přibývá těch, kteří jsou ochotni se na řešení sami podílet – 63 % dotazovaných chce
s řešením klimatických změn začít okamžitě.

Mýtus 5: Plaší ptáky a hmyz (1)
•Větrné elektrárny mohou představovat nebezpečí pro některé druhy, především netopýry a velké druhy
ptáků – ať už bezprostřední kvůli možnému střetu s rotorem nebo kvůli omezení životního prostoru.
Pokud jsou ale dodržena pravidla pro instalaci a provoz větrných elektráren, nepředstavují
pro populace těchto zvířat zásadní nebezpečí. Podle americké studie Přímá úmrtnost ptáků
z antropogenních příčin jsou větrné elektrárny ve srovnání s jinými vlivy méně významnou příčinou
ohrožení zvířat.

Mýtus 5: Plaší ptáky a hmyz (2)
•„Z hlediska živé přírody může dojít k úbytku životního prostoru – někteří živočichové mohou okolí
větrných elektráren i opustit – nebo může dojít i k úmrtím v důsledku střetu. Dopady se značně liší
pro různé živočišné druhy,‟ říká k tomu Štěpán Chalupa. „Známé organizace zaměřené na ochranu
přírody, například britská Královská společnost pro ochranu ptáků nebo Světový fond pro ochranu
přírody, však větrnou energetiku podporují pro její význam v ochraně klimatu. Globální
změna klimatu představuje mnohanásobně větší hrozbu.“

Mýtus 5: Plaší ptáky a hmyz (3)
•To samozřejmě neznamená, že by měl být podceňován individuální přístup k lokálním dopadům provozu
větrných elektráren. „Každý vznikající projekt větrné elektrárny je již ve fázi přípravy posuzován
z hlediska možných vlivů na místní faunu,“ uzavírá Štěpán Chalupa.