DRŽBA A VLASTNICTVÍ Dělení • • absolutní • •práva • • relativní Absolutní majetková práva (§ 976) • •působí vůči každému, nestanoví-li zákon jinak •zákon stanoví, která práva k majetku jsou absolutní •kogentní povaha ustanovení -> § 978 Držba • •NOZ: § 987-1010 (§ 129-131 OZ) •držba (lat. possessio), římskoprávní základy institutu •NOZ řadí držbu mezi věcná práva k věci vlastní (důvody: analogie vlastnického práva, ale pojem širší než vlastnické právo) • •2 podoby držby: –držba vlastníka jako součást obsahu jeho vlastnického práva (tzv. ius possidendi) –držba nevlastníka (důležitá z hlediska ochrany držitele, vypořádání držitele s vlastníkem a možnosti vydržení práva) • Držba • •smysl držby –ochrana držitele, resp. ochrana faktického stavu, i když nemusí být v souladu s právním stavem (tzv. possessorní ochrana) –transformace dlouhodobého faktického stavu na stav právní –legitimační funkce (z držby lze usuzovat na určité subjektivní právo držitele k věci, zejm. na jeho vlastnické právo) •držitel: ten, kdo vykonává právo pro sebe (§ 987) •pojmové znaky držby –faktická možnost vykonávat právo (corpus possessionis) –úmysl vykonávat právo pro sebe (animus possidendi) –oba dva znaky musí být zásadně splněny současně –Vyjímka: např. tehdy, neví-li držitel zcela přesně, kde se držená věc v daném momentu nachází (ví, že ji zapomněl na některém z více možných míst, ale neví přesně na kterém) a věc je stále v jeho dispoziční moci (držitel věc neprodleně začne hledat a má vůli ji i nadále užívat jako vlastní) • Držba • •držet ze právo, kt. lze právním jednáním převést na jiného a kt. připouští trvalý nebo opakovaný výkon (§ 988/1) •osobní právo není předmětem držby ani vydržení •vlastnické právo drží ten, kdo se věci ujal, aby ji měl jako vlastník • Nabytí držby (§ 990) • –bezprostřední – ujmutí se držby svou mocí, a to v rozsahu, v němž se držitel držby skutečně ujal – –odvozené – dosavadní držitel převede svou držbu na nového držitele, nebo se nový držitel ujme držby jako právní nástupce dosavadního držitele, a to v rozsahu, v němž ji měl dosavadní držitel a v jakém ji na nového držitele převedl, resp. v jakém na držitele přešla • Druhy držby • • řádná • • •držba poctivá • • • pravá Druhy držby • •řádná držba (§ 991): se zakládá na platném právním titulu. Kdo se ujme držby bezprostředně, aniž tím ruší cizí držbu, nebo kdo se ujme držby z vůle předchozího držitele nebo na základě výroku orgánu veřejné moci, je řádným držitelem •poctivá držba (§ 992): kdo má z přesvědčivého důvodu za to, že mu náleží právo, které vykonává, je poctivý držitel. Nepoctivě drží ten, kdo ví nebo komu musí být z okolností zjevné, že vykonává právo, které mu nenáleží •poctivému držiteli náleží stejná práva jako řádnému •pravá držba (§ 993): neprokáže-li se, že se někdo vetřel v držbu svémocně, nebo že se v ni vloudil potajmu nebo lstí, anebo že někdo usiluje proměnit v trvalé právo to, co mu bylo povoleno jen výprosou, jde o pravou držbu •má se za to, že držba je řádná, poctivá a pravá (§ 994) • Držba vlastnického práva • •Poctivý držitel a)smí v mezích právního řádu věc držet, užívat ji, ba i zničit, nebo s ní jinak nakládat a není z toho nikomu odpovědný b)náležejí mu všechny plody věci, jakmile se oddělí c)jeho jsou také všechny již vybrané užitky, které za držby dospěly • • Vypořádání držitele a vlastníka • •Poctivému držiteli se hradí a)nutné náklady b)účelně vynaložené náklady a náklady zvyšující užitečnost věci nebo její hodnotu •obvyklé udržovací náklady se nehradí •X náklady učiněné ze záliby nebo pro okrasu se hradí jen tolik, o kolik se zvýšila obvyklá cena věci • -> dřívější držitel může k svému prospěchu odstranit vše, co lze od věci oddělit bez zhoršení její podstaty •nemůže se domáhat, aby mu byla nahrazena cena, za kterou na sebe věc převedl • Vypořádání držitele a vlastníka • •Nepoctivý držitel a)vydá veškerý užitek, kterého držbou nabyl b)nahradí užitek, který by získala zkrácená osoba c)nahradí všechnu škodu, který by vzešla z jeho držby •vynaloží-li nutné náklady, jichž bylo potřeba pro zachování podstaty věci, náleží mu jejich náhrada • • Ochrana držby • •držbu není nikdo oprávněn svémocně rušit •kdo byl v držbě rušen, může se domáhat, aby se rušitel rušení zdržel a vše uvedl v předešlý stav Ochrana držby • •tzv. posesorní ochrana –svépomocná –soudní •svépomocná ochrana držby –§ 1006 an.: držitel se smí svémocnému rušení vzepřít a věci, jež mu byla odňata, při rušebním činu znovu zmocnit, nepřekročí-li přitom meze nutné obrany •soudní ochrana držby –§ 1003: kdo je v držbě rušen, může se domáhat, aby rušení bylo zakázáno a vše uvedeno v předešlý stav –§ 1007: byl-li držitel z držby vypuzen, může se na vypuditeli domáhat, aby se zdržel dalšího vypuzení a obnovil původní stav Zánik držby • •Držba zaniká a)vzdá-li se jí držitel b)ztratí-li držitel trvale možnost vykonávat obsah práva, které dosud vykonával c)je-li držitel z držby vypuzen a neuchová si ji svépomocí nebo žalobou •X nevykonává-li držitel držbu, držba tím nezaniká; •smrt nebo zánik držitele nepůsobí zánik držby • Vydržení (§ 1089) • •účelem vydržení je dostat do souladu stav faktický se stavem právním •drží-li poctivý držitel vlastnické právo po určenou dobu, vydrží je a nabude je do vlastnictví •nepoctivost předchůdce nebrání poctivému nástupci, aby počal vydržení dnem, kdy nabyl držbu •X nabyl-li zůstavitel nepravou držbu, nemůže vlastnické právo vydržet ani jeho dědic, i kdyby držel poctivě Vydržení (§ 1089) • •k vydržení se vyžaduje pravost držby a aby se držba zakládala na právním důvodu, který by postačil ke vzniku vlastnického práva •k vydržení vlastnického práva k movité věci je potřebná nepřerušená držba trvající tři roky •nemovitá věc -> 10 let •do vydržecí doby se ve prospěch vydržitele započte i doba řádné a poctivé držby jeho předchůdce •držba se přeruší, nevykonával-li ji držitel v průběhu vydržecí doby déle než 1 rok • Detence • •institut odlišný od držby •pojmové znaky detence –faktická moc nad věcí (corpus detinendi) –úmysl nakládat s věcí jako s cizí (animus detinendi); není zde úmysl nakládat s věcí jako s vlastní •příklady detence: nájem, výpůjčka, úschova (nájemce, vypůjčitel i schovatel mají věc ve své faktické moci, avšak nakládají s ní jako s věcí cizí) •poctivá a nepoctivá detence – analogie poctivé a nepoctivé držby •detence se může změnit v držbu (poctivou či nepoctivou), stejně jako držba se může změnit v detenci •ochrana detence: § 1044 VLASTNICTVÍ Vlastnictví, vlastnické právo • •vlastnictví = proprietas •základní věcné právo •čl. 11 Listiny: Každý má právo vlastnit majetek. Vlastnické právo všech vlastníků má stejný zákonný obsah a ochranu. • ÞZÁSADY: •a) všichni mají stejnou možnost nabývat vlastnictví, •b) vlastnické právo kohokoliv požívá stejnou právní ochranu •c) časově neomezené právo •d) volná převoditelnost vlastnického práva •e) elasticita vlastnického práva Vlastnictví, vlastnické právo • •označováno jako bezprostřední (přímé) panství nad věcí •x toto panství není neomezené -> vlastnictví zavazuje -> • •nesmí být zneužito: a)na újmu práv druhých b)anebo v rozporu se zákonem chráněnými obecnými zájmy • •Jeho výkon nesmí poškozovat lidské zdraví, přírodu a životní prostředí nad míru stanovenou zákonem. Vlastnictví X vlastnické právo • –Vlastnictví – označuje právní vztah subjektu k více věcem –§ 1011: vše, co někomu patří, všechny jeho věci hmotné a nehmotné, je jeho vlastnictvím (objektivní význam) –X –Vlastnické právo – směřuje k jednotlivé konkrétní věci –§ 1099: vlastnické právo k věci určené jednotlivě se převádí už samotnou smlouvou k okamžiku její účinnosti, ledaže je jinak ujednáno nebo stanoveno zákonem (subjektivní význam) Právní úprava vlastnictví • –čl. 11 Listiny základních práv a svobod –každý může nabývat vlastnické právo ke všem věcem, není-li z tohoto práva v konkrétním případě vyloučen (čl. 11 odst. 2 Listiny), a to v neomezeném rozsahu –§ 1011-1114 NOZ –§ 1115-1239 (spoluvlastnictví) –§ 708-742 (společné jmění manželů) –zák. č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů (zrušen k 31. 12. 2013) –zák. č. 219/2000 Sb., o majetku ČR a jeho vystupování v právních vztazích • Subjekty vlastnického práva • •= osoby, kterým svědčí v daném okamžiku vlastnické právo • •subjekty vlastnického práva: fyzické osoby, právnické osoby, stát – –jedna věc může být v tomtéž okamžiku buď •ve výlučném vlastnictví jedné osoby (f.o., p.o., stát) •ve spoluvlastnictví dvou či více osob společně nebo •ve společném jmění manželů • Obsah vlastnického práva, vlastnická triáda • •vlastnické právo se skládá z jedn. dílčích práv: a)ius possidendi (právo věc držet), b)ius utendi (právo věc užívat), c)ius fruendi (právo požívat, brát z věci plody, užitky), d)ius disponendi (právo s věcí nakládat dle svého uvážení -> ius alienandi -> právo úplatně či bezúplatně zcizit • Obsah vlastnického práva, vlastnická triáda • –§ 1012 NOZ -> vlastník má právo se svým vlastnictvím v mezích právního řádu libovolně nakládat a jiné osoby z toho vyloučit. Vlastníku se zakazuje nad míru přiměřenou poměrům závažně rušit práva jiných osob, jakož i vykonávat takové činy, jejichž hlavním účelem je jiné osoby obtěžovat nebo poškodit Obsah vlastnického práva, vlastnická triáda • –§ 1012 NOZ -> vlastník má právo se svým vlastnictvím v mezích právního řádu libovolně nakládat a jiné osoby z toho vyloučit. Vlastníku se zakazuje nad míru přiměřenou poměrům závažně rušit práva jiných osob, jakož i vykonávat takové činy, jejichž hlavním účelem je jiné osoby obtěžovat nebo poškodit Výkon vlastnického práva •výkon vlastnického práva = uskutečňování jedn. dílčích vlastnických oprávnění •vlastnické právo realizuji: • • konáním • • nekonáním • právním jednáním • • faktickou činností • • • • • • • • Sousedská práva (§ 1013) •omezení vlastnického práva jednoho vlastníka nemovité věci za účelem ochrany vlastnického práva vlastníka jiné nemovité věci (předcházení sporům) •pojem imise = element vznikající na pozemku jednoho vlastníka projevující se na pozemku jiného vlastníka •imise: odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky, vnikání zvířat •demonstrativní výčet • • • • • • • • Dělení imisí • přímé • nepřímé • • pozitivní • negativní • • materiální • imateriální • • • • • • • Dělení imisí •přímé imise -> přímé pokračování vlastníkovi činnosti (např. záměrný odvod vody ze střechy na sousední pozemek) •-> zakázány vždy bez dalšího •nepřímé imise -> nejsou přímo vyvolány primární činností vlastníka, jsou pouze doprovodným následkem (např. obtěžování způsobené chovem zvířat, zalítávání hmyzu, vnikání myší, spad popílku, šíření hluku, dýmu) •-> zakázány tehdy, pokud jsou: a)nepřiměřené místním poměrům a b)podstatně omezují užívání pozemku v daném místě c) • Dělení imisí •pozitivní imise -> přímo zasahují do výkonu vlastnického práva (vnikání prachu, popílku) •negativní imise -> brání řádnému výkonu vlastnického práva (bránění výhledu, přístupu světla) •materiální imise -> elementy, které mají hmotný charakter, hmotné následky (popílek, prach, působení pevných sil – otřesy, vibrace, hluk) •imateriální (ideální) -> obtěžování pohledem, nebo uskladnění nebezpečných látek na pozemku, působí na psychiku člověka Imise – provoz závodu •Jsou-li imise důsledkem provozu závodu nebo podobného zařízení, který byl úředně schválen , má soused právo jen na náhradu újmy v penězích (nejedná-li se o imise přímé) • •X neplatí, pokud je při provádění provozu překračován rozsah, v jakém byl úředně schválen Imise – obrana •žaloba na zdržení se zásahů do vlastnického práva (tzv. žaloba negatorní) •obtěžovaný vlastník se může domáhat zdržení se konkrétních zásahů do vlastnického práva •při úředně povoleném provozu závodu -> má soused právo pouze na náhradu újmy v penězích • Omezení vlastnického práva a) a)vnitřní -> vyplývá z povahy vl. práva (čl. 11 Listiny), b)vnější -> uložená zákonem (např. sousedská práva), orgánem veřejné moci, dobrovolně převzatá vlastníkem c) c) Omezení vlastnického práva a) •§ 1014 -> ocitne-li se na pozemku cizí movitá věc, vydá ji vlastník pozemku bez zbytečného odkladu jejímu vlastníku, popřípadě tomu, kdo ji měl u sebe; jinak mu umožní vstoupit na svůj pozemek a věc si vyhledat a odnést. •Stejně tak může vlastník stíhat na cizím pozemku chované zvíře nebo roj včel; vletí-li však roj včel do cizího obsazeného úlu, nabývá vlastník úlu vlastnické právo k roji, aniž je povinen k náhradě •Způsobí-li věc, zvíře, roj včel nebo výkon práva podle odstavce 1 na pozemku škodu, má vlastník pozemku právo na její náhradu •§ 1015 -> způsobila-li movitá věc na cizím pozemku škodu, může ji vlastník pozemku zadržet, dokud neobdrží jinou jistotu nebo náhradu škody • a) Omezení vlastnického práva • •a) problematika nabývání vlastnického práva k plodům spadlým na sousední pozemek -> § 1016 odst. 1 • –b) prorůstání (přesah) větví a kořenů na sousední pozemek -> § 1016 odst. 2 • • a) Omezení vlastnického práva • •a) problematika nabývání vlastnického práva k plodům spadlým na sousední pozemek -> § 1016 odst. 1 • –b) prorůstání (přesah) větví a kořenů na sousední pozemek -> § 1016 odst. 2 • • a) Omezení vlastnického práva • •§ 1018 -> ztráta opory pozemku (úpravy sousedního pozemku) •§ 1019 -> stékání vody, padání sněhu a ledu ze sousedního pozemku •§ 1021 -> nutná údržba sousedního pozemku -> vlastník umožní sousedovi vstup na svůj pozemek v době, rozsahu a způsobem, které jsou nezbytné k údržbě sousedního pozemku nebo k hospodaření na něm, nelze-li tohoto účelu dosáhnout jinak; soused však nahradí vlastníku pozemku škodu tím způsobenou (absolutní objektivní odpovědnost za škodu – bez ohledu na zavinění, nejsou dány liberační důvody) • • • • a) Omezení vlastnického práva • •rozhrady (§ 1024) -> ploty, zdi, meze, strouhy a jiné podobné přirozené nebo umělé rozhrady mezi sousedními pozemky jsou společné •povinnost oplotit pozemek (§ 1027) •určení hranic mezi pozemky (§ 1028) •nezbytná cesta (§ 1029 a násl.) • • • • a) Omezení vlastnického práva • •použití cizí věci bez souhlasu vlastníka (§ 1037): a)ve stavu nouze nebo v naléhavém veřejném zájmu, b)na nezbytnou dobu, c)v nezbytné míře, d)nelze účelu dosáhnout jinak • • • • a) Vyvlastnění (expropriace) a omezení vl. práva • •ve veřejném zájmu, který nelze uspokojit jinak, jen na základě zákona a za náhradu (§ 1037 a násl.) •zákon č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění) • • • • a) Ochrana vlastnického práva • •§ 12 + § 13 -> Každý, kdo se cítí ve svém právu zkrácen, může se domáhat ochrany u orgánu vykonávajícího veřejnou moc (dále jen „orgán veřejné moci“). Není-li v zákoně stanoveno něco jiného, je tímto orgánem veřejné moci soud. •§ 14 -> svépomoc -> Každý si může přiměřeným způsobem pomoci k svému právu sám, je-li jeho právo ohroženo a je-li zřejmé, že by zásah veřejné moci přišel pozdě. •Hrozí-li neoprávněný zásah do práva bezprostředně, může jej každý, kdo je takto ohrožen, odvrátit úsilím a prostředky, které se osobě v jeho postavení musí jevit vzhledem k okolnostem jako přiměřené. Směřuje-li však svépomoc jen k zajištění práva, které by bylo jinak zmařeno, musí se ten, kdo k ní přikročil, obrátit bez zbytečného odkladu na příslušný orgán veřejné moci. • • • • • • a) Ochrana vlastnického práva • •vlastnické žaloby (§ 1040 a násl.): a)na vydání věci (reivindikační) -> § 1040, 1041 – -kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal -individualizace věci – –b) zápůrčí (negatorní) -> § 1042 – -vlastník se může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje, nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje – – • • • • • a) Nabývání vlastnického práva • •terminologie –převodce (zcizitel, auktor) – subjekt, který vlastnické právo převádí (v konkrétním případě např. prodávající, dárce) –nabyvatel (sukcesor) – subjekt, který vlastnické právo nabývá (v konkrétním případě např. kupující, obdarovaný) – – • • • • • a) Dělení způsobů nabytí vlastnického práva • a)původní (originární) b)odvozené (derivativní) • •c) úplatné •d) bezúplatné • •e) mezi živými (inter vivos) •f) pro případ smrti (mortis causa) – – • • • • • a) Nabytí vlastnického práva • a)původní (originární) b)odvozené (derivativní) • •c) úplatné •d) bezúplatné • •e) mezi živými (inter vivos) •f) pro případ smrti (mortis causa) – – • • • • • a) Nabývání vlastnického práva • •Originární způsoby nabytí vl. práva: •nabyvatel neodvozuje svoje vlastnické právo od dosavadního vlastníka (vyrobení věci) nebo vlastnické právo sice u jiného subjektu existovalo, ale k jeho změně dochází bez souhlasu dosavadního vlastníka (např. vyvlastnění) • •Derivativní: –nový vlastník odvozuje svoje vlastnické právo od právního předchůdce, vstupuje do jeho právního postavení –změna vl. pr. z vůle (se souhlasem) dosavadního vlastníka – • • • • • a) Originární nabývání vl. p. • a)vyrobení věci b)přivlastnění (§ 1045) c)nález (§ 1051 a násl.) d)přirozený přírůstek (§ 1066 a násl.) e)umělý přírůstek (§ 1074 a násl.) f)smíšený přírůstek (§ 1088) g)vydržení vlastnického práva (§ 1089 a násl.) – • • • • • a) Přivlastnění (§ 1045 a násl.) • •věc, která nikomu nepatří, si každý může přivlastnit, nebrání-li tomu zákon nebo právo jiného na přivlastnění věci •movitá věc, kterou vlastník opustil, protože ji nechce jako svou držet, nikomu nepatří •opuštěná nemovitá věc připadá do vlastnictví státu •§ 1050 -> domněnka a fikce opuštění věci -> nevykonává-li vlastník vl. p. k movité věci po dobu 3 let, má se za to, že ji opustil X u nemovité věci – 10 let •byla-li movitá věc, kt. pro vlastníka měla zřejmě jen nepatrnou hodnotu, zanechána na místě přístupném veřejnosti, považuje se opuštěnou bez dalšího -> fikce opuštění • – • • • • • a) Nález (§ 1051) • •má se zato, že si každý chce podržet své vlastnictví a že nalezená věc není opuštěná. Kdo věc najde, nesmí ji bez dalšího považovat za opuštěnou a přivlastnit si ji. •ztracenou věc -> vrátí nálezce tomu, kdo ji ztratil, nebo vlastníkovi proti úhradě nutných nákladů a nálezného (1/10 ceny nálezu) •nelze-li z okolností poznat, komu má být věc vrácena, a nepovažuje-li se věc za opuštěnou, oznámí nálezce bez zbytečného odkladu nález obci, na jejímž území byla věc nalezena •obec vyhlásí nález obvyklým způsobem (např. na úřední desce, místním rozhlasem) •nálezci, kt. nález neoznámí, nenáleží úhrada a nálezné • • – • • • • • a) Nález (§ 1051) • •má se zato, že si každý chce podržet své vlastnictví a že nalezená věc není opuštěná. Kdo věc najde, nesmí ji bez dalšího považovat za opuštěnou a přivlastnit si ji. •ztracenou věc -> vrátí nálezce tomu, kdo ji ztratil, nebo vlastníkovi proti úhradě nutných nákladů a nálezného (1/10 ceny nálezu) •nelze-li z okolností poznat, komu má být věc vrácena, a nepovažuje-li se věc za opuštěnou, oznámí nálezce bez zbytečného odkladu nález obci, na jejímž území byla věc nalezena •obec vyhlásí nález obvyklým způsobem (např. na úřední desce, místním rozhlasem) •nálezci, kt. nález neoznámí, nenáleží úhrada a nálezné • • – • • • • • a) Přirozený přírůstek (§ 1066 a násl.) • a)přírůstek nemovité věci b)naplavenina a strž c)přírůstek movité věci • • – • • • • • a) Umělý přírůstek (§ 1074 a násl.) • a)zpracování b)smísení c)stavba, přestavek • • – • • • • • a) Nabývání smlouvou (§ 1099) – převod • •Vlastnické právo k věci určené jednotlivě se převádí už samotnou smlouvou k okamžiku její účinnosti, ledaže je jinak ujednáno nebo stanoveno zákonem • •-> konsensuální princip nabývání vl.p. -> smlouva má obligační + věcněprávní účinky (translační princip) •-> dispozitivní ustanovení => strany si mohou dohodnout např. výhradu vl. práva -> vl. p. přejde v okamžiku úplného zaplacení kupní ceny - § 2132; nabytí vl. p. okamžikem předání a převzetí věci – tzv. tradiční princip • • • – • • • • • a) Nabývání smlouvou (§ 1099) – převod • •Dvojí zcizení téže věci (§ 1100): • –převede-li strana postupně uzavřenými smlouvami různým osobám vlastnické právo k věci nezapsané ve veřejném seznamu, nabývá vlastnické právo osoba, které převodce vydal věc nejdříve. Není-li nikdo takový, nabývá vlastnické právo osoba, s níž byla uzavřena smlouva, která nabyla účinnosti jako první –převede-li strana vlastnické právo k věci zapsané ve veřejném seznamu postupně několika osobám, stane se vlastníkem osoba, která je v dobré víře a jejíž vlastnické právo bylo do veřejného seznamu zapsáno jako první, a to i v případě, že její právo vzniklo později • • • – • • • • • a) Převod vl. p. k movité věci (§ 1101 a násl.) • –vlastnické právo k movité věci určené podle druhu se nabývá nejdříve okamžikem, kdy lze věc určit dostatečným odlišením od jiných věcí téhož druhu –u movité věci zapsané ve veřejném seznamu se nabývá vl.p. zápisem do takového seznamu • • • • – • • • • • a) Společná ustanovení o převodu vl. p. (§ 1106 a násl.) • –kdo nabude vlastnické právo, nabude také práva a povinnosti s věcí spojená –kdo nabude vlastnické právo, přejímá také závady váznoucí na věci, které jsou zapsány ve veřejném seznamu; jiné závady přejímá, měl-li a mohl-li je z okolností zjistit nebo bylo-li to ujednáno, anebo stanoví-li tak zákon –závady, které nepřejdou, zanikají • • • • – • • • • • a) Nabytí vlastnického práva od neoprávněného (§ 1109) • •vlastníkem věci se stane ten, kdo získal věc, která není zapsána ve veřejném seznamu, a byl vzhledem ke všem okolnostem v dobré víře v oprávnění druhé strany vlastnické právo převést na základě řádného titulu, pokud k nabytí došlo •a) ve veřejné dražbě, •b) od podnikatele při jeho podnikatelské činnosti v rámci běžného obchodního styku, •c) za úplatu od někoho, komu vlastník věc svěřil, •d) od neoprávněného dědice, jemuž bylo nabytí dědictví potvrzeno, •e) při obchodu s investičním nástrojem, cenným papírem nebo listinou vystavenými na doručitele, nebo •f) při obchodu na komoditní burze • • • – • • • • • a) Nabytí vlastnického práva od neoprávněného (§ 1110) • •získal-li někdo v dobré víře za úplatu použitou movitou věc od podnikatele, který při své podnikatelské činnosti v rámci běžného obchodního styku obchoduje takovými věcmi, vydá ji vlastníku, který prokáže, že věc pozbyl ztrátou nebo že mu věc byla odňata svémocně a že od ztráty nebo odnětí věci uplynuly nejvýše tři roky •např. u autobazarů, zastaváren -> prolomení dobré víry ve prospěch původního vlastníka • • • – • • • • • a) Zánik vlastnického práva • •a) absolutní (bez právního nástupce – např. zničení, opuštění věci) • •b) relativní (s právním nástupcem – dědění, převod vlastnictví na základě smlouvy) • • • – • • • • • a) SPOLUVLASTNICTVÍ Druhy majetkových společenství • •druhy spoluvlastnictví (majetkového společenství) –Spoluvlastnictví (podílové spoluvlastnictví) •Obecná úprava (§ 1115-1157) •Bytové spoluvlastnictví (§ 1158-1222) •Přídatné spoluvlastnictví (§ 1223-1235) •Společenství jmění (§ 1236-1239) –Společné jmění manželů (§ 708-742, 2. část NOZ, rodinné právo) Spoluvlastnictví • •Východiska => • a)věc vlastní několik osob společně b)nestabilní a rizikový institut c)ideální spoluvlastnictví -> spoluvlastnickému podílu neodpovídá konkrétní (reálná) část věci d)právo spoluvlastníka je ztělesněno spoluvlastnickým podílem -> vyjadřuje poměr k věci jako celku e)vzhledem k věci jako celku se spoluvlastníci považují za jedinou osobu a nakládají s věcí jako jediná osoba (§ 1116) f)každý spoluvlastník má právo k celé věci, které je omezeno stejným právem každého dalšího spoluvlastníka g) podstata spoluvlastnictví = alespoň dvě osoby se sejdou v tomtéž právním poměru k jedinému právu Vznik, subjekty PS • • •vznik PS –PS vzniká na základě stejných právních důvodů jako vlastnictví obecně (smlouva, vydržení, rozhodnutí orgánu veřejné moci, zákon atd.) – •subjekty PS –fyzické i právnické osoby, stát Obsah spoluvlastnictví • • • a) vztahy mezi spoluvlastníky při hospodaření se společnou věcí • • b) vztahy mezi spoluvlastníky a třetími osobami při správě společně věci jako celku • • c) vztahy mezi spoluvlastníkem a třetí osobou ohledně spoluvlastnického podílu Spoluvlastnický podíl • •každý ze spoluvlastníků je úplným vlastníkem svého podílu –podíl vyjadřuje míru účasti každého spoluvlastníka na vytváření společné vůle a na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví věci –velikost podílu vyplývá z právní skutečnosti, na níž se zakládá spoluvlastnictví nebo účast spoluvlastníka ve spoluvlastnictví. To spoluvlastníkům nebrání, aby si velikost podílů ujednali jinak; takové ujednání musí splňovat náležitosti stanovené pro převod podílu –má se za to, že podíly jsou stejné • • rozsah, v jakém se spoluvlastník účastní, to jest „podílí“, na výnosech společné věci a nákladech na ni, je rozsahem, v jakém se jeho vůle účastní - to jest „podílí“ - na rozhodnutích týkajících se společné věci vyvratitelná právní domněnka v případě, že není jasné, jak jsou veliké podíly jedn. spoluvlastníků -> např. zůstavitel povolá za dědice pozemku své syny, ale není jasné, jak vysoký by měl být spoluvl. podíl jedn. spoluvlastníků velikost podílu (daná zlomkem nebo procentem) vyplývá zpravidla ze skutečnosti, na níž se zakládá spoluvlastnictví nebo účast spoluvlastníka v něm. Taková skutečnost nemůže ovšem vyloučit pozdější odchylnou dohodu spoluvlastníků. V případě společné nemovité věci a některých jiných speciálně určených věcí (např. patentů) je zakládající právní skutečnost v písemné formě zachycována a zpravidla evidována ve veřejném seznamu, je nezbytné podrobit případnou dohodu o velikosti podílu stejnému formálnímu režimu. Stejně jako dosud platí, že pochyby jdou na vrub těch, kdo měli o svá práva pečovat -> podíly jsou v případě pochybností o jejich velikosti stejné Spoluvlastnický podíl – nakládání s podílem • •Nakládání s podílem (§ 1123): • •spoluvlastník může se svým podílem nakládat podle své vůle, takové nakládání nesmí být na újmu právům ostatních spoluvlastníků bez zřetele k tomu, z čeho vyplývají • •=> princip volného nakládání s podílem x princip loajality spoluvlastníka • • • toto ustanovení omezuje autonomii spoluvlastníka při nakládání s podílem -> všude, kde vznikají určitá společenství osob za dosažením určitého cíle (sdružení, zákon o obchodních korporacích) -> pokud je víc osob v určitém společenství (bez ohledu na to, zda společenství má sloužit právnické osobě či věci) -> každá osoba se může chovat libovolně, ale musí brát v úvahu oprávněné zájmy ostatních osob, které se nacházejí společně s ní ve svazku, nesmí bezdůvodně zasahovat do sféry třetích osob dnes -> např. smlouva o sdružení -> každý člen sdružení může kdykoliv ze sdružení vystoupit, ale nikoliv v nevhodnou dobu nebo k újmě některému z členů sdružení úprava právnických osob -> § 159 -> kdo přijme funkci člena voleného orgánu, zavazuje se, že ji bude vykonávat s potřebnou loajalitou faktický výkon vlastnického práva (držba, užívání, požívání) je - pokud je jeho předmětem ideální podíl - zásadně omezen právy ostatních spoluvlastníků. Spoluvlastnický podíl – nakládání s podílem • •Omezení dispozičních oprávnění spoluvlastníka: • •Bylo-li spoluvlastnictví založeno pro případ smrti nebo jinou právní skutečností tak, žen spoluvlastníci nemohli svá práva a povinnosti od počátku ovlivnit, a převádí-li některý ze spoluvlastníků svůj podíl, mají ostatní spoluvlastníci k podílu po dobu 6 měsíců ode dne vzniku spoluvlastnictví předkupní právo •předkupní právo mají spoluvlastníci i v případě, že některý ze spoluvlastníků převádí podíl bezúplatně -> tehdy mají spoluvlastníci právo podíl vykoupit za obvyklou cenu •neujednají-li si spoluvlastníci, jak předkupní právo vykonají, mají právo vykoupit podíl poměrně podle velikosti podílů • •x výjimka – předkupní právo není nutné realizovat, převádí-li spoluvlastník podíl jinému spoluvlastníkovi, nebo svému manželu, sourozenci nebo příbuznému v řadě přímé • • • toto ustanovení omezuje autonomii spoluvlastníka při nakládání s podílem -> všude, kde vznikají určitá společenství osob za dosažením určitého cíle (sdružení, zákon o obchodních korporacích) -> pokud je víc osob v určitém společenství (bez ohledu na to, zda společenství má sloužit právnické osobě či věci) -> každá osoba se může chovat libovolně, ale musí brát v úvahu oprávněné zájmy ostatních osob, které se nacházejí společně s ní ve svazku, nesmí bezdůvodně zasahovat do sféry třetích osob dnes -> např. smlouva o sdružení -> každý člen sdružení může kdykoliv ze sdružení vystoupit, ale nikoliv v nevhodnou dobu nebo k újmě některému z členů sdružení úprava právnických osob -> § 159 -> kdo přijme funkci člena voleného orgánu, zavazuje se, že ji bude vykonávat s potřebnou loajalitou faktický výkon vlastnického práva (držba, užívání, požívání) je - pokud je jeho předmětem ideální podíl - zásadně omezen právy ostatních spoluvlastníků. Správa společné věci • •každý spoluvlastník má právo účastnit se na správě věci •při rozhodování o společné věci se hlasy spoluvlastníků počítají podle velikosti jejich podílů -> princip majorizace (dispozitivní) •z právního jednání týkajícího se společné věci jsou všichni spoluvlastníci oprávněni a povinni společně a nerozdílně (tj. solidárně) • • Správa společné věci • •a) běžná správa -> spoluvlastníci rozhodují většinou hlasů • •b) rozhodnutí o významné záležitosti (tj. mimořádná správa) týkající se společné věci, zejména o jejím podstatném zlepšení nebo zhoršení, změně jejího účelu, či o jejím zpracování -> spoluvlastníci rozhodují alespoň dvoutřetinovou většinou hlasů •-> nedosáhne-li se této většiny, rozhodne na návrh spoluvlastníka soud •c) k rozhodnutí, na jehož základě má být společná věc zatížena nebo její zatížení zrušeno, a k rozhodnutí, na jehož základě mají být práva spoluvlastníků omezena na dobu delší než 10 let, je třeba souhlasu všech spoluvlastníků •d) ke zřízení zástavního práva nebo jiné obdobné jistoty sloužící k zajištění peněžité pohledávky vzniklé při zlepšení společné věci nebo při její obnově -> 2/3 většina • • Správa společné věci •Ochrana minoritních spoluvlastníků: •a) rozhodnutí o správě společné věci má právní účinky pouze v případě, že všichni byli vyrozuměni o potřebě rozhodnout X ledaže se jednalo o záležitost, která vyžadovala jednat okamžitě •b) opominutý spoluvlastník při rozhodování o neodkladné záležitosti může navrhnout soudu, aby určil, že rozhodnutí o neodkladné záležitosti nemá vůči němu právní účinky, nelze-li po něm spravedlivě požadovat, aby je snášel •-> návrh musí být opominutým spoluvlastníkem podán do 30 dnů od přijetí rozhodnutí, jinak právo zaniká (tzn. prekluduje se) •-> nebyl-li spoluvlastník uvědoměn, běží lhůta od dne, kdy se o rozhodnutí dozvěděl, nebo dozvědět mohl • • • • • • • • Správa společné věci •Ochrana minoritních spoluvlastníků: •c) rozhodují-li spoluvlastníci o významné záležitosti, může přehlasovaný spoluvlastník navrhnout, aby o záležitosti rozhodl soud + může navrhnout, aby soud dočasně zakázal jednat podle napadeného rozhodnutí •d) přehlasovaný spoluvlastník, jemuž rozhodnutí hrozí těžkou újmou, zejména neúměrným omezením v užívání společné věci nebo vznikem povinnosti zřejmě nepoměrně k hodnotě jeho podílu , může soudu navrhnout, aby toto rozhodnutí zrušil • • • • • • • • Správce společné věci •o volbě a odvolání správce se rozhoduje stejně jako o záležitostech běžné správy •správce jedná jako příkazník (§ 2430 an.: příkazní smlouva) •správa může být svěřena i více osobám, pak rozhodují většinou hlasů, každá z nich má jeden hlas (disp.) •dohodnou-li se spoluvlastníci nemovité věci o její správě jinak, vyžaduje dohoda formu veřejné listiny (notářského zápisu). Dohoda se založí do sbírky listin u orgánu, u něhož je nemovitá věc zapsána ve veřejném seznamu a) • Oddělení ze spoluvlastnictví a zrušení spoluvlastnictví •Nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. • •Každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o oddělení ze spoluvlastnictví (lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit) či zrušení spoluvlastnictví •X o zrušení či oddělení nelze žádat v nevhodnou dobu či k újmě některého spoluvlastníka • •spoluvlastnictví se zrušuje dohodou všech spoluvl. -> dohoda musí obsahovat ujednání o způsobu vypořádání (jedná-li se o spoluvl. nemovité věci nebo závadu, dohoda musí být písemná • • Oddělení ze spoluvlastnictví a zrušení spoluvlastnictví •Způsoby vypořádání spoluvlastnictví: • a)rozdělení společné věci, b)prodej společné věci z volné ruky nebo ve veřejné dražbě s rozdělením výtěžku c)převedením vlastnického práva jednomu nebo více spoluvlastníkům s vyplacením ostatních •-> jedná-li se o společnou věc, která má jako celek sloužit k určitému účelu, není její rozdělení možné •rozdělení společné věci není na újmu osobě, která má věcné právo ke společné věci • a) • • Oddělení ze spoluvlastnictví a zrušení spoluvlastnictví •Zrušení spoluvlastnictví soudem: • •nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud •rozhodne-li soud o zrušení, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků •je-li to možné, soud rozhodne o rozdělení společné věci X věc nelze rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota •není-li rozdělení věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům •nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejně dražbě •při zrušení spoluvlastnictví dojde k vypořádání spoluvlastníků navzájem, spoluvlastníci si vydají potvrzení, jak se vypořádali • • • • Odklad zrušení spoluvlastnictví •spoluvlastníci se mohou dohodnout, že nebudou žádat zrušení spoluvlastnictví po určitou dobu, nejvýše po dobu 10 let •byl-li odklad ujednán na dobu delší 10 let, považuje se ujednaný na 10 let •lze sjednat i opakovaně Odklad zrušení spoluvlastnictví • •má-li ujednání o odkladu zavazovat i právní nástupce spoluvlastníků, jejichž právní nástupnictví vznikne jinak než děděním, musí tak být výslovně ujednáno •ujednání musí být uzavřeno ve formě veřejné listiny •týká-li se ujednání nemovité věci zapsané do veřejného seznamu, zapíše se do něj odklad zrušení spoluvlastnictví •na návrh spoluvlastníka může soud zrušení spoluvlastnictví odložit, má-li tím být zabráněno majetkové ztrátě nebo vážnému ohrožení oprávněného zájmu některého spoluvlastníka, a prodloužit tak trvání spoluvlastnictví, nejdéle však o 2 roky • •Děkuji za pozornost! • • • • • • • •