MANAGEMENT PODPŮRNÝCH PROCESŮ II Facility Management a krizový management, management rizika, management BOZP, energetický management, ergonomie KRIZOVÝ MANAGEMENT A MANAGEMENT RIZIKA n n„Touha po bezpečí stojí proti všem vznešeným a velkým cílům“ n n(Tacitus) SOUČASNÝ STAV I nSvětová krize nHlavní podíl na krizi nesou manažeři, manažerské chyby a přehmaty nNedostatečná nebo špatná implementace nástrojů krizového managementu a zejména pak risk managementu nSoučasná doba je charakteristická turbulentním a vysoce dynamickým prostředím života společnosti SOUČASNÝ STAV II nTurbulenci způsobují tři hybné síly: nGlobalizace nTechnologie nTzv. „krizový syndrom 21. století“ nV důsledku těchto pohybů mají vlivy externího podnikatelského prostředí natolik nečekaný výskyt, ostrou dynamiku průběhu a zřetězení, že důsledky mohou být pro organizace s velkou mírou pravděpodobnosti kritické, někdy i krizové SOUČASNÝ STAV III nProces manažerské práce je narušován celou řadou tradičních i nových hrozeb a krizových jevů – podstatným způsobem determinují pracovní prostředí manažerů nNastaly změny bezpečnostního paradigmatu – objevuje se nový faktor – ekonomická válka („Economic Warfare“) nZměnilo se i krizové okolí organizací – objevily se nové druhy hrozeb SOUČASNÉ KRIZOVÉ OKOLÍ ORGANIZACE SPEKTRUM SOUČASNÝCH HROZEB ASYMETRICKÉ BEZPEČNOSTNÍ HROZBY nPoužití takových způsobů a prostředků ze strany protivníka (soupeře, konkurence), kterým nemůžeme stejným způsobem čelit. ASYMETRICKÉ HROZBY GLOBALIZAČNÍ HROZBY nPředstavují nejrozsáhlejší spektrum bezpečnostních rizik, zahrnující organizovaný zločin, nezákonné obchody a toky financí, transfery osob, ohrožení státní infrastruktury, narušení informačních a komunikačních systémů, rozsáhlé živelní pohromy, průmyslové, vojensko-technické a ekologické havárie, epidemie a pandemie, základní životní, surovinové a přepravní kolapsy. nRizika mají nevojenský charakter s těžko definovatelnou aktuálností a možností aktivace během několika hodin až dnů, s obtížně předvídatelným rozsahem s možností přeměny v ohrožení dosud neznámého rozsahu a charakteru. DESTABILIZAČNÍ HROZBY nVyplývají z etnických, náboženských, kulturních a ekonomických rozporů mezi státními či nestátními subjekty. Přerůstají hranice států, obvykle přecházejí v lokální ozbrojené konflikty, někdy i bez použití pravidelných ozbrojených sil. Jsou zpravidla doprovázeny terorismem, masovou a ilegální migrací. Mají vojenský i nevojenský charakter, nebo mohou přerůst v přímé ohrožení s velmi různorodým a obtížně předvídatelným rozsahem a vojensko-technickým charakterem, včetně možnosti použití zbraní hromadného ničení (ZHN). PROLIFERAČNÍ HROZBY nProjevují se snahou státních i nestátních subjektů z tzv. „problémových zemí“ získat a zneužít zbraně hromadného ničení a prostředky jejich dopravy na cíl. Zahrnují i nezákonné šíření dalších moderních technologií dvojího použití i mimo sféru vojenského využití. FUNGOVÁNÍ SVĚTA nFungování světa má své zákony. nOdpradávna je lidstvo konfrontováno se skutečností, že přírodní zákony je třeba ctít. nNáš život se však začal vymykat přírodním zákonům. nDnešní moderní, vyspělá společnost nedbá zásad přírodních zákonů a provozuje ekonomický systém, který odporuje základním zákonům přírodních systémů. nSvět řízený se stává světem neřízeným. BUDOUCNOST nBudoucnost nikdy není pokračováním minulosti! nBudoucnost je řada diskontinuálních jevů. nSoupeření o budoucnost znamená zachování kontinuity neustálým vytvářením nových příležitostí. nK vytváření kontinuity je nevyhnutelná změna („Jedinou naší jistotou je, že se věci budou měnit!“) nPokud se věci mají měnit, je nutné prosadit i změnu manažerských praktik – současnou uznávanou úroveň gramotnosti manažerů je nutné doplnit o prvek „krizové gramotnosti“! HISTORIE VÝVOJE MANAGEMENTU KONTINUÁLNÍ PROCES KRIZOVÉHO MANAGEMENTU STAVY KRIZOVÉHO PROSTŘEDÍ PĚT ZÁKLADNÍCH FUNKCÍ KRIZOVÉHO MANAGEMENTU DVĚ ÚROVNĚ A PĚT FUNKCÍ KRIZOVÉHO MANAGEMENTU KOMPETENČNÍ VRSTVY MANAŽERA 21. STOLETÍ PRŮNIK CÍLŮ OBECNÉHO, KRIZOVÉHO A FACILITY MANAGEMENTU PROCES ŘÍZENÍ RIZIK PROCES ZVÁDÁNÍ KRIZÍ DVĚ ÚROVNĚ KRIZOVÉHO MANAGEMENTU A ČTYŘI FÁZE ŽIVOTNÍHO CYKLU KRIZE FÁZE VÝVOJE DOBŘE ŘÍZENÉ KRIZE FÁZE ŠPATNĚ ŘÍZENÉ (NEŘÍZENÉ) KRIZE KONTINUÁLNÍ PŘÍSTUP KE KRIZOVÉMU MANAGEMENTU METODOLOGIE MODERNÍHO, KONTINUÁLNĚ PROVÁDĚNÉHO INTEGROVANÉHO RISK MANAGEMENTU (KIRM) PROCEDURA KIRM MANAGEMENT RIZIK PODLE EVROPSKÉHO STANDARDU HODNOCENÍ RIZIK POSTUP PŘI HODNOCENÍ RIZIK I nVypracovat program hodnocení rizik při práci nStrukturovat hodnocení a rozhodnout o přístupu nShromáždit informace o prostředí, úkolech, obyvatelstvu, posledních zkušenostech nIdentifikovat ohrožení nIdentifikovat osoby vystavené riziku nIdentifikovat vyskytující se expozici osob vystavených riziku nVyhodnotit rizika, pravděpodobnost škod a závažnost poškození za současných okolností POSTUP PŘI HODNOCENÍ RIZIK II nZkoumat možnosti pro odstranění nebo kontrolu rizik nStanovit priority pro postup a rozhodnout o kontrolních opatřeních nProvést kontrolní opatření nZaznamenávat zjištění nMěřit účinnost nPřezkoumat, zda hodnocení jsou stále platná nebo je nutná revize nMonitorovat program hodnocení rizik KROKY VLASTNÍHO HODNOCENÍ RIZIK nIdentifikace ohrožení – vyhledání zdroje rizik, nidentifikace zaměstnanců nebo jiných lidí s potenciálním rizikem v důsledku zdroje rizika, nodhad existujících rizik (kvalitativní nebo kvantitativní), núvaha, zda je možné riziko odstranit – pokud ne, tak nposoudit, zda je třeba zavést další opatření k prevenci nebo odstranění rizik. ZÁSADY PRO HODNOCENÍ RIZIK PŘI PRÁCI (EU) nStrukturovat hodnocení – pamatovat na všechna relevantní ohrožení a rizika nIdentifikovat riziko – začít tím, zda je možné jej vyloučit VŠEOBECNÉ PREVENTIVNÍ ZÁSADY I nVyhledávání rizik nOmezování vzniku rizik nOdstraňování rizik u zdroje jejich původu nPřizpůsobení pracovních podmínek potřebám zaměstnanců s cílem omezení působení negativních vlivů práce na jejich zdraví nNahrazování fyzicky namáhavých prací a prací ve ztížených podmínkách novými technologickými a pracovními postupy při respektování zásad FM nNahrazování nebezpečných technologií, pracovních prostředků, surovin a materiálů méně nebezpečnými nebo méně rizikovými – v souladu s vývojem vědy a techniky VŠEOBECNÉ PREVENTIVNÍ ZÁSADY II nOmezování počtu zaměstnanců vystavených působení faktorů překračujících nejvyšší hygienické limity a dalších rizik na nejnižší možný počet nPlánování při provádění prevence rizik s využitím techniky, organizace práce, pracovních podmínek a prostředí nPřednostní uplatňování prostředků kolektivní ochrany před riziky oproti prostředkům individuální ochrany nUdílení vhodných pokynů k zajištění BOZP, PO a hygieny práce IDENTIFIKACE ÚROVNĚ RIZIKA ZOHLEDŇOVANÉ ASPEKTY PRACOVNÍKY IDENTIFIKUJÍCÍMI OHROŽENÍ nJaký je dosah působení nebezpeční nCharakteristika nebezpeční a způsob iniciace, vytváření nebezpečných situací a úroveň ochrany nKombinace vícerých nebezpeční ZPŮSOB POSOUZENÍ BEZPEČNOSTI SYSTÉMU nVzhledem k vykonávané činnosti v pracovním úseku nVšichni zaměstnanci jsou vystaveni stejným ohrožením (objektové riziko) nVzhledem k pracovnímu zařazení (profesi) – pro příslušné zaměstnance, kteří jsou ohroženi rizikovými faktory nebo kteří vykonávají činnost na trvale se střídajících pracovištích (profesní riziko) ZJIŠTĚNÍ OHROŽENÍ A ZATÍŽENÍ nPomocí faktorů ohrožení a zatížení – kategorizace prací a činností nPomocí výskytu pracovních úrazů, nehod a skoronehod RIZIKO nRiziko je kombinace pravděpodobnosti a důsledku nZůstatkové riziko – riziko, které zůstalo po vykonání opatření (je dále zařazeno do systému hodnocení rizik pro jeho další snížení) PRAVDĚPODOBNOSTI VÝSKYTU OHROŽENÍ DŮSLEDKY NEHOD PRACOVNÍ ÚRAZ nPoškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. nJako pracovní úraz se posuzuje též úraz, který zaměstnanec utrpěl pro plnění pracovních úkolů. SKORONEHODA nNežádoucí událost, při které nedošlo k poškození – např. zakopnutí na schodech, které bylo vyrovnáno a díky tomu nedošlo k úrazu. HODNOTA POSOUZENÍ RIZIKA OPATŘENÍ - EKONOMICKÉ A PERSONÁLNÍ ASPEKTY VZOR VÝVOJE UKAZATELŮ ÚRAZOVOSTI V ROCE FREKVENCE ÚRAZŮ nFrekvence = 100 * (počet úrazů / počet zaměstnanců) ZÁVAŽNOST ÚRAZŮ nZávažnost = počet zameškaných kalendářních dnů / počet zaměstnanců STUPNICE HODNOCENÍ OBJEKTOVÝCH RIZIK MANAGEMENT BOZP ZÁJEM NA ZAJIŠTĚNÍ BOZP POŽADAVKY NA ZAJIŠTĚNÍ BOZP VYŠŠÍ ÚROVEŇ BOZP KŘIVKA AKCEPTOVATELNOSTI RIZIKA ERGONOMIE PRACOVIŠŤ A PRACOVNÍHO PROSTŘEDÍ DEFINICE PODLE MEZINÁRODNÍ ERGONOMICKÉ ASOCIACE nErgonomie je vědecká disciplína založená na porozumění interakcí člověka a dalších složek systému. Aplikací vhodných metod, teorie a dat zlepšuje lidské zdraví, pohodu i výkonnost. Přispívá k řešení designu a hodnocení práce, úkolů, produktů a systému, aby byly kompatibilní s potřebami, schopnostmi a výkonnostním omezením lidí. NEJČASTĚJŠÍ SLOŽKY PROSTŘEDÍ nTepelně-vlhkostní mikroklima n nToxické, odérové, aerosolové, mikrobiální a ionizující mikroklima n nElektroiontové, elektrostatické a elektromagnetické mikroklima n nPsychické mikroklima nSvětelné mikroklima nAkustické mikroklima n ROZDĚLENÍ TEPELNÝCH ZTRÁT V SAMOSTATNĚ STOJÍCÍM OBJEKTU DRUH A VELIKOST AEROSOLŮ ZDROJE A ÚNIK RADIOAKTIVNÍCH PLYNŮ V BUDOVĚ STUPNICE AKUSTICKÉHO TLAKU A ODPOVÍDAJÍCÍ ŠKÁLA JEHO HLADIN STANOVENÍ HODNOT HLUKU V PRACOVNÍM PROSTŘEDÍ – KOREKCE NA DRUH ČINNOSTI KOREKCE PRO STANOVENÍ HODNOT HLUKU VE STAVBÁCH PRO BYDLENÍ A OBČANSKÉHO VYBAVENÍ PŘEHLED ÚČINKŮ PROUDÍCÍHO VZDUCHU NA ČLOVĚKA OPTICKÉ PŮSOBENÍ BAREV NA PSYCHIKU ČLOVĚKA A NA VNÍMÁNÍ PROSTORU VLIV PRUHŮ A DALŠÍCH FAKTORŮ NA VNÍMÁNÍ VELIKOSTI PROSTORU I VLIV PRUHŮ A DALŠÍCH FAKTORŮ NA VNÍMÁNÍ VELIKOSTI PROSTORU II n1 – tapeta se svislými pruhy až ke stropu zvyšuje místnost při bílém nebo světlém stropu n2 – tapeta s vodorovnými pruhy nesahajícími až ke stropu snižuje místnost n3 – dojem hlubší místnosti vytváří zadní tapeta tmavší a obě boční strany světlé n4 - Opticky se zvětší místnost světlými nebo károvanými tapetami VLIV PRUHŮ A DALŠÍCH FAKTORŮ NA VNÍMÁNÍ VELIKOSTI PROSTORU III n5 – opticky se zmenší místnost tapetami s nápadnými barvami nebo do úhlopříčky uspořádaným vzorem n6 – příčné pruhy na podlaze místnost opticky rozšiřují n7 – podélné pruhy na podlaze místnost opticky prohlubují – tím více, čím jsou širší a sytější DOVOLENÝ ROZDÍL TEPLOTY VE VÝŠI KOTNÍKŮ VŮČI TEPLOTĚ VE VÝŠI HLAVY NA TEPLO CITLIVÁ MÍSTA LIDSKÉHO ORGANISMU MINIMÁLNÍ VELIKOSTI MANIPULAČNÍHO, PEDIKULAČNÍHO A ZORNÉHO PROSTORU INTENZITA STÍŽNOSTÍ NA BOLESTI JEDNOTLIVÝCH ČÁSTÍ TĚLA POŽADAVKY NA ERGONOMICKÉ USPOŘÁDÁNÍ PRACOVIŠTĚ S POČÍTAČEM POŽADAVKY NA ERGONOMICKÉ USPOŘÁDÁNÍ PRACOVIŠTĚ I 1.Možnost nastavení opěradla křesla 2.Dobrá opora páteře v bederní části 3.Možnost nastavení výšky sedadla 4.Spodní část stehen a kolen nesmí být vystavena nadměrnému tlaku 5.Podložka pod nohy (je-li nutná k zabezpečení požadavku dle bodu 4) 6.Volný prostor umožňující pohyb a případnou změnu polohy těla – žádné překážky na spodní straně desky stolu POŽADAVKY NA ERGONOMICKÉ USPOŘÁDÁNÍ PRACOVIŠTĚ II n7. Předloktí má být přibližně v horizontální poloze n8. Minimální extenze (napínání), flexe (ohýbání) a derivace (vychylování) zápěstí n9. Výška a úhel obrazovky by měly umožňovat pohodlnou polohu hlavy – obrazovka ve výši očí ve vzdálenosti min. 60 cm n10. Volný prostor před klávesnicí (keybordem), aby se daly ruce nebo zápěstí během přestávek v psaní opřít (min. 10 cm) n BOLESTIVÁ MÍSTA PŘI PRÁCI S POČÍTAČEM Trojúhelník označuje správné místo podpěry bederní páteře mezi druhým a čtvrtým obratlem SPECIÁLNÍ KLÁVESNICE S MINIMÁLNÍ ZÁTĚŽÍ SVALOVÝCH SKUPIN RUKOU A ZAD FAKTORY PROSTŘEDÍ, OVBLIVŇUJÍCÍ PRÁCI S POČÍTAČEM HLAVNÍ ZÁSADY SPRÁVNÉHO OSVĚTLENÍ A USPOŘÁDÁNÍ Z HLEDISKA ZRAKU „DYNAMICKÉ SEZENÍ“ PSYCHICKÁ STABILITA ČLOVĚKA V RELACI S JEHO RŮZNÝMI PSYCHICKÝMI TYPY TABULKA ŽIVOTNÍCH UDÁLOSTÍ Z HLEDISKA ÚČINKU NA ČLOVĚKA ENERGETICKÝ MANAGEMENT PRŮKAZ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI BUDOVY ENERGETICKÁ NÁROČNOST BUDOVY PRO MĚRNOU SPOTŘEBU ENERGIE v kWh/m2/rok TŘÍDY ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI BUDOV DLE ČSN EN 15217 LITERATURA I nANTUŠÁK, E. Krizový management. Hrozby – krize – příležitosti. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2009, 395 s. ISBN 978-80-7357-488-8 nHÁLEK, V. Krizový management – teorie a praxe. 1. vyd. Bratislava: DonauMedia, 2008, 322 s. ISBN 978-80-89364-00-8 nJOKL, M. Zdravé obytné a pracovní prostředí. 1. vyd. Praha: Academia, 2002, 261 s. ISBN 80-200-0928-0 nKOPECKÝ, K., FRANC, J. Požární ochrana a bezpečnost v praxi – otázky a odpovědi. Povinnosti pro každého, časté přestupky. Rady jak řešit nejčastější problémy. Jaké hrozí postihy a pokuty. Vybraná zákonná ustanovení. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2004, 122 s. ISBN 80-247-0729-2 nNEUGEBAUER, T. Bezpečnost a hygiena práce v kostce, neboli o čem je současná BOZP. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2010, 258 s. ISBN 978-80-7357-556-4 nSMEJKAL, V., RAIS, K. Řízení rizik ve firmách a jiných organizacích. 2. aktualiz. a rozšíř. vyd. Praha: Grada Publishing, 2006, 296 s. ISBN 80-247-1667-4 nVARCHOLOVÁ, T., DUBOVICKÁ, L. Nový manažment rizika. 1. vyd. Bratislava: Iura Edition, 2008, 196 s. ISBN 978-80-8078-191-0 LITERATURA II nVEBER, J. a kol. Management kvality, environmentu a bezpečnosti práce. Legislativa, systémy, metody, praxe. 2. aktualiz. vyd. Praha: Management Press, 2010, 359 s. ISBN 978-80-7261-210-9 nVODÁČEK, L., VODÁČKOVÁ, O. Management – teorie a praxe v informační společnosti. 4. rozšíř. vyd. Praha: Management Press, 2005, 314 s. ISBN 80-7261-041-4 nVODÁČEK, L., VODÁČKOVÁ, O. Moderní management v teorii a praxi. 1. vyd. Praha: Management Press, 2006, 295 s. ISBN 80-7261-143-7 nVYSKOČIL, V. K. Facility Management – procesy a řízení podpůrných činností. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2009, 176 s. ISBN 978-80-86946-97-9 nVYSKOČIL, V. K. a kol. Management podpůrných procesů – Facility Management. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2010, 415 s. ISBN 978-80-7431-022-5 nZEMANOVÁ, L. Management bezpečnosti práce a ochrany zdraví při práci na stavbách. Bakalářská práce, Olomouc: Moravská vysoká škola Olomouc, 2011 nZUZÁK, R. Krizové řízení podniku (dokud ještě není v krizi). 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2004, 179 s. ISBN 80-86419-74-6 n