PŘEDNÁŠKA Č. 7 AGREGÁTNÍ NABÍDKA Makroekonomie II, ZS 2022/2023 Doc. Ing. Jarmila Zimmermannová, Ph.D. Obsah kurzu Makroekonomie II v AR 2022/2023: 1. Státní svátek (28.9.) 2. Určení rovnovážné produkce ve 2-sektorové a 3-sektorové ekonomice (5. 10.) 3. Model IS-LM: sestrojení modelu IS-LM (12. 10.) 4. Model IS-LM: účinnost fiskální a monetární politiky (19. 10.) 5. Otevřená ekonomika a determinace rovnovážné produkce: úvod do analýzy (26.10. - RŠ) 6. Otevřená ekonomika a determinace rovnovážné produkce: problémy determinace měnového kursu (2.11.) 7. Agregátní poptávka a agregátní nabídka: úvod do analýzy (9.11. - RŠ) 8. Agregátní poptávka a agregátní nabídka: teorie reálného ekonomického cyklu a nová keynesiánská ekonomie (16.11.) 9. Trh práce: agregátní poptávka po práci a agregátní nabídka práce (23.11.) 10. Trh práce, nezaměstnanost a Phillipsova křivka (30.11. - RŠ) 11. Inflace, metody léčení inflace (7.12.) 12. Dlouhodobý ekonomický růst – modely (14.12.) Agregátní nabídka a její charakteristika Firmy rozhodují o rozsahu své výroby na základě kritéria maximalizace zisku Domácnosti rozhodují o množství práce, které budou nabízet na základě reálné mzdy Křivka agregátní nabídky (AS) popisuje vzájemné vztahy mezi agregátní produkcí ekonomiky a cenovou úrovní Základy křivky AS – uvedení do problematiky Východiskem analýzy – Produkční funkce (závislost produkce na objemu VF) • mezní produktivita práce (MPN) … • mezní produktivita kapitálu (MPK) … Působení zákona klesajících výnosů z VF - klesá produktivita – mezní produkt práce. Y = Y (N, K, M, E, κ); N – práce (number of labour hours used in production) , K - kapitál, M - materiál, E - energie, κ - úroveň používané technologie. (M, E meziprodukty komplementy práce a kapitálu) Předpoklady: - krátké období, - zásoba kapitálu fixní. - veškeré fluktuace produkce způsobeny jen změnami velikosti pracovních vstupů (inputů) - počtu jednotek práce - práce jediným variabilním faktorem. Produkční funkce Y = úroveň produkce N = množství práce K = objem kapitálu M = materiál E = energie k = technologie ∆𝑌1 ∆𝑁1 = mezní produktivita práce MPN Křivka poptávky po práci MPN = mezní produktivita práce N = množství práce ND = poptávka po práci 𝑊 𝑃 = ΔY ΔN = 𝑀𝑃𝑁 ΔY = přírůstek produkce ΔN = přírůstek práce P ∙ ΔY = dodatečný příjem (tržba) Křivka poptávky po práci Firma maximalizující svůj zisk - zaměstnává takové množství práce, resp. jednotek práce, pokud dodatečné náklady práce jsou menší, resp. rovny dodatečné hodnotě produkce. W . ∆N = P . ∆Y 1) Klasická křivka agregátní nabídky – účinky fiskální a monetární politiky Klasická křivka agregátní nabídky - Vertikální • Předpoklad - ekonomika neustále operuje na úrovni potencionálního produktu tj. produktu při plné zaměstnanosti. • V důsledku dokonale flexibilních nominálních mezd a cen je trh práce vždy vyrovnaný při plné zaměstnanosti a neexistuje nedobrovolná nezaměstnanost Fiskální a monetární politika • Předpoklad klasické křivky agregátní nabídky (vertikální) - nevedou ke změně produkce a zaměstnanosti – obě politiky zcela neúčinné • Srovnej s extrémní keynesiánskou křivkou AS (horizontální) Grafické odvození klasické křivky agregátní nabídky Fiskální expanze – klasická křivka agregátní nabídky Efekty fiskální expanze: • Produkce a zaměstnanost se nemění • Cenová úroveň se zvýšila Monetární expanze – klasická křivka agregátní nabídky Efekty monetární expanze: • Produkce a zaměstnanost se nemění • Reálné peněžní zůstatky se nemění • Úroková sazba se nemění • Cenová hladina se zvýší proporciálně k růstu nominální zásoby peněz (neutralita peněz) Neutralita peněz = změna (růst, pokles) nominální peněžní zásoby vede pouze ke změnám cenové hladiny a současně nemění žádnou z reálných ekonomických proměnných. 2) Horizontální křivka AS – extrémní keynesiánský případ • V pozadí konceptu předpoklad, že mezní produkt práce je konstantní. • Firmy budou poptávat práci do úrovně mezní produkt práce (MPN) = reálná mzda (W/P). • Jestliže je nominální mzdová sazba fixní, křivka AS je horizontální při úrovni P = W/MPN. • Pokud jsou fixovány nominální mzdy, a marginální produkt práce je konstantní, fixována je i cenová úroveň a produkce je zcela determinována agregátní poptávkou. Předpoklad - nominální mzdy jsou krátkodobě fixní, nepřizpůsobují se změnám AD. Stejně tak ceny jsou podle předpokladu v tomto období fixní. Fiskální expanze - keynesiánská křivka AS (extrémní případ) Nová rovnováha: - Produkce vzrostla na Y1, tedy o ΔY = (Y1 – Y0), - Cenová úroveň se nezměnila, - přírůstek produkce vyvolaný fiskální expanzí, tj. ΔY je roven multiplikátoru fiskální politiky (γ) krát přírůstek autonomních výdajů (A), - Úroková sazba se zvýší. Monetární expanze - keynesiánská křivka AS (extrémní případ) Efekty monetární expanze v těchto podmínkách jsou následující: • Produkce se zvýšila z Y0 na Y1, tj. o ΔY, • Cenová úroveň se nezměnila, • Posun křivky AD1 doprava, přírůstek produkce vyvolaný monetární expanzí = součin multiplikátoru monetární politiky (β) a přírůstku nabídky reálných peněžních zůstatků • Úroková sazba se snížila. 3) Křivka SAS za předpokladu fixní nominální mzdy Základní keynesiánská situace – statický model – odvození SAS Předpoklady: - nominální mzdová sazba W je v krátkém období fixní (konstantní) - cenová úroveň se zvyšuje z P0 na P1 a poté na P2 - P0 < P1 < P2. Při konstantní nominální mzdě W0 bude pro vývoj reálné mzdy platit: Křivka agregátní poptávky po práci - A, B a C představují kombinace jednotlivých úrovní reálné mzdy a úrovní zaměstnanosti, za nichž firmy maximalizují zisk. Za uvedených předpokladů je křivka agregátní poptávky po práci stejná jako křivka marginálního produktu práce. Marginální produkt práce (MPN) = reálná mzda (W/P) Odvození křivky krátkodobé agregátní nabídky • Demonstruje vztah mezi velikostí reálné mzdy a úrovní zaměstnanosti • Roste-li cenová úroveň (P), reálné mzdy klesají, poptávka po práci roste a produkce roste také. A opačně: klesá-li cenová úroveň, reálné mzdy rostou, poptávka po práci klesá a produkce klesá také. Fiskální expanze – krátkodobé a dlouhodobé efekty Fiskální expanze – krátkodobé efekty • Zvýšení vládních nákupů zboží a služeb = AD0 se posune doprava a nahoru k AD1. • Při původní cenové hladině P0 - převis AD1 nad AS v rozsahu E0 – K. • Následky: • tlak na čerpání plánovaných zásob • tlak na rozšiřování produkce (k doplnění zásob) • tlak na růst cenové hladiny (rostoucí mezní náklady spojené se zaměstnáním dodatečných pracovníků). • Bod K - mimo křivku SAS - firmy nebudou chtít vyrábět a nabízet dané množství produkce. • Při vyšší úrovni cenové hladiny P1 - snížení reálné mzdy na W0/P1. • Zvýšení vládních výdajů na nákup zboží a služeb tak vedlo současně k: • růstu produkce z Y* na Y1 • zvýšení cenové hladiny z P0 na P1. • Nominální mzdy se v tomto krátkém období nestačily přizpůsobit - E1 = bod krátkodobé rovnováhy ekonomiky. Fiskální expanze – dlouhodobé efekty • E1 není bodem dlouhodobé rovnováhy - reálná mzda W0/P1 se oproti W0/P0 snížila – pracovníci budou požadovat zvýšení nominální mzdové sazby na W1. • SAS1 (při W1, ND0) - začne přizpůsobovací proces. • Nový bod krátkodobé rovnováhy E2 - cenová hladina se opět zvýšila, v důsledku toho se opět sníží reálná mzdová sazba, přizpůsobovací proces tak pokračuje. • V bodě E3 - splněny všechny podmínky dlouhodobé rovnováhy ekonomiky. Podmínky dlouhodobé rovnováhy ekonomiky 1. Reálná mzdová sazba W3/P3 = W0/P0, tj. výchozí úrovni rovnovážné reálné mzdy, 2. Vyrobená produkce = potenciálnímu produktu, 3. Při rovnovážné reálné mzdové sazbě W3/P3 = W0/P0 firmy vyrábějí a nabízejí množství produkce Y* a poptávají rozsah zaměstnanosti N*. • Spojíme-li výchozí bod E0 a konečný bod E3 - křivka LAS. • V důsledku nepružnosti mezd v krátkém období (a pomalého přizpůsobování cen) ekonomika nemůže v důsledku nárazu (zvýšení, snížení) agregátní poptávky okamžitě, resp. rychle dosáhnout dlouhodobé rovnováhy, přizpůsobování probíhá postupně v čase. Monetární expanze – krátkodobé a dlouhodobé efekty Monetární expanze – krátkodobé efekty • Centrální banka zvýší zásobu nominálních peněz - posun křivky AD doprava a nahoru - při všech cenových úrovních. • AD1 - při cenové úrovni P0 převis agregátní poptávky v rozsahu E0 a F. • V důsledku převisu - neplánované čerpání zásob, tlak na růst produkce (k doplnění zásob na „normální“ úroveň), tlak na růst cenové hladiny. • Bod E1 - nový bod krátkodobé rovnováhy - v důsledku monetární expanze v krátkém období současně zvýšení produkce + zvýšení cenové hladiny. • To vede ke snížení reálných mezd - během daného krátkého období jsou nominální mzdy fixní. Monetární expanze – dlouhodobé efekty • Obdobně jako při fiskální expanzi - v bodě E1 nejsou splněny podmínky dlouhodobé rovnováhy ekonomiky. • E1 bodem pouze krátkodobé rovnováhy - pomocí „přizpůsobovacího procesu“ k bodu E3 - tj. k bodu dlouhodobé rovnováhy. • Stručné shrnutí: • keynesiánská křivka SAS - na rozdíl od křivky AS v klasickém případě - v krátkém období závažné důsledky pro tvorbu a účinky stabilizačních politik vlády, tj. monetární a fiskální politiky a jejich kombinace. • Fiskální a monetární politika - mohou ovlivňovat pohyb cenové úrovně P, tím ovlivňují i reálné mzdové sazby W/P a úroveň produkce a zaměstnanosti. 4) Nová klasická makroekonomie Model vyvinutý M. Friedmanem Předpokladem tohoto modelu je: • Mzdy jsou pružné a vyrovnávají poptávku a nabídku na trhu práce • Klíčovým předpokladem modelu - pracovníci dočasně mylně vnímají cenovou úroveň (nesprávně interpretují pohyb reálné a nominální mzdy) • Poptávka po práci závisí na skutečné reálné mzdě • Křivka nabídky práce závisí na očekávané reálné mzdě • Pro tento charakteristický rys je model křivky krátkodobé agregátní nabídky nazýván rovnovážným modelem s nedokonalými informacemi (tzv. fooling model). Odvození křivky krátkodobé agregátní nabídky s mylným vnímáním cenové úrovně • NS závisí na očekávané reálné mzdě (W/Pe) …W/Pe = W/P x P/Pe • ND závisí na skutečné reálné mzdě (W/P) • NS = NS (W/P · P/Pe) Hlavní myšlenky modelu • Předpoklady • jenom firmy poznají, že se cenová hladina zvýšila • pracovníci dále mylně očekávají cenovou úroveň nižší • Firmy zvýší nominální mzdu z W0 na W1, ceny produkce rostou rychleji než nominální mzdy. • Pracovníci v mylné víře očekávají, že se jejich reálná mzda zvýšila a nabízejí větší množství práce, dochází tak i ke zvýšení produkce. • Friedmanův model vysvětluje ekonomický cyklus rozdíly mezi skutečnou cenovou úrovní (P) a očekávanou cenovou úrovní (Pe). • Odchylky skutečné od očekávané cenové hladiny podněcují pracovníky, aby měnili objem jimi nabízené práce: tím se mění i rozsah nabízené produkce. Rovnice křivky agregátní nabídky • Y*potenciální produkt, δ citlivost produkce na neočekávané změny skutečné cenové hladiny, P skutečná cenová úroveň, Pe očekávaná cenová úroveň. • Produkce se odchyluje se od potenciálního produktu pouze tehdy, jestliže nová hladina (P) se odlišuje od očekávané cenové hladiny (Pe). • Křivka dlouhodobé agregátní nabídky (LAS) - bývá také nazývána křivkou „správných očekávání“ • Při správných očekáváních cenové úrovně je produkce vždy rovna potenciálnímu produktu, tj. přirozenému reálnému produktu. 5) Lucasova křivka krátkodobé agregátní nabídky Tento model vychází z předpokladu: • existence informačních bariér na straně pracovníků i firem (nepředpokládá, že firmy jsou lépe informovány než pracovníci) • trh každého jednotlivého zboží izolován od druhého a výrobci mají všechny informace jen o svém zboží, protože jsou izolováni od ostatních trhů, dozvídají se o tom, co se děje na ostatních trzích se zpožděním Lucasova křivka agregátní nabídky • Skutečná produkce (Y) je v jakémkoliv daném období determinována dvěma prvky: • „přirozenou“ úrovní produkce (Y*), tedy „trendovou“ komponentou, • „cyklickou“ komponentou = (P - Pe) krát δ. • Přebytek P nad Pe = pozitivní „cenové překvapení“. • P pod Pe = negativní „cenové překvapení“. Rovnice Lucasovy křivky Y=𝑌∗ +δ(P-𝑃 𝑒 ) Y = skutečná produkce 𝑌∗ = „přirozená“ úroveň produkce δ = citlivost přírůstku produkce na přírůstek skutečné cenové hladiny P = skutečná cenová úroveň 𝑃 𝑒 = očekávaná cenová úroveň Neefektivnost anticipované monetární politiky • Výchozím bodem E0. • Centrální banka oznámí předem zvýšení nominální zásoby peněz o určité procento. • Subjekty formují svá očekávání racionálně - tedy i očekávání změny cenové úrovně • Očekávají, že zvýšení peněžní zásoby se „přelije“ do proporcionálního zvýšení cenové hladiny - výrobci toto očekávání promítnou do cen Pozitivní efekt neanticipované monetární politiky • Výchozí bod E0. • Neanticipované zvýšení peněžní zásoby centrální bankou – neodrazí se ve změně očekávané úrovně cen. • E1 - produkce a zaměstnanost vyšší než ve výchozím bodě rovnováhy - skutečná cenová úroveň (P) převyšuje očekávanou cenovou úroveň (Pe0) • Zvýšení produkce nad úroveň potenciálního produktu dočasné - subjekty se poučí, budou revidovat očekávání cenové úrovně na Pe1. • Vznikne tak nový bod rovnováhy E2. 6) Teorie reálného ekonomického cyklu • Noví klasičtí makroekonomové John Long, Edward Prescott, Charles Plosser, Finn Kydland, Robert Barro a další • Vysvětluje krátkodobé ekonomické fluktuace při zachování předpokladů klasického modelu - ceny a mzdy plně se přizpůsobují tak, že vyčišťují trhy. • Základní model vyčištěného trhu vytvořen na mikroekonomických základech. • Ceny zboží (i mzdy) a úroková sazba se rychle přizpůsobují: • Celková nabídka zboží se rovná celkové poptávce, • Celková požadovaná držba obligací B = 0. Každá koruna, kterou chce někdo zapůjčit, koresponduje s korunou, kterou si chce někdo jiný vypůjčit, • Celkové poptávané množství peněz = množství nabízených peněz (peněžní zásobě), tj. M/P. Nabídkové šoky • Teorie reálného ekonomického cyklu vychází z toho, že příčiny ekonomického cyklu leží v reálných změnách, resp. v reálných (nabídkových) šocích ekonomiky. • Hlavní zdroj kolísání produkce - výkyvy agregátní nabídky v dlouhém i krátkém období. • Ekonomické fluktuace produkce jsou výlučně způsobeny fluktuacemi potenciálního produktu. • Nabídkové šoky: • technické a technologické šoky • nepříznivé počasí • změny cen energie a materiálů • šoky způsobené fiskální politikou vlády. • V modelu reálného ekonomického cyklu ekonomika reaguje na dlouhotrvající nepříznivé (ale i příznivé) nabídkové šoky. Efekt nepříznivého nabídkového šoku • Výchozí situace - produkční funkce F0, nová produkční funkce F1 – v důsledku nepříznivého nabídkového šoku posunuta oproti původní produkční funkci dolů. • V důsledku nepříznivého nabídkového šoku klesá produktivita práce a klesá i produkce. • Posun křivky ND - dopad poklesu produktivity práce při každé úrovni zaměstnanosti. • Pokles zaměstnanosti - vyvolaný nepříznivým nabídkovým šokem - závisí na sklonu křivky agregátní nabídky práce NS0. Mezičasová substituce a nabídka práce • Koncept reálného ekonomického cyklu předpokládá, že převládá substituční efekt nad důchodovým efektem a křivka nabídky práce je pozitivně skloněná. • Mezičasová (intertemporální) substituce práce - v „dobrých časech“, kdy jsou vysoké reálné mzdy a kdy je i vysoká reálná úroková sazba, pracovníci volí více práce (než volného času) - a opačně. • Teorie reálného ekonomického cyklu používá faktu mezičasové (intertemporální) substituce práce k vysvětlení proč zaměstnanost a produkce fluktuují. Model reálného ekonomického cyklu • Vytvoření modelu reálného ekonomického cyklu vyžaduje vřadit mezičasovou (intertemporální) substituci práce do klasického modelu ekonomiky. • Podmínky pro vyčištěný zbožní trh (v běžném období): ASR (i,…) = ADR (i,…) • ASR - rostoucí zleva doprava - vyšší reálná úroková sazba zvyšuje nabídku práce. Současně růst úrokové sazby snižuje AD, protože růst úrokové sazby snižuje poptávku po investicích a po spotřebě. • Přizpůsobení reálné úrokové sazby vyrovnává agregátní nabídku a poptávku. 𝐴𝑆 𝑅 = agregátní nabídka zboží v reálném vyjádření 𝐴𝐷 𝑅 = agregátní poptávka zboží v reálném vyjádření Efekty příznivého nabídkového šoku • V důsledku technologického pokroku se změní produkční funkce – zvýší se zaměstnanost a produkce. • ADR 0 se posune doprava k ADR 1 - v důsledku efektu bohatství (i substitučního efektu) se zvýší spotřeba i investice. • V těchto „příznivých časech“ chtějí pracovníci více pracovat a jejich volný čas se snižuje. • V důsledku mezičasové (intertemporální) substituce příznivý nabídkový šok ovlivňuje reálnou úrokovou sazbu a mzdy, což vede k růstu zaměstnanosti a produkce. Efekty fiskální politiky • I „poptávkové“ šoky, především fiskální politika vlády, ovlivňují ekonomiku • Fiskální expanze - posun doprava k ADR 1. • Pracovníci omezují svůj volný čas, více pracují - růst produkce. • Ceny a mzdy flexibilní. • Nová rovnováha E1, i1*, Y*1 E1 0 Y i0 * i(%) i1 * Y0 Y1 7) Nová keynesiánská ekonomie • Mzdy a ceny se rychle nepřizpůsobují • Trhy jsou po dlouhou dobu nevyčištěny, ekonomika ve stavu nerovnováhy po delší období. • Všeobecná charakteristika modelu • a.charakterizuje zevrubně zdroje nepružnosti mezd a cen ; • b. vyvíjí koncept nevyčištěného trhu s podstatně hlubší MIE fundací. • Zdroje rigidity mezd a cen: • Nominální - menu costs firem, překrývání dohod o mzdách a cenách pro různé skupiny firem a pracovníků s různou dobou vypršení jejich platnosti (tzv. overlapping staggered contracts), implicitní dohody, tvorba cen přirážkou, uzavírání dlouhodobých cenových dohod, nepružnost marginálních nákladů aj. Všechny tyto zdroje nominální rigidity omezují flexibilitu mezd a cen. • Reálné - (a) nepružnost mezd relativně k ostatním mzdám, (b) nepružnost mezd relativně k cenám, (c) nepružnost cen relativně k ostatním cenám. Teorie efektivních mezd, nemožnost koordinace cen mezi dodavateli a odběrateli, aj. Menu costs • Snížení ceny z P0 na P1 - různé náklady firem (např. náklady na vytištění nových ceníků, náklady na distribuci katalogů aj.) - menu costs. • Firmy porovnávají zisk dosažený snížením ceny z P0 na P1 s menu costs. • Menu costs stejné či vyšší než zisk dosažený snížením cen - firmy ceny nesníží, přestože se snížila agregátní poptávka - poptávková makroekonomická externalita. MR0 00 Y AD0 Y AD1 PObr. 81.1 Obr. 81.2 Y0 K L E1 P0 P1 Y1 E1 P P0 P1 AD1 MR1 MC0 MC1 E0 MC1 Y0 A BC D Model ekonomického cyklu • „Efektivní křivka poptávky po práci“ - kompatibilní s předpoklady trhu práce nového keynesiánství. • Nominální mzda v důsledku dlouhodobých mzdových dohod v krátkém období fixní, v krátkém období fixní i cenová hladina, materiálové náklady i cenová přirážka. Reálná mzda fixní. E0 0 N NS0 ND0 (W/P) (W0/P0) N1 N* R S E0 0 Y AD1 P P1 Y1 Y* AD0 P0 LAS Původní SAS0 (W0) SAS0 (W0,M10) (fixní mzdy, přirážka ceny) E1 F K SAS1 (Fixní mzdy, přirážka ceny)