Tvorba a prezentace grafické informace Vít PÁSZTO 16.11.2022 Fyzikální podstata barev • Barva vzniká rozkladem bílého světla • Světlo = oblast viditelné zářivé energie (cca 400 až 800 nm) • Elektromagnetické spektrum Zdroj: V. Voženílek Fyzikální podstata barev • Elektromagnetické spektrum Zdroj: V. Voženílek Fyzikální podstata barev • Lidské oko schopno rozlišit asi 180 barevných odstínů • K rozlišení odstínu stačí rozdíl 7 nm v červené části a 48 nm v ostatních částech • Celkově dokáže průměrné lidské oko rozeznat až 17 000 odstínů chromatických barev a dále asi 300 odstínu šedi (včetně černé) ? Zdroj: V. Voženílek Barevné modely - RGB • Vlnové délky: R – 700 nm, G – 546,1 nm, B – 435,8 nm • Aditivní míchání barev (sčítání složek vyzářeného světla => nepotřebuje vnější světlo) • Veškerá (skoro) elektronika – monitory, projektory, telefony • Více způsobu vyjádření poměru barev – Barevná hloubka – počet bitů pro danou komponentu (nej. 8 bitů/komponentu => 0 až 255, lze i 16 bitů => 0 až 65535) R G B barva barva 0 0 0 černá černá 255 0 0 červená červená 0 255 0 zelená zelená 0 0 255 modrá modrá 255 255 255 bílá bílá Barevné modely - RGB • RGB na displejích – běžně 24 bitů na pixel (8 pro každou barvu) • To dovoluje 256 hodnot pro každou barvu => 2563 barev (16M) • Paměťový prostor – Každý obrázek zabírá kousek paměti – 24 bitový obrázek = 24 bitů paměti (if vydělíme 8, máme bajty) – Rozlišení obrázku 640x480 pixlů s hloubkou 24 bitů: 640 x 480 x 24/8 = 921 600 Bytů – 4, 8, 16, 24, 32, 48 bitové módy • Web design – v šestnáctkové soustavě (př. bgcolor="#FF0000") Barevné modely - RGB Zdroj: Wikimedia Barevné modely - CMYK • C – Cyan, M – Magenta, Y – Yellow, K – Key (černá) • Založeno na subtraktivním míchání barev (odečítání barev, odraz světla) • Reprodukční zařízení – tiskárny, kopírky aj. (tzv. čtyřbarvotisk) • K se používá k dosažení plné černé (+ ušetříme za barvy) • Při tisku většinou rastry (ověřte si to sami ) Zdroj: Wikimedia Barevné modely – RGB a CMY(K) Zdroj: http://www.infocellar.com/Graphics/color-theory.htm Barevné modely – RGB a CMYK • Pro soulad barev monitor – tisk – buď profesionální monitor (věrné zobrazení barev), – nebo tzv. barevný profil (ICC) – barvový gamut a vlastnosti zařízení či média • Použití v DTP a u profesionálních tiskařů Barevné modely – ostatní • HSV/HSB – tón (odstín), sytost (saturace) a hodnota (jasu) • HSL – odstín, sytost a světlost Skládání barev • Barvy základní: – modrá, zelená, červená • Barvy doplňkové (vznikají skládáním barev základních): – žlutá (zelená + červená) – purpurová (červená + modrá) – azurová (modrá + zelená) • Všechny ostatní barvy vznikají rovněž skládáním, a to základních nebo doplňkových barev • Skládání může být aditivní a subtraktivní Zdroj: V. Voženílek Skládání barev Zdroj: V. Voženílek Komplementární barvy • V modelu CIE: – základní barvy: červená (R=M-Y), modrá (B=M-C), zelená (G=C-Y), bílá = R+G+B – doplňkové barvy: purpurová (M=R+B), azurová (C=B+G), žlutá (Y=R+G), černá (K=M-C-Y) • Každá barva má svoji komplementární barvu • Komplementární barva (vzniká smíšením dvou primárních barev) k sekundární barvě je třetí primární barva, která se nepodílí na skladbě sekundární barvy • Komplementární barvy (např. zelená a červená) se položené vedle sebe zvýrazňují Zdroj: V. Voženílek Komplementární barvy Zdroj: V. Voženílek Komplementární barvy Zdroj: V. Voženílek Komplementární barvy • Každá barva má snahu zabarvovat své okolí komplementární barvou, proto vedle ploch se sytou barvou nesmí být bílá plocha • Smíšením sekundární barvy a její komplementární = tzv. bezbarvá šeď Zdroj: V. Voženílek Komplementární barvy Zdroj: V. Voženílek Komplementární barvy Zdroj: V. Voženílek Psychologické působení barev • Vjem hloubky • Pocit tepla • Optická váha barev • Vzrušivost Zdroj: V. Voženílek Vjem hloubky • je vlastnost barevného vjemu, který má tón barvy • oko vnímá každý tón s jinou intenzitou: zelená a modrá se lépe čte z kratší vzdálenosti, zatímco purpurová je viditelná na velkou vzdálenost • Jsou-li ovšem např. modrá, oranžová a purpurová současně ve stejné vzdálenosti od pozorovatele, jeví se modrá jako vzdálenější, purpurová bližší a oranžová mezi nimi. Zdroj: V. Voženílek Vjem hloubky • tzn. barvy s kratší vlnovou délkou (modrá) se zdají být na obrázku hlubší, resp. vzdálenější než barvy s delší vlnovou délkou (červená) • uplatňuje se, když se vyjadřují pozitivní a negativní hodnoty nebo dojem vzdálenosti – např. ve stupnicích barevných vrstev (barvy jsou řazeny podle pořadí ve spektru, tj. zelená - žlutá oranžová - červená) Zdroj: V. Voženílek Vjem hloubky Zdroj: V. Voženílek Pocit tepla • pocit tepla se dostavuje u červené, oranžové a žluté (teplé barvy) • pocit chladu se dostavuje u zelené, modré a fialové (studené barvy) • využívá se nejčastěji na dovolenkových reklamních letácích či webech, klimatických a vojenských mapách apod. Zdroj: V. Voženílek Optická váha barev • není u všech barev stejná - závisí na tónu, jasu i sytosti • výraznější jsou barvy tmavé a syté • nejnižší - bílá a žlutá, největší - fialová, červená, černá • nespektrální barvy (např. hnědou) nelze jednoznačně zařadit • pořadí optické váhy (od nejnižší k nejvyšší): bílá - žlutá - oranžová - červená nebo žlutá - zelená - modrá - fialová – černá • různá váha ploch se dá vyrovnat použitím rastru (výrazná barva rastrem, nevýrazná plně) Zdroj: V. Voženílek Vzrušivost • podle vzrušivosti: barvy klidné a vzrušivé • v klidných barvách od žluté po modrou kulminuje zelená barva (všem barvám přiděluje nádech zelenosti) - zelená proto působí nejklidněji • v zelených tónech a odstínech je lidský zrak schopen rozpoznat nejvíce jejich nejmenších rozdílů nebo prahů • opakem ke klidu je vzrušivost barvy červené • využívá se: – klidné barvy - podklad nebo druhořadé objekty a jevy – vzrušivé barvy - dominanty nebo negativních jevy Zdroj: V. Voženílek Psychologické působení barev Zdroj: V. Voženílek Tvorba a prezentace grafické informace Vít PÁSZTO 16.11.2022