ZÁVAZKY (OBECNÁ ČÁST) Závazek - obligace • •plnění, které je předmětem závazku •musí být majetkové povahy a odpovídat zájmu věřitele, i když tento zájem nemusí být jen majetkový (§ 1722) •Právní důvody vzniku závazku: • závazek vzniká ze smlouvy (právního jednání), z protiprávního činu, nebo z jiné právní skutečnosti, která je k tomu podle právního řádu způsobilá (§ 1723/1) • • • Závazek - obligace • •právo majetkové a relativní – působí mezi dotčenými osobami •§ 1721-> ze závazku má věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit • •DLUH = to, co má být plněno • -> DLUŽNÍK = ten, kdo plní •POHLEDÁVKA = právo na plnění • -> VĚŘITEL = ten, komu má být plněno • • • KONTRAKTACE – PROCES UZAVÍRÁNÍ SMLOUVY Smlouva (§ 1724 a násl. OZ) •smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy •ustanovení o smlouvách se použijí přiměřeně i na další projevy vůle (např. výpověď, odstoupení od smlouvy, veřejný příslib atd.), ledaže to vylučuje povaha projevu vůle nebo zákon •smlouva je uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah (= shodná vůle smluvních stran) –v mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah -> zásada autonomie vůle (výjimečně je autonomie vůle limitována -> dobré mravy, veřejný pořádek, záležitosti osobního stavu a práva na ochranu osobnosti) • Předsmluvní odpovědnost •každý může vést jednání o smlouvě svobodně a neodpovídá za to, že ji neuzavře, ledaže jednání o smlouvě zahájí nebo v takovém jednání pokračuje, aniž má úmysl smlouvu uzavřít (§ 1728/1) •při jednání o uzavření smlouvy si smluvní strany vzájemně sdělí všechny skutkové a právní okolnosti, o nichž ví nebo vědět musí, tak, aby se každá ze stran mohla přesvědčit o možnosti uzavřít platnou smlouvu a aby byl každé ze stran zřejmý její zájem smlouvu uzavřít (§ 1728/2) – princip poctivosti Předsmluvní odpovědnost •dospějí-li strany při jednání o smlouvě tak daleko, že se uzavření smlouvy jeví jako vysoce pravděpodobné, jedná nepoctivě ta strana, která přes důvodné očekávání druhé strany v uzavření smlouvy jednání o uzavření smlouvy ukončí, aniž pro to má spravedlivý důvod (§ 1729/1) •strana, která jedná nepoctivě, nahradí druhé straně škodu, nanejvýš však v tom rozsahu, který odpovídá ztrátě z neuzavřené smlouvy v obdobných případech Uzavírání smlouvy – nabídka •z návrhu na uzavření smlouvy („nabídka“, oferta) musí být zřejmé, že ten, kdo jej činí, má úmysl uzavřít určitou smlouvu s osobou, vůči níž nabídku činí •má se za to, že návrh dodat zboží nebo poskytnout službu za určenou cenu učiněný při podnikatelské činnosti reklamou, v katalogu nebo vystavením zboží je nabídkou s výhradou vyčerpání zásob nebo ztráty schopnosti podnikatele plnit –Veřejné právo: nekalé obchodní praktiky (vábivá reklama) Forma nabídky •nabídka učiněná ústně musí být přijata bezodkladně, ledaže něco jiného plyne z jejího obsahu nebo z okolností, za nichž se stala –to platí i tehdy, byla-li přítomné osobě předložena nabídka učiněná v písemné formě •nabídka učiněná v písemné formě vůči nepřítomné osobě musí být přijata ve lhůtě uvedené v nabídce –není-li lhůta uvedena, lze nabídku přijmout v době přiměřené povaze navrhované smlouvy a rychlosti prostředků, jež navrhovatel použil pro zaslání nabídky Přijetí nabídky (akceptace) •osoba, které je nabídka určena, nabídku přijme, projeví-li s ní včas vůči navrhovateli souhlas •mlčení nebo nečinnost samy o sobě přijetím nejsou •projev vůle, který obsahuje dodatky, výhrady, omezení nebo jiné změny, je odmítnutím nabídky a považuje se za novou nabídku –přijetím nabídky je však odpověď, která vymezuje obsah navržené smlouvy jinými slovy –odpověď s dodatkem nebo odchylkou, která podstatně nemění podmínky nabídky, je přijetím nabídky, pokud navrhovatel bez zbytečného odkladu takové přijetí neodmítne Faktická akceptace (§ 1744) •s přihlédnutím k obsahu nabídky nebo k praxi, kterou strany mezi sebou zavedly, nebo je-li to obvyklé, může osoba, které je nabídka určena, nabídku přijmout tak, že se podle ní zachová, zejména poskytne-li nebo přijme-li plnění •přijetí nabídky je účinné v okamžiku, kdy k takovému jednání došlo Obsah závazků • •ze závazku je dlužník povinen něco dát = dare, něco konat = facere, něčeho se zdržet = omittere nebo něco strpět = pati a věřitel je oprávněn to od něho požadovat •závazek nelze změnit bez ujednání věřitele a dlužníka (ledaže zákon stanoví jinak) Obsah smlouvy (§ 1746 a násl.) •Zákon (OZ) upravuje jednotlivé typy smluv –jeho ustanovení se použijí na smlouvu podle jejích podstatných obsahových náležitostí (např. úplatnost smlouvy/vyjádření kupní ceny a převedení vlastnického práva jsou podstatné obsahové náležitosti kupní smlouvy) •strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena -> nepojmenované smlouvy Obchodní podmínky (§ 1751 a násl.) •část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy (§ 1751/1) –odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost •při uzavření smlouvy mezi podnikateli lze část obsahu smlouvy určit i pouhým odkazem na obchodní podmínky vypracované odbornými nebo zájmovými organizacemi (§ 1751/3) Obchodní podmínky (§ 1751 a násl.) •uzavírá-li strana v běžném obchodním styku s větším počtem osob smlouvy zavazující dlouhodobě k opětovným plněním stejného druhu s odkazem na obchodní podmínky a vyplývá-li z povahy závazku již při jednání o uzavření smlouvy rozumná potřeba jejich pozdější změny, lze si ujednat, že strana může obchodní podmínky v přiměřeném rozsahu změnit Forma smlouvy • •zásada bezformálnosti právních jednání -> § 559: Každý má právo zvolit si pro právní jednání libovolnou formu, není-li ve volbě formy omezen ujednáním, nebo zákonem. •povinnou písemnou formu může tedy stanovit zákon nebo dohoda Účinky smlouvy • •smlouva strany zavazuje •=> lze ji změnit nebo zrušit jen se souhlasem všech stran, anebo z jiných zákonných důvodů • •vůči jiným (třetím) osobám smlouva působí jen v případech stanovených v zákoně • SMLOUVY UZAVÍRANÉ SE SPOTŘEBITELEM Smlouvy uzavírané se spotřebitelem (§ 1810 a násl.) • •nejedná se o zvláštní smluvní typ •spotřebitelská smlouva se týká kteréhokoli smluvního typu + nepojmenovaných smluv •spotřebitelské smlouvy nejsou vymezeny obsahem, nýbrž smluvními stranami •uzavírá jí podnikatel se spotřebitelem (= slabší strana) Smlouvy uzavírané se spotřebitelem • •Spotřebitel = každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem, nebo s ním jinak jedná (§ 419) • x slabší strana obecně •Podnikatel = každý, kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku (§ 420/1) Náležitosti spotřebitelské smlouvy • •veškerá sdělení vůči spotřebiteli musí podnikatel učinit jasně a srozumitelně v jazyce, ve kterém se uzavírá smlouva •informační povinnost podnikatele -> § 1811/2 •lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější •k ujednáním odchylujícím se od ustanovení zákona stanovených k ochraně spotřebitele se nepřihlíží –to platí i v případě, že se spotřebitel vzdá zvláštního práva, které mu zákon poskytuje Zakázaná (zneužívající) ujednání (§ 1813 - 1815) • •má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem poctivosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele – to neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem –poctivost •k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá (§ 1815) Zvláště se zakazují ujednání, která •a) vylučují nebo omezují spotřebitelova práva z vadného plnění nebo na náhradu újmy, b) spotřebitele zavazují plnit, zatímco podnikateli vznikne povinnost plnit splněním podmínky závislé na jeho vůli, c) umožňují, aby podnikatel nevydal spotřebiteli, co mu spotřebitel vydal, i v případě, že spotřebitel smlouvu neuzavře či od ní odstoupí, d) zakládají podnikateli právo odstoupit od smlouvy bez důvodu, zatímco spotřebiteli nikoli, e) zakládají podnikateli právo vypovědět závazek bez důvodu hodného zvláštního zřetele bez přiměřené výpovědní doby, f) zavazují spotřebitele neodvolatelně k plnění za podmínek, s nimiž neměl možnost seznámit se před uzavřením smlouvy, g) dovolují podnikateli, aby ze své vůle změnil práva či povinnosti stran, h) odkládají určení ceny až na dobu plnění, i) umožňují podnikateli cenu zvýšit, aniž bude mít spotřebitel při podstatném zvýšení ceny právo od smlouvy odstoupit, j) zbavují spotřebitele práva podat žalobu nebo použít jiný procesní prostředek či mu v uplatnění takového práva brání, nebo ukládají spotřebiteli povinnost uplatnit právo výlučně u rozhodčího soudu nebo rozhodce, který není vázán právními předpisy stanovenými na ochranu spotřebitele, k) přenášejí na spotřebitele povinnost prokázat splnění povinnosti podnikatele, kterou mu ukládají ustanovení o smlouvě o finanční službě, nebo l) zbavují spotřebitele jeho práva určit, který závazek má být poskytnutým plněním přednostně uhrazen. • Smlouvy uzavírané distančním způsobem • • smlouvy uzavírané distančním způsobem • = kdy podnikatel používá k uzavření smlouvy výhradně alespoň jeden komunikační prostředek, který umožňuje uzavřít smlouvu bez současné fyzické přítomnosti stran •platí zvýšená informační povinnost pro podnikatele (§ 1820 odst. 1) –Pokud se sjednává smlouva prostřednictvím telefonu, má podnikatel povinnost sdělit na začátku hovoru základní údaje o své osobě a účelu hovoru. –Odstoupení od smlouvy •Bez důvodu (jednostranné právní jednání) •Oznámení x nevyzvednutí zboží •Náklady na vrácení x náklady na zaslání zboží •Osobní vyzvednutí • Smlouvy uzavírané mimo obchodní prostory •= mj. smlouva uzavřená: •a) v prostoru obvyklém pro podnikatelovo podnikání, pokud k jejímu uzavření došlo bezprostředně poté, co podnikatel oslovil spotřebitele mimo tyto prostory, a •b) během zájezdu organizovaného podnikatelem za účelem propagace a prodeje zboží či poskytování služeb •Agresivní obchodní praktiky, okamžik překvapení, nemožnost srovnání •Zákaz v obcích vyhláškou Odstoupení od smlouvy • • je-li smlouva uzavřena distančním způsobem či mimo obchodní prostory podnikatele -> má spotřebitel právo odstoupit od smlouvy ve lhůtě 14 dnů • navíc nebyl-li informován o možnosti od smlouvy odstoupit – může dokonce odstoupit do 1 roku a 14 dnů • • •lhůta běží obecně od dne uzavření smlouvy; jde-li o •kupní smlouvu, běží ode dne převzetí zboží Neobjednané plnění (§ 1838) • • dodal-li podnikatel spotřebiteli něco bez objednávky a ujal-li se spotřebitel držby, hledí se na spotřebitele jako na poctivého držitele •spotřebitel nemusí na své náklady podnikateli nic vracet, ani ho o tom vyrozumět • •=> nepoužije se ustanovení o bezdůvodném obohacení Dočasné užívání ubytovacího zařízení a jiné rekreační služby (timeshare) •a) právo užívat ubytovací zařízení s noclehem na více než jeden časový úsek nebo právo na výhodu spojenou s ubytováním, popřípadě včetně dopravy nebo jiných služeb, pokud je taková smlouva uzavřena na období delší než jeden rok, •b) účastenství ve výměnném systému spojené s právem na plnění podle písm. a), nebo •c) právo na pomoc podnikatele při úplatném nabytí nebo úplatném převodu práva podle písm. a). • Smlouva ve prospěch třetí osoby • •má-li podle smlouvy dlužník plnit třetí osobě, může věřitel požadovat, aby dlužník splnil této třetí osobě •podle obsahu povahy a účelu smlouvy se posoudí, zda a kdy také třetí osoba nabyla přímé právo požadovat splnění (má se za to, že třetí osoba takové právo nabyla, má-li být plnění hlavně k prospěchu právě jí) •odmítne-li třetí osoba právo nabyté ze smlouvy, hledí se na ni, jako by nebyla práva na plnění nabyla • • Smlouva o smlouvě budoucí • •Smlouvou o smlouvě budoucí se nejméně jedna strana (mohou i obě) zavazuje uzavřít po vyzvání v ujednané lhůtě, jinak do jednoho roku, budoucí smlouvu, jejíž obsah je ujednán alespoň obecným způsobem •zavázané straně vzniká povinnost uzavřít smlouvu bez zbytečného odkladu poté, co ji k tomu vyzve oprávněná strana v souladu se smlouvou o smlouvě budoucí • • Smlouva o smlouvě budoucí • •nesplní-li zavázaná strana povinnost uzavřít smlouvu, může oprávněná strana požadovat, aby obsah budoucí smlouvy určil soud nebo osoba určená ve smlouvě •nevyzve-li oprávněná strana zavázanou stranu k uzavření smlouvy včas, povinnost uzavřít budoucí smlouvu zaniká • •změní-li se okolnosti, z nichž strany při vzniku závazku ze smlouvy o smlouvě budoucí zřejmě vycházely, do té míry, že na zavázané straně nelze rozumně požadovat, aby smlouvu uzavřela, povinnost uzavřít budoucí smlouvu zaniká Lichva (§ 1796 OZ) • •upravena nejen trestním právem, ale i v OZ (má soukromoprávní následky) •neplatná je smlouva, při jejímž uzavírání někdo zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany a dá sobě nebo jinému slíbit či poskytnout plnění, jehož majetková hodnota je k vzájemnému plnění v hrubém nepoměru ZMĚNY ZÁVAZKŮ Změny závazků • •ZMĚNY V OSOBĚ •Změna v osobě věřitele –Postoupení pohledávky •Změna v osobě dlužníka –Převzetí dluhu –Přistoupení k dluhu –Převzetí majetku •Postoupení smlouvy •ZMĚNY V OBSAHU ZÁVAZKU •Novace (dohoda o změně obsahu závazku) •Narovnání • Změna v osobě věřitele •POSTOUPENÍ POHLEDÁVKY • •věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi) •postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka a věřitele nevylučuje •nelze postoupit pohledávku, –která zaniká smrtí nebo –jejíž obsah by se změnou věřitele k tíži dlužníka změnil •dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná • Změna v osobě dlužníka •PŘEVZETÍ DLUHU • •kdo ujedná s dlužníkem, že přejímá jeho dluh, nastoupí jako dlužník na jeho místo, dá-li k tomu věřitel souhlas původnímu nebo novému dlužníku •nepřivolí-li věřitel k převzetí dluhu nebo odmítne-li k němu dát souhlas, nevzniká věřiteli vůči přejímateli dluhu přímé právo; přejímatel dluhu má však vůči původnímu dlužníku povinnost zařídit, aby dlužník nemusel věřiteli plnit •obsah závazku se převzetím dluhu nemění Změna v osobě dlužníka • •PŘISTOUPENÍ K DLUHU • •kdo bez dlužníkova souhlasu ujedná s věřitelem, že za dlužníka splní jeho dluh, stává se novým dlužníkem vedle původního dlužníka a je spolu s ním zavázán společně a nerozdílně • Změny v obsahu závazku • •stranám je ponecháno na vůli ujednat si změnu svých práv a povinností •NOVACE •dohodou o změně obsahu závazku se dosavadní závazek ruší a nahrazuje se novým závazkem –může-li však dosavadní závazek vedle nového závazku obstát, má se za to, že nebyl zrušen •NAROVNÁNÍ •existující závazek lze nahradit novým závazkem i tak, že si strany ujednáním upraví práva a povinnosti mezi nimi dosud sporné nebo pochybné • •ujednání o novaci nebo o narovnání vyžaduje písemnou formu: –byl-li i původní závazek zřízen v písemné formě NEBO –činí-li se o právu již promlčeném • • • • ZÁNIK ZÁVAZKŮ Zánik závazků (§ 1908 a násl.) •NEJTYPIČTĚJŠÍ ZPŮSOB •Splnění • •JINÉ ZPŮSOBY ZÁNIKU ZÁVAZKŮ •Dohoda •Započtením •Odstupné •Splynutí •Prominutí dluhu •Výpověď •Odstoupení od smlouvy •Následná nemožnost plnění •Smrt dlužníka nebo věřitele • • • Splnění (§ 1908 a násl. OZ) • •splněním dluhu závazek zaniká •dlužník musí dluh splnit na svůj náklad a nebezpečí řádně a včas •proti své vůli nemůže být věřitel nucen, aby přijal něco jiného, než co přísluší k jeho pohledávce, a dlužník nemůže být nucen, aby poskytl něco jiného, než co je dlužen –totéž platí o místě, čase a způsobu splnění • •kdo má plnit při vzájemném plnění napřed, může své plnění odepřít až do té doby, kdy mu bude vzájemné plnění poskytnuto nebo zajištěno –je-li plnění druhé strany ohroženo okolnostmi, které u ní nastaly, které mu nebyly a neměly být známy, když smlouvu uzavřel –lze také poskytnout dodatečnou přiměřenou lhůtu k splnění nebo k zajištění plnění a po jejím marném uplynutí odstoupit od smlouvy Řádné splnění • •kdo plní za úplatu jinému, je zavázán plnit bez vad s vlastnostmi vymíněnými nebo obvyklými tak, aby bylo možné použít předmět plnění podle smlouvy, a je-li stranám znám, i podle účelu smlouvy –je-li splněno vadně, má příjemce práva z vadného plnění •dlužník je zavázán plnit ve střední jakosti, není-li mezi stranami ujednána jiná jakost •přenechá-li se věc jak stojí a leží (úhrnkem), jdou její vady k tíži nabyvatele –to neplatí, nemá-li věc vlastnost, o níž zcizitel prohlásil, že ji má, nebo již si nabyvatel vymínil • • Řádné splnění • •převezme-li zcizitel záruku za jakost, zaručuje se, že předmět plnění bude po určitou dobu po splnění způsobilý pro použití k ujednanému účelu a že si podrží ujednané vlastnosti •záruka může být ujednána ve smlouvě nebo prohlášení v záručním listu, popřípadě vyznačením záruční doby nebo doby použitelnosti či trvanlivosti věci na obalu –je-li ve smlouvě ujednána záruční doba odlišná od záruční doby uvedené na obalu, platí, co bylo ujednáno –uvede-li se v záručním listě záruční doba delší, než je doba ujednaná nebo vyznačená na obalu, platí tato delší záruční doba •předmět plnění má právní vadu, pokud k němu uplatňuje právo třetí osoba, ledaže o takovém omezení nabyvatel věděl nebo musel vědět Řádné splnění • •nabyvatel může právo z vadného plnění uplatnit u soudu, vytkl-li vadu zciziteli bez zbytečného odkladu poté, kdy měl možnost věc prohlédnout a vadu zjistit, a to buď označením vady nebo oznámením, jak se projevuje –vadu lze vytknout do šesti měsíců od převzetí předmětu plnění •vadu krytou zárukou musí nabyvatel vytknout zciziteli bez zbytečného odkladu poté, kdy měl možnost předmět plnění prohlédnout a vadu zjistit, nejpozději však v reklamační lhůtě určené délkou záruční doby •jakmile nabyvatel zjistí vadu, oznámí to bez zbytečného odkladu zciziteli a předmět plnění zciziteli předá, nebo jej podle jeho pokynů uschová nebo s ním jinak vhodně naloží tak, aby vada mohla být přezkoumána Řádné splnění • •Odstranitelná vada •oprava •doplnění toho, co chybí •přiměřená sleva z ceny • •Neodstranitelná vada a nelze-li pro vadu předmět řádně užívat •odstoupení od smlouvy •přiměřená sleva z ceny • •právo z vadného plnění nevylučuje právo na náhradu škody –primárně by se však mělo uplatňovat právo z vadného plnění • Způsob splnění • •lze-li dluh splnit několika způsoby -> má se za to, že volba způsobu plnění náleží dlužníku •má-li právo volby věřitel, musí způsob plnění zvolit v ujednané době, jinak bez zbytečného odkladu tak, aby dlužník mohl podle jeho volby splnit •nevykoná-li strana volbu včas, nabývá právo zvolit způsob plnění trvale druhá strana –kdo zvolil způsob plnění, nemůže jej bez souhlasu druhé strany změnit Způsob plnění • •má-li dlužník plnit jedno z více volitelných plnění, není oprávněn splnit část jednoho a část jiného plnění, ani k tomu nemůže být nucen •má-li dlužník plnit věc určenou podle druhu, je zavázán poskytnout věřiteli věc, jež se hodí pro účel, pro nějž se věc téhož druhu zpravidla používá na základě obdobných smluv Způsob plnění •dluh se plní vcelku –nabízí-li dlužník částečné plnění, musí je věřitel přijmout, neodporuje-li to povaze závazku nebo účelu smlouvy –dlužník nahradí věřiteli zvýšené náklady způsobené mu částečným plněním •bylo-li ujednáno plnění ve splátkách a nesplnil-li dlužník některou splátku, má věřitel právo na vyrovnání celé pohledávky, pokud si to strany ujednaly SPOLEČNÉ DLUHY A POHLEDÁVKY Dělitelné plnění • •každý z několika spoludlužníků dělitelného plnění je dlužen jen svůj díl •každý z několika věřitelů dělitelného plnění je věřitelem jen svého dílu •(ledaže smlouva, zákon nebo rozhodnutí soudu stanoví jinak) •bylo-li ujednáno, že kterýkoli z věřitelů může žádat celé plnění, splní dlužník celý dluh tomu, kdo o splnění požádal první –splnil-li dlužník celý dluh jednomu ze spoluvěřitelů, nemohou již ostatní po něm nic požadovat • Nedělitelné plnění • •nedělitelné plnění může věřitel požadovat na kterémkoli z několika dlužníků (ledaže z povahy závazku plyne, že dluh může být splněn jen společnou činností dlužníků) •je-li dlužník zavázán několika věřitelům k nedělitelnému plnění, není povinen plnit některému z věřitelů, ledaže ten mu dá přiměřenou jistotu, nebo dohodnou-li se na tom všichni věřitelé –zda je spoluvěřitel, který dostal celé plnění, vůči ostatním něčím povinen, závisí na poměru mezi spoluvěřiteli; jinak se má za to, že není povinen ničím • Dlužníci zavázaní společně a nerozdílně (solidarita dlužníků) • •je-li několik dlužníků zavázáno plnit společně a nerozdílně, jsou povinni plnit jeden za všechny a všichni za jednoho •věřitel může požadovat celé plnění nebo jeho libovolnou část na všech spoludlužnících, jen na některých, nebo na kterémkoli ze spoludlužníků Věřitelé oprávnění společně a nerozdílně (solidarita věřitelů) • •je-li dlužník zavázán plnit několika věřitelům oprávněným vůči němu společně a nerozdílně, může kterýkoli z nich žádat celé plnění •dlužník splní v celém rozsahu tomu, kdo o plnění požádal první • •Děkuji za pozornost! • • • • • • • •