Management výroby
Ing. Jaroslav Škrabal
Olomouc: 21. 10. 2022

Layout. Synchronizace práce
1. část


Layout



Faktory, ovlivňující rozmístění pracovišť:
•generel organizace,
•síť komunikací horizontálního i vertikálního charakteru,
•charakter budov ,
•inženýrské sítě,
•typ výroby,
•vnitropodniková specializace,
•manipulační prostředky,
•technologický postup výroby.
TUČEK, D., BOBÁK, R. Výrobní systémy. 2. vyd. Zlín: UTB, 2006. 298 s. ISBN 80-7318-381-1.

generel organizace – komplexní situační rozmístění výrobních, skladovacích, energetických a
ostatních objektů, příjezdových cest, vnitrozávodních komunikací apod.,
síť komunikací horizontálního i vertikálního charakteru,
charakter budov – účel objektu, podlahová plocha, prostorové a půdorysné řešení,
umístění dveří a vrat apod.,
inženýrské sítě – rozvody vody, páry, plynu, elektrické energie, kanalizační síť,
typ výroby – předurčuje rozmístění pracovišť – od nižších typů výroby směrem
k vyšším rostou požadavky na dokonalejší uspořádání výroby
vnitropodniková specializace,
manipulační prostředky – jeřáby s pevnými dráhami, železniční vlečky a další stabilní zařízení,
technologický postup výroby.

Hlavní kritéria optimálního uspořádaní materiálového toku ve  výrobě
•přímočarost,
•nejkratší délka,
•plynulost materiálového toku.
TUČEK, D., BOBÁK, R. Výrobní systémy. 2. vyd. Zlín: UTB, 2006. 298 s. ISBN 80-7318-381-1.

Prostorové uspořádání pracovišť ve výrobě, a tedy i rozmístění jednotlivých pracovišť, je
ve velké míře ovlivněno i materiálovými toky. Hlavními kritérii optimálního uspořádání
výroby jsou přímočarost, nejkratší délka a plynulost materiálového toku.

Uspořádání pracovišť
•Individuální (malý počet pracovišť, operace se neopakují. Příklad: laboratoře, prototypové dílny
atd.)
•Skupinové (u složitějších výrob, dělba práce se odráží ve vyčleňovaní/ slučování pracovišť):
–Technologické uspořádaní
–Předmětné uspořádání

Zásady uplatňované při řešení prostorového uspořádání
• vytvářet předpoklady pro bezporuchový a spolehlivý chod provozu a výroby,
•respektovat charakter výroby,
•vytvářet předpoklady pro vytváření pružných změn,
•minimalizovat náklady na instalaci, deinstalaci a demontáž,
•minimalizovat materiálové toky a dopravní výkony,
•optimalizovat vnitropodnikové dopravní sítě,
•optimalizovat rozmístění dílčích ploch v rámci základní plochy atd.
•
•
•Optimální řešení- minimalizace dopravních nákladů:
-velikost materiálového toku v závislosti na délce trasy.
-eliminace možného křížení materiálu
Zdroj: Vstup a úkoly pro 6. kapitolu
PROSTOROVÉ USPOŘÁDÁNÍ PRACOVIŠŤ.
http://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=4&cad=rja&uact=8&ved=0ahUKEwjPoYDTz5fMA
hWLORQKHVhqDCsQFgg1MAM&url=http%3A%2F%2Fwww.utb.cz%2Ffile%2F35257_1_1%2F&usg=AFQjCNFbP4QVPG0fIPW0pv
F9Kw1OBpdgTw&sig2=Csk3BTzMYcvy6YEt8hEkKA&bvm=bv.119745492,d.bGg

Zásady uplatňované při řešení prostorového uspořádání jsou následující:
• vytvářet předpoklady pro bezporuchový a spolehlivý chod provozu a výroby,
• respektovat charakter výroby,
• vytvářet předpoklady pro vytváření pružných změn,
• minimalizovat náklady na instalaci, deinstalaci a demontáž,
• minimalizovat materiálové toky a dopravní výkony,
• optimalizovat vnitropodnikové dopravní sítě,
• optimalizovat rozmístění dílčích ploch v rámci základní plochy,
• vyvarovat se případným možným kolizím v toku materiálu mezi jednotlivými dílčími
plochami,
• provádět interní optimalizaci v rámci jednotlivých dílčích ploch.
Za optimální řešení se považuje takové, u kterého zpracovávaný výrobek prochází nejkratší
cestou, čímž řešíme minimalizaci dopravních nákladů.
Hlavní roli při návrhu rozmístění objektů (strojů, skladů apod.) hraje zejména velikost
materiálového toku v závislosti na délce trasy.
Vhodnost rozmístění objektů v závislosti na výrobní návaznost, včetně eliminace možného
křížení materiálu, lze posoudit různými metodami a také individuálním přístupem.

Základní analytické metody prostorového uspořádání
•
•Šachovnicová tabulka,
•Layout pracoviště,
•Metoda souřadnic,
•Trojúhelníková metoda,
•Metoda CRAFT,
•Sankeyův diagram,
•Špagetový diagram atd.
Zdroj: Vstup a úkoly pro 6. kapitolu
PROSTOROVÉ USPOŘÁDÁNÍ PRACOVIŠŤ.
http://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=4&cad=rja&uact=8&ved=0ahUKEwjPoYDTz5fMA
hWLORQKHVhqDCsQFgg1MAM&url=http%3A%2F%2Fwww.utb.cz%2Ffile%2F35257_1_1%2F&usg=AFQjCNFbP4QVPG0fIPW0pv
F9Kw1OBpdgTw&sig2=Csk3BTzMYcvy6YEt8hEkKA&bvm=bv.119745492,d.bGg
http://www.produktivita.cz/cs/nase-projekty/zkraceni-prubezne-doby-vyroby.html

Sankeyův diagram je metoda umožňující na základě půdorysného plánku objektu a
šachovnicové tabulky graficky znázornit tok materiálu mezi jednotlivými pracovišti. Pro
grafické znázornění je vhodné použít maticovou tabulku vstup – výstup, která udává
přepočtené množství přepravovaného materiálu mezi pracovišti ve zvolených jednotkách.
Takto zjištěné množství materiálu je v Sankeyově diagramu znázorněno šířkou plných šipek,
které současně označují směr toku materiálu. Pro větší názornost lze odlišit pohyb
jednotlivých druhů materiálu barevně.
Šachovnicovou tabulku lze s výhodou použít pro rozbor materiálových toků nebo pro návrh
předpokládaného rozmístění výrobních zařízení na základě přijaté zásady, aby pracoviště s
největším počtem kontaktů nebo s největším objemem dopravovaných materiálů, byla co
nejblíže u sebe.
Postup při sestavování trojúhelníkové metody je takový, že se vyberou dvě pracoviště s
největším počtem kontaktů nebo s největším množstvím přepravovaného materiálu. Tato
pracoviště vytvoří základnu prvního trojúhelníku. Na vrchol trojúhelníku se přikreslí
pracoviště, které má s původními pracovišti největší počet kontaktů nebo největší množství
přepravovaného materiálu. Spojením vzniklého vrcholu s původními dvěma pracovišti tvořící
základnu, vznikne rovnostranný trojúhelník. Následně se vybere kterákoliv strana
vytvořeného trojúhelníka jako další základna a hledá se vrchol jako další pracoviště s
největším počtem kontaktů s těmito dvěma pracovišti. Spojením s vrcholem dostaneme další
trojúhelník. Tímto způsobem se pokračuje až do rozmístění všech pracovišť.
Použitím metody CRAFT lze nalézt takové uspořádání pracovišť, které ve svém důsledku
minimalizuje náklady na manipulaci. Chceme tedy určit optimální vzájemnou polohu různých
prvků při uspořádání celku.
Matematicky lze problém optimalizace vzájemné polohy prvků při uspořádání celku
formulovat jako součin nákladů a počet jednotek, což lze vyjádřit:
c ij = u ij .v ij
kde značí: uij – náklady spojené s přesunem hmotnostních jednotek vztažených na
jednotku času
vij - počet hmotnostních jednotek pohybující se mezi objekty i, j
Princip metody těžiště je založen na výpočtech používaných v mechanice. Sled jednotlivých
pracovišť určíme pomocí momentů.
Moment je dán součinem velikosti materiálového toku směřujícího na dané pracoviště a
vzdáleností od daného pracoviště. Velikost materiálového toku je dána součinem hmotnosti
přepravovaných produktů a vzdáleností.
M = /ΣMl + ΣMp /
kde značí: Ml – moment levotočivý
Mp – moment pravotočivý
Mi(p) = Q 1a1 + Q2 a2 + ....... + Qn an
kde značí: Q1, Q2 …..Qn - je hmotnost materiálu [ t ]
a1, a2 , …. an - jsou ramena momentů podle vzdálenosti dané operace od místa
umístění stroje
Při použití metody těžiště postupujeme tak, že vytvoříme tabulku, do jejichž řádků zapisujeme
jednotlivé stroje a do sloupců zapisujeme pořadí výrobních operací. Počet sloupců se tedy
rovná počtu výrobních operací.
Do tabulky se dále zapisuje označení součástí a jejich celková hmotnost zpracovávaná za
jednotku času. Tyto údaje se pak stávají podkladem pro určení nejvhodnějšího umístění
každého stroje a to tak, že vycházíme ze vzorce pro výpočet výsledného momentu a stroj
umisťujeme do místa, které vykazuje absolutní hodnotu momentu minimální.
Metoda layoutu spočívá ve zhotovení půdorysného náčrtu daného pracoviště se všemi
výrobními prostředky, skladovacími prostory, dopravními a obslužnými cestami. Náčrt musí
být zhotoven ve vhodně zvoleném měřítku. Do takto zhotoveného náčrtu se následně zakreslí
tok materiálu včetně možných variant v souvislosti s možnostmi různého uspořádání
některých strojů. Při hledání optimálního řešení prostorového uspořádání lze s výhodou využít
Sankeyova diagramu, ve kterém je znázorněna hustota materiálového toku.
Z layoutu procesního uspořádání je zřejmý nesouvislý tok materiálu. Dochází k nežádoucímu
křížení dopravních cest, což vyplývá z uspořádání strojů a technologického postupu.
Layout s výrobkovou orientací působí uspořádaným dojmem s plynulým tokem materiálu.
Plynulý materiálový tok zkracuje průběžné výrobní časy. Případné nedostatky, které se
mohou vyskytnout, jsou snadno napravitelné.

Metoda souřadnic
•
•Tato metoda je vhodná pro hledání optimálního prostorového umístění určitého centrálního objektu,
který kooperuje s několika prostorově již umístěnými objekty. •Cílem této metody je zajistit
nejkratší toky materiálu při minimálních nákladech na dopravu.

Metoda souřadnic
•
•Principem této metody je souřadnicová síť, ve které se pro každý objekt stanoví souřadnice xi a yi
, které vymezují jeho vzdálenost od vhodně vzdáleného bodu o souřadnicích nulových a vzájemné
prostorové umístění objektů. •Vztahy každého objektu s centrálním objektem jsou charakterizovány
hmotnostním činitelem qi, který vyjadřuje objem přepravy za jednotku času.

Metoda souřadnic
•
•Souřadnice umístění centrálního objektu (X, Y) se určí matematicky jako vážený aritmetický průměr
podle vzorců .
•

Příklad 1: Metoda souřadnic
Provoz
Souřadnice Xi
Souřadnice Yi
Činitele hmotností (t/den)
A
7
2
900
B
3
5
600
C
2
4
1200
D
6
10
1500
Najděte optimální umístění centrálního skladu pro 4 různě rozmístěné odebírající provozy

Metoda souřadnic- příklad
•
•Souřadnice umístění centrálního skladu vypočítáme takto
•

Metoda souřadnic- příklad



Metoda trojúhelniková



Metoda trojúhelniková
•
•Tato metoda se používá ve dvou verzích :
• zpaměti (bez výpočtu) - u jednoduchých případů s malým počtem prvků o výpočtem (exaktní)
•složitých systémů s větším počtem prvků
•
•Tato metoda se používá tam, kde jeden vztah (např. množství přepravovaného materiálu mezi
pracovišti) je výrazně rozhodující a ostatní vztahy jsou podřadné.

Metoda trojúhelniková
•
•Cíl: stroje s nejintenzivnějšími materiálovými toky mají být umístěny co nejblíže u sebe.

Metoda trojúhelníková- příklad
•
•Očíslujeme-li si pracoviště čísly 1,2,3...n, bude tabulka vypadat takto:
•
pořadí
1
2
3
4
5
6
7
8
posuzované pracoviště
č. pracoviště
2
1
1
6
6
7
3
4
č. pracoviště
6
6
2
7
3
5
5
6
velikost vztahu (tun přepravovaného materiálu)
9000
7000
6400
6200
5500
5000
4200
2000

Metoda trojúhelniková- příklad
•
• Nejprve umístíme pracoviště s nejintenzivnější vazbou (největším vzájemným množstvím
přepravovaného materiálu), zde tedy pracoviště 2 a 6 do dvou sousedících vrcholových bodů
trojúhelníkové sítě.
•

Trojúhelníková síť



Metoda trojúhelniková - příklad
•Na vrchol trojúhelníku se přikreslí pracoviště, které má s původními pracovišti největší počet
kontaktů nebo největší množství přepravovaného materiálu.
•Spojením vzniklého vrcholu s původními dvěma pracovišti tvořící základnu, vznikne rovnostranný
trojúhelník. Následně se vybere kterákoliv strana vytvořeného trojúhelníka jako další základna a
hledá se vrchol jako další pracoviště s největším počtem kontaktů s těmito dvěma pracovišti.
Spojením s vrcholem dostaneme další trojúhelník. Tímto způsobem se pokračuje až do rozmístění všech
pracovišť.

Metoda trojúhelniková- příklad



Metoda CRAFT
•
•Metoda CRAFT se používá pro určení optimální vzájemné polohy různých prvků při uspořádání celku.
•Cílem řešení je nalézt takové uspořádání celků, které by znamenalo sníženi nákladů na manipulaci s
materiálem na minimum.

Metoda CRAFT
•
•Při řešení se používá diagram materiálových toků, tzv. Sankeyův diagram, ve kterém šířka šipky
představuje objem přepravy a délka šipky pak vzdálenost přepravy.

Sankeyův diagram
•


Špagetový diagram
•zachycuje pohyb pracovníka v jistém časovém období,
•v půdorysném schématu výrobní plochy jsou označena místa, kde jsou vykonávány sledované činnosti.
•Posuzuje se počet a frekvenci pracovních a manipulačních činností.
•Studium a hledání možností zlepšení se zaměřuje  na místa s velkým počtem čar, manipulačních
činností.
•Odhalí se tak množství chůze jak po pracovišti, tak i mimo něj.
•Je tedy podkladem pro změny v layoutu
LHOTSKÝ, O. Organizace a normování práce v podniku. 1. vyd. Praha: ASPI,
2005. 104 s. ISBN 80-7357-095-5.

zachycuje pohyb pracovníka v jistém časovém období, kdy se o layoutu
pracoviště zachycují jeho veškeré pohyby. Obvykle v půdorysném schématu výrobní plochy,
zhotoveném v měřítku, jsou označena místa, kde jsou vykonávány sledované činnosti.
Podle počtu čar mezi jednotlivými pracovními místy se dá usuzovat na počet a frekvenci
pracovních a manipulačních činností. Studium a hledání možností zlepšení se pak zaměřuje
zejména na místa s velkým počtem čar, která prokazují velkou frekvenci činností, zejména
manipulačních. Odhalí se tak množství chůze jak po pracovišti, tak i mimo něj. Je tedy
dobrým podkladem pro změny v layoutu [7], [14].

Ukázka špagetového diagramu
Pavelka M. 2015. Naučte se vidět a odstraňovat plýtvání. MM.  Vol:4. Dostupné na:
http://www.mmspektrum.com/clanek/naucte-se-videt-a-odstranovat-plytvani.html

Analýza synchronizace práce



Synchronizace procesů a optimální uspořádaní procesů vedou k:
•Zkrácení průběžné doby výroby
•Zajištění kvality procesu,
•Zvýšení produktivity práce,
•Zajištění bezpečnosti a odstranění namáhavosti práce,
•V určitém smyslu i ke snížení zásob rozpracované, příp. nedokončené výroby.
Tomek G., Vávrová V. 2014. Integrované řízení výroby: od operativního řízení výroby k
dodavatelskému řetězci. Praha: Grada Publishing, a.s. 368s. ISBN 978-80-247-4486-5

MUDA- plýtvání
•
DEBNÁR, P. Štíhlý podnik. Školící materiál. Slaný: API, 2009. 104 s.

Úrovně plýtvání MUDA:
•Katakana-muda: vše, co není pro pracovní postup nutné a co lze ihned, bez velkých zásahů
eliminovat. •Kanji-muda: plýtvání, které se vztahuje ke strojům a dalším zařízením. •Hiragana-muda:
nedostatky, které jsou dány stávajícími podmínkami, v nichž pracovní proces probíhá.
Tomek G., Vávrová V. 2014. Integrované řízení výroby: od operativního řízení výroby k
dodavatelskému řetězci. Praha: Grada Publishing, a.s. 368s. ISBN 978-80-247-4486-5

Katakana-muda: vše, co není pro pracovní postup nutné a co lze ihned, bez velkých zásahů
eliminovat. Je to např. čekání, hledání, odkládání, přemýšlení, dvojí práce, rovnání součástí,
odstraňovaní balicího materiálu, cesta pro přinesení součástí, odklizení třísek apod. Jedná se o
nejsnadněji poznatelné plýtvání.
Kanji-muda: plýtvání, které se vztahuje ke strojům a dalším zařízením. Např. dlouhé přísunové
cesty, prázdné zpáteční cesty, nevyužití kapacity nástrojů apod. Projevuje se tak, že různé výkony
jsou prováděny v různém rytmu, pracovník nebo stroj čeká. Tyto nedostatky může rozeznat zodpovědný
manažer pracoviště, příp. je možno využit analytických metod.
Hiragana-muda: nedostatky, které jsou dány stávajícími podmínkami, v nichž pracovní proces probíhá.
Jde o plýtvání, vztahujicí se k tělesným pohybům pracovníků. Např. nevhodné umístění ovladačů,
čištění ploch atd.

Cesta k redukci plýtvání
DEBNÁR, P. Štíhlý podnik. Školící materiál. Slaný: API, 2009. 104 s.


Tomek G., Vávrová V. 2014. Integrované řízení výroby: od operativního řízení výroby k
dodavatelskému řetězci. Praha: Grada Publishing, a.s. 368s. ISBN 978-80-247-4486-5
Řešení plýtvání

Klasické pohybové studie
Tomek G., Vávrová V. 2014. Integrované řízení výroby: od operativního řízení výroby k
dodavatelskému řetězci. Praha: Grada Publishing, a.s. 368s. ISBN 978-80-247-4486-5

Mikropohybové studie
•Cíle:
•Snížit počet pohybů, které tvoří pracovní činnosti a postupy,
•Umožnit exaktnější stanovení normy času podle předem časově ohodnocených pohybů
Tomek G., Vávrová V. 2014. Integrované řízení výroby: od operativního řízení výroby k
dodavatelskému řetězci. Praha: Grada Publishing, a.s. 368s. ISBN 978-80-247-4486-5

Therbligy
•elementární prvky pracovního pohybu, které popsal americký psycholog F. Gilbreth (1868-1924)
•
•Hledání
•Nalezení
•Připravení pro další operaci
•Výběr
•Puštění předmětu (odložení)
•Uchopení
•Přemístění prázdného
•Přemístění plného (naloženého)
•Odpočinek nutný k překonání únavy
•Postavení
•Nevyhnutelné prodlení
•Zkompletování
•Zbytečné prodlení
•Použití
• Plánování (příprava)
•Rozmontování
•Držení

Therblig je přesmyčkou jména Gilbreth. 58
Jednotlivé therbligy pak mohly být zakresleny příslušnými barvami do grafu simultánního cyklu
pohybu (simultaneous motion chart neboli SIMO chart). Jde o graf, který zachycuje současně
probíhající pohyby zvlášť pro každou ruku, kdy na vertikální časové ose jsou vyznačeny zkratky či
symboly therbligů spolu se stručným popisem jednotlivých úkonů tak, jak jdou ve výrobním procesu za
sebou. Tyto prvky pak zaujímají na ose takové rozpětí, jaké odpovídá času potřebného pro jejich
provedení59 (ukázka SIMO chart viz příloha č. 7). Uvedeným způsobem sestavený graf poukazuje na
zbytečné časové prodlevy a také na to, který prvek pohybu trvá nejdéle, přičemž následným zkoumáním
lze trvání daného therbligu zkrátit nebo jej racionalizací pracovního postupu úplně odstranit.
Manželé Gilbrethovi nikdy neuvedli časové hodnoty pro jednotlivé therbligy či pracovní úkoly, neboť
se domnívali, že se zdokonalujícími se metodami práce se bude čas potřebný pro provedení
jednotlivých prvků pohybů a operací neustále snižovat.60 Pro studium pohybů Gilbreth doporučoval
využít fotografického či filmového přístroje. Sám upřednostňoval druhý způsob, neboť na filmový
záznam se pak dalo dívat zpomaleně, což dopomohlo k důkladné analýze každého jednotlivého
pohybového prvku a k posouzení jeho mechaniky.61 Gilbreth také stanovil postup, jak studium účinně
provést:62 • Pozorovat nejlepší práci nejlepších dělníků, • Fotografovat a zapisovat jejich použité
pracovní metody, • Vést evidenci výkonů a spotřebovaných nákladů, • Vyvodit pracovní předpisy, •
Zřídit laboratoře pro testování zjištěných předpisů, • Zpracovat otestované předpisy do instrukcí
(ukázka vzorové instrukce pro stavbu cihlové zdi s využitím racionalizace práce a studia pohybů
podle manželů Gilbrethových je uvedena v příloze č. 8), • Výsledky studií veřejně publikovat a učit
jim následující generace. Manželé Gilbrethovi při svých zkoumáních dospěli k názoru, že pohybové
studie závisí na vlivech prostředí, neboť tyto determinují psychiku pracovníka, a tím i jeho
celkovou výkonnost. Zaměřili se proto i na racionalizaci pracovního prostředí a organizaci podmínek
práce. F. B. Gilbreth vynalezl například pohyblivé lešení, čímž se mu podařilo odstranit práci v
nevhodných a unavujících polohách, nebo způsob dopravy cihel v sádkách. Cihly v nich byly pomocnými
pracovníky uspořádány podle kvality tak, aby je dělníci mohli uchopit a zvednout jedním pohybem bez
nutnosti přebírání a hledání cihel potřebné jakosti. Objevil také určitou hustotu malty, která
dělníkům umožňovala pouhé vtlačení cihly rukou do vrstvy takto husté malty bez potřeby obvyklého
poklepání. Pro maximální výkonnost Gilbreth doporučoval, aby byly dělníkům zajištěny co
nejpříznivější pracovní podmínky, aby dělníci potřebovali co nejkratší odpočinek pro překonání
únavy. Tyto podmínky spolu s dalšími vlivy 59 Simo chart. In: Dictionary, Encyclopedia and
Thesaurus - The Free Dictionary [online]. © 2014 [cit. 2014-03- 29]. Dostupné z:
http://encyclopedia2.thefreedictionary.com/simo+chart. 60 FERGUSON, David. Therbligs: The Keys to
Simplifying Work. In: Massachusetts Institute of Technology [online]. 1999 [cit. 2014-03-29].
Dostupné z: http://web.mit.edu/allanmc/www/Therblgs.pdf, str. 1. 61 MUSIL, Josef. Časové a pohybové
studium. ŠPAČEK, Stanislav. Encyklopedie výkonnosti 2: Výroba. Praha: SFINX, 1932, 657 stran. ISBN
X, str. 358. 62 GILBRETH, Frank B. Motion study: A method for increasing the efficiency of the
workman. New York: D. Van Nostrand Company, 1921, 116 stran. ISBN X. Dostupné z:
https://archive.org/stream/motionstudymetho00gilbrich#page/n0/mode/2up, str. 102-103. 34 musely být
zahrnuty do analýzy pohybů, neboť od nich se odvíjel počet a délka prováděných pohybů.63

Příklad SIMO chartu



Průběžná doba výroby komponent
2. část


Vztah průběžné doby zakázky a její výroby
Jurová M. a kol. Výrobní procesy řízené logistikou. Bizbooks 2013. 260s. ISBN 978-80-265-0059-9


Členění výrobního procesu:
•Technologické časy
–Ruční operace,
–Strojní operace
–Strojně- ruční operace,
–Automatické operace,
–Přírodní (biochemické) operace
–
Jurová M. a kol. Výrobní procesy řízené logistikou. Bizbooks 2013. 260s. ISBN 978-80-265-0059-9

Členění výrobního procesu
•Netechnologické časy(čas přípravy a zakončení tpz nebo čas dopravy a kontroly tdk)
–Přípravní operace
–Seřízení stroje,
–Přepravní operace
–Technologická manipulace,
–Nakládání, skladování
–Kontrola jakosti
Jurová M. a kol. Výrobní procesy řízené logistikou. Bizbooks 2013. 260s. ISBN 978-80-265-0059-9

Členění výrobního procesu
•Časy přerušení:
–- Vyvolané organizací práce
–- Vyvolané stavem technického zařízení
–- Vyvolané technicko- organizačními nedostatky
–- Vyvolané subjektivními příčinami ze strany obsluhy
Jurová M. a kol. Výrobní procesy řízené logistikou. Bizbooks 2013. 260s. ISBN 978-80-265-0059-9

Průběžná doba výroby
•je určena časovým intervalem od okamžiku provedení první operace až do okamžiku odvedení výrobku
do skladu hotových výrobku.

Průběžná doba výroby je určena časovým intervalem od okamžiku provedení první operace až do
okamžiku odvedení výrobku do skladu hotových výrobku. Rozsah průběžné doby výroby odpovídá době
nezbytně nutné pro určitý konkrétní výrobní úkol při daných technickoekonomických a technicko
organizačních podmínkách bez ohledu na poruchy. V kontinuální výrobě je průběžná doba dána hlavně
dobou potřebnou na uskutečnění technologických operací. V přerušované výrobě tuto dobu podstatně
ovlivňují činitelé, kteří působí na vznik přestávek mezi jednotlivými operacemi. Pro výpočet se
muže, jako všeobecně při normování, použít jak přesné analytické metody vycházející z výkonových a
kapacitních technických  a hospodářských norem, tak metody statistické, vycházející ze srovnání s
minulým obdobím nebo založené na existenci obdobných výrobku, používá   se také odhad u. Používaní
analytické metody jsou buď výpočtové nebo grafické.

Pracnost výrobku. Průběžná doba výroby komponent
•Dávkový čas (tb, připravy)- seřízení pracoviště, které je prováděno v okamžiku, kdy dávka výrobní
ja na pracoviště a čeká na zpracování
•Jednotkový čas (ta)- vyjadřuje  spotřebu  času  v jednotlivých  operacích,  tj.  přímá  spotřeba
•času na jednotlivý výkon.
•Výrobní dávka- je určitý počet kusů zpravidla stejných dílů, který se nepřetržitě zpracovává na
jednom pracovišti, s jednorázovým vynaložením času na přípravu a seřízení.
•
•

Výrobní a dopravní dávka
•výrobní dávku dv – což je určitý počet kusů zpravidla stejných dílů, které se nepřetržitě
zpracovávají na jednom pracovišti, s jednorázovým vynaložením času na přípravu a seřízení tB (tPZ),
•
•dopravní dávku dd – což je určitý počet kusů, který se dopravuje společně od jednoho pracoviště k
pracovišti druhému (následnému) pracovišti. Velikost dopravní dávky je v praxi dána projektem
manipulace s materiálem v závislosti na konkrétním výrobním úkolu (velikosti a hmotnosti dílců,
druhu použitých technických prostředků, zajištujících  dopravu  apod.).
•
•
•Je výhodné, aby výrobní dávka se rozdělila beze zbytku do určitého počtu dopravních dávek
•

Výpočet normativní průběžné doby dávky součástí
•Normativní průběžná doba závisí na následujících podmínkách průběhu výrobního procesu:
•1. organizaci výroby
•2. způsobu přípravy pracoviště k provedení operace na výrobní dávce a její zakončení
•3. způsobu předávání dávek dílu z operace na operaci
•
•Způsob přípravy pracoviště k provedení operace muže být:
•Překrytý,
•Nepřekrytý.

Normativní průběžná doba závisí na následujících podmínkách průběhu výrobního procesu:
1. organizaci výroby
2. způsobu přípravy pracoviště k provedení operace na výrobní dávce a její zakončení
3. způsobu předávání dávek dílu z operace na operaci
Způsob přípravy pracoviště k provedení operace muže být:
překrytý - čas přípravy a zakončení neprodlouží průběžnou dobu součásti,  příprava se provede ještě
před příchodem výrobní dávky ke zpracování
nepřekrytý - čas přípravy prodlouží průběžnou dobu výroby součástí v dávce,  příprava pracoviště se
provede po přesunu dávky na pracoviště, kde má být operace provedena.

Způsoby předávání komponent
•postupný způsob
•souběžný způsob
•smíšený způsob
•

Postupný způsob předávávání dílů
•Je organizován tak, že na následné pracoviště předávám celou výrobní dávku najednou a další
operace započne až po skončení předchozí operace na všech kusech dávky výrobní

Postupné předávání dílů
kde Dpo - průběžná doba výrobní dávky předávané postupně z pracoviště na pracoviště
Ds - doba potřebná pro seřízení pracovišť (pokud seřizovací doba ovlivňuje celkovou průběžnou dobu)
q - počet pracovišť
 ti - skutečný spotřebovaný čas na provedení operace na i-tém pracovišti (čas kusový) v min/ks nebo
hod/ks
Dmij - doba manipulace (zahrnuje dobu dopravy, kontroly a skladové manipulace) s výrobní dávkou
mezi i-tým a j-tým pracovištěm
Dkij - doba klidu výrobní dávky mezi i-tým a j-tým pracovištěm.

Souběžný způsob předávání dílů
•Je organizován tak, že další operace začíná ihned po ukončení předchozí. Předávání (manipulace) z
předcházející operace na následnou se uskutečňuje v dopravních dávkách. Výrobní dávka se rozdělí
beze zbytku do určitého počtu dopravních dávek.

Tento způsob je vhodný tam, kde jsou časy trvání jednotlivých operací stejné, popřípadě je na
následující operaci čas zpracování vždy delší než na operaci předcházející. Jestliže však tyto
předpoklady nejsou zachovány, dochází na pracovišti, kde je doba trvání operace proti
předcházejícímu úseku kratší, k prostojům mezi jednotlivými dopravními dávkami.

Souběžné předávání dílů
kde DSO - průběžná doba výrobní dávky při souběžném způsobu předávání dílů
 tpri - doba prostoje i-tého pracoviště (nemá vliv na průběžnou dobu)
 tBC1 - čas na seřízení prvního pracoviště
 dd - dopravní dávka
 k - počet dopravních dávek dd ve výrobní dávce dv
 th - čas tzv. hlavní operace (tj. operace s nejdelším časem)

Smíšený způsob
•Odstraňuje se nedostatek předchozího při nesynchronizované výrobě a kombinuje se postupné
předávání se souběžným tak, aby vzhledem k různé délce trvání navazujících operací byly ztrátové
časy co nejkratší a nebyly např. u jedné operace zbytečně rozdrobeny do řady časových úseků (čekání
na další dávku), ale byly vcelku využity např. na jinou činnost

Smíšené předávání dílů
DSM - průběžná doba výrobní dávky při smíšeném způsobu předávání dílů
tBC1 - čas na seřízení prvního pracoviště
dd - dopravní dávka
k - počet dopravních dávek
q - počet pracovišť
DMij - doba manipulace

Příklad 1.
•Výrobní proces se skládá ze třech operací. Jednotkové časy jednotlivých operací:
• tA1=3 min/ks, tA2=2 min/ks, tA3=4min/ks. Výrobní dávka (dv)=8ks/dav. Výrobní dávka obsahuje 4
dopravní dávky. Čas dávkové práce (tB)=4min/dav. Manipulační čas (Dm) je stejný pro všechna
pracoviště a rovná se 2min. Sestavte předávání dílů postupným, souběžným a smíšeným způsobem.
•

Příklad 1- řešení. Postupné předávání dílů



Příklad 1- řešení. Souběžné předávání dílů
•


Příklad 1- řešení. Smíšený způsob předávání dílů
•


Výpočet průběžné doby výroby složitého výrobku
•Jde o výpočet průběžné doby výroby výrobku, který se skládá z velkého počtu dílů, podsestav a
sestav.

Plánování výrobních kapacit
3. část


THN výrobní kapacity
•Množství, které můžeme vyrobit za jednotku času na určitém výrobním zařízení, při:
•Normálních podmínkách předpokládaných přijatou technologií,
•Respektování ekonomické efektivnosti,
•Zajištění potřebné jakosti,
•Respektování obecných podmínek bezpečnosti práce a ochrany zdraví při práci.
Tomek G., Vávrová V. 2014. Integrované řízení výroby: od operativního řízení výroby k
dodavatelskému řetězci. Praha: Grada Publishing, a.s. 368s. ISBN 978-80-247-4486-5

Propočet THN výrobních kapacit
•Používají se různé měrové jednotky: hmotné, časové, hodnotové.
•Volíme je podle účelu použití, dále podle podmínek výroby a dostupnosti podkladů.
•Východiskem normování kapacit je časový fond práce zařízení. Způsoby vyjádření časového fondu
výrobního zařízení:
–Kalendářní,
–Nominální,
–Využitelný/efektivní (nominální-opravy, údržba, dovolena)
Tomek G., Vávrová V. 2014. Integrované řízení výroby: od operativního řízení výroby k
dodavatelskému řetězci. Praha: Grada Publishing, a.s. 368s. ISBN 978-80-247-4486-5

V některých případech není možné/účelné provádět kapacitní propočty na jednotku výrobního zařízení.
Pak se provadějí kapacitní propočty na jednotku výrobního zařízení. Pak se provadějí propočty na
sdružená pracoviště, dílny, provozy, výrobní úseky atd.

Kapacitní norma
•THN využitelného časového fondu, vyjádřena v časových jednotkách jako velikost využitelného
časového fondu, •THN výkonnosti (výrobnosti), vyjádřena v jednotkách výroby (výkonu), představující
reální objem výkonu za jednotku času •THN celkové (integrální) kapacity, představující reálnou
normu výkonnosti v rámci daného využitelného časového fondu, který je k dispozici.
Tomek G., Vávrová V. 2014. Integrované řízení výroby: od operativního řízení výroby k
dodavatelskému řetězci. Praha: Grada Publishing, a.s. 368s. ISBN 978-80-247-4486-5

Přístup k analýze výrobních kapacit
Tomek G., Vávrová V. 2014. Integrované řízení výroby: od operativního řízení výroby k
dodavatelskému řetězci. Praha: Grada Publishing, a.s. 368s. ISBN 978-80-247-4486-5

Metody stanovení kapacitních norem
•Metody rozborové výpočtové
•Metody rozborově průzkumné
•Metody rozborově porovnávací
•Metoda sumární
•Metoda statistická
•Metoda odhadová
Tomek G., Vávrová V. 2014. Integrované řízení výroby: od operativního řízení výroby k
dodavatelskému řetězci. Praha: Grada Publishing, a.s. 368s. ISBN 978-80-247-4486-5

Plánování výrobních kapacit
•časový efektivní fond
•plánovaní počtu pracovníků
•plánování strojů
Jurová M. 2010. Technická příprava výroby. Přednáška k předmětu Řízení výroby . VUT v Brně. Fakulta
Podnikatelská

Řízení kapacity
•realizaci hlavního výrobního plánu
•splnění dohodnutých dodacích termínů
•co nejlepší využití disponibilních kapacit
•zkrácení průběžných dob
•ovládání výnosů
•péče o údržbu (preventivní) a úplnou obnovu zařízení
Jurová M. 2010. Technická příprava výroby. Přednáška k předmětu Řízení výroby . VUT v Brně. Fakulta
Podnikatelská

Plánování kapacit
•přesčasy
•dodatečné směny
•přesun personálu
•zaměstnání personálu
•investice
•zkrácená prac. doba
•zrušení směn
•přesun personálu
•snížení personálu
•zastavení práce
•přesun termínů
•přenos práce na jiné pracoviště
•dodatečné zakázky
•údržba
•přesun termínů
•přenos práce na jiné pracoviště
•zadání práce jinému podniku
Jurová M. 2010. Technická příprava výroby. Přednáška k předmětu Řízení výroby . VUT v Brně. Fakulta
Podnikatelská

Časový fond výrobního zařízení
•Plánovaný počet časových jednotek (dnů, hodin) za rok.
•Kalendářní časový fond Fk- počet dnů v roce
•Nominální časový fond Fn- kalendářní časový fond minus nepracovní dny (soboty, neděle, svátky)
–

Časový fond výrobního zařízení
•Efektivní (využitelný) časový fond Fef
–kalendářní časový fond minus nepracovní dny (soboty, neděle, svátky)
–
–
–
–
–
–kde d - počet pracovních dnů
– h - počet hodin jedné směny
– s - směnnost
– g - počet vzájemně zaměnitelných pracovišť
– z - % nevyhnutelných časových ztrát (plánované prostoje z nominálního časového fondu) – 0,90 ¸
0,95
Jurová M. 2010. Technická příprava výroby. Přednáška k předmětu Řízení výroby . VUT v Brně. Fakulta
Podnikatelská

Fond pracovního času pracovníka ve dnech
•Pracovní čas pracovníka
–rok ……………………………….. 365 dnů
–soboty, neděle …………….. - 104 dnů
–placené svátky ……………. -     9 dnů
–dovolená ………………………. -   20 dnů
–prům.nemocnost …………. -   12 dnů
–
–fond pracovního času ….. 220 dnů
Fn

Druhy výrobního zařízení
•Vzájemně zaměnitelná pracoviště
–Rozdělení strojů do skupin, které mohou být pro provedení určité operace vzájemně zaměňovány.
•Hrubé třídění – dle technologie
•Podrobnější dělení - podle
• přesnosti
• velikosti
• specifické technologie
• výkonu, apod.
•
Jurová M. 2010. Technická příprava výroby. Přednáška k předmětu Řízení výroby . VUT v Brně. Fakulta
Podnikatelská

Normy času zpracování
•pracnost i-té operace stanovená na základě norem času
v
v
• kde ti’ - pracnost i-té operace [Nhod/ks]
• tACi - čas jednotkové práce s přirážkou času směnového na i-tém pracovišti
• tBCi - čas dávkové práce s přirážkou času směnového na i-tém pracovišti
• dv - velikost výrobní dávky v kusech
v
[Nhod/ks]

Normy času zpracování
•pracnost i-té operace v odpracovaných hodinách
v
v
• kde ti - skutečná pracnost i-té operace [hod/ks]
• tACi - čas jednotkové práce s přirážkou času směnového na i-tém pracovišti
• tBCi - čas dávkové práce s přirážkou času směnového na i-tém pracovišti
• pi - ukazatel práce dělníka na i-té operaci
• dv - velikost výrobní dávky v kusech
v
[hod/ks]

Ukazatel práce pracovníka
•
•kde p - ukazatel práce pracovníka
• a - koeficient plnění výkonových norem
•
•
• tl - koeficient využití pracovní doby
•
•
• ts - doba skutečné práce
• to - předepsaná doba práce pracovníka za směnu
•

Výrobní kapacita pracoviště
•Plánovaná výrobní kapacita
Ø
•
–kde Kpl - plánovaná kapacita
– Fpl - plánovaný fond času v hod
– tpl - pracnost výrobku v hod/ks
–
–Pracoviště – pravidelná činnost, jeden druh výrobků
[ks, t, m]

Počet pracovišť pro dosažení požadované kapacity
•Počet strojních pracovišť
Ø
Ø
Ø
–kde Si - počet pracovišť, které musíme přidat nebo ubrat, abychom dosáhli požadované kapacity
– Kpi - požadovaná kapacita na i-tém pracovišti daná výrobním programem
– Ki - skutečná kapacita (disponibilní) na i-tém pracovišti
– ti - pracnost operace na i-tém pracovišti
Jurová M. 2010. Technická příprava výroby. Přednáška k předmětu Řízení výroby . VUT v Brně. Fakulta
Podnikatelská

Kapacita montážních pracovišť
•Kapacita ručních (montážních) pracovišť
Ø
Ø
Ø
–kde Km - kapacita montážní plochy
– Fefm - časový efektivní fond montážní plochy [hod/rok]
– F - plocha montážní [m2]
– tm - pracnost montážní operace
– ƒ - plocha, kterou zaujímá jedna montovaná jednotka
Jurová M. 2010. Technická příprava výroby. Přednáška k předmětu Řízení výroby . VUT v Brně. Fakulta
Podnikatelská

Velikost montážní plochy pro dosažení požadované kapacity
•Velikost montážní plochy
Ø
Ø
Ø
Ø
–kde F - plocha, o kterou musíme upravit stávající montážní plochu, abychom splnili požadovaný
výrobní úkol
– Kp - požadovaná kapacita montážní plochy zadaná výrobním úkolem
–
Jurová M. 2010. Technická příprava výroby. Přednáška k předmětu Řízení výroby . VUT v Brně. Fakulta
Podnikatelská

Převedený výrobní program
•Přepočet technologicky podobných výrobků podle představitelů
•konkrétní představitel
–za představitele zvolen jeden z výrobků výrobního programu (obvykle ten, který nejvíce vytíží
kapacitu)
• smluvený představitel
–smyšlený výrobek (průměrná pracnost všech výrobků výrobního úkolu)
Jurová M. 2010. Technická příprava výroby. Přednáška k předmětu Řízení výroby . VUT v Brně. Fakulta
Podnikatelská

Počet strojů které je nutno přidat/ odebrat
•
•
•
•kde
•Kp- požadovaná kapacita
•Ki- stavajicí kapacita
•Ks- kapacita jednoho stroje

Řízení kapacity
•realizaci hlavního výrobního plánu
•splnění dohodnutých dodacích termínů
•co nejlepší využití disponibilních kapacit
•zkrácení průběžných dob
•ovládání výnosů
•péče o údržbu (preventivní) a úplnou obnovu zařízení

Příklad: Plánování výrobních kapacit



Příklad 1. Plánování výrobních kapacit
•Počet dní 20. Počet hodin ve směně 8. Koeficient směnnosti 2. počet vzájemně zaměnitelných
pracovišť 2. % nevyhnutelných časových ztrát=5%. Pracnost výrobku 0,35 hod/ks. Požadovaný objem
výroby 2000ks. Najit Fef, stávající kapacitu, počet strojů, které je třeba koupit nebo prodat pro
optimální vytížení kapacit.

Příklad 1- řešení:
•Fef=20*8*2*2*(1-0,05)=608 h/měsíc
•Kst=608/0,35=1737 ks/měsíc

Příklad 1- řešení:
•Ksti=304/0,35=868ks/měsíc
•S=0,3 stroje
•Doporučení: kooperace, navýšení směnnosti, přesčasy, koupě stroje a hledaní dalších zakázek
•

Standardní plán práce linky



Podklady:
•Interval opakování práce na každém pracovišti,
•Okamžiky zadávání a odvádění jednotlivých dávek,
•Určení pracovišť a přesného pořadí operací,
•Propočet doby trvání jednotlivých operací na každém pracovišti,
•Průběžná doba výroby dávky každé součásti,
•Průběžná doba výroby celého komplexu součásti.
Tomek G., Vávrová V. 2014. Integrované řízení výroby: od operativního řízení výroby k
dodavatelskému řetězci. Praha: Grada Publishing, a.s. 368s. ISBN 978-80-247-4486-5

Formy
•Rozvrh součástí pro jednotlivé výrobní dávky. V něm je uveden přesný harmonogram, na kterém
pracovišti a v jakém termínu se mají operace vykonat. •Rozvrh pracovišť. V tomto případě je pro
každé pracoviště stanoveno, která operace, u kterých výrobních dávek a v jakém termínu má být v
rámci plánovacího období provedena.
Tomek G., Vávrová V. 2014. Integrované řízení výroby: od operativního řízení výroby k
dodavatelskému řetězci. Praha: Grada Publishing, a.s. 368s. ISBN 978-80-247-4486-5

Výrobní náklady a kalkulace výrobních nákladů
4. část


Moderní přístupy k řízení výrobních nákladů
1)Ekonomické zákonitosti
2)Optimalizace nákladů v krátkém období
3)Optimalizace nákladů v  dlouhém období
4)Nevyrábíme pro nízké náklady, ale proto, abychom maximalizovali zisk, break-even analýza
5)Target costing-cílový přístup k řízení výrobních nákladů
6)Porovnání s nejlepšími- benchmarking
7)Optimalizace výrobních dávek
8)Diferencované řízení- klasifikace ABC
9)Řízení materiálového toku
Keřkovský M., Valsa O. 2012. Moderní přístupy k řízení výroby. 3 doplněné vydání. Praha: C.H.Beck,.
176s. ISBN 978-80-7179-319-9

1) Nejvýhodnější je respektovat ekonomické zákonitosti
•Sledování a analýza průměrných a mezních nákladů
Keřkovský M., Valsa O. 2012. Moderní přístupy k řízení výroby. 3 doplněné vydání. Praha: C.H.Beck,.
176s. ISBN 978-80-7179-319-9

Fixní náklady jsou náklady, které je nutno v plné vyší vynaložit před zahájením výroby. Jejich výše
se již při rostoucím objemu výroby nemění.
Variábilní náklady rostou s objemem výroby. Patři sem napřiklad mzdy výrobních dělniků, náklady na
materiál a energieotřebné na zhotovení výrobků. Variábilní náklady se mohou s objemem produkce
měnit lineárně nebo nelineárně (progresivně nebo degresivně).
Semifixní náklady jsou v podstatě fixní náklady, které se však od určitého objemu výroby skokem
zvyšují. Jako příklad je možno uvést náklady na pořízení další výrobní linky poté, co je kapacita
stávajicí linky vyčerpána a vedení firmy se rozhodne dále zvyšovat objem výroby.
Semivariábilní náklady jsou náklady, které při určité objemu výroby skokově vzrostou a dále se s
rostoucím objemem výroby mění jako variabilní náklady. Jako příklad semivariábilních nákladů lze
uvést otevření další paralélní skupiny studentů na vysoké škole po naplnění první skupiny

2) Optimalizace nákladů v krátkém období
•pro dosažení minimálních nákladů na jednotku výstupu je nutné, aby se objem výroby pohyboval v
okolí minima křivky průměrných nákladů AC
Keřkovský M., Valsa O. 2012. Moderní přístupy k řízení výroby. 3 doplněné vydání. Praha: C.H.Beck,.
176s. ISBN 978-80-7179-319-9

Teorie optimalizace nákladů vychazí z předpokladu, že v kretkém časovém obodbí firma nemůže
zásadním způsobem měnit objem svých výstupů z důvodu limitovaných výrobních kapacit. Může reagovat
na rostoucí požadavky trhu po svých výrobcích pouze do té míry, pokud jí to umožní stávajicí
výrobní kapacity. Objem výroby lze v kratkém časovém období zvětšovat jednak lepším využiváním
existujicích kapacit, jednak zvýšeným využiváním snadno dostupných výrobních faktorů, například
racovní síly v kategorii výrobních dělniků, energie, materiálů atd., jsou-li tyto výrobní zdroje na
trhu výrobních faktorů běžně k dispozici.
Za těchto předpokladů lze tvrdit, že pro dosažení minimálních nákladů na jednotku výstupu je nutné,
aby se objem výroby pohyboval v okolí minima křivky průměrných nákladů AC. Takovémuto přístupu se v
ekonomii říká optimalizace průměrných nákladů v kratkém časovém období. V řízení výroby by měla být
tato optimalizace jedním z nejdůležitejších úkolů taktického řízení výroby.

3) Optimalizace nákladů v  dlouhém období
•Bod O křivky T je bod minimálních dlouhodobých průměrných nákladů. Určuje optimální objem produkce
a zároveň optimální rozsah výrobních kapacit, při nichž bude z dlouhodobého hlediska dosahováno
minima průměrných výrobních nákladů.
Keřkovský M., Valsa O. 2012. Moderní přístupy k řízení výroby. 3 doplněné vydání. Praha: C.H.Beck,.
176s. ISBN 978-80-7179-319-9

Jeho nalezení (realizace) by mělo být jedním ze základích úkolů strategického managementu zejména v
případě firmy sledujicí nákladovou strategii

4) break-even analýza
•MR=MC- rovnováha firmy, maximalizace zisku
•
•
•
•Analýza bodu zvratu (TR=TC)
Keřkovský M., Valsa O. 2012. Moderní přístupy k řízení výroby. 3 doplněné vydání. Praha: C.H.Beck,.
176s. ISBN 978-80-7179-319-9

Nevyrábíme pro nízké náklady, ale proto, abychom maximalizovali zisk,

Výrobní náklady: příklad 1
•Náklady podniku jsou definovány rovnici
•y= 2x2+6x+90000
•
•Cena produktu je fixní, 600 Kč za kus
•
•Při jakém objemu výroby bude dosaženo maximálního zisku a při jakém objemu bude dosaženo bodu
zvratu

Řešení 1: bod zvratu
•TC=TR
•2x2+6x+9000= 600x
•2x2-594x+9000= 0
•D=5942-4*2*9000=280836
•x1,2=(594±530)/(2*2)
•X1=16 ks
•X2=281
•
•

Řešení 1: rovnováha- maximalizace zisku
•MR=MC
•MR= (TR)‘
•MC=(TC)‘
•(600x)‘=(2x2+6x+9000)‘
•4x+6=600
•X=148,5 ks
•
•

5) Target costing
•Co nás smí nový výrobek stát?
•Propojení managementu nákladů a požadavků trhu
•Postup:
1.Požadavky zákazníka,
2.Maximálně přípustná tržní cena výrobku
3.Stanovení cílových nákladů nového výrobku
4.Porovnání cílových a odhadovaných nákladů
5.Sestavení plánu cílových nákladů jednotlivých činností
Keřkovský M., Valsa O. 2012. Moderní přístupy k řízení výroby. 3 doplněné vydání. Praha: C.H.Beck,.
176s. ISBN 978-80-7179-319-9

-cílový přístup k řízení výrobních nákladů
-Princip cílových nákladů, tj. nákladů, které je nutno dosáhnout, aby firma hospodařila s ohledem
na situaci na trhu se ziskem.  Uplatňuje se především v řízení činností ve vývoji a konstrukci.
Velký prostor pro jeho využívání však existuje i v řízení výroby. Jediné náklady, které jsou v
tomto konceptu managementu považovány za relevantní, jsou náklady akceptovatelné trhem.
-Tradiční přístupy k řízení nákladů- Co nás bude nový výrobek stát?, TC-g- Co nás smí nový výrobek
stát?

6) Benchmarking
•Neustálé srovnávání a poměřování vlastní výroby s vůdčími světovými výrobci s cílem pomoci vlastní
organizaci při zlepšování výkonnosti. •Bestmarking (Rank Xerox-učetnictví American Express,
kontrola kvality Toyota, marketing Procter Gamble)
Keřkovský M., Valsa O. 2012. Moderní přístupy k řízení výroby. 3 doplněné vydání. Praha: C.H.Beck,.
176s. ISBN 978-80-7179-319-9

Porovnání s nejlepšími-

7) Optimalizace výrobních dávek
•Optimalizace dle výše nákladů- Harrisův-Wilsonův model
•
Keřkovský M., Valsa O. 2012. Moderní přístupy k řízení výroby. 3 doplněné vydání. Praha: C.H.Beck,.
176s. ISBN 978-80-7179-319-9

8) Klasifikace ABC
•V řízení zásob,  počet položek- hodnota spotřeby
•A- relativně malý počet položek představuje relativně vysokou míru hodnoty
•B- průměrný počet položek představuje průměrnou míru hodnoty
•C-relativně velký počet položek představuje relativně nízkou míru hodnoty
•Např. v typických strojírenských podnicích 2-5% položek představují 80% hodnoty spotřeby materiálu
Keřkovský M., Valsa O. 2012. Moderní přístupy k řízení výroby. 3 doplněné vydání. Praha: C.H.Beck,.
176s. ISBN 978-80-7179-319-9

Diferencované řízení-

9) Řízení materiálového toku
•Rozhodování „make or buy“
•Řízení zásob (běžná, pojistná, technická, sezonní…) •Stanovení bodu rozpojení  (customer order
decoupling point). Bod, ve kterém nezávislá poptávka se proměňuje v závislou poptávku
Keřkovský M., Valsa O. 2012. Moderní přístupy k řízení výroby. 3 doplněné vydání. Praha: C.H.Beck,.
176s. ISBN 978-80-7179-319-9

Klasifikace nákladů
•Účelové členění
Øpodle výkonů – kalkulační třídění nákladů (na co byly vynaloženy)
–Výkon na kalkulační jednici
Øpřímé – přímo souvisí s určitým druhem výkonu
Ønepřímé – souvisí s více druhy výkonů zabezpečují výrobu jako celek
21.10.2022
Management výroby
103

Zjištění zisku jednotlivých výrobků

Kalkulace
•Stanovit náklady, které v podniku vznikají
• na jednotlivé výrobky (kalkulační jednice)
•Kalkulační vzorec
•
21.10.2022
Management výroby
104
1.Přímý (jednicový) materiál
2.Přímé (jednicové) mzdy        Vlastní
3.Ostatní přímé (jednicové) náklady         náklady
4.Výrobní (provozní) režie        výroby
5.Správní režie       Vlastní náklady výkonu
6.Odbytové náklady        Úplné vlastní náklady výkonů
7.Zisk                      Výrobní cena
8.Obchodní a odbytové přirážky a srážky   Prodejní cena

Poměrové ukazatele
•
•
21.10.2022
Management výroby
105

Manažerské pojetí nákladů
•Pracuje s ekonomickými (skutečnými, relevantními) náklady – zahrnují i tzv. oportunitní
(alternativní) náklady.
Øoportunitní (alternativní) náklady
•částka, která je ztracena, když zdroje práce nejsou použity na nejlepší ušlou alternativu
Øexplicitní náklady
•za nakoupené výrobní zdroje, nájemné, použití cizího kapitálu,…
Øimplicitní náklady
•nemají formu peněžních výdajů, obtížně vyčíslitelné. Měření prostřednictvím oportunitních nákladů
Ørelevantní náklady
•náklady ovlivňující určité rozhodnutí
21.10.2022
Management výroby
106

Implicitní – mzda podnikatele z jiného zaměstnání, úroky, které by získal investováním svého
kapitálu do jiné akce, …

Výrobní strategie a výrobní náklady (příklad 2.)
•Popis situace: Podnik vyrábí tři produkty, A, B, C. V následující tabulce jsou uvedené údaje za
rok 2016. Fixní náklady jsou společné pro celý podnik a jejich rozdělení do jednotlivých kategorií
produktů je nominální a založeno na poměru objemu prodeje příslušné kategorií produktů.
•Fixní náklady jsou společné pro celý podnik a jejich rozdělení se odvíjí od počtu vyrobených kusů.
Pří vypuštění jednoho druhu výrobků fixní náklady zůstávají neměnné.
•
•
•
•
•
•
•Vedení podniku musí rozhodnout: vypustit-li ztrátový produkt z výrobního programu?
•

Řešení příkladu 2.



Výrobní strategie a výrobní náklady (příklad 3.)
•Podnik má možnost vybrat 1 z 2 výrobních ploch. V současné době podnik pronajímá výrobní halu
v blízkosti svých odběratelů. Výše nájmu je 1 500 000 Kč za rok. Na okraji města je další výrobní
plocha k pronájmu. Výše nájmu je 1 200 000 Kč za rok. Celkové variabilní náklady stoupnou o 50
Kč/ks.
•Při jakém výrobním programu/poptávce je pro podnik výhodné změnit umístění vlastní výroby?
•

Řešení příkladu 3.



Příklad 4
•Podnik má možnost vybrat 1 z  3 výrobních ploch. V současné době podnik pronajímá výrobní halu
v blízkosti svých odběratelů (varianta 1). Výše nájmu je 3 000 000 Kč za rok. Variabilní náklady
činí 300 Kč za kus. Na okraji města je další výrobní plocha k pronájmu (varianta II). Výše nájmu je
1 000 000 Kč za rok. Celkové variabilní náklady by stouply na 500Kč/ks.
•Třetí potenciální umístění (varianta III)  bude znamenat pro podnik nájem ve výši 6 000 000 Kč za
rok, variabilní náklady na kus ale klesnou na 100 Kč
•Při jakém objemu výroby se podniku vyplatí stávající varianta 1?
•

Řešení:
•TC1=TC2
•3 000 000+300x=1 000 000+500x
•X=10 000ks
•TC2=TC3
•1 000 000+500x=6 000 000+100x
•X=12 500ks
•TC1=TC3
•6 000 000+100x=3 000 000+300x
•X=15 000ks
•
•
•

Grafické znázornění (1/2)



Grafické znázornění (2/2)



Odpověď:
•první varianta se vyplatí při objemu výroby od
•10 000ks do 15 000ks

Kalkulace. Příklad 5.
•Sestavte kalkulace ceny produktu dle následujících údajů:
•Přímý (jednicový) materiál 10Kc/ks.
•Přímé (jednicové) mzdy 8 Kc/ks.
•Ostatní přímé jednicové náklady 5 Kc/ks.
•Výrobní (provozní režie) 300 000 Kč/měsíc. Celkový objem výroby 20 000 ks/měsíc.
•Správní režie celkem činí 40 000Kč/měsíc.
•Odbytové náklady celkem činí 500 000Kč/ks.
•Požadované procento zisku je 5% od úplných vlastních nákladů výkonů. Obchodní a odbytové přirážky
činí celkem 2% od výrobní ceny.

Řešení příkladu 4.
název položky
cena celkem
počet jednotek
cena za jednotku produkce
přímý materiál


10,00
přímé mzdy


8,00
ostatní přímé náklady


5,00
výrobní (provozní režie)
300000
20000
15,00
Vlastní náklady výroby


38,00
správní režie
40000
20000
2,00
Vlastní náklady výkonu


40,00
Odbytové náklady
500000
20000
25,00
Úplné vlastní náklady výkonů


65,00
Zisk
5% od ÚVNV
3,25
Výrobní cena


68,25
Obchodní a odbytové přirážky
2% od výrobní ceny
1,37
Prodejní cena


69,62

DĚKUJI ZA POZORNOST