Energetický management YEM 2. tutoriál Autor: Ing. Jaroslav Škrabal 18. 11. 2022 Olomouc Investice do úsporných spotřebičů YEM 1/3 Energeticky úsporné spotřebiče •Elektrický spotřebič je zařízení (elektrotechnická součástka), která mění elektrickou energii na energii jinou. •Skládá se většinou z více součástek a přeměněná energie na elektrickou energii je využita v prospěch uživatele daného spotřebiče. 2/36 Energeticky úsporné spotřebiče •Zákon o odpadech a o změně některých dalších zákonů definuje elektrozařízení následovně: –Pro účely tohoto dílu zákona se rozumí elektrickým nebo elektronickým zařízením zařízení, jehož funkce závisí na elektrickém proudu nebo na elektromagnetickém poli nebo zařízení k výrobě, přenosu a měření elektrického proudu nebo elektromagnetického pole a které je určeno pro použití při napětí nepřesahujícím 1000 V pro střídavý proud a 1500 V pro stejnosměrný proud. 3/36 Energeticky úsporné spotřebiče •Dle ČSN 33 1600 ed.2 je elektrické zařízení: – zařízení, které je určené k užívání, aniž by bylo nutné nějakým způsobem seřizovat; zařízení se jednoduchým způsobem připojuje k napájení (elektrické síti, měniči, transformátoru apod.). 4/36 Energeticky úsporné spotřebiče •Rozdělení elektrospotřebičů –Rozdělení elektrospotřebičů definuje příloha č. 7 Zákona č. 185/2001 Sb. Rozdělení je již aktualizováno k 15. 8. 2018 a zákon jej definuje následovně: •zařízení pro tepelnou výměnu; •obrazovky, monitory a zařízení obsahující obrazovky o ploše větší než 100 cm2; •světelné zdroje; •velká zařízení, jejichž kterýkoli vnější rozměr přesahuje 50 cm, kromě zařízení náležejících •do skupin 1, 2 a 3, zahrnující kromě jiného: •domácí spotřebiče, zařízení informačních technologií a telekomunikační zařízení, spotřební •elektroniku, svítidla, zařízení reprodukující zvuk či obraz, hudební zařízení, elektrické a elektronické nástroje apod. 5/36 Energeticky úsporné spotřebiče •Malá zařízení, jejichž žádný vnější rozměr nepřesahuje 50 cm, kromě zařízení náležejících do skupin 1, 2, 3 a 6, zahrnující kromě jiného: –domácí spotřebiče, spotřební elektroniku, svítidla, zařízení reprodukující zvuk či obraz, hudební zařízení, elektrické a elektronické nástroje, hračky, vybavení pro volný čas a sporty, zdravotnické prostředky, přístroje pro monitorování a kontrolu, výdejní automaty, zařízení pro výrobu elektrického proudu; – 6/36 Energeticky úsporné spotřebiče •Malá zařízení, jejichž žádný vnější rozměr nepřesahuje 50 cm, kromě zařízení náležejících do skupin 1, 2, 3 a 6, zahrnující kromě jiného: –malá zařízení informačních technologií a telekomunikační zařízení, jejichž žádný vnější rozměr nepřesahuje 50 cm. – 7/36 Energeticky úsporné spotřebiče –Energetické štítkování •Existence energetických štítků detailně zařazuje jednotlivé elektrospotřebiče do kategorií energetické účinnosti, a to umožňuje zjednodušeně porovnání provozní spotřeby jednotlivých i stejných elektrospotřebičů pro spotřebitele. •Energetické štítky byly zavedeny již v devadesátých letech 20. století Evropským společenstvím prostřednictvím řady směrnic. •Tyto směrnice stanovovaly požadavky na označování spotřebičů pro domácnost energetickými štítky. 8/36 Energeticky úsporné spotřebiče –Energetické štítkování •V roce 2010 byla přijata směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/30/EU, která rozšířila oblast působnosti o další kategorie výrobků jednotlivých elektrospotřebičů. •Tato směrnice byla 1. 8. 2017 nahrazena nařízením Evropského parlamentu a Rady 2017/1369, která zavazuje členské státy Evropské unie v celém rozsahu využívat toto nařízení. •V České republice jsou směrnice implementovány do zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií konkrétně do § 8a do vyhlášky č. 337/2010 Sb., o energetickém štítkování a ekodesignu výrobků spojených se spotřebou energie. 9/36 Energeticky úsporné spotřebiče –Pro představu rozsáhlosti, je zde uvedena legislativa, která upravuje jednotlivé štítkování elektrospotřebičů: •Směrnice Komise 96/60/ES — kombinované pračky se sušičkou; •Nařízení Komise v přenesené pravomoci 1059/2010 — myčky nádobí; •Nařízení Komise v přenesené pravomoci 1060/2010 — ledničky a chladničky; •Nařízení Komise v přenesené pravomoci 1061/2010 — pračky; •Nařízení Komise v přenesené pravomoci 1062/2010 — televize; •Nařízení Komise v přenesené pravomoci 626/2011 — klimatizátory vzduchu; • 10/36 Energeticky úsporné spotřebiče –Pro představu rozsáhlosti, je zde uvedena legislativa, která upravuje jednotlivé štítkování elektrospotřebičů: •Nařízení Komise v přenesené pravomoci 392/2012 — bubnové sušičky prádla; •Nařízení Komise v přenesené pravomoci 874/2012 — světelné zdroje a svítidla •Nařízení Komise v přenesené pravomoci 665/2013 — vysavač; •Nařízení Komise v přenesené pravomoci 811/2013 — teplovodní kotle a soupravy s termostatem, solárními kolektory, tepelným čerpadlem nebo kogenerační jednotkou; 11/36 Energeticky úsporné spotřebiče –Pro představu rozsáhlosti, je zde uvedena legislativa, která upravuje jednotlivé štítkování elektrospotřebičů: •Nařízení Komise v přenesené pravomoci 812/2013 — ohřívače vody a akumulační nádrže; •Nařízení Komise v přenesené pravomoci 65/2014 — trouby a digestoře; •Nařízení Komise v přenesené pravomoci 518/2014 — energetické štítky na internetu (mění celkem 10 platných nařízení z let 2010—2013); •Nařízení Komise v přenesené pravomoci 1254/2014 — větrací jednotky pro obytné budovy; •Nařízení Komise v přenesené pravomoci 2015/1094 — profesionální chladicí boxy; 12/36 Energeticky úsporné spotřebiče –Pro představu rozsáhlosti, je zde uvedena legislativa, která upravuje jednotlivé štítkování elektrospotřebičů: •Nařízení Komise v přenesené pravomoci 2015/1186 — lokální topidla; •Nařízení Komise v přenesené pravomoci 2015/1187 — teplovodní kotle na tuhá paliva a soupravy s termostatem, solárními kolektory, tepelným čerpadlem nebo doplňkovým kotlem; •Nařízení Komise v přenesené pravomoci 2017/254 — používání tolerancí v postupech ověřování (mění 15 nařízení z let 2010–2015). 13/36 Energeticky úsporné spotřebiče –Energetický štítek pro chladničky, mrazničky a jejich kombinace 14/36 Energeticky úsporné spotřebiče –Energetický štítek obsahuje především údaje o spotřebě elektřiny za jeden rok. –U některých typů spotřebičů se pouze jedná o odhad spotřeby (televize). –Spotřebu lze samozřejmě omezit nižším využíváním a nepoužívám tzv. „STANBY“ režimu. 15/36 Energeticky úsporné spotřebiče –Pomocí roční spotřeby si pak uživatel může snadno vypočítat provozní náklady daného spotřebiče v průběhu příštích let anebo alespoň spotřebič rychle porovnat s jeho konkurenty. –Nejviditelnější údaje na štítku je tzv. stupnice úspornosti vyjádřené písmeny A+++ až G, (A+++ nejúspornější spotřebič, G nejméně úsporné spotřebiče) 16/36 Energeticky úsporné spotřebiče –Například chladničky v energetické třídě horší než A se v EU tudíž ani v České republice nesmějí prodávat. –Energetickým štítkem jsou označeny například i LED žárovky. –Ty nejčastěji spadají do třídy A+ a mají spotřebu ve srovnání s klasickými žárovkami až o 80 % nižší. –Klasické žárovky jsou označeny písmeny E a níže. 17/36 Energeticky úsporné spotřebiče –Energetické štítkování se týká chladicích zařízení s užitným objemem od 10 l do 1500 l. –Nově se energetické štítky týkají výslovně i chladniček absorpčního typu a spotřebičů uchovávajících víno. –Chladicí zařízení absorpčního typu jsou bezhlučné spotřebiče, které však mají mnohem vyšší spotřebu energie. –Pro spotřebiče třídy D až G je tak zachována stupnice A+++ až G (namísto sedmistupňové škály). –U spotřebičů uchovávajících víno se údaje o objemu nahrazují kapacitou uváděnou v počtu standardních lahví vína (0,75 l), které lze do spotřebiče umístit podle pokynů výrobce. 18/36 Energeticky úsporné spotřebiče –Štítky jsou opatřovány pro: •automatické pračky; •sušičky prádla; •chladničky; •mrazničky; •myčky nádobí; •elektrické trouby; •elektrické ohřívače vody a zdroje světla; •předřadníky k zářivkám; •klimatizační jednotky a televizory. 19/36 Energeticky úsporné spotřebiče –Úsporné elektrospotřebiče •Všechny elektrospotřebiče spotřebovávají nějakou část elektrické energie. •Dojde-li k porovnání dvou stejných spotřebičů, vyrobených např. jiným výrobcem nebo v jiném roce mohou být výsledky o spotřebě i značně odlišné. •Zjednodušeně lze říci, že na první pohled ta samá chladnička nebo mikrovlnka mohou mít a zpravidla mají zcela jinou spotřebu. •Právě energetický štítek poskytuje rychlé a přesné informace o elektrospotřebičích při prodeji o jejich spotřebě. 20/36 Energeticky úsporné spotřebiče –Ekonomická a energetická efektivnost spotřebičů •Ekonomická analýza by měla následovat po zjištění potřeby výměny daného elektrospotřebiče a po technické analýze spotřebičů, tedy zjištění základních požadovaných parametrů elektrospotřebiče. •Dnešní doba nabízí široký výběr jednotlivých spotřebičů, které uspokojí nenáročné i velmi náročné uživatele. 21/36 Energeticky úsporné spotřebiče –Hodnocení ekonomiky vybraných elektrospotřebičů •Nákup jakéhokoliv elektrospotřebiče do jisté míry investicí, protože podle ekonomické teorie se jedná o odloženou spotřebu, což přesně vystihuje pojem investice. 22/36 Energeticky úsporné spotřebiče –Hodnocení ekonomiky vybraných elektrospotřebičů •Pro ekonomické hodnocení lze hovořit o několika metodách investičního hodnocení. Většina metod hodnocení investic se zaměřuje na zjištění peněžních toků plynoucích z uvažované investice. 23/36 Energeticky úsporné spotřebiče –Hodnocení ekonomiky vybraných elektrospotřebičů •Lze rozlišit dva základní přístupy k hodnocení investic: –Statické metody hodnocení investic – sledují především informace o peněžních tocích, které souvisejí s investicí a provozem. »Faktor času a rizika je zde spíše zanedbáván. Jedná se o metody, které by měly být využívány v předběžné fázi hodnocení investic, hlavním úkolem je vyloučit nevhodné investiční varianty. –Dynamické metody hodnocení investic – zaměření u těchto metod hodnocení investic je více na peněžní toky (Cash Flow), čas a riziko. »Dynamické metody vylučují možnosti zavržení nebo doporučení investice. 24/36 Energeticky úsporné spotřebiče –Doba návratnosti •Tato metoda uvádí, za jakou dobu se peníze investované do projektu vrátí. •Představuje takové období, ve kterém suma dosažených finančních příjmů bude rovna celkovým investičním výdajům na projekt. •Čím kratší je doba návratnosti, tím je investice pro podnik přijatelnější. 25/36 Energeticky úsporné spotřebiče –Doba návratnosti •Pokud je však doba návratnosti delší než životnost investice nebo požadovaná návratnost, neměla by být investice realizována. •V případě, že jsou částky očekávaných příjmů každý rok stejné, lze dobu návratnosti spočítat prostým dělením vynaložených investičních výdajů roční částkou příjmů. 26/36 Energeticky úsporné spotřebiče –Doba návratnosti •Matematicky lze dobu návratnosti vyjádřit následovně: 27/36 Energeticky úsporné spotřebiče –Doba návratnosti •Při standardním výpočtu dané metoda nezahrnuje faktor času. •Při respektování faktoru času, resp. časovou hodnotu peněz, výše uvedenou podmínku lze vyjádřit užitím odúročitele následovně: 28/36 Energeticky úsporné spotřebiče –Doba návratnosti •po úpravě výše uvedený vzorec lze psát jako: 29/36 Energeticky úsporné spotřebiče –Čistá současná hodnota (Net Present Value – NPV) •Jedná se o univerzální metodu používanou k posuzování efektivnosti investic a investičních projektů. •Od této metody jsou odvozeny další ukazatele. •Metoda čisté současné hodnoty patří mezi dynamické metody hodnocení investičních příležitostí, při které jsou aplikovány základní rozhodovací principy. 30/36 Energeticky úsporné spotřebiče –Čistá současná hodnota (Net Present Value – NPV) •Jedná se o principy: –peněžních toků; –časové hodnoty peněz; –rizika. 31/36 Energeticky úsporné spotřebiče –Čistá současná hodnota (Net Present Value – NPV) •Výpočet ukazatele NPV lze uvést následujícím vzorcem: • • 32/36 Energeticky úsporné spotřebiče –Tato metoda je chápána jako rozdíl mezi diskontovanými peněžními příjmy z investice a kapitálovými výdaji. –Hodnota ukazatele vyjadřuje efekt, který lze získat nad rámec požadované výnosnosti. –NPV informuje o tom, jaký je přínos investice v absolutní hodnotě. –Výnosy, které plynou z investice mohou být dále reinvestovány, ale v případě výpočtu NPV se s nimi již neuvažuje. • 33/36 Energeticky úsporné spotřebiče –Je-li NPV kladná – investice se vyplatí –Je-li NPV záporná – investice se nevyplatí –Je-li NPV = 0 – investice nepřinese nic vzhledem ke stavu před investováním 34/36 Energeticky úsporné spotřebiče –Pro představuje existuje ještě celá řada dalších metod hodnocení investic jako jsou např. metody uvedené níže: • 35/36 KONEC PRVNÍ ČÁSTI Energetická efektivnost Zaměření na budovy YEM 2/3 Energetická efektivnost •Jednám ze základních požadavků na budovy, je vytvoření vhodného vnitřního prostředí, které má pozitivní dopad na pohodu a zdraví obyvatel. •Aby mohlo být takové prostředí vytvoření, je třeba sledovat fyzikální parametry stavebních konstrukcí a technického vybavení budovy. 2/37 Energetická efektivnost •Především nás zajímají oblasti: –tepelné ochrany budovy; –osvětlení; –řízení vlhkosti; –akustika. 3/37 Energetická efektivnost •Tepelná ochrana budovy –Má za úkol co nejvíce zamezit tepelným ztrátám, ke kterým dochází z důvodu přenosu tepla mezi teplejším prostředí interiéru a chladnějším prostředím exteriéru (pro chlazení obráceně. –V budovách je snaha o co nejstabilnější udržení vnitřní teploty, bez zbytečných tepelných ztrát. – 4/37 Energetická efektivnost •Tepelná ochrana budovy –Dodaná nebo získaná energie je udržována v objektu kvalitním provedením tepelné obálky budovy, která přenos tepla přes obvodovou konstrukci co nejvíce sníží. –Přenos tepla v budovách probíhá vedením, prouděním nebo zářením. –K přenosu tepla vedením dochází v momentě, kdy se dotýkají dvě tělesa s rozdílnou teplotou. 5/37 Energetická efektivnost •Tepelná ochrana budovy –Tento princip lze pozorovat i u kapalin a plynů v malých objemech. –U větších plynových nebo kapalných objemů dochází k přenosu prouděním. –Teplo se přenáší pohybem plynovými nebo tekutými částicemi mezi pevnými tělesy bez kontaktu. –K bezkontaktními přenosu dochází i pomocí záření. 6/37 Energetická efektivnost •Osvětlení –Řízení tepla v interiéru je nedílnou součástí při zajištění světelné pohody v objektu, –Požadovaný vizuální komfort ovlivňuje schopnost člověka při plnění úkolu a ovlivňuje vnímání okolního prostředí. – 7/37 Energetická efektivnost •Osvětlení –Světelná pohoda je závislá na těchto faktorech: •Podoba světla (intenzita, teplota, tonalita, apod.); •Umístění zdroje světla; •Směr světelného toku; •Kontrast viděných povrchů; •Odraz světla; •Typ prováděné činnosti a individuálních vnímání. –Osvětlení v objektu lze rozdělit na dvě základní kategorie podle zdroje světla, a to denní osvětlení a osvětlení umělé. • – 8/37 Energetická efektivnost •Řízení vlhkosti –Řízení vlhkosti se v objektu provádí nejen z důvodu udržení vhodného vnitřního prostředí, ale především pro zamezení degradace a destrukce stavebních konstrukcí. –Běžnou činností v objektu, přítomnosti lidí a rostlin ve vnitřním prostředí vzniká vlhkost. –Úkolem správného návrhu řízení vlhkosti je zabránit pronikání vlhkosti do konstrukce, nebo zajistit, aby proniklá vlhkosti měla možnost v dostatečném objektu z konstrukce uniknout (difúzně otevřené a uzavřené konstrukce). • – 9/37 Energetická efektivnost •Akustika –Správná akustika budov zajišťuje ideální vlastnosti vnitřních prostorů, tak aby co nejvíce vyhovovaly typu provozu a způsobu užívání. –Ochraňuje před nadměrným hlukem a vibracemi. –Zdroje hluku a vibrací mohou být externí nebo interní. –V budovách se hluk šíří jako: •Zvuk šířen vzduchem; •Zvuk šířen v konstrukcí; •Kročejový (nárazový) zvuk. • – 10/37 Energetická efektivnost •Akustika –K přenosu zvuku vzduchem dochází ve formě vln, které se šíří od zdroje a prostupují konstrukcemi. –V konstrukci se zvuky přenášejí pomocí vibrací. –Kročejový hluk vzniká padajícími předměty nebo pohybem po podlaze nebo po stěně a dále se šíří do objektu konstrukcemi, které jsou mezi sebou pevně spojeny. • – 11/37 Energetická efektivnost •Akustika –Při návrhu vhodných opatření jsou u materiálů nejdůležitější jejich absorpční odrazové a přenosové vlastnosti. –Při vzniku zvuku v místnosti je část zvuku odrážena, část přenášena do další místnosti a část zvuku je rozptýlena v konstrukcí. • – 12/37 Vytápění a chlazení objektů •Tepelná pohoda je jedním ze základních požadavků, které jsou na bundový kladeny. •Pro vhodné zdroje tepla nebo chladu, a tedy dostatečné zajištění vytápění v zimních měsících a chlazení, je nutné správně stanovit velikost teplených ztrát. • – 13/37 Vytápění a chlazení objektů •Distribuce tepla –Pro distribuci tepla v objektu je možné využít různá média a systémy. –Každý systém má své výhody a nevýhody a každý se hodí pro jiné pokrývání energetických ztrát. –Mezi nejpoužívanější typy lze považovat: •Teplovodní systém (radiátory, konvektory, sálavé topení, …) •Vzduchová ventilace (rekuperace, ohřev převáděného vzduchu, …) •Tepelná čerpadla („mini-split“ jednotky, …) •Elektrické systémy (přímotopy, …) – 14/37 Vytápění a chlazení objektů •Distribuce tepla –U moderních pasivních domů jsou tepelné ztráty nízké a pro dodání tepla a jeho distribucí je možné využít rozvody vzduchotechniky. –Přiváděný čerstvý vzduch je po rekuperaci dodatečně ohříván na požadovanou teplotu. –Ohřev se provádí napojením na tepelnou vodu nebo pomocí elektrické spirály. – 15/37 Vytápění a chlazení objektů •Distribuce tepla –U pasivních domů nebo u ostatních domů s velmi výkonnou teplenou obálkou budovy, která zajišťuje minimální energetické ztráty, je nutné brát v úvahu i tepelné ztráty/zisky od potrubí v objektu. –Základním principem je při návrhu postupovat ta, aby potrubí v objektu bylo co nejkratší, především potrubí, které je vedeno mimo tepelnou obálku budovy. – 16/37 Větrání a rekuperace vzduchu •Větrání objektu je nutné z důvodu udržení vnitřní pohody. •Přívodem čerstvého vzduchu se odvádí znečišťující látky a pomáhá při regulaci vlhkosti, •Přirozené větrání přívod čerstvého záduchu zajisti, ale není možná regulace. – 17/37 Větrání a rekuperace vzduchu •Mechanické větrání přináší další výhody a možnosti při úpravě přiváděného vzduchu: –Využití rekuperace tepla; –Snížení rizika plísní; –Snížení vlhkosti vzduchu; –Chlazení/vyhřívání přiváděného vzduchu; –Filtrace vzduchu. • – 18/37 Větrání a rekuperace vzduchu •Jednotka mechanické ventilace s rekuperací tepla je centrem ventilačního systému budov. •Jednotka by měla být správně umístěna, aby během provozu nerušila správně navržena, aby dokázala svůj potenciál na maximum, vysoce izolovaná, tak aby se zabránilo zbytečném tepelným ztrátám. •Moderní jednotka dokáže využít až 90 % odpadního tepla pro ohřev přivádění čerstvého vzduchu. • – 19/37 Větrání a rekuperace vzduchu – 20/37 Jak funguje rekuperační jednotka a její instalace | Fachmani.cz Větrání a rekuperace vzduchu 21/37 Vzduchotěsnost, neprůvzdušnost a procesy vodní páry v konstrukci –Obálka budovy je hranicí mezi vnějším proměnlivým a vnitřním stabilním kontrolovaným prostředím. –Mezi její základní funkce patří tepelná izolace, zajištění vzduchotěsnosti, izolace proti dešťové vodě, ochrana proti větru nebo kontrola a řízení páry. 22/37 Vzduchotěsnost, neprůvzdušnost a procesy vodní páry v konstrukci –Výhody neprůvzdušnosti obálky budovy: •Snížení dopadu větru na výkonnost budovy; •Zvýšení schopnosti tepelné izolační vrstvy; •Snížení tepelné ztráty a snížené nákladů na vytápění; •Zvýšení komfortu v budově. • • 23/37 Vzduchotěsnost, neprůvzdušnost a procesy vodní páry v konstrukci –Pokud se teplý a vlhký vzduch dostane do kontaktu s chladným povrchem začne kondenzovat. –Pokud tomuto procesu bude docházet dlouhodobě je vysoké riziko vzniku plísní nebo degradace konstrukce. –Největší riziko je u materiálů, které jsou náchylné k rozkladu (především dřevěná konstrukce). • • 24/37 Vzduchotěsnost, neprůvzdušnost a procesy vodní páry v konstrukci –Pokud se vlhkost do konstrukce dostane, je třeba zajistit, aby se všechna dostala z konstrukce ven a nedocházelo k její koncentraci uvnitř konstrukce. –Výhody kontrolovaného řízení par v konstrukci: •Zabránění úniku par do vnějších vrstev obálky budovy; •Vytvoření vnější obálky, která propouští vodní páry do exteriéru; •Snížení rizika kondenzace par a vzniku plísní v obálce budovy; •Ochrana strukturální integrity; •Zvýšení životnosti konstrukce vrstev obálky budovy. • • 25/37 Energetická bilance budovy –Energetická bilance budovy je souhrn výpočtů, které představují pohyby energie mezi budovou a okolním prostředím. –Jedná se tedy o popsání vztahu mezi tepelnými ztrátami a tepelnými zisky budovy, které jsou balancovány množstvím dodané energie. • • 26/37 Energetická bilance budovy –Pro sestavené energetické bilance objektu se nejčastěji využiv měsíční metoda, která vychází z výpočtu potřeby tepla v každém měsíci a na základě těchto hodnot se poté stanovuje celková roční potřeba tepla pro vytápění/chlazení. –Roční potřeba tepla se stanoví jako součet měsíčních potřeb tepla na vytápění. • • 27/37 Energetická bilance budovy –Dodaná teplená energie •Dodaná tepelná energie charakterizuje množství energie, které je potřebné k zajištění tepelné pohody uvnitř obývané zóny. •Výše měsíční potřeby tepla na vytápění je závislá na velkosti tepelných ztrát a tepelných zisků v daném měsíci. •Pro tepelné zisky je nutné stanovit faktor využitelnosti tepelných zisků. • • 28/37 Energetická bilance budovy –Tepelné ztráty •Tepelné ztráty se dají zařadit do dvou hlavních skupin, a to tepelné ztráty způsobené postupem tepla skrz obvodovou konstrukci vytápěného prostoru a tepelné ztráty způsobené větráním. •K dalším tepelným ztrátám dochází v zavilosti na efektivitě systému budovy. • • 29/37 Energetická bilance budovy –Tepelné ztráty •Tepelné ztráty postupem tepla: –Do této skupiny se dají veškeré ztráty, ke kterým dochází pronikáním tepla skrze konstrukcí z tepelné vytápěné zóny do zóny chladnější, nevytápěné nebo do exteriéru. –Pro výpočet se uvažují veškeré plochy obvodového pláště na rozhraní vytápěného prostoru a těchto prostředí: »Exteriér, »Nevytápěný nebo temperovaný prostor; »Zemina. • • 30/37 Energetická bilance budovy –Tepelné ztráty •Tepelné ztráty větráním: –Větrání objektu je jednou ze základních aktivit, teré je nutné provádět pro udržení kvalitního prostředí v budově. –Výměnou vnitřního odpadového tepelného vzduchu za čerstvý studený venkovní vzduch dochází k tepelné ztrátě. –Tepelné ztráty, ke kterým dochází při výměně vzduchu uvnitř vytápěné zóny, přispívají k celkovým tepelným ztrátám objektu. – • • 31/37 Energetická bilance budovy –Tepelné ztráty •Tepelné ztráty větráním: –Jejich význam velmi narůstá, především u nových budov s nízkou tepelnou ztrátou postupem tepla z důvodu provádění dobré tepelné obálky budovy. –Výpočet tepelné ztráty větráním pro stanovení energetické bilance objektu je třeba provádět především s ohledem na způsob větráním nebo zda je využito mechanického větrání nebo mechanického větrání s rekuperací. – • • 32/37 Energetická bilance budovy –Tepelné zisky •Solární energetické zisky –Jsou tvořeny dopadajícím slunečním zářením na průhledné čísti obvodového pláště; –Pro tyto plochy se počítá účinná solární plocha, která charakterizuje plochu prvku sníženou o vliv faktorů ovlivňujících využitelnosti sluneční energie. –Musejí se vzít v potaz veškeré prvky, které brání průniku slunečního záření například stínící prostředky (žaluzie, závěsy, záclony, …) nebo vlastnosti zasklení konstrukce (propustnost sluneční energie). – • • 33/37 Energetická bilance budovy –Tepelné zisky •Vnitřní tepelné zisky –Jsou tvořeny především produkcí tepla od osob, osvětlení i ostatních zařízení ve vytápěné zóně. –Výše zisků se liší v závislosti na typu provozu v daném objektu, pro který se výpočet provádí. –Je třeba vždy vytvořit co nejpřesnější model na základě kterého se výpočet provede. – • • 34/37 Energetická bilance budovy –Tepelné zisky •Vnitřní tepelné zisky –Pro tepelné zisky od osob je důležitá nejen doba, pro kterou jsou vytápěné zóně přítomny, ale i činnost, kterou osoby provádějí. –Osoby předají mnohem více tepelné energie, do okolního prostředí při aktivní činnosti než například při kladném sezení. – • • 35/37 • •Zdroj: •POLAR, J., KARÁSEK, J., BAČOVSKÝ M., KVASNICA, J. a L. MEDOVÁ. Energetický management budov. ČVUT, s. 120, 2020. ISBN 978-80-01-06683-6. 36/37 KONEC DRUHÉ ČÁSTI Energetická politika a legislativa Energetická politika a legislativa EU YEM 3/3 Energetická politika a legislativa •Základy evropské integrace spočívají na spolupráci v energetické politice, přesto však o jednotné energetické politice dodnes nemůže být řeč. 2/52 Energetická politika a legislativa •Především nás zajímají oblasti: –tepelné ochrany budovy; –osvětlení; –řízení vlhkosti; –akustika. 3/52 Energetická politika a legislativa •Lisabonská smlouva a dění posledních let nicméně výrazně změnily dosavadní postavení této politiky. •K výzvám, jimž EU čelí v oblasti energetiky, patří: –rostoucí závislost na dovozu, nízká míra diverzifikace zdrojů a cest, vysoké a kolísavé ceny energie, rostoucí celosvětová poptávka po energii, bezpečnostní rizika postihující producentské a tranzitní země, rostoucí hrozby související se změnou klimatu, dekarbonizace, pomalý pokrok v oblasti energetické účinnosti, výzvy spojené s rostoucím podílem obnovitelných zdrojů energie a potřeba větší transparentnosti, integrace a propojenosti energetických trhů. 4/52 Energetická politika a legislativa •Vlastní jádro energetické politiky EU tvoří různá opatření zaměřená na vytvoření integrovaného trhu s energií, zabezpečení dodávek energie a udržitelnost odvětví energetiky. 5/52 Energetická politika a legislativa •V současné době Unie v oblasti energetiky řeší 5 zásadních tematických oblastí: –1) Bezpečnost, solidarita a důvěra (diverzifikace zdrojů, zajištění energetické bezpečnosti); –2) Plně integrovaný vnitřní trh s energií; –3) Energetická účinnost; –4) Boj proti změně klimatu – dekarbonizace ekonomiky (EU ETS, nízkoemisní mobilita, podpora obnovitelných zdrojů); –5) Výzkum, inovace a konkurenceschopnost (inovace zejména čistých energetických technologií). 6/52 Energetická politika a legislativa •Energetika EU v číslech: –EU dováží více než 2/3 ropných produktů a 26 % plynu ze zemí mimo Unii; –EU odebírá přibližně 30 % veškerých svých spotřebovaných ropných produktů a plynu od Ruska; –šest členských států je při dovozu plynu zcela závislých na jediném externím dodavateli; – 7/52 Energetická politika a legislativa •Energetika EU v číslech: –75 % obytných budov v EU nesplňuje podmínky energetické účinnosti; –energetický spotřeba v EU klesla mezi lety 2005-2017 o 5,9 %; –doprava z 94 % závisí na ropných produktech; –velkoobchodní ceny jsou v případě elektřiny o 30 % a v případě plynu o více než 100 % vyšší než v USA. – 8/52 Energetická politika a legislativa •Základy Evropské unie leží na spojení tří významných organizací –Evropského společenství uhlí a ocele, –Evropského společenství pro atomovou energii a –Evropského hospodářského společenství. 9/52 Energetická politika a legislativa •Dvě z těchto organizací měly co dočinění s energetickou politikou, bez nadsázky lze tedy tvrdit, že za zrodem evropské integrace stála spolupráce v oblasti energetiky a energetických zdrojů. •Společný dohled nad uhlím znamenal v poválečné Evropě jistotu pro mír, později se do společné právní úpravy přidalo jádro. •Tyto instituce ještě nepředstavovaly základ pro společnou energetickou politiku. 1%/52 Energetická politika a legislativa •K té se přihlásili v roce 1986 ministři Společenství v rezoluci, která stanovila obecné cíle energetické politiky do roku 1995. •Bílou knihu o energetické politice, která za hlavní cíle považuje konkurenceschopnost, spolehlivost dodávek a ochranu životního prostředí, vydala Evropská komise až v prosinci 1995. •Ústředním faktorem zde byla integrace trhu. 11/52 Energetická politika a legislativa •Dalším impulsem pro sjednocování energetické politiky byla Evropskou komisí v roce 2006 předložená Zelená kniha, která si za cíl klade udržitelnost, konkurenceschopnost a zabezpečení dodávek. •Komise ji dvakrát přezkoumala v „balíčcích“ z let 2007 a 2008. 12/52 Energetická politika a legislativa •Evropská rada pak přijala v březnu 2007 Akční plán pro energetickou politiku a Evropská komise od září 2007 předkládá konkrétní návrhy legislativy. •Zásadními legislativními „balíčky“ jsou tzv. 3.liberalizační balíček a klimaticko-energetický balíček, které obsahují soubor předpisů a nástrojů, jak cílů dosáhnout. 13/52 Energetická politika a legislativa •Zásadní je přijetí pravidel členskými státy, jelikož v řadě zemí není implementován ani tzv. „druhý balíček“. •Evropskou unii v budoucnosti čeká další „balíček“, který zavede jednotné uspořádání vztahů mezi výrobou a přenosem energií, tzv. vlastnický unbundling, bude-li chtít vyšší konkurenci na vnitřním trhu s energiemi a jejich nižší ceny. 14/52 Energetická politika a legislativa •S přijetím Lisabonské smlouvy získává energetická politika poprvé zakotvení ve smlouvě. •Konkrétně čl. 194 udává za cíl členských států zajistit fungování trhu s energií, zajistit bezpečnost dodávek energie v Unii, podporovat energetickou účinnost a úspory energie jakož i rozvoj nových a obnovitelných zdrojů a podporovat propojení energetických sítí. •S Lisabonskou smlouvou pod Evropskou unii přechází také oblast jaderné energetiky, kterou pokrývala Smlouva Euratom. 15/52 Energetická politika a legislativa •Energetika ve Strategii Evropa 2020 –Energetika hraje důležitou roli také v evropské hospodářské strategii Evropa 2020, v rámci které členské státy plní závazně cíl v dosažení podílu obnovitelných zdrojů energie na svém energetickém mixu a nezávazně v oblasti zvyšování energetické účinnosti. –Energetické cíle jsou úzce provázány s klimatickou politikou a závazkem Unie snižovat emise. 16/52 Energetická politika a legislativa •Energetika ve Strategii Evropa 2020 –V rámci strategie Evropa 2020 je daný indikativní cíl pro zvýšení energetické účinnosti na unijní úrovni o 20 %. –Vláda přesto v tuto chvíli nestanoví kvantitativně určený cíl v oblasti energetické účinnosti, a to z toho důvodu, že nejprve hodlá detailně a realisticky analyzovat možnosti národního hospodářství z hlediska dlouhodobé udržitelnosti jeho konkurenceschopnosti. 17/52 Energetická politika a legislativa •Energetika ve Strategii Evropa 2020 –Národní akční plán České republiky pro energii z obnovitelných zdrojů navrhuje cíl podílu energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie ve výši 13,5 % a splnění cíle podílu energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě v dopravě ve výši 10,8 %. –Tyto cíle budou vyhodnocovány s tím, že mohou být modifikovány. –Minimální cíle jsou ty určené směrnicí 2009/28/ES. 18/52 Energetická politika a legislativa •Energetická strategie 2030 –Energetická strategie 2030, přijatá v říjnu 2014, stanovila konkrétní cíle v oblasti energetiky a ochrany klimatu. –Strategie stanovila snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 nejméně o 40 % v porovnání s úrovněmi roku 1990, energie z obnovitelných zdrojů by měla tvořit alespoň 27 % spotřeby, energetická účinnost by se na úrovni EU jako celku měla zvýšit nejméně o 27 % a navíc by mělo do roku 2020 dojít k 10% propojení přenosových soustav (navýšenému o dalších 5 procentních bodů do roku 2030). 19/52 Energetická politika a legislativa •Energetická strategie 2030 –Energetická strategie 2030 definovala i kvalitativní cíle, mezi které patří reforma systému EU pro obchodování s tzv. emisními povolenkami nebo nový rámec pro podávání zpráv členskými státy. 20/52 Energetická politika a legislativa •Energetická unie –V únoru 2015 přijala Evropská komise balíček opatření pro energetickou unii, která má zajistit cenově dostupnou, bezpečnou a udržitelnou energii pro evropské občany. –Dne 25. února 2015 byla zveřejněna Rámcová strategie k vytvoření energetické unie, která si klade za cíl zajištění bezpečných dodávek energie, udržitelnost a konkurenceschopnost vnitřního trhu s energií. 21/52 Energetická politika a legislativa •Energetická unie –Navrhuje opatření v pěti hlavních oblastech: •energetická bezpečnost •dotvoření vnitřního trhu s energií •energetická účinnost •dekarbonizace •výzkum, inovace a konkurenceschopnost. 22/52 Energetická politika a legislativa •Transevropské sítě pro energetiku (TEN-E) –Z primárního práva EU (články 170-172 SFEU) vyplývá úkol propojovat evropské regiony za účelem budování vnitřního trhu, růstu zaměstnanosti a udržitelný rozvoj. –V oblasti energetiky jsou tyto Transevropské sítě rozčleněny do devíti hlavních směrů, které se soustředí na propojení izolovaných regionů s celoevropskými trhy s plynem, ropu a elektřinou. 23/52 Energetická politika a legislativa •Transevropské sítě pro energetiku (TEN-E) –Realizace projektů v rámci TEN-E j financována z části Evropskou unií a z části zainteresovanými členskými státy. –Pro tento účel zřídila EU v roce 2013 Nástroj pro propojení Evropy (CEF), který má rozpočet 30,4 miliardy eur do roku 2020, z čehož je pro energetiku vyčleněno 5,35 miliard eur. –Na financování v rámci tohoto nástroje mají šanci dosáhnout zejména projekty ze seznamu Projektů společného zájmu (PCI), sestaveného Komisí v roce 2015. 24/52 Energetická politika a legislativa •Transevropské sítě pro energetiku (TEN-E) • 25/52 energetika TEN Energetická politika a legislativa •Jaderná energetika –Jaderná energie byla jednou z prvních oblastí spolupráce v Evropě, již v roce 1958 bylo založeno Evropské společenství pro atomovou energii – Euratom, jehož cílem byla podpora mírového výzkumu a využití jaderné energie. • 26/52 Energetická politika a legislativa •Jaderná energetika –Postupem času se Euratom stal důležitým prvkem pro uplatňování a kontrolu bezpečnostních standardů v jaderné energetice, které se kromě bezpečnosti samotných elektráren dotýkají také zacházení s jaderným palivem, likvidace a uložení jaderného odpadu či ochrany před radioaktivním zářením. –Klíčovou roli v EU hraje Euratom také v oblasti výzkumu, pod jeho vedením probíhá například výzkum využití jaderné fúze a výstavba demonstračního fúzního reaktoru ITER. 27/52 Energetická politika a legislativa •Instituce EU a energetická politika –Evropská komise – Generální ředitelství pro energetiku –Evropský parlament – Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE) 28/52 Energetická politika a legislativa •Orgány a instituce EU –Evropský parlament •Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku –Rada Evropské unie •Doprava, telekomunikace a energetika –Evropská komise •Energie –Evropský hospodářský a sociální výbor •Doprava, energetika, infrastruktura a informační společnost –Výbor regionů •Komise pro životní prostředí, změnu klimatu a energetiku (ENVE) –Evropská investiční banka •Evropská investiční banka a energetika 29/52 Energetická politika a legislativa •Orgány a instituce EU –Agentury EU •Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER) •Energie z jaderné syntézy •Výkonná agentura pro inovace a sítě (INEA) •Výkonná agentura pro malé a střední podniky (EASME) •Zásobovací agentura Euratomu –Další subjekty •Společný podnik pro palivové články a vodík 2 30/52 Energetická politika a legislativa •Důležité dokumenty –Energetické priority pro Evropu –Energetické projekty EU financované v rámci plánu evropské hospodářské obnovy –Evropská strategie pro udržitelnou konkurenceschopnou a bezpečnou energii –Na cestě k zabezpečené, udržitelné a konkurenceschopné evropské energetické síti 31/52 Energetická politika a legislativa Energetická politika a legislativa ČR XEM Autor: Ing. Jaroslav Škrabal 14. 11. 2022 Olomouc Energetická politika a legislativa •Po roce 2004 dochází v rámci snah o rozvoj nové energetické politiky EU k poměrně dynamickému vývoji v oblasti legislativy i strategických dokumentů. •Energetická politika je úzce propojena s dopravní politikou, politikou životního prostředí a s dalšími oblastmi politik. 33/52 Energetická politika a legislativa •Klíčové dokumenty –Komise v březnu 2006 vydala zelenou knihu s názvem Evropská strategie pro udržitelnou, konkurenceschopnou a bezpečnou energii a v lednu 2007 strategický balíček dokumentů s názvem Energetická politika pro Evropu. –V něm si EU vytkla jednak ekologické cíle týkající se obnovitelných zdrojů (OZE) a omezování emisí skleníkových plynů, jednak cíl v podobě dobudování vnitřního trhu s energií. 34/52 Energetická politika a legislativa •Klíčové dokumenty –Následovaly konkrétní balíčky legislativních návrhů v podobě tzv. třetího liberalizačního balíku (nařízení č. 713/2009, nařízení č. 714/2009, nařízení č. 715/2009, směrnice č. 2009/72 a směrnice č. 2009/73) a klimaticko-energetického balíku (směrnice č. 2009/29, rozhodnutí č. 406/2009, směrnice č. 2009/31 a směrnice č. 2009/28). 35/52 Energetická politika a legislativa •Klíčové dokumenty –V listopadu 2008 následovalo vydání dalšího strategického souboru dokumentů (Druhý strategický přezkum energetiky s podtitulem „Zajistit energetickou budoucnost“). –Důraz kladl na bezpečnost energetických dodávek, budování energetických sítí a energetickou účinnost. 36/52 Energetická politika a legislativa •Klíčové dokumenty –V souladu s naznačenými prioritami byly schváleny další důležité nové předpisy, např. v květnu 2010 to byly směrnice č. 2010/31 o energetické náročnosti budov a směrnice č. 2010/30 o energetických štítcích a v říjnu 2010 nařízení č. 994/2010 týkající se bezpečnosti dodávek plynu. 37/52 Energetická politika a legislativa •Klíčové dokumenty –Následně v listopadu 2010 Komise zveřejnila další klíčový strategický dokument, kterým je strategie Energie 2020, v březnu 2011 potom přijala plán na vybudování konkurenceschopného nízkouhlíkového hospodářství do roku 2050 a v prosinci 2011 zveřejnila energetický plán do roku 2050. 38/52 Energetická politika a legislativa •Klíčové dokumenty –V lednu 2014 představila Komise rámec pro oblast klimatu a energetiky do roku 2030. –Jedná se o sdělení, ve kterém je stanoven rámec politiky EU v oblasti klimatu a energetiky v období 2020–2030. –Cílem bylo iniciovat diskusi o tom, jak v těchto politikách pokračovat po skončení rámce platného do roku 2020. 39/52 Energetická politika a legislativa •Klíčové dokumenty –Rámec pro období do roku 2030 by měl EU pomoci řešit například tyto otázky: •uskutečnění dalšího kroku ke splnění cíle, jímž je snížit emise skleníkových plynů do roku 2050 o 80–95 % oproti úrovni z roku 1990; •vysoké ceny energie a ekonomická zranitelnost EU vůči růstu cen, především ropy a plynu, v budoucnosti; •závislost EU na dovozu energie, často z politicky nestabilních oblastí; •potřeba nahradit a modernizovat energetickou infrastrukturu a vytvořit stabilní regulační rámec pro potenciální investory; •dohoda ohledně cíle snížení emisí skleníkových plynů pro rok 2030. 40/52 Energetická politika a legislativa •Klíčové dokumenty –Z pohledu ČR představují důležitou otázku také aktivity EU v oblasti jaderné energetiky, zesílené v souvislosti s havárií JE Fukušima a postupným odstavováním jaderných elektráren v Německu (poslední jaderná elektrárna má být odpojena ze sítě v roce 2022 (v současné době se doba prodlužuje)). 41/52 Energetická politika a legislativa •Klíčové dokumenty – K předmětům zájmu institucí EU náleží s ochranou životního prostředí související problematika nakládání s radioaktivním odpadem (přijetí směrnice o bezpečném nakládání s radioaktivním odpadem a použitým jaderným palivem), ale také otázka bezpečnosti jaderných elektráren v EU. –V říjnu 2012 EK prostřednictvím sdělení zveřejnila výsledky zátěžových testů, která EK nařídila právě v souvislosti s havárií ve Fukušimě. 42/52 Energetická politika a legislativa •Klíčové dokumenty –Testy, kterých se zúčastnily také české JE v Dukovanech a v Temelíně, konstatovaly, že většina jaderných elektráren v EU sice splňuje vysoké standardy bezpečnosti, prakticky ve všech případech ale byla současně navržena zlepšení a úpravy s cílem zvýšení bezpečnosti. –V blízké budoucnosti se očekává ze strany EK vydání návrhu směrnice o jaderné bezpečnosti. 43/52 Energetická politika a legislativa •Klíčové dokumenty –Důležitým tématem zůstává vytváření jednotného energetického trhu v EU a implementace legislativních opatření třetího liberalizačního balíku, v níž některé členské státy EU (na rozdíl od ČR) zaostávají. –V této souvislosti EU nadále akcentuje témata rozvoje energetické infrastruktury v EU a tzv. inteligentních sítí. 44/52 Energetická politika a legislativa •Klíčové dokumenty –Stranou pozornosti nezůstává ani vnější dimenze energetické politiky EU, v září 2011 vydala EK sdělení týkající se dodávek energie a vnější dimenze energetické politiky EU, mj. s cílem posílit koordinaci v oblasti spolupráce mezi EU a třetími státy, dodavatelskými, ale také spotřebitelskými a tranzitními zeměmi. 45/52 Energetická politika a legislativa •Systém EU pro obchodování s emisemi (EU ETS) –Systém EU pro obchodování s emisemi (EU ETS) byl zřízen na podporu snižování emisí skleníkových plynů nákladově efektivním a ekonomicky účinným způsobem. –Systém omezuje objem skleníkových plynů, které mohou určitá průmyslová odvětví vypouštět do ovzduší. –Počet emisních povolenek je zastropován na určité úrovni, kterou určuje EU, a podnikům se jednotlivé povolenky přidělují nebo si je podniky kupují. 46/52 Energetická politika a legislativa •Systém EU pro obchodování s emisemi (EU ETS) –Základním kamenem EU ETS je Směrnice 2003/87/ES, o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů. –Směrnice byla několikrát novelizována a podobu EU ETS ve třetím obchodovacím období 2013-2020 udává Směrnice 2009/29/ES. –Pro čtvrté obchodovací období pro roky 2021 – 2030 došlo ke k novele směrnice č. 2018/430. 47/52 Energetická politika a legislativa •Systém EU pro obchodování s emisemi (EU ETS) –Aktualizovaná směrnice bude implementována do českého právního řádu změnou zákona č. 383/2012 Sb. 48/52 Energetická politika a legislativa •Systém EU pro obchodování s emisemi (EU ETS) –Pro stávající obchodovací období, které končí na konci roku 2020 je v ČR EU ETS upraveno zákonem č. 383/2012 Sb. –Zákon uvádí, na jaká zařízení se systém vztahuje a jaká jsou práva a povinnosti jejich provozovatelů. –Provozovatelé monitorují své emise, vykazují je každoročně Ministerstvu životního prostředí a vyřazují za ně povolenky. Část povolenek dostanou provozovatelé bezplatně, zbytek si mohou koupit na trhu nebo v aukci. –Povolenky existují a pohybují se na účtech v rejstříku povolenek. 49/52 Energetická politika a legislativa •Systém EU pro obchodování s emisemi (EU ETS) –Speciálně vytvořený seznam zahrnuje všechna stacionární zařízení v České republice, která byla ke dni 1. července 2019 součástí Evropského systému emisního obchodování vč. aktuálních čísel povolení k emisím skleníkových plynů. –Jejich cena totiž vzrostla za roky 2017 a 2018 celkem pětinásobně a blíží se k rekordním 30 € za tunu vypuštěného oxidu uhličitého. –Cenu tlačí nahoru hlavně zmenšující se objem povolenek. 50/52 • •Zdroj: –https://euroskop.cz/evropska-unie/politiky-eu/vnitrni-trh/energetika/ –https://euroskop.cz/evropska-unie/cr-a-eu/clenstvi-cr-v-eu/cr-a-eu-energetika/ 51/52 KONEC TŘETÍ ČÁSTI DĚKUJI ZA POZORNOST