Energetická politika a legislativa Energetická politika a legislativa EU XEM Autor: Ing. Jaroslav Škrabal 14. 11. 2022 Olomouc Energetická politika a legislativa •Základy evropské integrace spočívají na spolupráci v energetické politice, přesto však o jednotné energetické politice dodnes nemůže být řeč. 2/52 Energetická politika a legislativa •Především nás zajímají oblasti: –tepelné ochrany budovy; –osvětlení; –řízení vlhkosti; –akustika. 3/52 Energetická politika a legislativa •Lisabonská smlouva a dění posledních let nicméně výrazně změnily dosavadní postavení této politiky. •K výzvám, jimž EU čelí v oblasti energetiky, patří: –rostoucí závislost na dovozu, nízká míra diverzifikace zdrojů a cest, vysoké a kolísavé ceny energie, rostoucí celosvětová poptávka po energii, bezpečnostní rizika postihující producentské a tranzitní země, rostoucí hrozby související se změnou klimatu, dekarbonizace, pomalý pokrok v oblasti energetické účinnosti, výzvy spojené s rostoucím podílem obnovitelných zdrojů energie a potřeba větší transparentnosti, integrace a propojenosti energetických trhů. 4/52 Energetická politika a legislativa •Vlastní jádro energetické politiky EU tvoří různá opatření zaměřená na vytvoření integrovaného trhu s energií, zabezpečení dodávek energie a udržitelnost odvětví energetiky. 5/52 Energetická politika a legislativa •V současné době Unie v oblasti energetiky řeší 5 zásadních tematických oblastí: –1) Bezpečnost, solidarita a důvěra (diverzifikace zdrojů, zajištění energetické bezpečnosti); –2) Plně integrovaný vnitřní trh s energií; –3) Energetická účinnost; –4) Boj proti změně klimatu – dekarbonizace ekonomiky (EU ETS, nízkoemisní mobilita, podpora obnovitelných zdrojů); –5) Výzkum, inovace a konkurenceschopnost (inovace zejména čistých energetických technologií). 6/52 Energetická politika a legislativa •Energetika EU v číslech: –EU dováží více než 2/3 ropných produktů a 26 % plynu ze zemí mimo Unii; –EU odebírá přibližně 30 % veškerých svých spotřebovaných ropných produktů a plynu od Ruska; –šest členských států je při dovozu plynu zcela závislých na jediném externím dodavateli; – 7/52 Energetická politika a legislativa •Energetika EU v číslech: –75 % obytných budov v EU nesplňuje podmínky energetické účinnosti; –energetický spotřeba v EU klesla mezi lety 2005-2017 o 5,9 %; –doprava z 94 % závisí na ropných produktech; –velkoobchodní ceny jsou v případě elektřiny o 30 % a v případě plynu o více než 100 % vyšší než v USA. – 8/52 Energetická politika a legislativa •Základy Evropské unie leží na spojení tří významných organizací –Evropského společenství uhlí a ocele, –Evropského společenství pro atomovou energii a –Evropského hospodářského společenství. 9/52 Energetická politika a legislativa •Dvě z těchto organizací měly co dočinění s energetickou politikou, bez nadsázky lze tedy tvrdit, že za zrodem evropské integrace stála spolupráce v oblasti energetiky a energetických zdrojů. •Společný dohled nad uhlím znamenal v poválečné Evropě jistotu pro mír, později se do společné právní úpravy přidalo jádro. •Tyto instituce ještě nepředstavovaly základ pro společnou energetickou politiku. 1%/52 Energetická politika a legislativa •K té se přihlásili v roce 1986 ministři Společenství v rezoluci, která stanovila obecné cíle energetické politiky do roku 1995. •Bílou knihu o energetické politice, která za hlavní cíle považuje konkurenceschopnost, spolehlivost dodávek a ochranu životního prostředí, vydala Evropská komise až v prosinci 1995. •Ústředním faktorem zde byla integrace trhu. 11/52 Energetická politika a legislativa •Dalším impulsem pro sjednocování energetické politiky byla Evropskou komisí v roce 2006 předložená Zelená kniha, která si za cíl klade udržitelnost, konkurenceschopnost a zabezpečení dodávek. •Komise ji dvakrát přezkoumala v „balíčcích“ z let 2007 a 2008. 12/52 Energetická politika a legislativa •Evropská rada pak přijala v březnu 2007 Akční plán pro energetickou politiku a Evropská komise od září 2007 předkládá konkrétní návrhy legislativy. •Zásadními legislativními „balíčky“ jsou tzv. 3.liberalizační balíček a klimaticko-energetický balíček, které obsahují soubor předpisů a nástrojů, jak cílů dosáhnout. 13/52 Energetická politika a legislativa •Zásadní je přijetí pravidel členskými státy, jelikož v řadě zemí není implementován ani tzv. „druhý balíček“. •Evropskou unii v budoucnosti čeká další „balíček“, který zavede jednotné uspořádání vztahů mezi výrobou a přenosem energií, tzv. vlastnický unbundling, bude-li chtít vyšší konkurenci na vnitřním trhu s energiemi a jejich nižší ceny. 14/52 Energetická politika a legislativa •S přijetím Lisabonské smlouvy získává energetická politika poprvé zakotvení ve smlouvě. •Konkrétně čl. 194 udává za cíl členských států zajistit fungování trhu s energií, zajistit bezpečnost dodávek energie v Unii, podporovat energetickou účinnost a úspory energie jakož i rozvoj nových a obnovitelných zdrojů a podporovat propojení energetických sítí. •S Lisabonskou smlouvou pod Evropskou unii přechází také oblast jaderné energetiky, kterou pokrývala Smlouva Euratom. 15/52 Energetická politika a legislativa •Energetika ve Strategii Evropa 2020 –Energetika hraje důležitou roli také v evropské hospodářské strategii Evropa 2020, v rámci které členské státy plní závazně cíl v dosažení podílu obnovitelných zdrojů energie na svém energetickém mixu a nezávazně v oblasti zvyšování energetické účinnosti. –Energetické cíle jsou úzce provázány s klimatickou politikou a závazkem Unie snižovat emise. 16/52 Energetická politika a legislativa •Energetika ve Strategii Evropa 2020 –V rámci strategie Evropa 2020 je daný indikativní cíl pro zvýšení energetické účinnosti na unijní úrovni o 20 %. –Vláda přesto v tuto chvíli nestanoví kvantitativně určený cíl v oblasti energetické účinnosti, a to z toho důvodu, že nejprve hodlá detailně a realisticky analyzovat možnosti národního hospodářství z hlediska dlouhodobé udržitelnosti jeho konkurenceschopnosti. 17/52 Energetická politika a legislativa •Energetika ve Strategii Evropa 2020 –Národní akční plán České republiky pro energii z obnovitelných zdrojů navrhuje cíl podílu energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie ve výši 13,5 % a splnění cíle podílu energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě v dopravě ve výši 10,8 %. –Tyto cíle budou vyhodnocovány s tím, že mohou být modifikovány. –Minimální cíle jsou ty určené směrnicí 2009/28/ES. 18/52 Energetická politika a legislativa •Energetická strategie 2030 –Energetická strategie 2030, přijatá v říjnu 2014, stanovila konkrétní cíle v oblasti energetiky a ochrany klimatu. –Strategie stanovila snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 nejméně o 40 % v porovnání s úrovněmi roku 1990, energie z obnovitelných zdrojů by měla tvořit alespoň 27 % spotřeby, energetická účinnost by se na úrovni EU jako celku měla zvýšit nejméně o 27 % a navíc by mělo do roku 2020 dojít k 10% propojení přenosových soustav (navýšenému o dalších 5 procentních bodů do roku 2030). 19/52 Energetická politika a legislativa •Energetická strategie 2030 –Energetická strategie 2030 definovala i kvalitativní cíle, mezi které patří reforma systému EU pro obchodování s tzv. emisními povolenkami nebo nový rámec pro podávání zpráv členskými státy. 20/52 Energetická politika a legislativa •Energetická unie –V únoru 2015 přijala Evropská komise balíček opatření pro energetickou unii, která má zajistit cenově dostupnou, bezpečnou a udržitelnou energii pro evropské občany. –Dne 25. února 2015 byla zveřejněna Rámcová strategie k vytvoření energetické unie, která si klade za cíl zajištění bezpečných dodávek energie, udržitelnost a konkurenceschopnost vnitřního trhu s energií. 21/52 Energetická politika a legislativa •Energetická unie –Navrhuje opatření v pěti hlavních oblastech: •energetická bezpečnost •dotvoření vnitřního trhu s energií •energetická účinnost •dekarbonizace •výzkum, inovace a konkurenceschopnost. 22/52 Energetická politika a legislativa •Transevropské sítě pro energetiku (TEN-E) –Z primárního práva EU (články 170-172 SFEU) vyplývá úkol propojovat evropské regiony za účelem budování vnitřního trhu, růstu zaměstnanosti a udržitelný rozvoj. –V oblasti energetiky jsou tyto Transevropské sítě rozčleněny do devíti hlavních směrů, které se soustředí na propojení izolovaných regionů s celoevropskými trhy s plynem, ropu a elektřinou. 23/52 Energetická politika a legislativa •Transevropské sítě pro energetiku (TEN-E) –Realizace projektů v rámci TEN-E j financována z části Evropskou unií a z části zainteresovanými členskými státy. –Pro tento účel zřídila EU v roce 2013 Nástroj pro propojení Evropy (CEF), který má rozpočet 30,4 miliardy eur do roku 2020, z čehož je pro energetiku vyčleněno 5,35 miliard eur. –Na financování v rámci tohoto nástroje mají šanci dosáhnout zejména projekty ze seznamu Projektů společného zájmu (PCI), sestaveného Komisí v roce 2015. 24/52 Energetická politika a legislativa •Transevropské sítě pro energetiku (TEN-E) • 25/52 energetika TEN Energetická politika a legislativa •Jaderná energetika –Jaderná energie byla jednou z prvních oblastí spolupráce v Evropě, již v roce 1958 bylo založeno Evropské společenství pro atomovou energii – Euratom, jehož cílem byla podpora mírového výzkumu a využití jaderné energie. • 26/52 Energetická politika a legislativa •Jaderná energetika –Postupem času se Euratom stal důležitým prvkem pro uplatňování a kontrolu bezpečnostních standardů v jaderné energetice, které se kromě bezpečnosti samotných elektráren dotýkají také zacházení s jaderným palivem, likvidace a uložení jaderného odpadu či ochrany před radioaktivním zářením. –Klíčovou roli v EU hraje Euratom také v oblasti výzkumu, pod jeho vedením probíhá například výzkum využití jaderné fúze a výstavba demonstračního fúzního reaktoru ITER. 27/52 Energetická politika a legislativa •Instituce EU a energetická politika –Evropská komise – Generální ředitelství pro energetiku –Evropský parlament – Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE) 28/52 Energetická politika a legislativa •Orgány a instituce EU –Evropský parlament •Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku –Rada Evropské unie •Doprava, telekomunikace a energetika –Evropská komise •Energie –Evropský hospodářský a sociální výbor •Doprava, energetika, infrastruktura a informační společnost –Výbor regionů •Komise pro životní prostředí, změnu klimatu a energetiku (ENVE) –Evropská investiční banka •Evropská investiční banka a energetika 29/52 Energetická politika a legislativa •Orgány a instituce EU –Agentury EU •Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER) •Energie z jaderné syntézy •Výkonná agentura pro inovace a sítě (INEA) •Výkonná agentura pro malé a střední podniky (EASME) •Zásobovací agentura Euratomu –Další subjekty •Společný podnik pro palivové články a vodík 2 30/52 Energetická politika a legislativa •Důležité dokumenty –Energetické priority pro Evropu –Energetické projekty EU financované v rámci plánu evropské hospodářské obnovy –Evropská strategie pro udržitelnou konkurenceschopnou a bezpečnou energii –Na cestě k zabezpečené, udržitelné a konkurenceschopné evropské energetické síti 31/52 Energetická politika a legislativa Energetická politika a legislativa ČR XEM Autor: Ing. Jaroslav Škrabal 14. 11. 2022 Olomouc Energetická politika a legislativa •Po roce 2004 dochází v rámci snah o rozvoj nové energetické politiky EU k poměrně dynamickému vývoji v oblasti legislativy i strategických dokumentů. •Energetická politika je úzce propojena s dopravní politikou, politikou životního prostředí a s dalšími oblastmi politik. 33/52 Energetická politika a legislativa •Klíčové dokumenty –Komise v březnu 2006 vydala zelenou knihu s názvem Evropská strategie pro udržitelnou, konkurenceschopnou a bezpečnou energii a v lednu 2007 strategický balíček dokumentů s názvem Energetická politika pro Evropu. –V něm si EU vytkla jednak ekologické cíle týkající se obnovitelných zdrojů (OZE) a omezování emisí skleníkových plynů, jednak cíl v podobě dobudování vnitřního trhu s energií. 34/52 Energetická politika a legislativa •Klíčové dokumenty –Následovaly konkrétní balíčky legislativních návrhů v podobě tzv. třetího liberalizačního balíku (nařízení č. 713/2009, nařízení č. 714/2009, nařízení č. 715/2009, směrnice č. 2009/72 a směrnice č. 2009/73) a klimaticko-energetického balíku (směrnice č. 2009/29, rozhodnutí č. 406/2009, směrnice č. 2009/31 a směrnice č. 2009/28). 35/52 Energetická politika a legislativa •Klíčové dokumenty –V listopadu 2008 následovalo vydání dalšího strategického souboru dokumentů (Druhý strategický přezkum energetiky s podtitulem „Zajistit energetickou budoucnost“). –Důraz kladl na bezpečnost energetických dodávek, budování energetických sítí a energetickou účinnost. 36/52 Energetická politika a legislativa •Klíčové dokumenty –V souladu s naznačenými prioritami byly schváleny další důležité nové předpisy, např. v květnu 2010 to byly směrnice č. 2010/31 o energetické náročnosti budov a směrnice č. 2010/30 o energetických štítcích a v říjnu 2010 nařízení č. 994/2010 týkající se bezpečnosti dodávek plynu. 37/52 Energetická politika a legislativa •Klíčové dokumenty –Následně v listopadu 2010 Komise zveřejnila další klíčový strategický dokument, kterým je strategie Energie 2020, v březnu 2011 potom přijala plán na vybudování konkurenceschopného nízkouhlíkového hospodářství do roku 2050 a v prosinci 2011 zveřejnila energetický plán do roku 2050. 38/52 Energetická politika a legislativa •Klíčové dokumenty –V lednu 2014 představila Komise rámec pro oblast klimatu a energetiky do roku 2030. –Jedná se o sdělení, ve kterém je stanoven rámec politiky EU v oblasti klimatu a energetiky v období 2020–2030. –Cílem bylo iniciovat diskusi o tom, jak v těchto politikách pokračovat po skončení rámce platného do roku 2020. 39/52 Energetická politika a legislativa •Klíčové dokumenty –Rámec pro období do roku 2030 by měl EU pomoci řešit například tyto otázky: •uskutečnění dalšího kroku ke splnění cíle, jímž je snížit emise skleníkových plynů do roku 2050 o 80–95 % oproti úrovni z roku 1990; •vysoké ceny energie a ekonomická zranitelnost EU vůči růstu cen, především ropy a plynu, v budoucnosti; •závislost EU na dovozu energie, často z politicky nestabilních oblastí; •potřeba nahradit a modernizovat energetickou infrastrukturu a vytvořit stabilní regulační rámec pro potenciální investory; •dohoda ohledně cíle snížení emisí skleníkových plynů pro rok 2030. 40/52 Energetická politika a legislativa •Klíčové dokumenty –Z pohledu ČR představují důležitou otázku také aktivity EU v oblasti jaderné energetiky, zesílené v souvislosti s havárií JE Fukušima a postupným odstavováním jaderných elektráren v Německu (poslední jaderná elektrárna má být odpojena ze sítě v roce 2022 (v současné době se doba prodlužuje)). 41/52 Energetická politika a legislativa •Klíčové dokumenty – K předmětům zájmu institucí EU náleží s ochranou životního prostředí související problematika nakládání s radioaktivním odpadem (přijetí směrnice o bezpečném nakládání s radioaktivním odpadem a použitým jaderným palivem), ale také otázka bezpečnosti jaderných elektráren v EU. –V říjnu 2012 EK prostřednictvím sdělení zveřejnila výsledky zátěžových testů, která EK nařídila právě v souvislosti s havárií ve Fukušimě. 42/52 Energetická politika a legislativa •Klíčové dokumenty –Testy, kterých se zúčastnily také české JE v Dukovanech a v Temelíně, konstatovaly, že většina jaderných elektráren v EU sice splňuje vysoké standardy bezpečnosti, prakticky ve všech případech ale byla současně navržena zlepšení a úpravy s cílem zvýšení bezpečnosti. –V blízké budoucnosti se očekává ze strany EK vydání návrhu směrnice o jaderné bezpečnosti. 43/52 Energetická politika a legislativa •Klíčové dokumenty –Důležitým tématem zůstává vytváření jednotného energetického trhu v EU a implementace legislativních opatření třetího liberalizačního balíku, v níž některé členské státy EU (na rozdíl od ČR) zaostávají. –V této souvislosti EU nadále akcentuje témata rozvoje energetické infrastruktury v EU a tzv. inteligentních sítí. 44/52 Energetická politika a legislativa •Klíčové dokumenty –Stranou pozornosti nezůstává ani vnější dimenze energetické politiky EU, v září 2011 vydala EK sdělení týkající se dodávek energie a vnější dimenze energetické politiky EU, mj. s cílem posílit koordinaci v oblasti spolupráce mezi EU a třetími státy, dodavatelskými, ale také spotřebitelskými a tranzitními zeměmi. 45/52 Energetická politika a legislativa •Systém EU pro obchodování s emisemi (EU ETS) –Systém EU pro obchodování s emisemi (EU ETS) byl zřízen na podporu snižování emisí skleníkových plynů nákladově efektivním a ekonomicky účinným způsobem. –Systém omezuje objem skleníkových plynů, které mohou určitá průmyslová odvětví vypouštět do ovzduší. –Počet emisních povolenek je zastropován na určité úrovni, kterou určuje EU, a podnikům se jednotlivé povolenky přidělují nebo si je podniky kupují. 46/52 Energetická politika a legislativa •Systém EU pro obchodování s emisemi (EU ETS) –Základním kamenem EU ETS je Směrnice 2003/87/ES, o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů. –Směrnice byla několikrát novelizována a podobu EU ETS ve třetím obchodovacím období 2013-2020 udává Směrnice 2009/29/ES. –Pro čtvrté obchodovací období pro roky 2021 – 2030 došlo ke k novele směrnice č. 2018/430. 47/52 Energetická politika a legislativa •Systém EU pro obchodování s emisemi (EU ETS) –Aktualizovaná směrnice bude implementována do českého právního řádu změnou zákona č. 383/2012 Sb. 48/52 Energetická politika a legislativa •Systém EU pro obchodování s emisemi (EU ETS) –Pro stávající obchodovací období, které končí na konci roku 2020 je v ČR EU ETS upraveno zákonem č. 383/2012 Sb. –Zákon uvádí, na jaká zařízení se systém vztahuje a jaká jsou práva a povinnosti jejich provozovatelů. –Provozovatelé monitorují své emise, vykazují je každoročně Ministerstvu životního prostředí a vyřazují za ně povolenky. Část povolenek dostanou provozovatelé bezplatně, zbytek si mohou koupit na trhu nebo v aukci. –Povolenky existují a pohybují se na účtech v rejstříku povolenek. 49/52 Energetická politika a legislativa •Systém EU pro obchodování s emisemi (EU ETS) –Speciálně vytvořený seznam zahrnuje všechna stacionární zařízení v České republice, která byla ke dni 1. července 2019 součástí Evropského systému emisního obchodování vč. aktuálních čísel povolení k emisím skleníkových plynů. –Jejich cena totiž vzrostla za roky 2017 a 2018 celkem pětinásobně a blíží se k rekordním 30 € za tunu vypuštěného oxidu uhličitého. –Cenu tlačí nahoru hlavně zmenšující se objem povolenek. 50/52 • •Zdroj: –https://euroskop.cz/evropska-unie/politiky-eu/vnitrni-trh/energetika/ –https://euroskop.cz/evropska-unie/cr-a-eu/clenstvi-cr-v-eu/cr-a-eu-energetika/ 51/52 DĚKUJI ZA POZORNOST