Logistické informační systémy XLM-8. týden Vývoj IS •MRP, CRP •MRP II •ERP •PPS •APS, SCM • Vývoj IS- MRP, CRP •MRP – Material Requirements Planning- plánování materiálových potřeb – Plánování z materiálových kusovníků hotových výrobků a aktuálních objednávek na tyto výrobky. –plánovaly pouze materiál bez uvažování výrobních kapacit. –Nevýhody: nebrala v úvahu kapacitní možnosti výroby, vypočítávala zkreslené průběžné doby výroby, vedla k příliš vysokým zásobám a stanovovala příliš dlouhé průběžné doby výroby. Celkově se jí vyčítala špatná synchronizace výrobních procesů (skladování, přesun, výrobní operace). •CRP - Capacity Resource Planning. Tento systém pracoval nezávisle na MRP, ale měl také velkou nevýhodu - spojovat je musel člověk ručně. Čemerková Š., Klabusayová N. Výrobní logistika. OPF SUO. Karviná, 2013 Historie vzniku a následné implementace IS na podporu výrobní logistiky se vztahuje ke konci 60. let minulého století. Začaly se intenzivně zavádět podnikové informační systémy, jejichž základ je založen na systémech kategorie označované jako ERP (Enterprise Resource Planning). Tyto systémy řízení podniků, jak je známe v dnešní podobě, vznikaly a vycházely ze dvou podnikových směrů: podpory procesů účetnictví a podpory procesů výroby. Z pohledu logistiky bude zajímavé sledovat podporu procesů ve výrobě. Jako první algoritmizovaný postup v této oblasti byla metoda plánování materiálových potřeb (MRP – Material Requirements Planning). Plánování touto metodou vycházelo z materiálových kusovníků hotových výrobků a aktuálních objednávek na tyto výrobky. Systémy MRP plánovaly pouze materiál bez uvažování výrobních kapacit. Nevýhodou této metody bylo, že nebrala v úvahu kapacitní možnosti výroby, vypočítávala zkreslené průběžné doby výroby, vedla k příliš vysokým zásobám a stanovovala příliš dlouhé průběžné doby výroby. Celkově se jí vyčítala špatná synchronizace výrobních procesů (skladování, přesun, výrobní operace). Později byl vyvinut systém pro plánování časového rozvržení výrobních kapacit, tzv. CRP - Capacity Resource Planning. Tento systém pracoval nezávisle na MRP, ale měl také velkou nevýhodu - spojovat je musel člověk ručně. Vývoj IS- MRP II •MRP II-Manufacturing resource planning- plánování výrobních zdrojů –je zaměřen na řízení zakázek, především výrobních, případně obchodních. –je výrazně výrobkově orientovaný. Proto používá k výpočtu požadavků na komponenty a materiál kusovníky a pracovní (technologické) postupy k výpočtu požadavků na kapacity –na základě hlavního plánu výroby se vypočítává budoucí potřeba materiálu a kapacit; je orientovaný do budoucnosti. –požadavky na kapacity a materiál jsou časově rozlišovány, je použito časové fázování. Ke stanovení správného termínu požadavku se používá průběžných dob výroby. –v konceptu je obsaženo plánování podle priorit, ale vždy s prioritou splnění plánu hlavní výroby. • Čemerková Š., Klabusayová N. Výrobní logistika. OPF SUO. Karviná, 2013 Dalším vývojovým stupněm charakteristickým pro 80. léta 20. století byla metoda plánování materiálových zdrojů – MRP II. Koncept systémů MRPII lze charakterizovat následovně:  Koncept MRP II je zaměřen na řízení zakázek, především výrobních, případně obchodních.  Koncept MRP II je výrazně výrobkově orientovaný. Proto používá k výpočtu požadavků na komponenty a materiál kusovníky a pracovní (technologické) postupy k výpočtu požadavků na kapacity  Na základě hlavního plánu výroby se vypočítává budoucí potřeba materiálu a kapacit. Na rozdíl od starších systémů se nevychází při predikci pouze z historických dat. Proto lze říci, že koncept MRP II je orientovaný do budoucnosti.  Požadavky na kapacity a materiál jsou časově rozlišovány, je použito časové fázování. Ke stanovení správného termínu požadavku se používá průběžných dob výroby.  V konceptu MRPII je obsaženo plánování podle priorit, ale vždy s prioritou splnění plánu hlavní výroby. Vývoj IS- ERP •ERP- ENTERPRISE RESOURCE PLANNING – Plánování podnikových zdrojů •Tyto systémy zajišťují pokrytí podnikových činností informačním systémem především v oblastech: –nákupu a skladování materiálu; –technické přípravy výroby (zpracování agend kusovníků, technologických postupů, normování apod.); –plánování výroby a kalkulací; –prodeje. – – – – •V rámci podnikového systému jsou doplňovány o systémy podporující podnikové činnosti v oblasti ekonomických informací, tj. účetnictví, financování, controllingu a o systémy podporující práci s lidskými zdroji v oblastech zpracování mzdových a personálních agend •Dále jsou podnikové systémy doplňovány o systémy pro podporu kancelářských prací a prací s dokumentací, systémy pro podporu marketingových činností. •Se systémy kategorie ERP jsou v rámci podnikových systémů více či méně provázány specializované systémy pro podporu konstrukčních prací (CAD), systémy pro podporu tvorby technologických postupů (CAPP), systémy pro řízení jakosti (CAQ) a další. Čemerková Š., Klabusayová N. Výrobní logistika. OPF SUO. Karviná, 2013 Koncem 80. a začátkem 90. let minulého století ve snaze zahrnout do funkcionality IS podporu dalších podnikových procesů vznikají systémy ERP - Enterprise Resource Planning. Tyto systémy zajišťují pokrytí podnikových činností informačním systémem především v oblastech:  nákupu a skladování materiálu;  technické přípravy výroby (zpracování agend kusovníků, technologických postupů, normování apod.);  plánování výroby a kalkulací;  prodeje. V rámci podnikového systému jsou systémy ERP doplňovány o systémy podporující podnikové činnosti v oblasti ekonomických informací, tj. účetnictví, financování, controllingu a o systémy podporující práci s lidskými zdroji v oblastech zpracování mzdových a personálních agend Dále jsou podnikové systémy doplňovány o systémy pro podporu kancelářských prací a prací s dokumentací, systémy pro podporu marketingových činností. Se systémy kategorie ERP jsou v rámci podnikových systémů více či méně provázány specializované systémy pro podporu konstrukčních prací (CAD), systémy pr Pro systémy ERP je typické, že používají transakční zpracování dat, tedy poměrně jednoduché operace s velkým množstvím dat. Systémy ERP nejsou prioritně určeny pro složité výpočty. Počet uživatelů ERP systémů v rámci podniku je vysoký. Typickým rysem plánování výroby v ERP systému je sekvenční plánování, tj. postupné zaplánování výroby do předem stanovených kapacit s malou nebo žádnou podporou optimalizace plánu výroby. Plánovací funkce ERP systémů jsou, vzhledem k jejich technologii založené na transakčním zpracování dat, pomalé. Možnosti reakce ERP systémů na změny jsou omezené, přeplánování výroby v důsledku vyvolané změny je zdlouhavé a mnohdy dochází z důvodu drobné změny k nutnosti přeplánovat výrobu v celém plánovacím časovém úseku. Vývoj IS-PPS •PPS (Production Planning System - systém pro plánování a řízení výroby). Čemerková Š., Klabusayová N. Výrobní logistika. OPF SUO. Karviná, 2013 Pro podporu kvality řízení se v podnicích zaváděly komplexní systémy řízení, které mj. obsahovaly systémy řízení výrobní logistiky, označované také jako systémy PPS (Production Planning System - systém pro plánování a řízení výroby). V následujícím schématu je analogicky s pyramidou řízení, kde dolní část pyramidy představuje řízení základních aktivit, střední část řízení obchodních aktivit a horní část vrcholové řízení, zobrazena struktura informačního systému podniku. Základnu informačního systému tvoří systém řízení výrobní logistiky (PPS). Zde se vytvářejí základní informace, případně se čerpají z podpůrných konstrukčních systémů (CAD), technologických systémů (CAPP) nebo systémů jakosti (CAQ). Nad systémem řízení výrobní logistiky jsou ve střední vrstvě systémy, které z něj přebírají potřebné informace, nebo jej samy vytvářejí. Jedná se o systém financí a účetnictví (FAM), mezd a personalistiky (HRM) a řízení marketingu (MM). Vrchol pyramidy představuje systém vrcholového řízení určený pro management podniku, který čerpá informace z obou úrovní, agreguje je a interpretuje v přehledné formě Vývoj IS- PPS •Cíle: –včasné stanovení spolehlivých termínů výroby; – vysoká termínová spolehlivost v celém podniku; –permanentní kontrola úzkých míst a případných problémů; – krátké průběžné doby v administrativě a ve výrobě; –včasné zabezpečení zdrojů; –optimalizace využívaní strojního vybavení; – snížení a udržení nízkých zásob ve skladech a ve výrobě; –řízení velkého počtu zakázek; –vysoká aktuálnost a průhlednost celého vývoje zakázky; –vysoká pružnost při plánování, řízení a vývoji s trvalým ohledem na měnící se podmínky; –zvýšení rentability výroby. • •Struktura: –technickou přípravou výroby – kusovníky, technologické postupy, kapacitní jednotky; –nákupem; –skladovým hospodářstvím; –prodejem; –řízením výroby; –kalkulacemi; –strategickým plánováním. • Čemerková Š., Klabusayová N. Výrobní logistika. OPF SUO. Karviná, 2013 4.1.8 CÍLE SYSTÉMŮ ŘÍZENÍ VÝROBNÍ LOGISTIKY Hlavní cíle systémů řízení výrobní logistiky (PPS) ve výrobních podnicích lze charakterizovat následovně:  včasné stanovení spolehlivých termínů výroby;  vysoká termínová spolehlivost v celém podniku;  permanentní kontrola úzkých míst a případných problémů;  krátké průběžné doby v administrativě a ve výrobě;  včasné zabezpečení zdrojů;  optimalizace využívaní strojního vybavení;  snížení a udržení nízkých zásob ve skladech a ve výrobě;  řízení velkého počtu zakázek;  vysoká aktuálnost a průhlednost celého vývoje zakázky;  vysoká pružnost při plánování, řízení a vývoji s trvalým ohledem na měnící se podmínky;  zvýšení rentability výroby. 4.1.9 STRUKTURA PPS SYSTÉMU Typická struktura PPS systému je tvořena:  technickou přípravou výroby – kusovníky, technologické postupy, kapacitní jednotky;  nákupem;  skladovým hospodářstvím;  prodejem;  řízením výroby;  kalkulacemi;  strategickým plánováním. Vývoj IS- APS, SCM •APS – Advanced Planning and Scheduling (systémy pro pokročilé plánování a rozvrhování) a SCM – Supply Chain Management (systémy řízení globálních dodavatelských řetězců). • •CHARAKTERISTIKY SYSTÉMŮ POKROČILÉHO PLÁNOVÁNÍ A ROZVRHOVÁNÍ PRODUKCE –použití průběžně souběžného plánování se zohledňováním úzkých míst, –uplatnění optimalizačních funkcí, –práce se systémem priorit, –volba plánovací strategie, –možnost uplatnění analýzy What-if (co když), –rozšíření záběru plánovacích funkcí o plánování požadavků, dodávek a transportu. –funkce pro řízení dodavatelských řetězců lze v rámci podniku výhodně uplatnit pro řízení interních dodavatelských řetězců atd. • Čemerková Š., Klabusayová N. Výrobní logistika. OPF SUO. Karviná, 2013 4.2.1 SYSTÉMY PRO POKROČILÉ PLÁNOVÁNÍ A ROZVRHOVÁNÍ A ŘÍZENÍ GLOBÁLNÍCH LOGISTICKÝCH ŘETĚZCŮ K řešení výše uvedených problémů se začínají používat systémy APS – Advanced Planning and Scheduling (systémy pro pokročilé plánování a rozvrhování) a SCM – Supply Chain Management (systémy řízení globálních logistických řetězců). Tyto systémy využívají datovou základnu vytvořenou v podniku MRP II systémem výrobní logistiky. Systém výrobní logistiky nadále plně funguje v oblasti technické přípravy výroby, nákupu, skladování, prodeje. V části modulu plánování a řízení výroby jsou některé funkce systému výrobní logistiky nahrazeny dokonalejšími funkcemi systému APS. Konkrétní způsob začlenění APS systému je vždy záležitostí konkrétní implementace a v konkrétních případech se tyto způsoby mohou lišit. Systémy podporující tzv. pokročilé plánování a rozvrhování výroby (Advanced Planning and Scheduling – APS) jsou systémy, které jsou již technologicky vytvořeny tak, aby podporovaly vysokou rychlost výpočtů, a v porovnání s ERP systémy pracují s relativně malým objemem dat. Většinou se zaměřují pouze na plánování a optimalizaci výroby, kterou dokážou velmi rychle přeplánovat a mají zabudován aparát pro podporu optimalizačních funkcí. Úzká místa, která vznikají v procesu plánování výroby, jsou pak předkládána k řešení obsluze těchto systémů a přeplánování (ať již v důsledku optimalizačních funkcí nebo změn), je velmi rychlé v porovnání s plánovacími funkcemi ERP systémů a dosahuje dob trvání o řád nižší. Systémy pro inteligentní plánování a rozvrhování výroby slouží v podniku pro práci malého počtu (jednotek) uživatelů, kteří plánují a rozvrhují výrobu. Implementace systému APS probíhá většinou tam, kde již fungují v rutinním provozu systémy ERP nebo implementace probíhá současně jak u systémů ERP, tak u systémů APS. Zjednodušeně lze říci, že veškerá funkcionalita systému ERP je zachována s výjimkou plánovacích funkcí, které jsou nahrazeny funkčností systému založených na konceptu APS. IMPLEMENTACE APS Při implementaci je potřeba určit přesné místo odkud bude systém APS přebírat data, např. po přijetí zakázky, jejím konstrukčním a technologickém vyjasnění v systému ERP a v určení místa, kam systém APS vrátí zaplánované výrobní zakázky do systému ERP. Vlastní plánování v systému APS bývá založeno na konceptu teorie úzkých míst (TOC), kdy jsou výrobní zakázky zaplánovány do zakázkové sítě, jejich výroba je optimalizována, je možno pružně modelovat změny jednotlivých parametrů (zvýšení fondu pracovní doby, změnu technologie výroby), které by vedly k odstranění vzniklého úzkého místa a na základě velmi rychle získaného výsledku modelování se pak rozhodnout pro konkrétní opatření a to v systému realizovat. Méně častý způsob implementace je takový, že v podniku není k dispozici ERP systém a data jsou do systému APS vkládána z různých izolovaných subsystémů a rovněž výstup ze systému APS je přenášen do izolovaného subsystému. Tento způsob neumožňuje využít všech výhod APS systému, neboť např. při dávkovém nahrávání dat chybí aktuální přehled o stavu zásob apod. Přestože systémy APS jsou ve světě poměrně rozšířené, v České republice se dlouho jednalo o jednotlivé implementace. Většímu rozšíření bránily především vysoké náklady na zakoupení takovéhoto systému a vysoké náklady na jeho implementaci. Na druhé straně na příkladě zahraničních společností lze dokladovat velmi rychlou návratnost prostředků vložených do implementace systému kategorie APS spočívající např. ve snížení rozpracované výroby, zvýšení spolehlivosti dodávek, zrychlení plánovacího a výrobního cyklu v podniku apod. CHARAKTERISTIKY SYSTÉMŮ POKROČILÉHO PLÁNOVÁNÍ A ROZVRHOVÁNÍ PRODUKCE K hlavním charakteristikám systémů pokročilého plánování a rozvrhování APS patří:  použití průběžně souběžného plánování se zohledňováním úzkých míst,  uplatnění optimalizačních funkcí,  práce se systémem priorit,  volba plánovací strategie,  možnost uplatnění analýzy What-if (co když),  rozšíření záběru plánovacích funkcí o plánování požadavků, dodávek a transportu.  funkce pro řízení dodavatelských řetězců SCP lze v rámci podniku výhodně uplatnit pro řízení interních dodavatelských řetězců,  při použití metod SCP je optimalizována efektivita dodavatelského řetězce jako celku. 4.2.4 SYSTÉMY ŘÍZENÍ GLOBÁLNÍCH LOGISTICKÝCH ŘETĚZCŮ V případě implementace APS systému v jednotlivém podniku je řešeno optimum daného podniku. V případě podnikového řetězce, distribučního řetězce, logistického řetězce několika společností je zapotřebí řešit nikoliv lokální optima jednotlivých společností, ale optimum celého tohoto řetězce. Pro takováto řešení existují systémy označované jako SCM – Supply Chain Management. Plánovací koncept SCM je podobný konceptu pro plánování APS, ale na rozdíl od něj zahrnuje plánovací a rozvrhovací funkce z pohledu optimalizace celého řetězce. Implementace systémů této kategorie je typická pro výrobní a distribuční nadnárodní zahraniční společnosti. Logistický informační systém • • •shromažďuje veškerá data existující v logistickém systému • TYPICKÁ STRUKTURA SYSTÉMU ŘÍZENÍ LOGISTIKY –technická příprava výroby, –nákup, –skladové hospodářství , –prodej, –řízení a plánování výroby, –kalkulace, –jemné plánování. • TYPICKÁ STRUKTURA SYSTÉMU ŘÍZENÍ VÝROBNÍ LOGISTIKY Systémy řízení výrobní logistiky obsahují různé subsystémy nebo moduly. Za typickou strukturu je možno považovat následující:  technická příprava výroby – datová základna obsahující hlavní konstrukčně technologická data daného podniku jako jsou např. kusovníky, pracovní (technologické) postupy, kapacitní jednotky, normy aj.,  nákup – agendy zabývající se vytvářením požadavků na nákup, zajištěním vlastního nákupu, objednání kooperací a subdodávek, odsouhlasení věcné správnosti dodávky, vytváření podkladů pro úhrady došlých faktur,  skladové hospodářství – agendy příjmů a výdejů materiálů ze skladů, evidence položek materiálů, inventury skladů, dodávky do výroby apod.,  prodej – agendy skladu expedice, tvorba podkladů pro fakturaci, katalogy zákazníků, evidence kupních smluv, plány prodeje aj.,  řízení a plánování výroby – zaplánování zakázek, sledování jejich průběhu podnikem, aj.  kalkulace vyráběných zakázek, porovnání kalkulací plánových, operativních a skutečných aj.,  jemné plánování, dílenské řízení a zpětné hlášení prací. 4.1.4 TYPICKÁ FUNKCIONALITA SYSTÉMU ŘÍZENÍ VÝROBNÍ LOGISTIKY Systémy pro řízení výrobní logistiky založené na konceptu MRP II mohou fungovat následovně: Do systému přicházejí a shromažďují se zde předpovědi a požadavky zákazníků, jejich objednávky a z nich je vytvářen plán hlavní výroby a navazujících pomocných výrob a subdodávek. Jedná se o činnosti:  předpovědi požadavků zákazníků;  zaplánování objednávek zákazníků;  plánovaní hlavní výroby;  plánování pomocných výrob a subdodávek. Plán hlavní výroby společně s konstrukčně technologickou datovou základnou a stavem zásob na skladě je hlavním vstupem pro plánování požadavků na materiál a potřeb kapacit. Výstupem je jemný plán výroby včetně kapacitního plánu a plánu zajištění materiálu. Jedná se o činnosti:  technická příprava výroby – kusovníky, pracovní (technologické) postupy, výrobní kapacity, normování;  plánování potřeb v čase;  plánování požadavků na materiál;  plánování výrobních kapacit;  jemný plán výroby. Na základě jemného plánu výroby vzniká plán dílenského řízení včetně dodávek nakupovaných komponent v potřebném čase, jsou detailně naplánovány jednotlivé výrobní operace a je zajištěna zpětná vazba. Jedná se o činnosti:  nákup;  uvolňování výrobních zakázek;  dílenské řízení;  zpětné hlášení postupu prací;  výstupy do dalších systémů – např. odhlašování operací do mzdového systému. Postup při zavádění LIS • •1. Vytvořit evidenci základních údajů • •2. Automatizovat opakující se činnosti administrativní, obchodní, skladové, kontrolní atp. • •3. Optimalizovat průběh logistických operací. • •4. Integrovat logistické systémy: –do informačních systémů podniku –do státního informačního systému. • 1. Vytvořit evidenci základních údajů • • •– stav zásob, místo uložení, dodavatelé, objednávky, příjemky, faktury, místa spotřeby •– odběratelé a jejich požadavky, výdejky, faktury, organizační lokality, personál. 2. Automatizovat opakující se činnosti administrativní, obchodní, skladové, kontrolní atp. • • •vyložení dodávky materiálu, zadání položek dodacího listu do počítače, •tisk identifikačních lístků pro paletizaci a kontrolu množství a kvality dodaného materiálu, •informace o splněných a nesplněných povelech na dotaz pracovníka nebo automaticky při ohrožení správného průběhu operací. • 3. Optimalizovat průběh logistických operací. • •kumulace objednávek, kumulace vyskladnění, •vazby mezi jednotlivými články (nákup s odbytem a příjem s výdejem pro optimalizaci dopravy). • •Cílem je zkrátit průběžnou dobu, snížit prostoje, minimalizovat náklady a ztráty. 4. Integrovat logistické systémy • • •do informačních systémů podniku: –finanční účetnictví, –personalistika a mzdy, –technická příprava výroby (TPV), –řízení výroby, –komplexní řízení jakosti, •do státního informačního systému. • Požadavky k evidenci dat • • •každá informace je do systému zavedena pouze 1 x a to v místě vzniku, •ten pracovník, který údaje do systému zavádí, sám je využívá, a proto je v jeho zájmu je aktivovat a aktualizovat. • Funkční struktura LIS, podsystémy •1. Katalogizace – správa číselníků (zápis, oprava, rušení, prohlížení) •2. Nákup •3. Skladové hospodářství •4. Plánování potřeby materiálu •5. Prodej •6. Komunikace s navazujícími subsystémy •7. Správa informačního systému – servisní funkce • Katalogizace- správa číselníku • • •Materiály, výrobky; •Obaly a palety; •Sklady; •Stroje; •Způsoby dopravy; •Dodavatele atd. • 2.- Nákup • • •plán výroby, odbytu, •dodavatelské objednávky, •kvalitativní parametry. • 3.- Skladové hospodářství • • •mapa skladů, místa uložení, změny, provozuschopnost uličky, •příjem, zápis, oprava, storno, tisk identifikačních lístků a příjemky, •reklamace, •sběr a klasifikace požadavků na výdej, •řízení vychystávání, kompletace a expedice •Inventury •analýza ABC •sledování doby uložení, přehled o ležácích a odpisy, •přímé řízení manipulace a dopravy atd. • 4. -Plánování potřeby materiálu • • •hlavní plánování •podklad pro operativní rozvrh prodeje, nákupu, výroby: kapacit, přípravu materiálu, nářadí a pomůcek, •kapacitní plánování a řízení rozpracované výroby •statistika stavů pracovišť. • 5. -Prodej • • •objednávky odběratelské, •Nabídky, •odběratelské fakturace. • 6. Komunikace s navazujícími subsystémy 7. Správa informačního systému – servisní funkce • •Navazující subsystémy: •Účetnictví, •TPV • • •Správa IS: •zálohování databáze na přenosná média, •přístupová práva pro jednotlivé uživatele, •administrace systémového software, •funkce spojené s uzavřením kalendářního roku. • •Ukázky některých LIS můžete najit např. na https://www.logismarket.cz/software-rizeni/947645461-cf.html • E-logistics- elektronická logistika • •Cíl- ulehčení, zrychlení a podporu manažerské funkce plánování, rozhodování, prognózování atd. •Dělí se na: •e-procurement, •e-manufacturing, •e-distribution, •e-shopping. • Virtuální logistika • • •Virtuální logistika je fiktivní logistika, která ale funguje, pokud trojúhelník zákazník – dodavatel – a reálná logistická firma jsou on-line elektronicky propojeni a dodavatel skutečně skladuje fyzické zboží, ze kterého i dodává. •Řada prodejců tak může používat jen jeden sklad. • Virtuální logistika • •+: namísto řady předimenzovaných skladů a existuje jen jeden nebo málo skladů a technických prostředků, což znamená úsporu nákladů, výdajů, prostoru a menší zatížení životního prostředí. Elektronické sledování logistických prostředků. Track and Trace • • •je systém, za pomoci kterého může finální zákazník sledovat, v jaké fázi se jeho objednané zboží nachází, zda je v procesu montáže či již na cestě k místu předání. •Toto sledování je možné z obou stran jak ze strany objednavatele tak i uživatele. •Systém je využíván i v silniční dopravě, avšak pouze společně s technologií GSM pro propojení mobilních technologií se satelitní navigací GPS. •Výhodou jsou nižší náklady a menší počet prázdných jízd • QR- Quick Response- „Rychlá reakce“ • •-každý článek sdílí informaci o prodeji, objednávkách a zásobách s ostatními články od výrobce až po maloobchod. •-Zrychluje se tok informací. •-Zboží lze dodávat levněji (úspora času), roste zisk, náklady se snižují. •-Technologie předpokládá zavedení automatické evidence (čárové kódy) a elektronickou výměnu dat. • ECR- efficient consumer response – „účinná spotřebitelská reakce“ • • •Aplikace technologie QR. •Propojení logistického řetězce se snahou plnit potřeby a přání konečných zákazníků. •Vyžaduje automatickou identifikaci, elektronickou výměnu dat a elektronický převod peněz. • CI technologie • • •CAD (Computer Aided Design) – navrhování a konstrukce, •CAM (Computer Aided Manufacturing) – řízení výroby, •CAP (Computer Aided Planing) – plánování, •CAI (Computer Aided Information) – informace, •CAQ (Computer Aided Quality Kontrol) – automatická kontrola kvality, •CAT (Computer Aided Testing) – automatický měřící systém, •CAS (Computer Aided Service) – automatický systém obsluhy (údržby), •CIL (Computer Integrated Logistics) - partnerský systém obsluhy. • Automatická identifikace • • •Automatická identifikace je automatické zjišťování totožnosti pasivních nebo aktivních prvků podle jejich fyzických znaků, kódu nebo nosiče dat (etikety, štítku apod.) na principu optickém, radiofrekvenčním, magnetickém nebo hlasovém. •U pasivních prvků – probíhá automatická identifikace výrobků nebo dílů a z nich vytvořených manipulačních skupin. •U aktivních prvků probíhá automatická identifikace dopravních prostředků, předává se informace o jejich pohybu a tím o pohybu zboží. S výhodou se využívá např. vjezd do objektu, čerpání pohonných hmot. • Automatická identifikace • • •podle fyzických znaků: –kamerou podle tvaru nebo barvy, –váhou podle hmotnosti, •podle kódu: –laserovým snímačem čárového kódu, •podle nosiče dat: –snímač radiofrekvenčního signálu odraženého či vyslaného štítkem připevněným na kontejneru. –Automatická identifikace má vysokou rychlost snímání a minimální chybovost (u čárových kódů 1 chyba na 3 miliony znaků). Optický princip a identifikace pomocí čárových kódů • • •řízení procesů, •kontrolu stavů, •sběr informací, •transakční procesy. • • • • •Čárové kódy •RFID • Řízení kvality v logistice Metody řízení kvality •APQP (Advanced Product Quality Planning) •Demingův cyklus (PDCA) •EFQM Excellence Model •Kaizen •Kroužky kvality (Quality Circles) •Lean •Poka-yoke •Six Sigma •TQM – Total Quality Management •Metoda 5S • Metody řízení kvality jsou: APQP (Advanced Product Quality Planning) CAF Demingův cyklus (PDCA) DMAIC EFQM Excellence Model Kaizen Kroužky kvality (Quality Circles) Lean Poka-yoke Six Sigma TQM – Total Quality Management Metoda 5S Analytické techniky použitelné v řízení kvality jsou: DOE (Design of Experiments) Ishikawův diagram - diagram příčin a následků Kano model Paretovo pravidlo FMEA (Failure Mode and Effect Analysis) - analýza možných vad a jejich následků FTA (Fault Tree Analysis) - analýza stromu poruchových stavů QFD (Quality Function Deployment) - rozpracování požadavků zákazníka, dům kvality G8D (Global Eight Disciplines) MSA (Measurement System Analysis) Analýza systému měření PPAP (Production Part Approval Process) SPC (Statistical process Control) Vývojový diagram Histogram (Histogram) Průběhový diagram (Run chart) Řídící graf (Control chart) Korelační diagram (Scatter diagram) Regresní analýza (Regression Analysis) WIBI (Would I Buy It?) - metoda “koupil bych to?” Standardy a rámce v oblasti kvality: ISO 9001 Systém managementu kvality Systém managementu kvality ISO/TS 10004:2010 - Systém managementu kvality - Spokojenost zákazníků - Průvodce monitorováním a měřením ISO 13485 - Zdravotnické prostředky - Systémy managementu jakosti – Požadavky pro účely předpisů ISO/TS 16949 - nový mezinárodní standard systému managementu jakosti v automobilovém průmyslu QS 9000 MSA (Measurement System Analysis) Analýza systému měření VDA (VDA 1, VDA 2, VDA 3, VDA 4, VDA 5, VDA 6, VDA 7) - německá norma kvality v automobilovém průmyslu VDA 6.1 Standardy a rámce v oblasti kvality: •ISO 9001 Systém managementu kvality Systém managementu kvality •ISO/TS 10004:2010 - Systém managementu kvality - Spokojenost zákazníků - Průvodce monitorováním a měřením •ISO 13485 - Zdravotnické prostředky - Systémy managementu jakosti – Požadavky pro účely předpisů •ISO/TS 16949 - nový mezinárodní standard systému managementu jakosti v automobilovém průmyslu •MSA (Measurement System Analysis) Analýza systému měření •VDA (VDA 1, VDA 2, VDA 3, VDA 4, VDA 5, VDA 6, VDA 7) - německá norma kvality v automobilovém průmyslu Pojmy a terminologie • • •Certifikace, •Unifikace, •Standardizace. Řízení kvality v logistice • • •Certifikace vyžadují firmy, které jsou již samy certifikovány. •Z logistického hlediska je to potvrzení tendence přesunu od slaďování parametrů prvků logistických systémů k propojování procesů. • Řízení kvality v logistice • • •jaká je sortimentní nabídka dodavatele, •za jaké ceny nabízí, jaký je cenový vývoj, •jaké jsou jeho výkony, •jakými výrobními, popř. skladovými kapacitami disponuje, •jaký je jím používaný informační a komunikační systém, •kdo jsou jeho zákazníci a jaké o něm podávají reference, •jak se vyvíjí jeho prodej, tržby a zisk, atd. • Česká logistická asociace • • •založena v roce 1993. •V roce 2001 se stala řádným členem Evropské logistické asociace (ELA) •v roce 2004 členem ECBL, a tím i národním certifikační orgánem manažerů – specialistů v oblasti logistiky. •Asociace udržuje a rozvíjí široké zahraniční kontakty a nabízí pomoc zahraničním subjektům při vstupu na náš trh. • Národní certifikační rada • • •Na národních úrovních je certifikace řízena národními certifikačními centry, která jsou metodicky řízena a zpětně prověřována z ECBL. •Česká logistická asociace jako člen ELA získala v roce 2005 oprávnění k certifikaci v podmínkách České republiky a přebrala roli národního certifikačního centra. • Cíl certifikace ECBL • • •je umožnit pracovníkům z logistické praxe získat po splnění kvalifikačních a odborných požadavků evropský certifikát. •Certifikát vypovídá o tom, že držitel zná, používá a v praxi aplikuje metody logistického řízení, které odpovídají evropským standardům a jeho kvalifikace je tedy na evropské úrovni. Úrovně certifikace • •V České republice je možné (v souladu se standardy ECBL) získat certifikaci v kategorii junior a senior, které se liší požadavky na kvalifikaci uchazeče a úroveň jeho teoretických i praktických znalostí. Kategorie junior • • •určena pro manažery na základním stupni řízení. •Typickými pozicemi uchazečů jsou vedoucí výrobních úseků, mistři, dispečeři a plánovači. • Kategorie senior • • •určena pro manažery na středním stupni řízení odpovědné za plánování a řízení logistických řetězců nebo jejich částí, případně pro odborné pracovníky připravující se na vyšší řídicí pozice v oblasti logistiky. •Typickými pozicemi uchazečů o certifikát v této kategorii jsou vedoucí oddělení a vedoucí logistických provozů • Kvalifikační požadavky junior • Kvalifikační požadavky senior • Logistický audit • • •standardizovaný vyhodnocovací a projektový proces, který je zaměřen na logistické funkce podnikového systému řízení. •Svým rozsahem odpovídá centrálnímu pojetí logistiky zahrnujícímu aspekty řízení materiálového toku v celém jeho průběhu od dodavatelů k zákazníkům. •Nositelem tohoto řízení jsou primární podnikové funkce: nákup – výroba – prodej. • Logistický audit • • •Cílem logistického auditu je stanovení požadované úrovně služeb a porovnání výkonnosti podnikové logistiky se strategickými cíli, požadavky zákazníků a návaznosti na dlouhý proces rozvoje společnosti. •Stanovení základních měřítek a ukazatelů lze členit na: •Interní •Externí • Logistický audit • • •-identifikace silných a slabých stránek, •-pojmenování nedostatků a hrozeb. •Podle jednotlivých činností a procesů jsou kladeny otázky a podle odpovědí pak hodnocena organizace. Logistický audit • • •V nákupu: např. jak jsou realizovány procesy nákupu? •Ve skladování surovin: např. vyhovuje manipulační technika ve skladu surovin? •Ve skladu hotové výroby: např. jak jsou řízeny zásoby hotové výroby?