Logistické pracovní prostředky 6.10.2021 VI. přednáška Logistické pracovní prostředky 6.10.2021 - aktivní prvky logistického procesu, - realizovat logistické funkce – provádět netechnologické operace s pasivními prvky. •balení, tvorbu a rozebírání manipulačních a přepravních jednotek, nakládku, překládku, vykládku, uskladňování, vyskladňování, rozdělování, kompletaci, kontrolu, sledování či identifikaci, ale i sběr, zpracování, přenos a uchování informací. Logistické pracovní prostředky -Manipulace -Informace -Lidská složka 6.10.2021 •Technické prostředky a zařízení pro manipulaci, přepravu, skladování, balení a fixaci a další pomocné prostředky a zařízení, které fungují ve spojení s potřebnými budovami, manipulačními a skladovými plochami a dopravními komunikacemi. •Technické prostředky a zařízení sloužící činnostem s informacemi (s nosiči informací), jako prostředky pro automatické sledování a identifikaci pasivních prvků, počítače, prostředky a sítě pro dálkový přenos zpráv, údajů a dat a další. •Lidská složka je nedílnou součástí příslušného aktivního prvku, tzn. že aktivními prvky jsou i sami řídící pracovníci, kteří řídí složky logistického procesu. Mezi aktivní prvky uplatňované v logistických systémech • • •manipulační prostředky, •dopravní prostředky, •prostředky pro získávání (označování, sledování, automatickou identifikaci) i zpracování informací a •ostatní prostředky. • 6.10.2021 je možno zařadit Manipulační prostředky •1. Zařízení na přetržitou manipulaci s cyklickým provozem •2. Zařízení na přetržitou manipulaci s periodicky oběžným provozem •3. Zařízení na plynulou nepřetržitou manipulaci s kontinuálním provozem •4. Doplňková manipulační zařízení • • 6.10.2021 Manipulační prostředky jsou zařízení pro přemísťování materiálu ve vertikálním i horizontálním směru na krátkou vzdálenost. Základní členění manipulačních prostředků, které vychází z časové návaznosti jejich činnosti. 1. Zařízení na přetržitou manipulaci s cyklickým provozem: •dopravní vozíky, • •jeřáby, • •lopatové rypadla a buldozery, • •výtahy • •shrnovací mechanické lopaty a lanové shrnovače. • 6.10.2021 index2.jpg index3.jpg index4.jpg index1.jpg > 1. Zařízení na přetržitou manipulaci s cyklickým provozem: dopravní vozíky, jeřáby, lopatové rypadla a buldozery, výtahy a shrnovací mechanické lopaty a lanové shrnovače. 2. Zařízení na přetržitou manipulaci s periodicky oběžným provozem: •podvěsné dopravníky, • • •visuté lanovky a • • •podlahové dopravníky. • 6.10.2021 index5.jpg index6.jpg > podvěsné dopravníky, visuté lanovky a podlahové dopravníky. 3. Zařízení na plynulou nepřetržitou manipulaci s kontinuálním provozem: •dopravníky s tažným nosným prostředkem • •Dopravníky s tažným vlečným prostředkem • •dopravníky bez tažného prostředku • •pneumatické dopravní soustavy • •hydraulické dopravní soustavy. • 6.10.2021 index 9.jpg index 7.jpg index 8.jpg > dopravníky s tažným nosným prostředkem (pásové a článkové,elevátory), dopravníky s tažným vlečným prostředkem (hradlové a záchytkové, redlery), dopravníky bez tažného prostředku (dopravní skluzy,válečkové a kladičkové tratě,závitové,vibrační a vrhací dopravníky), pneumatické dopravní soustavy a hydraulické dopravní soustavy. 4. Doplňková manipulační zařízení: •zásobníky, •uzávěry zásobníků, •podávače, •nakladače a vykladače, •zakladače a vyskladňovací stroje. • 6.10.2021 images 11.jpg images 10.jpg > zásobníky, uzávěry zásobníků, podávače, nakladače a vykladače, zakladače a vyskladňovací stroje. Dopravní prostředky •Silniční vozidla •Železniční vozidla •Plavidla • 6.10.2021 Dopravní prostředky zabezpečují v logistických systémech přemístění (přepravu) zboží na větší vzdálenosti Plavidla Ve vnitrozemské vodní dopravě se používají pro přepravu tato plavidla: motorové nákladní lodě(jsou rychlejší a operativnější), vlečné čluny (spíše v minulosti), tlačné čluny( spojené na velkých řekách do větších soulodí), plovoucí kontejnery - bárky říčně námořní lodě na větších tocích a různé speciální lodě (cisternové, plovoucí jeřáby, sací bagry apod. ) V námořní dopravě se používají lodě: konvenční - kabotážní kontejnerové Silniční vozidla •dle podvozků : •klasické nákladní automobily, •přívěsy, nebo •návěsy •dle koncepcí nástaveb: •univerzální (valníky)a •speciální 6.10.2021 Ke zvýšení kapacity i jejího využití se v silniční dopravě proto používají automobilové soupravy tvořené: klasickými automobily a přívěsy (mohou být i dva) a tahače a návěsy. Silniční vozidla •Tahače a návěsy mohou být využity těmito způsoby: •přepojováním návěsů u ložných manipulací a zkracováním doby prostojů tahačů, •výměnou návěsů mezi dvěma dopravními prostředky (tahači, nebo i tahači a námořními loděmi, případně vlaky a tahači) a •uplatněním většího množství různých speciálních návěsů • • • 6.10.2021 Železniční vozidla •G - kryté ( T s otevíratelnou střechou), •M - kryté pro přepravu živých zvířat, •E - otevřené vysokostěnné, •K,R - otevřené nízkostěnné, •F,T - výsypné, •K,R - plošinové, •L,S - oplenové, •I - chladící, •U - nádržkové, • 6.10.2021 Vozový park nákladních železničních vozů je velmi různorodý Pro přepravu kontejnerů se používají plošinové vozy, nově pak vozy, které místo plošiny mají pouze ocelový rám ( rámové vozy), nebo páteřové uspořádání. Plavidla •Ve vnitrozemské vodní dopravě se používají pro přepravu tato plavidla: •motorové nákladní lodě, •vlečné čluny, •tlačné čluny, •plovoucí kontejnery - bárky •říčně námořní lodě na větších tocích •různé speciální lodě 6.10.2021 motorové nákladní lodě(jsou rychlejší a operativnější), vlečné čluny (spíše v minulosti), tlačné čluny( spojené na velkých řekách do větších soulodí), plovoucí kontejnery - bárky říčně námořní lodě na větších tocích a různé speciální lodě (cisternové, plovoucí jeřáby, sací bagry apod. ) Plavidla •V námořní dopravě se používají lodě: •konvenční •kabotážní •kontejnerové • 6.10.2021 Prostředky pro získávání i zpracování informací oČtecí zařízení(RFID, čárové a maticové kódy) oSenzory oŘídící a ovládací prvky 6.10.2021 prostředky pro získávání (označování, sledování, automatickou identifikaci) i zpracování informací Skladové hospodářství 6.10.2021 Pojem skladování 6.10.2021 ozabezpečuje uskladnění produktů v místech jejich vzniku a mezi místem vzniku a místem jejich spotřeby o poskytuje managementu informace o stavu, podmínkách a rozmístění skladovaných produktů. Skladování je nedílnou součástí každého logistického řetězce, je to ta část logistického systému, která zabezpečuje uskladnění produktů v místech jejich vzniku a mezi místem vzniku a místem jejich spotřeby a poskytuje managementu informace o stavu, podmínkách a rozmístění skladovaných produktů. Motivy skladování • Vyrovnávací funkce •Zabezpečovací funkce •Kompletační •Spekulační •Zušlechťovací •Racionalizační • Informační •Ekologická • 6.10.2021 Potřeba skladování vzniká rozdílným rytmem výroby a spotřeby. Často je skladování součástí technologie výroby. Problematiku skladu lze posuzovat z různých hledisek: •stavební řešení, •organizace, •technické vybavení aj. Mezi hlavní motivy skladování patří zejména: Vyrovnávací funkce při vzájemně odchylném materiálovém toku a materiálové potřebě z hlediska množství, kvality nebo z hlediska časových termínů. Zabezpečovací funkce vyplývá z nepředvídatelných rizik během výrobního procesu a z kolísání potřeb na odbytových trzích a z časových posunů dodávek na zásobovacích trzích. Kompletační funkce spočívá v tvorbě sortimentu pro obchod nebo pro výrobu dle požadavků jednotlivých prodejen nebo dílen. Spekulační funkce vyplývá z očekávaných cenových zvýšení na zásobovacích a odbytových trzích. Zušlechťovací funkce spočívá v jakostní změně uskladněných druhů sortimentu (např. stárnutí, kvašení, zrání, sušení). Racionalizační funkce - sklad umožňuje dosáhnout za určitých podmínek úspor ve výrobě, v přepravě, například při větším nákupu se získají množstevní slevy. Informační funkce. Sklad umožňuje nejen uskladnit zboží, ale skladové informace slouží dále k doplňování zboží a k vyřízení došlých objednávek. Ekologická funkce. Dočasné uskladnění materiálů, které mají být zlikvidovány nebo recyklovány (tzv. zpětná logistika u obalů). Funkce skladu 6.10.2021 •Příjem zboží, •Transfer nebo ukládání zboží •Překládka zboží (cross-docking) •Odesílání –expedice zboží. Příjem zboží. Zahrnuje fyzické vyložení či vybalení zboží z dopravního prostředku, aktualizaci skladových záznamů, kontrolu stavu zboží (poškození), a překontrolování fyzického počtu položek s údaji na původní dokumentaci. Transfer nebo ukládání zboží zahrnuje fyzický přesun produktů do skladu a jejich uskladnění, dále přesuny produktů do oblasti specielních služeb - např. Konsolidace a přesuny produktů do místa výstupní expedice. Překládka zboží typu cross - docking Obchází funkci uskladnění produktů, neboť zboží se překládá z místa příjmu přímo do místa expedice. Nesmírně se zde zvyšuje význam transferu informací, neboť dodávky vyžadují přesnou koordinaci činností. Odesílání - expedice zboží. Skládá se ze zabalení zásilek a jejich naložení do dopravního prostředku a z úpravy skladových záznamů. Zboží se obyčejně umisťuje na palety a balí se do smrštitelné fólie. Součásti skladu 6.10.2021 - stavební část (pozemky, komunikace, budovy, …) - zařízení (regály, vozíky, …). images 14.jpg images 12.jpg images 13.jpg Kritéria pro srovnávání technické části skladování: 6.10.2021 •rozměry, •kapacita, •výšky, •výkon, •počet pracovníků, •komunikační spojení (vlečka, …) Technické faktory 6.10.2021 -druhy a množství skladovaných materiálů, -manipulační jednotky, -kapacita skladu, -průtok, obrat, skladovací doby. Srovnávací ukazatele: 1.využití ploch, 2.využití objemu, 3.stupeň mechanizace, 4.stupeň automatizace. - Srovnávací ukazatele využití ploch, využití objemu, stupeň mechanizace, stupeň automatizace. Ekonomické faktory 6.10.2021 •investiční náklady, •provozní náklady. • Srovnávací ukazatele: 1.investiční náklady vztažené na skladovou plochu a na jednotku skladovaného materiálu, 2.náklady na skladování jednotky materiálu za jednotku času. • Rozhodování v oblasti skladování •Strategická rozhodnutí : •- využít vlastní kapacity, pronajmout kapacity, využít kapacity veřejných skladů nebo kombinaci, •- uzavřít smlouvu s nezávislým poskytovatelem logistických služeb, •- investovat do zařízení, přijmout pracovníky. 6.10.2021 Rozhodování v oblasti skladování •Operativní rozhodnutí jsou na krátké časové úseky a týkají se koordinace a výkonu logistického systému. • 6.10.2021 Oblasti použití skladů: 6.10.2021 podpora výroby – příjem zboží od všech dodavatelů do skladu, odkud se podle potřeby přesune do výroby, kombinace, směšování výrobků – jednotlivé výrobní závody dodávají do centrálního skladu, kde se pak výrobky kombinují podle zákaznických objednávek a expedují, rozdělování do menších zásilek – z výrobního závodu jsou přijímány velké zásilky, které se rozdělují a kombinuje se několik zákaznických objednávek. Výhody a nevýhody pronajatých a soukromých skladů •Smluvní sklad (outsourcing) •Výhody: 1.Uchování kapitálu. 2.Přizpůsobení sezónnosti. 3.Snížení rizika. 4.Efekty založené na rozsahu. 5.Větší pružnost. 6.Přesná znalost skladovacích nákladů. 7.Minimalizace sporů s odbory. 8. •Nevýhody: 1. Skladový prostor skladu nemusí být vždy k dispozici tam, kde ho potřebujeme. 2.Nedostatečný rozsah služeb, které nabízí vlastník skladu. 3.Komunikační problémy. •Soukromé sklady •Výhody: 1.Podnik má větší míru kontroly nad uskladněným zbožím. 2.Vlastní sklad může snižovat skladovací náklady v dlouhodobém časovém horizontu, pokud se sklad dostatečně využívá. • • •Nevýhody: 1.Nedostatek pružnosti. 2.Soukromé skladové zařízení se nemůže zvětšovat nebo zmenšovat tak, aby bylo v souladu s měnící se poptávkou 3.Finanční omezení. 6.10.2021 Veřejné sklady – výhody: 1. Uchování kapitálu. Ze strany uživatele se nevyžaduje žádná investice do nákupu pozemků, budování skladů a jejich zařízení nebo do získávání a zaškolování personálu. 2. Přizpůsobení sezónnosti. Pokud provoz podniku podléhá sezónním výkyvům, potom veřejné skladování umožňuje uživateli, aby si v dobách zvýšených požadavků na skladování najal dodatečnou skladovou kapacitu. Soukromé sklady mají nevýhodu, že jejich kapacitu nelze v krátkém čase rozšířit. Také je dost pravděpodobné, že v jiné roční době budou nevytížené. 3. Snížení rizika. Při plánování výstavby skladů se obyčejně vychází z předpokladu, že zařízení bude mít životnost 20 - 40 let. Během této doby se ale obchodní činnost podniku může přesunout na jiná místa a sklad nebude využit. U nájemných skladů se pouze zruší smlouva. 4. Efekty založené na rozsahu. Veřejné sklady jsou schopné dosahovat určitých úspor, vyplývajících z velkovýrobních technologií. Bývají to velké sklady, kde se skladuje zboží mnoha podniků, zaměstnanci zde pracují na plný úvazek. 5. Větší pružnost. Veřejné sklady vyžadují pouze krátkodobé smlouvy a představují tedy krátkodobý závazek, který lze rychle upravovat podle měnících se tržních podmínek. 6. Přesná znalost skladovacích nákladů. Při použití veřejného skladu je podniku účtována přesná částka za skladování a manipulaci. Pokud podnik provozuje vlastní sklad, mívá s vyjádřením některých skladovacích položek potíže, protože se samostatně neevidují. 7. Minimalizace sporů s odbory. Veřejné sklady – nevýhody: 1. Skladový prostor veřejného skladu nemusí být vždy k dispozici tam, kdo ho potřebujeme. 2. Nedostatečný rozsah služeb, které nabízí vlastník skladu. 3. Komunikační problémy. Provozovatel skladu nemusí být schopen se svojí technikou poskytovat všechny potřebné informace a měnit svůj systém jen kvůli jednomu klientovi. Soukromé sklady – výhody: 1. Podnik má větší míru kontroly nad uskladněným zbožím. 2. Vlastní sklad může snižovat skladovací náklady v dlouhodobém časovém horizontu, pokud se sklad dostatečně využívá. Uvádí se možnost snížit náklady o 15- 20% oproti cenám veřejných skladů. Podnik však musí využívat skladovou kapacitu alespoň na 75 - 80 %. Soukromé sklady – nevýhody: 1. Nedostatek pružnosti. 2. Soukromé skladové zařízení se nemůže zvětšovat nebo zmenšovat tak, aby bylo v souladu s měnící se poptávkou. I v době, kdy je poptávka malá, musí podnik hradit fixní náklady a vyrovnávat se s nízkou produktivitou, která je důsledkem nevyužitého skladového prostoru. 3. Finanční omezení. Mnoho podniků si budování nového skladu nemůže dovolit, protože nemají dostatek kapitálu. Volí proto jako optimální strategii kompromis. Budují si menší vlastní sklad pro trhy s dostatečným prodejem a najímají si veřejné sklady tam, kde je objem jejich prodeje menší. Typy skladování: Cross -Docking •Systém Cross-Docking je systém okamžitého překládání. Produkty se přivážejí ve velkém, ihned se rozdělí, v potřebném množství se spojí s jinými výrobky do zásilky určené pro jednoho zákazníka. Produkty se v zásadě nikdy neskladují. Způsob využívají především maloobchodní firmy. • 6.10.2021 Typy skladování: Smluvní skladování •Smluvní skladování je dohoda mezi uživatelem a poskytovatelem skladovacích služeb. • •Výhody: žádné počáteční investice, specializovaná zařízení, kvalifikovaný personál. •Nevýhody: vyšší provozní náklady, nižší úroveň zákaznického servisu. • 6.10.2021 Typy skladování: Veřejné sklady -všeobecné obchodní sklady pro průmyslové a spotřební zboží, -mrazírenské a chladírenské sklady, -celní sklady, -specializované komoditní sklady (zemědělské produkty – jeden produkt, např. obilí, vlna, …) 6.10.2021 Typy skladování: Konsignační sklad •sklad u nevlastníka zboží (odběratele, obchodního zástupce nebo komisionáře) za účelem přiblížení zboží k zákazníkům. • •Do okamžiku odběru/zaplacení je zboží majetkem zřizovatele skladu, který nese riziko neprodejnosti zboží, pohybu cen, inflace atp. 6.10.2021 sklad u nevlastníka zboží (odběratele, obchodního zástupce nebo komisionáře) za účelem přiblížení zboží k zákazníkům Do okamžiku odběru/zaplacení je zboží majetkem zřizovatele skladu, který nese riziko neprodejnosti zboží, pohybu cen, inflace atp. Zřizovatel konsignačního skladu jej obvykle automaticky doplňuje a osoba, u níž je sklad umístěn z něj zboží odebírá v okamžiku potřeby. Po odběru zboží je zřizovateli konsignačního skladu zasílána konsignace (seznam odebraného zboží). Zřizovatel na základě konsignací odebrané zboží vyúčtovává a doplňuje. Konsignační sklad je obvykle zřizován vývozcem u obchodního zástupce v zahraničí. Často se jedná též o sklad určitého materiálu u zákazníka, který si z tohoto skladu v okamžiku své potřeby zboží odebírá a zřizovatel skladu toto zboží automaticky doplňuje. Viz také Tyto sklady si zřizuje zákazník u dodavatele. Zboží je skladováno na účet a riziko dodavatele, odběratel má právo si zboží odebírat podle potřeby a v určitém časovém odstupu zboží platí, případně upozorňuje na nutnost sklad doplnit. Tento systém je obvyklý zejména při zásobování náhradními díly. V ČR jej udržují například výrobci výpočetní techniky, rozmnožovací techniky, výrobci některých značek zahraničních automobilů aj. Funkce skladování •Přesun produktu •Uskladnění produktu •Přenos informací • 6.10.2021 Přesun produktu: - příjem zboží, - transfer (ukládání), - kompletace zboží podle objednávek, - překládka (cross-docking), - odeslání, expedice zboží. Roste význam transferu informací, protože dodávky vyžadují přesnou koordinaci činností. Uskladnění produktu: přechodné uskladnění – nezbytné pro doplňování základních zásob (cross-docking), časově omezené uskladnění – důvodem je sezónní poptávka, kolísavá poptávka, úprava výrobků, spekulativní nákupy, zvláštní podmínky (např. množstevní slevy). Přenos informací: - informace o stavu zásob, - stavu zboží v pohybu, - umístění zásob, - vstupních a výstupních dodávkách, - údaje o zákaznících, -o využití skladového prostoru a personálu. Pro přenos informací se využívají počítačové systémy a technologie čárových kódů, umožňuje to snižovat objem administrativních prací. Velikost skladu bude ovlivněna: •druhem a rozměry produktů, •způsobem manipulace, •kolísavostí poptávky, •rychlostí obratu zásob. • 6.10.2021 Počet skladů budou ovlivňovat: •náklady spojené se ztrátou prodejní příležitosti, •náklady na zásoby, •náklady na skladování, •náklady přepravní. • 6.10.2021 Hlavní směry ve skladování -využívání matematických metod -využívání prostředků výpočetní techniky -využívání prostředků progresivního stavebně-technického řešení, -pro vnitřní vybavení skladů. • 6.10.2021 -využívání matematických metod pro optimalizaci stavu zásob, sortimentu skladby zásob, rozmístění skladové sítě, rozvozu zboží atd., -využívání prostředků výpočetní techniky pro operativní řízení stavu zásob a pohybu zásob, -využívání prostředků progresivního stavebně-technického řešení při budování nových skladů, -pro vnitřní vybavení skladů používat stavebnicové regály, výškové regály, vysokozdvižné akumulátorové vozíky, stohovací jeřáby, zakladače, maximálně uplatňovat paletizaci. Zařazení skladu do materiálového toku •- sklad musí být v centru spotřeby, •- zajišťovat co nejkratší cesty, •- nesmí rušit plynulost materiálového toku. • • 6.10.2021 Centralizované sklady •Výhody centralizovaných skladů: •- menší počet pracovních sil i administrativních, •- zavádění mechanizace a automatizace, •- stavební pořizovací náklady na 1 m³ nižší hlavně u výškových skladů. •Nevýhodou jsou vyšší nároky na organizaci a kvalifikaci pracovníků. • • 6.10.2021 Řízení skladového hospodářství podniku •Skladové hospodářství souvisí s výrobou, a proto jsou všechny úkoly stanoveny operativním plánováním, které se skládá: •ze lhůtového plánování, tj. podrobný rozpis na dny, směny, •z dispečerského řízení, tj. při nenadálých poruchách zajišťuje potřebná organizační opatření. • 6.10.2021 •Úkolem prostorového plánování je vytvářet přehled o rozmístění jednotlivých materiálových položek. • •Veškeré pracovní procesy je nutno provádět podle ověřených postupů (ISO). • • 6.10.2021 Celkové řešení provozu skladu je ovlivněno: •velikostí zásob, •četností odběrů, •rozmístění skladů, •druhem a velikostí skladových objektů, •technologií skladování, •organizací a řízením. • • 6.10.2021 Důležité v řízení zásob jsou ekonomicko-matematické metody řešení úloh: •- kapacitních, •- sortimentních, •- přepravních, •- rozmisťovacích, •- minimalizujících odpad. • • 6.10.2021 Statistické metody umožňují řešit: •obsazování skladových prostor podle četnosti odběrů, •průběžné kontrolní inventury, •použití metody ABC, •statistická přejímka ve vstupní a výstupní kontrole. • • 6.10.2021 Metoda ABC •rozdělení skladovaných materiálů podle spotřeby nebo obratu do tří skupin: •A – relativně velký obrat, materiály musí být nejsnáze přístupné, dopravní cesta musí být co nejkratší, •B – střední, •C – malý obrat, materiál může být na vzdáleném místě, na horních podlažích regálů. • • • 6.10.2021 •Paletizace ve skladech směřuje k co nejlepšímu využití prostoru nejen vodorovně, ale i vzhůru, proto se palety stohují a ukládají do regálů. 6.10.2021 Paletizace •Paletizace ve skladech směřuje k co nejlepšímu využití prostoru nejen vodorovně, ale i vzhůru, proto se palety stohují a ukládají do regálů. Paletizace ve skladech směřuje k co nejlepšímu využití prostoru nejen vodorovně, ale i vzhůru, proto se palety stohují a ukládají do regálů. Bez regálu lze stohovat palety do 6000 mm. Nad stohem má být světlý prostor 200 – 400 mm, z toho plyne, že nejvhodnější výška skladu je 6500 mm. Optimální využití skladu ovlivňuje volba způsobu skladování paletovaných jednotek (obr. 16), která závisí na: vlastní paletě, je-li stohovatelná či ne, množství v sortimentní položce, tj. malé nebo velké množství, velikosti jednoho odběru, tj. dílčího odběru z jedné palety, odběru celých palet najednou. Mezi paletami je nutno ponechat při stohování manipulační vůli 100 mm ve směru uličky a 500 mm do hloubky. Adresní ukládání např. E/03/02 znamená v řadě E (v páté řadě odleva), ve třetím pořadí sloupků od čela regálu, ve druhé vrstvě od podlahy. Způsoby uspořádání palet blokové přímé uspořádání blokové šikmé uspořádání řadové přímé uspořádání Detail lokace • Přehled skladu • Měření produktivity skladových operací •Produktivita •Kapacita skladu •Využití kapacity skladu •Výkon skladu Zvyšování produktivity ve skladech jednak snižuje náklady, jednak zvyšuje úroveň zákaznického servisu. Produktivita: je poměr reálného výstupu a reálného vstupu. Lze ji měřit například hodnotou vyskladněného zboží (výstup) a počtu všech pracovníků (vstupy). Kapacita skladu: je to statický ukazatel, vyjadřující schopnost pojmout určité množství zboží jednorázově. Vyjadřuje se buď v m2, m3, počtu paletových míst aj. Využití kapacity skladu: je to poměr využité a dostupné kapacity. Příkladem využití je třeba procento obsazených paletových míst. Výkon skladu: je to průtok zboží, měřený v úrovni expedice. Vyjadřuje se buď v jednotkách množství, hmotnostních jednotkách nebo ve finančním vyjádření. Běžně se uvádí výkon skladu za rok, může to však být i za měsíc, den, hodinu. 12.4. Odpadové hospodářství Odpadové hospodářství. Definice •Odpad - každá movitá věc, které se osoba zbavuje a patří do některé ze skupin uvedených v zákoně (zákon č. 185/01 Sb. o odpadech, vyhláška č. 381/01Sb. katalog odpadů, vyhláška 383/81 Sb. o podrobnostech nakládání s odpady). • •Odpadové hospodářství- činnost zaměřená na předcházení vzniku odpadů, na nakládání s odpady a na následnou péči o místo, kde jsou odpady trvale uloženy, a kontrola těchto činností. Rozdělení odpadu –organické: •ze zemědělské výroby, •z výroby potravin, •zpracování dřeva, •komunální odpady, •chemická výroba, •textilní a kožedělná výroba, –anorganické: •těžba surovin, •zpracování kovů, •stavební výroba, •elektroodpady aj. • Zpětná logistika (Reverse Logistics) •Hlavní náplní reverzní logistiky (neboli zpětné logistiky) je sběr, třídění, demontáž a zpracování použitých výrobků, součástek, vedlejších produktů, nadbytečných zásob obalového materiálu, kde hlavním cílem je zajistit jejich nové využití Tímto pojmem se označuje odstranění a případně i likvidace odpadového materiálu, který vzniká v procesu výroby, distribuce a balení zboží, patří sem i zpětný odběr použitých a zastaralých výrobků od zákazníků, jakož i nevyžádané, poškozené nebo vadné zboží, které bylo vráceno na dobropis, výměnu nebo opravu. Bariéry zpětné logistiky • Zdroj: Škapa R. 2005. Reverzní logistika. Masaryková univerzita v Brně. http://is.muni.cz/do/1456/soubory/oddeleni/svi/skripta/es2005-01.pdf Příčiny rozmachu reverzní logistiky •E-business •Ekologie •V průběhu výroby, distribuce a balení zboží vzniká odpad, který je nutno odstranit a popřípadě zlikvidovat, rovněž tak výrobky na konci svého životního cyklu. • • •Všechny činnosti je nutno provádět v souladu se zákony a vyhláškami na ochranu životního prostředí. •