BIOPALIVA UMM/YEM Alena Vondráčková Biopaliva… §Obecně se jedná o produkty vyrobené z biomasy a určené jako zdroj energie. Historie využívání se datuje od roku 1980. §Suroviny pro biomasu jsou nejrůznější druhy rostlin, které jsou za tímto účelem pěstované a mnohdy geneticky upravované (obilí, olejniny, brambory, kukuřice, cukrová řepa a třtina, sója, různé traviny, palmový olej, rychle rostoucí dřeviny, nově geneticky modifikované vodní řasy) §V našich podmínkách je asi nejznámější a zároveň nejdiskutovanější a řekněme dosti kontroverzní pěstovanou rostlinou určenou pro biomasu řepka olejná §Dále pak odpadní biomasa (zbytky z rostlinné výroby, odpad z živočišné výroby, exkrementy, odpady z potravinářského a dřevozpracujícího průmyslu, lesní odpady a dokonce komunální odpad) § § Rozdělení biopaliv dle generací… §I. generace - z polysacharidů a olejnin – mohou konkurovat výrobě potravin §II. generace - z lignocelulozových zbytků (dendromasa a zbytková biomasa) §III. generace - z řas a mikroorganismů – průběžná sklizeň §IV. generace - neobdělávatelná půda, bez nutnosti destrukce biomasy Formy biopaliv… §Kapalná forma ( rostlinné oleje, deriváty rostlinných olejů, bioetanol, další chemické produkty) §Pevná forma – kusová ( brikety, pelety, piliny, štěpka) §Plynná forma (bioplyn, pyrolýzní plyn vznikající tepelným zpracováním odpadu bez přístupu kyslíku) Využití biopaliv… §Kapalná biopaliva jsou využívána především k energetickým účelům, tedy k výrobě tepla, elektrické energie a jako motorová paliva. Stejně tak jako motorové benziny a nafta musí i motorová biopaliva odpovídat přísným normám odvíjející se od požadované kvality. §Pevná biopaliva jsou využívána především komerčně k vytápění běžných domácností ve formě pelet, pilin, špalků, briket, štěpky, sláma nebo seno ve formě briket. Nezbytné je samozřejmě pořízení příslušné technologie na spalování. §Plynná biopaliva jsou především bioplyn skládající se z metanu a oxidu uhličitého a produkovaný přirozeným rozkladem na skládkách odpadů nebo v zemědělství. Dřevoplyn skládající se z oxidu uhelnatého a vodíku vyráběný zplyňováním biomasy. Vodík vyrobený štěpením jakéhokoliv uhlovodíkového biopaliva. Využití je dosti podobné jako u kapalných. § § Výroba, pro a proti… §Výrobní proces se liší dle požadovaného typu biopaliva. Nejnáročnější je z tohoto hlediska výroba bioetanolu, nejméně náročná je výroba rostlinného oleje. §Impulsem k hromadné výrobě a využívání byla před 40.lety evropská snaha snížit závislost na dovozu ropy a zemního plynu a zároveň snaha o využití zemědělské půdy, která nebyla využívána k výrobě potravin. Tato snaha se postupně rozšířila v celosvětovém měřítku. §V současné době je na Evropském kontinentu uživatelem biopaliv každý majitel dopravního prostředku, protože biopaliva jsou příměsí benzinu a nafty (zhruba 10%) §Výhody biopaliv spočívají zejména v jejich obnovitelných zdrojích a ve faktu, že při spalování dochází k uvolňování menšího množství CO2. (v měřítkách celosvětové produkce je však diskutabilní, protože technologie související s výrobou biopaliv produkují množství CO2, které nebývá započítáváno; vykácením zalesněných ploch se snižuje schopnost pohlcování CO2) ´ § § § Výroba, pro a proti… §Další výhodou je skutečné snížení závislosti civilizace na fosilních palivech §Energie, kterou získáme spalováním biopaliva z řepky, převyšuje více než dvojnásobně množství energie, kterou na vypěstování a výrobu takového paliva spotřebujeme. §Při výrobě biopaliva z řepky můžeme výborně zužitkovat odpad jako krmivo pro hospodářská zvířata, při výrobě bionafty můžeme zužitkovat i odpad v podobě směsi glycerínu a metylalkoholu. Při prodeji a nákupu biopaliv ale záleží ve značné míře na daňovém zatížení, rostlinné oleje jsou totiž ve světových cenách až třikrát dražší než běžná motorová nafta. §V poslední době se ale množí studie a jsou slyšet hlasy (z Bruselu), které poukazují spíše na negativní vlivy biopaliv na životní prostředí a to zejména ve fázi jejich výroby § § § Výroba, pro a proti… §Mezi hlavní problémy patří, že dotování produkce biopaliv vede k hromadnému využívání stávajících zemědělských ploch pro pěstování plodin, jako je v Evropě řepka a kukuřice v USA. §Nejde jen o zmenšení plochy dříve určené k pěstování obilnin, dochází i k zabírání ploch nových, k vyčerpávání půdy, ke zvýšené spotřebě hnojiv a také ke zvýšené produkci sloučenin dusíku. §Důsledkem může být zdražování potravin nebo paradoxně zvětšení produkce skleníkových plynů. Situace není přehledná. Jak už to tak bývá, když lidstvo a zavádí novou technologii, její další vývoj a dopady je nesnadné předvídat. Výroba, pro a proti… §Rostoucí poptávka po biopalivech v celosvětovém měřítku je jednou z příčin, která vede k likvidaci pralesů. To je v přímém rozporu se snahou o snižování emisí CO2, neboť prales pohlcuje mnohonásobně více CO2 než pole s cukrovou třtinou nebo sójou. §Tyto změny jsou nevratné a vedou k vážným ztrátám biodiverzity. Produkce biopaliv je spojena i s dalšími dopady na životní prostředí – zejména se spotřebou vody, umělých hnojiv a pohonných hmot, a tedy nepřímo i s emisemi CO2. Poptávka po biopalivech je jedním z faktorů, které zvyšují cenu potravin, avšak málo významným. Zásadně větší roli hrají výkyvy cen na burzách, rostoucí světová populace, rostoucí spotřeba masa, růst cen ropy nebo neúroda v některých oblastech. Závěrem… §Téma výroby biopaliv je velice citlivé. Ekologická náročnost výroby značně snižuje ekologické přínosy při využívání biopaliv. §Navíc v dnešní době, kdy v mnoha zemích opět hrozí hladomor, je využívání zemědělských ploch k něčemu jinému, než je pěstování potravin, mírně řečeno neetické. §Je jasné, že bez biopaliv se již naše civilizace neobejde. §Je třeba ale výrobu přeorientovat a místo pěstování výchozích plodin v globálním měřítku začít využívat k výrobě biopaliv odpad. §Česká firma ve spolupráci s vědeckými pracovníky vyvinula novou recyklační technologii, která dokáže použité plasty proměnit na olej, ze kterého se pak mohou vyrobit další plasty nebo pohonné hmoty.