Právní skutečnosti I.
Právní jednání – pojmové znaky,
výklad, vady právních jednání.
Mgr. Bc. Štefan Rehák, LL.M.
Olomouc, 25. 10. 2021
Témata:
- právní skutečnosti
- právní jednání
- pojem
- znaky právního jednání
- výklad právního jednání
- vady právního jednání
Obsah přednášky
• vznik občanskoprávních vztahů se děje na základě právních
skutečností
• jedná se o skutečnosti, s nimiž právní řád spojuje vznik, změnu
nebo zánik práv a povinností
• ve výjimečných případech je právní skutečností sám zákon
• právní skutečnosti se dělí na:
– závislé na lidské vůli
– nezávislé na lidské vůli
Právní skutečnosti
Právní skutečnosti závislé na lidské vůli:
- právní jednání
- protiprávní jednání
- konstitutivní rozhodnutí orgánu veřejné moci
- zhotovení věci a vytvoření díla (přikázání pohledávky soudem)
Právní skutečnosti
Právní skutečnosti nezávislé na lidské vůli:
- právní události
- protiprávní stavy
Právní skutečnosti
- upraveno v § 545 a násl. OZ
- „Právní jednání vyvolává právní následky, které jsou v něm
vyjádřeny, jakož i právní následky plynoucí ze zákona, dobrých
mravů, zvyklostí a zavedené praxe stran.“
- právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým
mravům a zákonu
- právní jednání může být:
- konáním
- opomenutím
- dále může jít o výslovné jednání, případně jiný způsob, který
nevzbuzuje pochybnost o tom, co jednající chtěl projevit
Právní jednání
Pojmové znaky:
- projev vůle
- adresnost projevu vůle (zaměření na vznik, změnu či
zánik práv a povinností)
- aprobace právním řádem
Projev vůle směřuje k právním následkům, které s
takovým jednáním právní řád spojuje.
Pojmové znaky právního jednání
- upraveno v § 548 odst. 1 OZ:
- „Vznik, změnu nebo zánik práv lze vázat na splnění
podmínky. Je-li zánik práva nebo povinnosti vázán na
nemožnou podmínku, nepřihlíží se k ní.“
- typy podmínek:
- odkládací (závisí na jejím splnění, zda právní následky
nastanou)
- rozvazovací (závisí na jejím splnění, zda právní následky
pominou)
Podmínky právního jednání
- upraveno v § 551 a násl. OZ
- zdánlivost – pojem
- zákon stanovuje tři případy, v nichž se jedná o zdánlivé právní
jednání:
- 1) chybí-li vůle jednající osoby
- 2) nebyla-li zjevně projevena vážná vůle
- 3) nelze-li pro neurčitost nebo nesrozumitelnost zjistit obsah právního
jednání ani výkladem
- ke zdánlivému právnímu jednání se nepřihlíží (pokud si strany
projev vůle vyjasní, nepřihlíží se k vadě a hledí se, jako by tu
jednání bylo od počátku)
Zdánlivé právní jednání
- upraveno v § 555 a násl. OZ
- právní jednání se posuzuje podle obsahu
- nezáleží na tom, jak je pojmenováno či jak je označeno
- právní jednání vyjádřené slovy nebo jinak se posuzuje podle
úmyslu jednajícího:
- úmysl byl druhé straně znám, anebo
- druhá strana musela o úmyslu vědět
- nelze-li úmysl zjistit, přisuzuje se projevu vůle význam, jaký by
mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je
projev vůle určen
Výklad právních jednání
- při výkladu právních jednání se přihlédne:
- k praxi zavedené mezi stranami v právním styku
- k tomu, co předcházelo právnímu jednání
- k tomu, jak strany daly následně najevo, jaký obsah a
význam právnímu jednání přikládají
Výklad právních jednání
- libovolná:
- není-li to v rozporu se zákonem
- není-li to v rozporu s ujednáním mezi stranami
- dle zákona:
- písemná forma: při zřizování či převádění, změně či
zrušení věcného práva k nemovité věci
- projevy více osob na téže listině
- podpis jednajícího – nutný k platnosti právního jednání
učiněného písemně
Forma právních jednání
- právní jednání působí od okamžiku, kdy jí projev vůle
dojde
- zmaří-li druhá strana vědomě dojití, platí, že řádně došel
- právní jednání působí od okamžiku, kdy projev vůle
dojde zákonnému zástupci/opatrovníkovi osoby,
která není plně svéprávná
- pokud právní jednání sleduje jen právní výhodu, působí od
okamžiku, kdy je učiněno vůči této osobě
Právní jednání vůči nepřítomné
osobě
- § 572 OZ: „Osoba jednající v písemné formě, může
svůj projev vůle odvolat, dojde-li odvolání druhé
straně nejpozději současně s původním projevem
vůle.“ - oferta, akceptace
- § 573 OZ: „Má se za to, že došlá zásilka odeslaná s
využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí
pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na
adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po
odeslání.“ – domněnka doby dojití
Právní jednání vůči nepřítomné
osobě
- zásada: na právní jednání je třeba spíše hledět jako na platné
než jako na neplatné (při jeho výkladu)
- má-li neplatné právní jednání náležitosti jiného právního
jednání, které je platné, platí toto jiné právní jednání, pokud je
z okolností zřejmé, že vyjadřuje vůli jednající osoby
- § 578 OZ: „Chyby v psaní nebo v počtech nejsou právnímu
jednání na újmu, je-li jeho význam nepochybný.“
Neplatnost právních jednání
- způsobil-li někdo neplatnost právního jednání:
- nemá právo namítnout neplatnost, nebo uplatnit z
neplatného právního jednání pro sebe výhodu (tzv. námitka
neplatnosti)
- nahradí škodu z toho vzniklou straně, která o neplatnosti
nevěděla
Neplatnost právních jednání
Důvody neplatnosti:
- rozpor s dobrými mravy
- rozpor se zákonem tam, kde to smysl a účel zákona vyžaduje
- nemožnost plnění (tzv. počáteční nemožnost) – např. modré z nebe
- právní jednání činí osoba, která není plně svéprávná a k právnímu
jednání není způsobilá
- právní jednání jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou
právně jednat
- nedostatek formy – je možné dodatečně zhojit
- omyl
Neplatnost právních jednání
Neplatné je právní jednání:
- jednal-li někdo v omylu o rozhodující okolnosti a byl-li v omyl
uveden druhou stranou
O neplatnost se nejedná:
- jednal-li někdo v omylu o vedlejší okolnosti, kterou ani strany
neprohlásily za rozhodující – platné právní jednání + přiměřená
náhrada škody
Neplatné je právní jednání:
- omyl vyvolaný lstí – i když se týká vedlejší okolnosti
Omyl
- ustanovení § 586 a násl. OZ
- následky:
- relativní neplatnost
- absolutní neplatnost
- relativní neúčinnost
Následky neplatnosti
Relativní neplatnost
- nenamítne-li oprávněná osoba neplatnost, považuje se za platné
- oprávněná osoba – je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu
zájmu určité osoby, může vznést námitku jen tato osoba
- kdo byl k právnímu jednání přinucen hrozbou tělesného nebo duševního
násilí vyvolávající vzhledem k významu a pravděpodobnosti hrozícího
nebezpečí i k osobním vlastnostem toho, jemuž bylo vyhrožováno, jeho
důvodnou obavu, má právo namítnout neplatnost právního jednání
- kdo přivedl jiného k právnímu jednání hrozbou nebo lstí, nahradí vždy újmu
z toho vzniklou
Následky neplatnosti
Absolutní neplatnost
- soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti takového právního
jednání, které:
- se zjevně příčí dobrým mravům
- odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek
- zavazuje k plnění nemožnému od počátku
- platí preference relativní neplatnosti před absolutní neplatností
Následky neplatnosti
Relativní neúčinnost
- zkracuje-li právní jednání dlužníka uspokojení vykonatelné
pohledávky věřitele, má věřitel právo domáhat se, aby soud určil,
že právní jednání dlužníka není vůči věřiteli právně účinné
- neúčinnost právního jednání dlužníka se zakládá rozhodnutím
soudu o žalobě věřitele, kterou bylo odporováno právní jednání
dlužníka (tzv. odpůrčí žaloba)
Následky neplatnosti
Děkuji za pozornost!
Kontakt: Stefan.Rehak@mvso.cz
Konzultace: po předchozí domluvě