Teorie veřejné volby a nerovnosti v důchodech Mikroekonomie Teorie veřejné volby Obecná ekonomie I. TEORIE VEŘEJNÉ VOLBY •vztah mezi preferencemi a volbami jednotlivých členů společenství a mezi kolektivní volbou učiněnou např. vládou • •Individuální preference se přeměňují v kolektivní rozhodnutí prostřednictvím volebního mechanismu na politickém trhu •prostřednictvím něj dávají občané své hlasy politickým stranám, aby splnily jejich očekávání ohledně vývoje země TEORIE VEŘEJNÉ VOLBY •Stát má určité funkce: •legislativní – právní rámec •stabilizační – makroekonomickou •alokační – přerozdělování vytvořených zdrojů •producent veřejných statků (mikroekonomická) • •Subjekty politického trhu •politici •voliči (občané) •zájmové skupiny (lobby) •byrokracie • TEORIE VEŘEJNÉ VOLBY •mezi politiky a voliči existuje konkurence •konkurence existuje i mezi politiky • VOLEBNÍ BOJ – s volebními sliby • •Reakce na vývoj hospodářského cyklu •Střídání hospodářských politik v souvislosti s volebním cyklem – politický cyklus •DOWNSONOVA HYPOTÉZA •politické strany formulují hospodářskou politiku proto, aby vyhrály volby a ne naopak (tedy vyhrát volby, aby se mohla hospodářská politika realizovat) • • • • TEORIE VEŘEJNÉ VOLBY •základní problém politiků – sestavit správný volební program, aby bylo dosaženo volebního vítězství • princip minimální diferenciace •programy stran se budou navzájem podobat s minimálními rozdíly (výjimka – extrémistické strany) • TEORÉM STŘEDNÍHO VOLIČE •politické strany budou volit takový program, který je nejbližší středu (a všichni mají k němu stejně daleko), pokud se posunou na kraj, osloví jednu skupinu více a další méně • • • Hlasovací pravidla ve veřejné volbě •Jednohlasnost •všichni souhlasí – konsenzus •odstraní se škodlivé hlasování •velice těžké •Většinové hlasování •odstraní se škodlivé rozhodnutí, ale jedna skupina bude zvýhodněna •různé typy Základní pravidla většinového hlasování •PROSTÁ VĚTŠINA •absolutní, >50%, obvykle jen dvě varianty • tyranie většiny • •RELATIVNÍ VĚTŠINA •voliči volí mezi více variantami, jen nejvyšší % vítězí • first past the post, winner takes all • •PLURALITNÍ HLASOVÁNÍ (PREFERENČNÍ) • přidělování bodů čili preferencí jednotlivým variantám Cyklické hlasování, hlasovací paradox (Markýz Condorcet, 18. stol.) •Marie Jean Antoine Nicolas de Caritat, markýz de Condorcet (francouzský matematik, osvícenský filosof a liberální demokratický politik, člen Francouzské akademie) •pokud kandidát A porazí kandidáta B a kandidát B kandidáta C, může se stát, že kandidát A neporazí kandidáta C •vzniká, pokud žádný jednotlivý program nemůže docílit většinu proti všem ostatním programům •podmínka: nejméně 3 voliči, 3 alternativy Arrowův teorém (Kenneth Arrow, 1963) •americký ekonom, narozen v roce 1921, v roce 1972 spolu s Johnem Hicksem získal Cenu Alfreda Nobela (ve svých 51 letech byl nejmladším člověkem, který tuto cenu získal, a tato hranice ještě nebyla překonána) •neexistuje takový volební systém, který by vedl ke kolektivnímu rozhodnutí za splnění podmínek •byl by demokratický (nediktátorský) •nezávisel by na množství a pořadí variant •byl by založen na rozhodnutí jedince bez restrikce jeho preferovaného pořadí variant •byl by založen na nezávislém a racionálním rozhodování každého jednotlivce •byla by zachována Paretova optimalita • • Dobývání renty a korupce •Dobývání renty •jednotlivci, lobby a firmy se snaží získat monopolní pozici v určité oblasti nabídky či distribuce statků a získat tak rentu, která z této pozice plyne •negativní dopad na ekonomiku •Korupce •souvisí s dobýváním renty, ale i s činností byrokracie •Poskytnutí nezasloužené výhody, ať už ve formě naturální (dovolená, protislužba) či peněžní •Nelze zamezit, ale je možné ji omezit – nutnost pravidel • • Nerovnosti v důchodech •Důchod – je celkové množství peněz, které člověk nebo domácnost obdrží během určitého časového období (1 rok). • •Může být tvořen: •Mzdou (pracovním výdělkem) •Vlastnickým důchodem (renta, dividendy,…) •Příjmem plynoucím z transferových plateb (starobní důchody, podpory v nezaměstnanosti,…) • • Nerovnosti v důchodech •Bohatství – čistá hodnota aktiv vlastněných k určitému časovému okamžiku v určitých peněžních jednotkách (Kč). • •Bohatství je tvořeno : •Hmotnými položkami (půda, zboží dlouhodobé spotřeby) •Finančními aktivy (hotovost, vklady, akcie,…) • •Bohatství je určitá zásoba Kč, zatímco důchod je tok příjmů v průběhu času. • Nerovnosti v důchodech •Teorie rozdělování důchodů je vyústěním teorie formování cen na trzích výrobních faktorů. Tyto ceny (jsou-li rovnovážné) jsou odvozeny od velikosti mezních fyzických produktů jednotlivých výrobních faktorů a od cen jejich produkce. • •Ceny výrobních faktorů určují důchody připadající jejich majitelům – mzdu, rentu, zisk a úrok. • •Rozdělení důchodů společnosti na mzdu, rentu a úrok (zisk) tedy v případě rovnováhy na všech trzích odpovídá poměru mezních produktivit práce, půdy a kapitálu v měřítku celé ekonomiky. • Nerovnosti v důchodech •Pracovní důchody domácnosti závisí na množství práce, které domácnost prodá na trhu práce a mzdové sazbě (ceně práce). • •Cena práce je dána objektivně, zatímco množství nabízené práce obvykle závisí na rozhodnutí domácnosti. • •Faktory ovlivňující nerovnost ve výši výdělku : •Rozdílné dovednosti (fyzické a duševní schopnosti) •Rozdíly ve vynaloženém úsilí (intenzita práce) •Rozdíly v povolání, které souvisí s dobou odborné přípravy (nebezpečnost, nepříjemnost, specifické schopnosti,…) •Faktory pracovní diskriminace (rasa, pohlaví, věk, náboženství, národnost,…) •Rozdíly ve vzdělání, rozdílnost v kvalitě pracovníků • Nerovnosti v důchodech •Nerovnost ve vlastnických důchodech je založena především na rozdílném množství kapitálu a půdy ve vlastnictví domácnosti. • •Majetek získávají domácnosti: •Dědictvím (akumulovaný přenos pracovních i nepracovních důchodů z minulých generací) •Dary •Úsporami z pracovních i nepracovních důchodů •Podnikáním s ochotou podstupovat riziko • Nerovnosti v důchodech •Pro měření nerovnosti v důchodech se používá Lorenzův graf a důchodový Giniho koeficient. • •Lorenzův graf vyjadřuje vztah mezi : •Absolutní rovností •Absolutní nerovností •Skutečnou nerovností • •Lorenzova křivka (Lorenz Curve – LC) – vyjadřuje způsob rozdělení důchodu tak, že přiřazuje rozděleným skupinám obyvatelstva poměrná rozdělení důchodů. • Nerovnosti v důchodech •Absolutní rovnost - ideální Lorenzova křivka – vyjadřuje absolutně rovné rozdělení důchodů (úhel 45 stupňů), extrém. •Absolutní nerovnost – Lorenzova křivka jako přímka zalomená do pravého úhlu (extrém). • •Skutečná nerovnost – skutečná Lorenzova křivka – leží někde mezi oběma extrémy (statistické údaje). • Lorenzova křivka je grafickým znázorněním „důchodové pyramidy“, kde široký základ tvoří většina lidí s nízkými důchody, zatímco ostrý vysoký štít je tvořen nepočetnými vrstvami nejbohatších. • Nerovnosti v důchodech • Ideální Lorenzova křivka Absolutně nerovné rozdělení Nerovnosti v důchodech • Skutečná Lorenzova křivka Relativní nerovnost důchodu Nerovnosti v důchodech •Pro měření míry nerovnosti v důchodech se používá srovnání skutečné a ideální Lorenzovi křivky. • •Giniho koeficient – poměřuje rozdíl mezi plochou pod skutečnou Lorenzovou křivkou a plochou pod ideální Lorenzovou křivkou. • •Může mít hodnoty od 0 do 1 (0 = abs. rovnost). •Z pouhé změny v nerovnosti v rozdělování není možné dělat jednoznačné závěry, jestliže neznáme příčiny, které k této změně vedly, a její následky. • Nerovnosti v důchodech • Nerovnosti v důchodech •Podle ekonomů přerozdělování snižuje velikost disponibilního důchodu společnosti. • • Důvody: 1)Administrativní náklady – s přerozdělováním jsou vždy spjaté neproduktivní náklady (platy úředníků,…). • 2)Vliv na pracovní úsilí a podnikatelství – přerozdělování často oslabuje podněty k práci a podnikání (část domácností dá přednost volnému času před prací, nebo málo intenzivní práci před prací intenzivnější). • Nerovnosti v důchodech 3)Vliv na tvorbu úspor a investic • Státní podpora výrobních podniků (dotace, subvence,…) může jak oslabovat náročnost tržního prostředí a tím působit proti efektivnosti výroby a oslabovat alokační funkci trhu, tak také být účinnou formou zvyšování efektivnosti. •Vysoké výdaje státního rozpočtu předpokládají vysoké daně nebo vysoký stání dluh. Vysoká míra zdanění vede ke snížení sklonu k úsporám, neboť investované úspory podléhají zdanění; vysoké daňové zatížení důchodů tedy naopak zvyšuje sklon ke spotřebě. •Vliv přerozdělovacích opatření na pracovní úsilí a podnikatelskou aktivitu, stejně tak jako na tvorbu úspor a jejich přeměnu v investice, má své kladné i záporné aspekty. • • • • • •PRO DNEŠEK VŠE … DĚKUJI ZA POZORNOST