TRHY VÝROBNÍCH FAKTORŮ – PŮDA A PRÁCE • •MIKROEKONOMIE Trhy výrobních faktorů •místo, kde se střetává nabídka a poptávka po výrobních faktorech •v roli poptávajícího stojí firmy a v roli nabízejícího spotřebitelé, resp. domácnosti. •domácnosti nabízejí výrobní faktory za jejich tržní cenu a firmy si je kupují. •Poptávka po výrobním faktoru je odvozená od poptávky po finálním statku, na který byl daný faktor použit. A to proto, že zájem o výrobní faktory závisí na zájmu spotřebitelů o finální statek vyrobený díky daným faktorům. •Protože se firmy snaží maximalizovat zisk, budou poptávat jen takové množství faktorů, které jim zajistí zisk. •Poptávka tedy závisí na výši výnosu z výrobního faktoru a výši nákladu na daný faktor. Poptávka je určena příjmem z mezního produktu (MRP). Křivka MRP je současně křivkou poptávky po výrobním faktoru. Příjmové veličiny na trhu VF •Příjem z mezního produktu VF (MRPVF) •o kolik se změní příjem, pokud se díky zapojení dodatečné jednotky VF změní mezní produkt firmy •Průměrný příjem z produktu VF (ARPVF) •kolik jednotek statku v průměru připadá na jednotku VF (např. kolik v průměru vyprodukuje např. jeden dělník), tj. zjistíme počet jednotek statků na jednotku VF •MRPVF i ARPVF zpravidla nejprve rostou a potom klesají •Nejprve dodatečná jednotka VF vyprodukuje více než předcházející jednotka – projevuje se dělba práce, specializace apod., později začne platit, že dodatečná jednotka VF vyprodukuje méně než předcházející jednotka – začne platit zákon klesajících mezních výnosů Příjmové veličiny na trhu VF •Průběh funkce MRP a ARP závisí na tom, na kterém typu tržní struktury realizuje firma svůj výstup Obecně – křivky MRP a ARP kopírují průběh křivek MP a AP MRPVF ARPVF VF ARPVF MRPVF DK trh produkce – MR=AR=P=konst. MRPVF ARPVF VF ARPVF MRPVF NDK trh produkce – MR, AR a P klesají s růstem realizované produkce → funkce MRPL a ARPL budou strměji klesat a budou posazeny blíže počátku Nákladové veličiny na trhu VF •MFC (Marginal Factor Costs) – mezní náklady na faktor •MFC = změna celkových nákladů způsobená zapojením dodatečné jednotky VF •AFC (Average Factor Costs) – průměrné náklady na faktor •AFC = náklady na jednotku zapojeného VF (kolik firmu stojí jedna jednotka VF) •A = půda, L = práce (počet jednotek práce), K = kapitál (počet jednotek kapitálu) •AFCK = TC/K = i.K/K = i •AFCL = TC/L = w.L/L = w •r = pozemková renta, w = mzdová sazba, i = úroková sazba •průběh funkcí MFC a AFC závisí na typu konkurence na trhu výrobních faktorů Nákladové veličiny na trhu VF MFC= AFC=w VF AFC MFC VF AFC MFC MFC AFC=w DK Trh = všechny jednotky VF jsou stejné, tj. zaměnitelné, tj. stejně produktivní V praxi velmi výjimečný případ. NDK Trh = různé jednotky VF jsou různě produktivní Nejprve zaměstnáváme/používáme ty nejvíce produktivní jednotky, mezní náklady spojené s těmito produktivními jednotkami budou nízké, když zaměstnáváme další jednotky, které nejsou tak produktivní, tak MFC porostou Odvození poptávky po VF •Faktory ovlivňující poptávku po výrobních faktorech 1) poptávka po finálních statcích 2) množství jiných vstupů 3) změny v technologii (dojde ke změně mezního fyzického produktu) • •Pravidlo substituce V případě, že cena jednoho faktoru roste a ostatní zůstávají stejné, pak se firmě obecně vyplatí nahradit nyní dražší faktor větším množstvím jiných vstupů. Poptávka po VF MRPL ARPL L CZK/L bod ukončení činnosti firmy Křivka příjmu z mezního produktu (respektive její klesající část) je od určité výše ceny faktoru, současně křivkou poptávky po faktoru. Pokud by mzdová sazba vystoupala nad úroveň ARPL , firma by ukončila činnost a nepoptávala by žádné množství práce. DL Nabídka VF •Nabídky jednotlivých výrobních faktorů se od sebe značně odlišují •Nabídkové křivky výrobních faktorů mohou být ve skutečnosti rostoucí, klesající nebo dokonce i svislé. Svislá je např. v případě nabídky půdy. • •Transferový výdělek část celkového výdělku, kterou by daný faktor mohl získat při svém alternativním využití. •Ekonomická renta část celkového výdělku, která převyšuje transferový výdělek. •Čistá ekonomická renta je výdělek placený za službu výrobnímu faktoru s fixní nabídkou (nabídka je absolutně neelastická - křivka je svislá). Jestliže pro daný faktor neexistuje jiné alternativní využití, je transferový výdělek nulový. Specifickým případem čisté ekonomické renty je pozemková renta. Cena na trhu VF •MFC (Marginal Factor Costs) – mezní náklady na faktor •MFC = změna celkových nákladů způsobená zapojením dodatečné jednotky VF •AFC (Average Factor Costs) – průměrné náklady na faktor •AFC = náklady na jednotku zapojeného VF (kolik firmu stojí jedna jednotka VF) •A = půda, L = práce (počet jednotek práce), K = kapitál (počet jednotek kapitálu) •AFCK = TC/K = i.K/K = i •AFCL = TC/L = w.L/L = w •r = pozemková renta, w = mzdová sazba, i = úroková sazba Trh půdy •Pozemková renta (r) – cena za pronájem půdy. Určitý způsob využívání půdy přináší pozemkovou rentu tehdy, když je celková nabídka půdy fixní (dokonale neelastická) a neexistuje jiná možnost jejího použití •r – je čistá ekonomická renta – důchod placený za služby VF s fixní nabídkou (může to být i pracovní síla – např. výjimeční zpěváci, sportovci ….) •Výši pozemkové renty určuje výše sazby pozemkové renty a množství pronajaté půdy. •Pozemková renta může vznikat při: •pěstování určité plodiny •těžba surovin •stavební pozemek • • Trh půdy a pozemková renta Trh práce •DOKONALE KONKURENČNÍ TRH PRÁCE: uvelký počet firem poptávajících práci ucena práce (mzdová sazba) je vůči firmě objektivní – dána trhem uMFCL=AFCL=w • •NEDOKONALE KONKURENČNÍ TRH PRÁCE: umzdová nepružnost uregulace mezd u • Faktory ovlivňující poptávku firmy po práci 1.Změna ceny práce (mzdové sazby) • způsobuje posun po DL (křivky poptávky po práci) •pokud cena práce roste, poptávka po práci klesá • 2.Ostatní faktory •D po produkci vyráběné daným VF, úroveň technologie, počet kooperujících vstupů – způsobují posun celé DL Nabídka práce uPráce ve firmě a domácí práce zaberou část dne, zbytek je volným časem. u uPro určení tržní nabídky je účelné předpokládat pouze dvě možnosti využití času : uPráci – která je pronajímána za mzdu uVolný čas u uCílem spotřebitele je maximalizace užitku = jak maximalizovat užitek rozdělením času mezi práci ve firmě a volný čas. Nabídka práce • učlověk bude chtít zvyšovat počet odpracovaných hodin, dokud se mezní užitek plynoucí ze zboží získaného díky poslední hodině práce nevyrovná s mezním užitkem z poslední hodiny volného času u umaximálního užitku je dosaženo tehdy, když mezní užitek dodatečné jednotky času je v obou alternativách využití času shodný Substituční a důchodový efekt uZměna mzdové sazby má na rozhodování mezi prací a volným časem dvojí účinek : uSubstituční efekt – při vyšší mzdě každá hodina práce přináší větší množství výrobků a služeb, což vede k tendenci více pracovat na úkor volného času (vede k zvyšování nabízeného množství práce). uDůchodový efekt – vyšší mzda zvyšuje reálný příjem (za předpokladu, že ceny výrobků a služeb se nemění) a vede tak k tendenci mít více volného času ( vede k snižování nabízeného množství práce). Zpětně zakřivená křivka nabídky po práci •tvar křivky individuální nabídky práce závisí na tom, který z efektů změny mzdy převládá •při nižší mzdové sazbě převládá substituční efekt a množství nabízené práce roste : křivka individuální nabídky práce má pozitivní směrnici •při vyšší mzdové sazbě převládá důchodový efekt a množství nabízené práce klesá : křivka individuální nabídky práce má zápornou směrnici •jedná se o tzv. zpětně zakřivenou individuální křivku nabídky práce Zpětně zakřivená individuální křivka nabídky práce LX X wX w L(hod./týden) Rovnováha na trhu práce urovnováha na trhu práce nastává v bodě průniku křivky tržní nabídky práce a tržní poptávky po práci unabídka práce – zaměstnanci upoptávka po práci – zaměstnavatelé (firmy) • w • S celková zásoba práce u u u • D • Q L u Monopson umonopolní síla na straně poptávky po práci ujediný kupující určitého vstupu (jediný zaměstnavatel práce určité kvalifikace nebo jediný zaměstnavatel práce v určité oblasti) • umonopson může ovlivnit mzdy svých zaměstnanců u u Monopson uJestliže monopsonista najímá dodatečného zaměstnance, zvyšuje mzdu všem dosud zaměstnaným pracovníkům. u uMC firmy, spojené se zaměstnáním dodatečného pracovníka se rovnají w tohoto pracovníka plus zaplaceným vyšším mzdám již najmutých pracovníků u uProto jsou MC práce vyšší, než mzda nutná pro zaměstnání dodatečné jednotky práce a tento rozdíl se zvyšováním množství práce roste MFCL > w •Monopson bude najímat menší množství práce při nižší mzdové sazbě L w wM LM LE E M MFCL SL MRPL=DL wE Bilaterální monopol uvzniká, když existuje monopolní síla jak na straně nabídky práce, tak i na straně poptávky po práci uzájmy obou stran jsou protichůdné (monopson – co nejnižší mzda, odborové svazy – co nejvyšší mzda) uvýška skutečné mzdové sazby závisí na vzájemném poměru monopolní síly odborů a monopsonu umzda bývá výsledkem kolektivní smlouvy mezi oběma stranami Minimální mzda a úloha odborů na trhu práce •= cenová regulace na trhu práce, čili regulace mzdová •Cíle: •garantování minimálního příjmu pracovníků státem → nástroj sociální politiky •zvýšení motivace k hledaní práce •zvýšení zaměstnanosti Dopady minimální mzdy L SL w DL Trh práce L* w* dobrovolně nezaměstnaní wmin1 wmin1 – minimální mzda je stanovena níže než rovnovážná – trh práce se vyčistí při vyšší mzdě wmin2 wmin2 – min.mzda na této úrovni způsobí, že se trh práce nevyčistí, vzniká převis S nad D a nedobrovolná nezaměstnanost nedobrovolně nezaměstnaní (I)Racionalita minimální mzdy •je-li minimální mzda stanovena pod úrovní rovnovážné mzdy, pak nemá smysl – trh se vyčistí při vyšší mzdě a všichni, kdo chtějí pracovat, práci najdou •je-li stanovena nad úrovní rovnovážné mzdy, vznikne nerovnováha a nedobrovolná nezaměstnanost – lidé ochotní pracovat při nižší mzdě práci ztratí, lidé jež vyšší minimální mzda motivuje pracovat, práci nenajdou • • •MINIMÁLNÍ MZDA NA DKT PRÁCE JE NESMYSL Minimální mzda v ČR • • • • •PRO DNEŠEK VŠE….