Daňová incidence q Incidence = …………………………………………………………… ………………………………………………………………………… q Zkoumání aspektů zdaňování ve vazbě na makroekonomické i mikroekonomické účinky q Význam cenové elasticity q Rozložení daňového břemene q Incidence vybraných daní q Nadměrné daňové břemeno Úloha cenové elasticity při zdaňování q ……………………. – vliv na změnu vybrané veličiny způsobený změnou ceny Předpoklady modelu q Cenová elasticita nabídky a poptávky q Konkurenční trh q Uvalení jednotkové daně Cenová elasticita nabídky Cenová elasticita poptávky Závěr z modelu q Čím ……… cenová elasticita nabídky, tím ……….. růst ceny, tím ………… pokles objemu výrobků na trhu q Čím ……. cenová elasticita p…………., tím ……… růst ceny, tím v…….. pokles objemu výrobků na trhu Rozložení daňového břemene q Určení, kdo platí daň (kupující, prodávající) q ……………………………… – je jedno, na které straně trhu je daň uvalena, daňový výnos je totožný q Ekvivalentní daň – shodné působení na ……………………….., výrobci a spotřebitelé se podílí na dani …. stejném poměru q Menší cenová pružnost …………… – daňové břemeno nesou více…………………. q Menší cenová pružnost …………….. – daňové břemeno nesou více …………… Ramseovy daně q Obtížná aplikace …………………………… v praxi q Vysoká zdanění nezbytného zboží a služeb => stabilní daňový příjem Incidence daní na trhu práce q ………………..efekt – stimuluje k většímu pracovnímu výkonu, posílení ochoty pracovat q Substituční efekt – poplatník raději preferuje volný čas, snížení motivů k práci Incidence firemní daně – jednotková daň Incidence firemní daně ad valorem q Daň na zisk q Cíl: maximalizace zisku a maximalizace objemu prodeje q Strategie ………………………… – při zdanění zachová stejný objem výroby nebo výrobu ukončí q Strategie maximalizace …………….. – dosažení minimální úrovně zisku Nadměrné daňové břemeno q …………………………………. účastníků trhu, která není kompenzována ziskem jiných ekonomických subjektů q Dochází k narušení efektivnosti trhu q Vzniká další náklad výrobce a spotřebitele q Nadměrné daňové břemeno = daňové břemeno – výnos státu Vliv cenové elasticity na nadměrné daňové břemeno Nekonečně vysoká cenová elasticita poptávky Nekonečně vysoká cenová elasticita nabídky Nulová cenová elasticita nabídky Vliv velikosti daně na nadměrné daňové břemeno q Vzniká v důsledku …………………. daní q Na jeho velikost a vznik na straně výrobce nebo spotřebitele má vliv elasticita nabídky a poptávky, velikost a typ daně Analýza dopadů daní na domácnost q Dopad změn daňových sazeb na přerozdělování disponibilního reálného důchodu domácností jako celku – ……………………………… q Využití i pro měření globální progresivity daní q Poměr potu domácností k celkovému důchodu, který domácnost získává Giniho koeficient q Měří míru, ve které se Lorenzova křivka odchyluje od 45° linie rovnosti kde Y je plocha pod skutečnou Lorenzovou křivkou, X zbytek plochy do situace, kdy by v ekonomice bylo dosaženo absolutně rovnoměrného rozdělení důchodů. • G <0;1> • 0 … …………………………………………. (všechny domácnosti mají stejně) • 1 .. nerovnoměrně rozdělené důchody (1 domácnost vlastní 100 % důchodu společnosti) Disponibilní důchod domácnosti Pomocí Lorenzovy křivky je možně měřit globální progresivitu daní q Ukazatele ………………….progresivity q Ukazatele intervalové progresivity q Ukazatele globální progresivity Negativní důchodová daň q garantovaný důchod“ – částka, kterou musí získat každý poplatník nebo domácnost q Daň platí ti, jejíž příjem přesahuje garantovaný důchod q Ti, co nedosáhnou garantovaného důchodu dostávají negativní důchodovou daň • T = T je transferová platba G velikost garantovaného důchodu Y dosažené příjmy za zdaňovací období t[n] .. Sazba negativní důchodové daně • Y[T] = Y[T] celkový důchod poplatníka Y původní důchod poplatníka T transferová platba Princip negativní důchodové daně Příklad 1 – Negativní důchodová daň Předpokládejte garantovaný důchod (G) ve výši 2 000. Sazba negativní důchodové daně je 50 % (t[n]). Celkový důchod poplatníka Y[T] je 4 500 Kč. Vypočítejte hodnotu vlastního důchodu Y pro daného poplatníka. Daň z hazardních her Předmět daně a právní úprava q Předmět daně: provozování hazardní hry na území České republiky (na základě povolení nebo dle zákona upravující hazardní hry) q Právní úprava: zákon č. 187/2016 Sb., ……………………………………………… q …………………… - hra, sázka nebo los, do nichž sázející vloží sázku, jejíž návratnost se nezaručuje a v nichž o výhře nebo prohře rozhoduje zcela nebo zčásti náhoda nebo neznámá okolnost ………………………………. q Provozovatel loterie nebo jiné podobné hry Daň z hazardních her se skládá: q daň z l………………, q daň z kursových sázek, q daň z bing, q daň z technických her, q daň z živých her, q daň z tombol, q daň z turnajů malého rozsahu. q Základ je rozdělen na 8 dílčích základů q Princip …………, částka o kterou úhrn přijatých a nevrácených vkladů (IN) převyšuje úhrn vyplacených výher (OUT). Ve světě obvyklý i princip IN, tedy pouze vklady. q Vklad - jakékoliv plnění opravňující k účasti na hazardní hře, zejména sázka a další plnění stanovené provozovatelem, opravňující k účasti na hazardní hře. q Sázka - sázejícím dobrovolně určené nevratné plnění, které bude porovnáváno s výsledkem hazardní hry. q V případě her, kdy čeští hráči hrají proti cizím hráčům se použije složitější vzorec, odpovídající trojčlence: z celosvětového IN-OUT do českého základu daně vstoupí pouze ta část, která poměrně odpovídá českému IN (úhrn přijatých a nevrácených vkladů), q dílčí základ daně je konstruován jako kladný rozdíl mezi celkovým množstvím přijatých a nevrácených vkladů a celkovým množstvím vyplacených výher ……………………………………… q Součet dílčích základů daně (celkem 8 dle typu her) – tvoří částku, o kterou úhrn přijatých vkladů převyšuje součet úhrnu vyplacených výher a úhrnu vrácených vkladů (princip IN-OUT) q Celkový základ daně se zaokrouhluje na celé 100 Kč nahoru q Sazba daně q ….. % sazba pro dílčí daň z kurzových sázek, totalizátorových her, tombol a turnajů malého rozsahu, q ….. % sazba pro dílčí daň z loterií, bing a živých her, q ….. % sazba pro technické hry Zdaňovací období a daňové přiznání q Zdaňovací období: …………………………………… q Daňová přiznání se podává elektronicky, do ….. dnů po skončení zdaňovacího období q Daň se nevyměřuje rozhodnutím správce daně (platebním výměrem), ale uplatní se fikce vyměření přímo podáním daňového přiznání. q Pokud se přiznání nepodá, uplatní se fikce, že bylo podáno a tvrdila se v něm daň ve výši 0 Kč. Výhry z hazardu a jejich zdanění q se daní podle zákona o dani z příjmů fyzických osob (586/1992 Sb.), q Výhry z loterie a tomboly jsou od daně z příjmů osvobozeny, pokud výše výhry nepřesahuje ………………… Kč. V tomto případě je rozhodná výše konkrétní výhry, jednotlivé výhry v rámci jednoho zdaňovacího období se u fyzické osoby nesčítají. q U ostatních výher z hazardních her je nutné u jednotlivého druhu hazardní hry zkoumat, zda rozdíl mezi úhrnem výher z daného druhu hazardní hry a úhrnem vkladů za zdaňovací období přesáhl 1 000 000 Kč. q loterie a tomboly, q kursové sázky a totalizátorové hry, q technické hry, q živé hry s výjimkou turnaje živé hry, q turnaje živé hry a turnaje malého rozsahu, q jiné hazardní hry mimo výše uvedené q výhry z her jako je Sportka společnosti ……… nebo Eurojackpot do …………… Kč včetně jsou od daně osvobozeny, počítá se přitom hrubá výše výhry nesnížená o vklad do hry ani žádné další výdaje, q jednorázové výhry nad 1 000 000 Kč, podléhají …………………….., srážková daň funguje tak, že ji strhne přímo provozovatel hry a odvede ji za výherce, q výhry z pokeru a ostatních hazardních her jsou zdaňovány jako ostatní příjem se sazbou 15 %, q na rozdíl od loterií u sázek a ostatních hazardních her daň nestrhne provozovatel hry, ale musí ji výherce zaplatit sám v rámci daňového přiznání, q pokud základ daně u daného druhu příjmu nepřesáhne 1 000 000 Kč, je příjem z tohoto druhu hry od daně osvobozen a nemusí se ani uvádět do daňového přiznání,