PODNIKÁNÍ T8: Malé a střední podnikání. doc. Ing. Jindra Peterková, Ph.D. Ing. Veronika Volfová Obsah 1.VYMEZENÍ MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ 2.EKONOMICKÁ POZICE MSP V ČR 3.PŘEDNOSTI MSP 4.OMEZENÍ MSP 5.PODPORA MALÉHO A STŘEDNÍHO PODNIKÁNÍ • 1. Vymezení malých a středních podniků •Kritéria vymezení: Øpodle počtu zaměstnanců, Øpodle výkonů, Øpodle majetku, podle přidané hodnoty, Øjiná kritéria (vlastnická a rozhodovací závislost, informační procesy, dynamika změn, osobní rizika, role poradců apod.). ØKritérium – počet zaměstnanců •V rámci Evropské unie se využívá standardní definice velikosti podniků podle počtu zaměstnanců: ofirma bez zaměstnanců („samozaměstnavatel“), odrobný podnik („mikrofirma“) 1-9 zaměstnanců, omalý podnik 10 – 49 zaměstnanců, ostřední podnik 50 – 249 zaměstnanců, ovelký podnik 250 a více zaměstnanců. V České republice jsou stanoveny limity velikosti účetních jednotek podle § 1b zákona č. 563/1991 Sb., zákona o účetnictví, znění od 1. 1. 2021. Tab. 1 Limity velikosti účetních jednotek ØKritérium pro vymezení MSP za účelem podpory ozákladním kritériem pro posouzení velikosti podnikatele je počet zaměstnanců, velikost ročního obratu a bilanční suma roční rozvahy (velikost aktiv). • • Tab. 2 Vymezení MSP za účelem podpory ØKvalitativní vymezení •Malý podnik •Kvalitativní vymezení: Þsplynutí vlastnické, manažerské a profesní role člověka, Þpracovně sociální substituce, Þoptimalizace cash flow (peněžního toku). •Střední podnik Þprolínání kvalitativních charakteristik malého a velkého podnikání. •Velký podnik •Kvalitativní vymezení: Þsubstituce technologií a finančního kapitálu, Þoddělení vlastnické, manažerské a profesní (technologické) role člověka, Þoptimalizace struktury kapitálu. Þ • • •Vymezení MSP: Za malé a střední podniky považujeme podniky, které zaměstnávají méně než 250 osob a jejichž roční obrat nepřesahuje 50 mil. Eur, nebo jejichž bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 43 mil. EUR. •(MPO ČR, Evropská komise) 2. Ekonomická pozice MSP v ČR ØPodíl na celkovém počtu podniků je 99,8 %. ØPodíl na zaměstnanosti podnikatelskou sférou je 61 %. ØPodíl na výkonech je 52 %. ØPodíl na HDP je 35 %. ØPodíl na investicích 50 %. ØPodíl na vývozu 36 %. ØPodíl na dovozu 48 %. ØVýrazné nepřímé ekonomické přínosy (sociální, politické, finanční a tržní stabilizace společnosti, atd.). ØV rámci Evropské unie tvoří malé a střední podniky 99,8 % všech podnikatelských subjektů. Konkrétní složení podniků: Ø 3. Přednosti MSP ØJednodušší řídicí struktura. ØVětší pružnost. ØRychlejší reakce na požadavky trhu. ØAktivní účast na inovačním procesu. ØVytváření nových pracovních příležitostí. ØZmírňování negativních důsledků strukturálních změn. ØSchopnost působit jako dodavatelé velkých podniků. ØNapomáhání rychlejšímu rozvoji menších měst a obcí. ØPodpora rozvoje strukturálně postižených a hospodářsky slabých regionů. ØIniciování podnikatelského ducha členů společnosti k podstoupení rizika podnikání. 4. Omezení MSP ØMají mnohem menší ekonomickou sílu. ØV řadě přístupů obtížný přístup ke kapitálu, s tím souvisí menší schopnost rozvojových kapacit. ØMají slabší pozici ve veřejných soutěžích o státní zakázky. ØJsou vyloučeny z podnikání, kde je potřeba velkých investic. ØNemohou si dovolit zaměstnávat špičkové odborníky (vědce, manažery, obchodníky). ØObvykle realizují inovace nižších řádů. ØMohou být ohroženy chováním velkých, často nadnárodních podniků. ØZtížené možnosti pro samostatné pronikání na zahraniční trhy. ØProblémy se zapojováním do náročných výzkumných projektů. ØNedostatek kapitálového vybavení. ØHorší orientace ve správních, legislativních a daňových předpisech a jejich změnách. 5. Podpora malého a středního podnikání •Vymezení: podporou podnikání rozumíme všechny činnosti finanční i nefinanční povahy spojené se stimulací podnikatelské činnosti v různých fázích životního cyklu firmy. •Podpora se poskytuje ve formě: Ønávratné finanční výpomoci, dotace, finančního příspěvku, záruky, úvěru se sníženou úrokovou sazbou. •Poskytovatelé podpory: ØVeřejné subjekty ØSoukromé subjekty Vládní organizace a programy podpory ØHlavním koordinátorem veřejné podpory MSP je MPO ČR. MPO je zřizovatelem organizací: Agentura pro podnikání a inovace (AIP), Agentura pro podporu podnikání a investic (CzechInvest), česká agentura na podporu podnikání a obchodu (CzechTrade). ØPodnikatelé mohou žádat o poskytnutí finančních prostředků na rozjezd nebo rozvoj podnikání v rámci jednotlivých výzev daného operačního programu. Pro získání podpory je třeba připravit kvalitní projekt odpovídající dané výzvě a splnit formální podmínky. Především zda-li je splněna kategorie podniku a obor podnikání. ØMPO připravuje operační programy financované z veřejného rozpočtu a z evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF). Podnikatelé mohou získat nevratné dotace a zvýhodněné finanční nástroje – úvěry a záruky. Finanční nástroje podpory podnikání poskytuje Národní rozvojová banka, a.s. Podpora mezinárodního obchodu, expanze na zahraniční trhy a příliv zahraničních investic do ČR ØCzechInvest – propaguje ČR jako vhodnou lokalitu pro umísťování zahraničních investic. Spravuje síť regionálních kanceláří ve všech krajských městech ČR a poskytuje bezplatně podnikatelům tyto služby: oPomáhá při realizaci investičních projektů. oZahraničním investorům poskytuje poradenství při vstupu na český trh. oSpravuje databázi podnikatelských nemovitostí a českých dodavatelských firem. oZprostředkovává státní investiční podporu. oPropojuje podnikatele s partnery z výzkumně-vývojové a akademické sféry atd. oPro začínající podnikatele – podpora startupů s vysokým růstovým potenciálem na zahraničních trzích v rámci několika programů v zahraničních destinací včetně Sillicon Valley. Např. tříměsíční program CzechAccelerátor. • • ØCzechTrade – spravuje síť zahraničních kanceláří na pěti kontinentech světa a pomáhá podnikatelům převážně v zahraničí, kde již podnikají, nebo na mezinárodních trzích, kam se chystají proniknout. Akce jsou pořádány ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí ČR. ØČeská exportní banka, a.s. a Exportní garanční a pojišťovací společnost, a.s. – státem vlastněné finanční instituce, mají za cíl poskytovat zvýhodněné financování (úvěrování, pojištění, ručení) vývozu zboží, služeb a investic z České republiky. Posílení inovačního potenciálu firem a zvýšení konkurenceschopnosti – programy aplikovaného výzkumu ØTechnologická agentura ČR (TAČR) – poskytuje prostřednictvím programu (např. Alfa, Gama atd.) finanční podporu, jejímž cílem je zintenzivnit spolupráci mezi výzkumnými organizacemi a podnikovou sférou. Ø MŠMT ČR – koordinuje programy, které jsou zaměřeny na rozvoj mezinárodní spolupráce mezi evropskými průmyslovými podniky a výzkumnými organizacemi. ØMinisterstvo pro místní rozvoj ČR a Ministerstvo zemědělství ČR – finanční podpora udržitelného regionálního rozvoje. MMR ČR – podporuje podnikatele v segmentu cestovního ruchu. MZE ČR podporuje především zemědělské podnikatelé. ØMinisterstvo práce a sociálních věcí – zaměření na aktivizaci nezaměstnaných a na zvyšování kvalifikace jednotlivců. ØTým Česko – zpřehlednit a zjednodušit přístup k veřejné podpoře podnikání. Podnikatelská infrastruktura ØVymezení: podnikatelskou infrastrukturu představují instituce, které poskytují podnikatelům místo, kde mohou rozvíjet svůj byznys. Zároveň podnikatelům umožní využít celou škálu služeb poskytovaných za zvýhodněných podmínek. ØPoskytované služby jsou: zvýhodněné nájmy, služby recepce, oficiální adresy, poradenství, mentoring, koučink, odborné workshopy, networkingové akce atd. ØPodnikatelskou infrastrukturu zakládají vysoké školy, kraje nebo sdružení podnikatelů a investorů. Budování těchto institucí je v ČR ze soukromých nebo z veřejných zdrojů. ØPodnikatelskou infrastrukturu tvoří: podnikatelské inkubátory, akcelerátory, vědecko-technické parky, coworkingová centra a inovační centra. Ø Internetové portály, sociální sítě a fóra ØUmožňují podnikatelům rychle získávat aktuální informace o zahájení podnikání, legislativních změnách, networkingových a vzdělávacích akcích. ØEnterprise Europe Network – síť na podporu inovací, vstupu na evropský trh a patentové ochraně. Je zajištěna provázanost s portály stejného jména v jednotlivých členských zemích EU. ØInternetový portál BusinessInfo.cz – informace z oblastí podnikání, daní, účetnictví, zahraničního obchodu atd. Upozornění na vzdělávací akce. ØPortály spravované soukromými subjekty – Podnikatel.cz, BusinessCenter.cz, Jakpodnikat.cz, atd. ØSpecializované portály pro podnikatelé v různých oborech nebo portály, kde se sdružují investoři a podnikatelé – AngelInvestment-Network.cz. Profesní organizace ØPodnikatelé se mohou sdružovat v odborných profesních a oborových sdruženích, uskupeních, ceších, asociacích, spolcích a klubech. ØK čemu slouží profesní organizace: poskytují informační servis, vzdělávání, potkávají se s kolegy, kteří řeší obdobné problémy, mají možnost připomínkovat připravované legislativní návrhy a opatření. ØHospodářská komora ČR – hájí zájmy podnikatelů ze všech oborů a regionů s výjimkou oblastí zemědělství, potravinářství a lesnictví, které spadají pod Agrární komoru ČR. HK je povinným připomínkovým místem podnikatelské legislativy. ØAsociace malých a středních podniků a živnostníků ČR – zastřešuje MSP, živnostníky, spolky, cechy a sdružení zastupující zájmy malých podniků. Skládá se z odborných výborů, které se zapojují do připomínkování legislativních opatření a účastní se i zasedání jednotlivých institucí veřejného sektoru. ØUnie malých a středních podniků České republiky – hájí zájmy českých MSP v EU a v jednotlivých členských státech. Je to členská organizace Evropské unie malých a středních podniků (SME Union Europe). Představitelé se snaží zasadit o zlepšování podmínek pro podnikání v celé EU. ØAsociace inovačního podnikání – podpora inovačního podnikání a koordinace aktivit souvisejících s rozvojem inovací. Sdružuje instituce podporující inovační aktivity: podniky, instituce podnikatelské infrastruktury, vysoké školy, pracoviště výzkumu a vývoje. ØThe Czech Private Equity Venture Capital Association – sdružení investorů, podnikatelů a společností, které působí v oblastech private equity a venture kapitálu v ČR. Sdružuje investory, kteří mají zájem partnersky se podílet na financování soukromých firem s růstovým potenciálem formou navýšení jejich základního jmění. PODNIKÁNÍ Transnacionální podnikání. doc. Ing. Jindra Peterková, Ph.D. Ing. Veronika Volfová OBSAH 1.TRANSNACIONÁLNÍ KORPORACE 2.TYPOLOGIE TRANSNACIONÁLNÍCH PODNIKŮ • 1. Transnacionální korporace •Vymezení pojmu •Slovo transnacionální je odvozeno z angličtiny v doslovném překladu by se jednalo o „skrz- národní“. V češtině je často používán pojem nadnárodní (multis). Nadnárodní podnik je podnik, který je činný ve více státech; je těžko kontrolovatelný jednotlivými vládami; a je těžko dokázat přesuny zisků a daňové úniky. •Transnacionalizace znamená přechod k mezinárodnímu pohybu kapitálu a mezinárodním ekonomickým integracím. Mezi kladné vlastnosti transnacionalizace patří výměna materiálních a duchovních hodnot. K záporným vlastnostem patří ignorování regulačních a adaptačních mechanismů jednotlivých národních společností. • •Jiné názvy: multinacionální korporace (MNC), nadnárodní korporace •MNC/TNC vytvářejí značnou masu zisku pro investice do výzkumu a vývoje a tržní hodnota největších z nich představuje násobky HDP menších zemí (ČR). •MNC/TNC se staly klíčovými subjekty a hnací silou světové ekonomiky a mezinárodního podnikání. •Definice MNC (OECD 1977): •„Jde o společnosti nebo jednotky, jejichž vlastnictví je •soukromé, státní nebo smíšené, které jsou založeny v •různých zemích a vzájemně propojeny tak, že jedna nebo •více z nich může vyvíjet významný vliv na činnost druhých, •zvláště s ohledem na společné využívání znalostí a zdrojů“. • •Základní znaky MNC/TNC z ekonomického pohledu: •fyzické umístění organizačních jednotek v druhé zemi, •možnost mateřské společnosti vyvíjet rozhodující vliv vůči zahraničním organizačním jednotkám z titulu vlastníka rozhodující části akcií, •možnost společného využívání a přelévání zdrojů. •Z organizačně právního hlediska: •MNC/TNC mají zpravidla formu akciové společnosti a holdingovou strukturu. •Z hlediska řízení může mít holding podobu finančního, resp. čistého holdingu – mateřská společnost rozhoduje o strategických záležitostech a řídí finanční toky, nezabývá se výkonnou provozní činností. Často má charakter konglomerátu. •TNC – globální podnikatelské strategie chápající svět jako jeden trh. • Definice transnacionálního podnikání •Vždy se jedná o podnik, bez ohledu na formu vlastnictví, zda je přímé nebo nepřímé, který je situován v jiné zemi, než je sídlo mateřské společnosti, je pod kontrolním vlivem mateřské společnosti a s mateřskou společností a jinými partnerskými společnostmi (i dceřinými společnostmi) je vzájemně propojen na základě informačních technologií, které mu umožňují vzájemně sdílet zdroje a potenciály a pohybuje se ve virtuálním prostoru. • Zdroj: Mikoláš, Peteková, Tvrdíková, 2011 • Transnational corporation Fyzické umístění jednotek v zahraničí Kontrolní vliv mateřské společnosti Možnost společného užívání zdrojů a potenciálu Reálná transnacionální firma VIRTUÁLNÍ PROSTOR Zdroj: Mikoláš, Peteková, Tvrdíková, 2011 2. Typologie transnacionálních podniků (z hlediska vztahu matky k dcerám) •Etnocentrická - silné zaměření na domácí zemi. Manažerský styl, hodnoty a postupy jsou považovány pro podnikání za nejvýhodnější, lepší než cokoliv lze najít v zahraničí. Design produktu vzniklý doma je nejlepší a univerzálně akceptovatelný. Firma si vybírá trhy s nízkou mírou přizpůsobení se místním podmínkám a spotřebitelským zvyklostem. Jedná se o geograficky a kulturně blízké trhy. •Polycentrická - silná orientace na hostitelskou zemi. Důraz je kladen na místní zákony, zvyklosti a kulturu. Vysoký stupeň decentralizace, spoléhání se na místní management. Výrobky a používané postupy jsou vyvíjeny a inovovány s ohledem na požadavky lokálního trhu. Firma začíná být chápána jako domácí nikoliv zahraniční. • • •Regiocentrická strategie – přechodná fáze mezi etnocentrickou nebo polycentrickou a geocentrickou strategií. Jedná se o spojení výhod etnocentrické a polycentrické strategie. Strategie podniku a výrobková politika je implementována na regionální úrovni. Vytvoření regionální podnikové kultury. •Geocentrická strategie – klade důraz na globální zaměření mateřské a dceřiné společnosti. Využívá v marketingu, výrobě, technologii nebo v managementu efektů vyplývajících ze zkušenostní křivky a rozsahu činnosti. Manažeři jsou vychováváni na bázi globálních zkušeností a základem je mezinárodní kariéra. Geocentrická filozofie je aplikována u zralých odvětvích a výrobků např. ve strojírenství. •