PODNIKÁNÍ T3: Ekonomické a právní aspekty podnikání doc. Ing. Jindra Peterková, Ph.D. Ing. Veronika Volfová OBSAH 1.EKONOMICKÉ A PRÁVNÍ ASPEKTY PODNIKÁNÍ 2.ŽIVOTNÍ CYKLUS PODNIKU 3.PRÁVNÍ FORMY PODNIKÁNÍ 4.KOMPARACE ZÁKLADNÍCH PRÁVNÍCH FOREM PODNIKÁNÍ DLE ZVOLENÝCH KRITÉRIÍ • 1. Ekonomické a právní aspekty podnikání a podniku ØŽivnostenské podnikání je podle § 2 zákona 455/1991, o živnostenském podnikání, definováno jako „soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem“. ØŽivnostenské podnikání, musí naplňovat tyto charakteristiky: §soustavnost – činnost není vykonávána nahodile nebo příležitostně, ale opakovaně, pravidelně, §samostatnost – fyzická osoba jedná osobně, právnickou osobu zastupuje statutární orgán; §vlastním jménem – fyzická osoba činí právní úkony svým jménem a příjmením, právnická osoba pod svým názvem, §vlastní odpovědnost – podnikatel nese veškeré riziko s podnikáním spojené a je odpovědný za výsledky své činnosti, §dosažení zisku – činnost je vykonává s úmyslem dosáhnout zisku. • ØPodnikání je možno charakterizovat prostřednictvím několika podstatných rysů, shrnujících jeho podstatu: §na počátku podnikání se vkládá kapitál, §uspokojení potřeb zákazníka, §během podnikání se čelí riziku, §snaha o zhodnocení vloženého kapitálu, §uspokojení osobních potřeb podnikatele. • Podnik ØObčanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb.) přináší nový pojem obchodní závod. V § 502 je obchodní závod definován jako „organizovaný soubor jmění, který podnikatel vytvořil a který z jeho vůle slouží k provozování jeho činnosti“. ØObecně můžeme podnik chápat jako organizaci, která slouží k přeměně vstupů na výstupy. . ØPodnik plní řadu funkcí: §výrobní, tzn. výroba produkce určitého výrobku nebo služby, §dodavatelská, tzn., že uspokojuje určité potřeby trhu, §vědeckotechnická, tj. snaží se využívat nové vědecké poznatky, technologie, popř. jsou v podniku vytvářeny (inovace), §ekonomická, spočívající v tvorbě zisku cestou uspokojování cizích potřeb a ve vytváření předpokladů pro další rozvoj, §sociální, tj. na fungování podniku závisí příjmy zaměstnanců, §bezpečnostní (bezpečnost práce, ochrana majetku, ochrana životního prostředí). Společenská odpovědnost firem ØSpolečenská odpovědnost je chápána jako významný faktor podnikové konkurenceschopnosti. Zahrnuje všechny aktivity, které jsou nad rámec legitimních požadavků společnosti. ØOficiální definice společenské odpovědnosti (Corporate Social Responsibility – CSR): CSR dobrovolně integruje sociální a ekologické ohledy do podnikatelské činnosti firmy, a to ve spolupráci se zainteresovanými stranami podniku nebo stakeholdery“. ØSpolečensky odpovědné chování generuje podniku určité přínosy, např.: větší transparentnost a posílení důvěryhodnosti, budování reputace a z ní vyplývající silné pozice na trhu, odlišení od konkurence, větší potenciál rozlišení značky spotřebitelem, atd. Kvantitativní a kvalitativní vymezení podniku •A/ Velký podnik •Kvantitativní vymezení: podnik s počtem nad 250 zaměstnanců •Kvalitativní vymezení: Þsubstituce technologií a finančního kapitálu, Þoddělení vlastnické, manažerské a profesní (technologické) role člověka, Þoptimalizace struktury kapitálu. •B/ Malý podnik •Kvantitativní vymezení: podnik s počtem do 49 zaměstnanců •Kvalitativní vymezení: Þsplynutí vlastnické, manažerské a profesní role člověka, Þpracovně sociální substituce, Þoptimalizace cash flow (peněžního toku). •C/ Střední podnik •Kvantitativní vymezení: podnik s počtem zaměstnanců od 50 do 249. •Kvalitativní vymezení: Þprolínání kvalitativních charakteristik malého a velkého podnikání. • 2. Životní cyklus podniku ØŽivotní cyklus podniku můžeme obecně rozčlenit do čtyř fází, a to fáze založení a vzniku, fáze růstu, fáze stabilizace a fáze zániku/revitalizace. ØFáze založení je ukončena vznikem podniku. Na jeho začátku je realizována analýza budoucího trhu, jsou zajišťovány disponibilní finanční zdroje potřebné k realizaci podnikatelské ideje. Podnikatel se rozhoduje o předmětu činnosti, o právní formě podnikání, o umístění podniku. Dochází ke zpracování podnikatelského záměru, jeho přetvoření do podnikatelského plánu a vypracování zakladatelského rozpočtu. ØČinnost podnikatele by neměla být primárně ovlivněna tvorbou zisku, ale zajištěním rychlosti obratu peněžních prostředků (udržení kladného cash flow). Podnik v této fází uvádí své produkty na trh, obvykle za rozumné (spíše nízké) ceny a motivuje zákazníky k rychlé úhradě. ØFáze růstu - podnik v daném segmentu trhu rozšiřuje objem prodeje. Rozšiřují se aktivity podniku, což s sebou nese i zvýšenou míru rizika plynoucí právě z růstu. Vlastníci i trh hodnotí podnik prostřednictvím zisku nebo ukazatelů na zisku závislých (rentabilita vlastního kapitálu, rentabilita aktiv). Zisk jako měřítko úspěšnosti podniku však nemusí být z pohledu vlastníků žádoucí, protože existuje úzká vazba mezi výší zisku a výší daní. Daně snižují peněžní toky plynoucí vlastníkům. ØFáze stabilizace - vlastníci i management preferují jako vrcholový cíl podniku maximalizaci hodnoty podniku jako celku. Pokud podnik vytváří dostatečně vysoké cash flow a generuje i zisk, je účelné dále rozšiřovat podnikatelskou činnost a hodnotu podniku zvyšovat např. investicemi do dlouhodobého majetku. S růstem hodnoty roste i užitek, který podnik přináší svým stakehoderům (zainteresovaným stranám). ØFáze zániku/revitalizace - dochází k nepříznivému vývoji výkonnostního potenciálu podniku, radikálnímu snížení tržeb, snížení likvidity, čímž je bezprostředně ohrožena jeho další existence v případě, že tento vývoj bude pokračovat. V případě poklesu tržeb a hrozícího úpadku podniku se podnikatel vrací zpět k prvotnímu cíli – přežít. Podnik se nejprve potřebuje vrátit ke kladným hodnotám cash flow. V případě revitalizace může podnik přistoupit k odprodeji nepotřebných aktiv s cílem nastartovat opět růst podniku. Pokud je původní podnikatelský záměr, resp. plán „mrtvý“, nebo existují k zániku podniku jiné důvody (např. rozhodnutí podnikatele), je cílem získat maximum peněžních prostředků k uspokojení všech věřitelů a vytvoření dostatečně velkého likvidačního zůstatku pro vlastníky podniku. 3. Právní formy podnikání ØStěžejní právní normy (v aktuálním znění) jsou následující: §zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, §zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, §zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, §zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. ØPodnikatel si volí vhodnou právní formu podnikání. V České republice si volí mezi podnikáním jako fyzická osoba nebo právnická osoba (osobní, smíšená, kapitálová obchodní společnost). ØVolba vhodné právní formy ovlivňuje podnikání, zvolená právní forma s sebou nese řadu požadavků a podmínek pro podnikání. ØPři zvažování vhodné formy podnikání je třeba brát v úvahu následující kritéria: •počet zakladatelů, •oprávněnost k řízení, •nároky na počáteční kapitál, způsob a rozsah ručení za závazky podnikatelem, •účast na zisku, resp. ztrátě, •dostupnost cizích zdrojů, •vyjednávací síla podniku, •daňové zatížení, •finanční a administrativní náročnost spojená se založením a provozováním podnikatelské činnosti. Právní formy podnikání •A. Podnikání fyzických osob •B. Podnikání právnických osob •Korporace •Fundace (nadace a nadační fondy) •Ústav (zakládán ve veřejném zájmu – cílem není zisk) •Státní podnik A. Podnikání fyzických osob - Živnost ØProbíhá na základě živnostenského nebo jiného oprávnění k provozování podnikatelské činnosti. ØPodnikat může každý, kdo splní všeobecné podmínky provozování živnosti a ve vybraných případech i zvláštní podmínky provozování živnosti. ØVšeobecné podmínky: §dosažení minimálního věku 18 let, §způsobilost k právním úkonům – prokazujeme občanským průkazem, §bezúhonnost – prokazujeme výpisem z rejstříku trestů. ØZvláštní podmínky: §odborná a jiná způsobilost – prokazujeme dokladem o řádném ukončení příslušného vzdělání, případně dokladem o vykonání patřičně dlouhé praxe v oboru, ve kterém chceme podnikat, §týkají se živností řemeslných, vázaných a koncesovaných. ØZároveň platí, že budoucí podnikatel nemá daňové nedoplatky u finančního úřadu ani nedoplatky na sociální a zdravotní pojištění (nutno doložit, pokud na území České republiky podniká nebo již podnikal). • Typy živností (ohlašovací a koncesované) •I. Ohlašovací živnosti – vznikají a jsou provozovány na základě ohlášení. Jsou osvědčeny výpisem ze živnostenského rejstříku. Člení se: §Řemeslné živnosti – pro získání a provozování je podmínkou výuční list, nebo maturita v oboru, nebo diplom v oboru, nebo praxe v oboru. (např. řeznictví, zednictví, klempířství a oprava karosérií, hostinská činnost, montáž, opravy atd.). §Vázané živnosti – pro získání a provozování je podmínkou prokázání odborné způsobilosti, kterou stanoví příloha č. živnostenského zákona (např. masérské služby, vedení účetnictví, provádění staveb atd.). §Volná živnosti – pro získání stačí, kdy jsou splněny všeobecné podmínky pro získání živnostenského oprávnění. Tato živnost má název „Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona. Rozsah této živnosti se vymezí dle seznamu 80 činností a vyberou se ty, které budou provozovány. (např. velkoobchod a maloobchod, ubytovací služby, fotografické služby atd.). •II. Koncesované živnosti – vznikají a jsou provozovány na základě správního rozhodnutí. Jsou osvědčeny výpisem ze živnostenského rejstříku. Kromě splnění všeobecných podmínek a odborné způsobilosti je další podmínkou k získání koncese kladné vyjádření příslušného orgánu státní správy. Jedná se o obory, u kterých existuje zvýšené riziko ohrožení bezpečnosti, zdraví, majetku či jiných veřejných zájmů. (např. výroba prodej alkoholických nápojů, výroba a skladování výbušnin a munice, prodej zbraní a střeliva. Získání živnostenského oprávnění ØJestliže se rozhodneme podnikat na základě živnostenského oprávnění, je důležité učinit následující kroky: §1. krok: Ověřit, zda činnost v niž chceme podnikat, vykazuje znaky živnosti. §2. krok: Ověřit, zda splňujeme všeobecné a případně i zvláštní podmínky pro provozování živnosti. §3. krok: Navrhnout obchodní jméno, pod kterým bude živnostenské podnikání provozováno. §4. krok: Vyplnit Jednotný registrační formulář na Centrálním registračním místě nebo na Czech-Pointu, předložit požadované dokumenty a zaplatit správní poplatek. §5. krok: Zahájit podnikatelskou činnost. Podnikání na základě jiného než živnostenského oprávnění •Činnosti, které nejsou živností, se řídí jiným právním předpisem a nazývají se nezávislá nebo svobodná povolání (např. lékaři, veterináři, advokáti, znalci a tlumočníci atd.). •Podnikání v zemědělství – zemědělským podnikatelem je podle zákona o zemědělství fyzická nebo právnická osoba, která hodlá provozovat zemědělskou výrobu jako soustavnou činnost vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku, za podmínek stanovených tímto zákonem. Specifika živnostenského podnikání •Forma vhodná pro začínající podnikatele nebo pro ty, kteří v podnikatelské činnosti nespatřují hlavní zdroj svých příjmů. •K získání oprávnění je třeba vykonat nejméně úředních úkonů, po splnění daných podmínek je možné téměř ihned zahájit podnikání. •Není třeba skládat žádný kapitál. •Zápis do obchodního rejstříkuje pouze na vůli živnostníka(nejsou-li dány podmínky pro povinnou registraci). •Postačuje vedení daňové evidence, pokud obrat podnikatele podle zákona o dani z přidané hodnoty včetně plnění osvobozených od této daně, jež nejsou součástí obratu, v rámci jejich podnikatelské činnosti nepřesáhl za bezprostředně předcházející kalendářní rok stanovenou částku. •Živnostník platí daň z příjmu ve výši 15 %. •Za závazky z podnikání podnikatel ručí celým svým majetkem. •Smrtí podnikatele se nedědí firma. B. Podnikání právnických osob •Veřejná obchodní společnost – je určena ke společnému podnikání dvou nebo více fyzických či právnických osob. Pro její založení není třeba žádný základní kapitál, ale musí vzniknout na základě společenské smlouvy, která stanoví podíly a vzájemné právní vztahy společníků. Bez ohledu na velikost podílů však všichni společníci ručí za závazky vzniklé v rámci podnikání celým svým majetkem. •Komanditní společnost – musí ji založit nejméně dvě fyzické osoby nebo právnické osoby, které ale nejsou v rovném postavení. Komanditisté ručí za závazky společnosti pouze do výše svého nesplaceného vkladu, ale komplementáři ručí celým svým majetkem a žádný základní kapitál nevkládají. • •Akciová společnost – základní kapitál je rozdělen na jednotlivé akcie a jejich vlastníci mají možnost se podílet na zisku společnosti a částečně i na jejím řízení. Orgány společnosti: valná hromada, představenstvo, dozorčí rada. •Společnost s ručením omezeným – může ji založit jen jedna osoba s minimálním základním kapitálem (1 Kč). Společnost ručí za své závazky celým majetkem, ale společníci jen do výše nesplaceného vkladu. §Specifika společnosti s ručením omezeným: üSpolečnost je založena sepsáním společenské smlouvy nebo zakladatelské listiny. üSpolečenská smlouva musí být sepsána notářským zápisem. üSpolečnost vzniká dnem zápisu do obchodního rejstříku. üZa závazky společnosti ručí společníci pouze do výše nesplacených vkladů. üJe možné, aby společnost založila i jedna osoba. üMusí se skládat základní kapitál üJe možné do společnosti vložit i nepeněžitý vklad üSpolečnost vede účetnictví. üOrgány společnosti: valná hromada, jednatelé, dozorčí rada. • • Podnikat sami nebo s někým? ØVýhody 100% podílu: §Všechen zisk je náš. §Rychlé rozhodování. §Nevznikají konflikty mezi vlastníky. §Musíme mít všechny znalosti nebo je nakupujeme externě či v platech zaměstnanců. ØNevýhody 100% podílu: §Nemá nás kdo zastoupit. §Nemáme se s kým poradit o strategických rozhodnutí. • 4. Komparace základních právních forem podnikání podle zvolených kritérií Kritéria Podnik jednotlivce v.o.s. k.s. s.r.o. a.s. Základní kapitál nestanoveno nestanoveno nestanoveno 1 Kč Min. 2 mil. Kč nebo 80 000 Eur Minimální vklad 1 osoby nestanoveno nestanoveno určuje společenská smlouva (komanditista min. 1 Kč) min. 1 Kč určuje společenská smlouva Min. počet zakladatelů 1 2 2 1 1 Základní dokumenty X Společenská smlouva Společenská smlouva Zakladatelská listina nebo společenská smlouva stanovy Nejvyšší orgán x společníci společníci Valná hromada Valná hromada Kritéria Podnik jednotlivce v.o.s. k.s. s.r.o. a.s. Statutární orgán x společníci komplementáři jednatel představenstvo Dozorčí orgán x nestanoveno komanditisté Dozorčí rada (dobrovolně) Dozorčí rada (povinně) Ručení společnosti za závazky Celým majetkem Celým majetkem Celým majetkem Celým majetkem Celým majetkem Ručení společníků za závazky společnosti neomezené neomezené Komanditista – omezené, komplementář - neomezeně omezené Omezené Administrativní náročnost nízká střední střední střední vysoká Literatura ØHumlová, V. Podnikání – Studijní opora pro kombinované studium. Olomouc: MVŠO, 2018.