Makroekonomie Hospodářské cykly Teorie hospodářského cyklu XMAK2 06. 03. 2024 Olomouc Autor: doc. Ing. Magdaléna Drastichová, Ph.D. Teorie hospodářského cyklu 2/38 Teorie hospodářského cyklu 2/38 Hospodářský cyklus •Ekonomický cyklus: kolísání celkové ekonomické aktivity v čase => opakující se nesoulad mezi potenciálním a skutečným produktem. I.Ekonomický cyklus – posloupnost pravidelně se opakujících fází VZESTUPU, POKLESU nebo STAGNACE makroekonomické aktivity: reálného HDP, zaměstnanosti, spotřeby, investic, exportu atd. •EXPANZE => VRCHOL => KONTRAKCE => DNO => EXPANZE… • II.Ekonomický růst = širší pojetí, výsledek změn MNOŽSTVÍ dostupných VF a změn v INTENZITĚ VYUŽÍVÁNÍ VF = PRODUKTIVITĚ VF. 2/38 Hospodářský cyklus •Ekonomický cyklus: kolísání celkové ekonomické aktivity v čase => opakující se nesoulad mezi potenciálním a skutečným produktem. I.Ekonomický cyklus – posloupnost pravidelně se opakujících fází VZESTUPU, POKLESU nebo STAGNACE makroekonomické aktivity: reálného HDP, zaměstnanosti, spotřeby, investic, exportu atd. •EXPANZE => VRCHOL => KONTRAKCE => DNO => EXPANZE… • II.Ekonomický růst = širší pojetí, výsledek změn MNOŽSTVÍ dostupných VF a změn v intenzitě využívání VF = PRODUKTIVITĚ VF. 2/38 Potenciální produkt 2/38 Hospodářský cyklus •Potenciální produkt vykazuje tendenci k růstu, ROSTOUCÍ TREND. ØTrend – kdyby procesy zdokonalování probíhaly v situaci plného využívání zdrojů, TEDY: ØSkutečný výkon kolem dlouhodobého trendu osciluje. ØRozdíl mezi skutečným produktem a potenciálním produktem = mezera výstupu (GAP). • •V průběhu cyklu – 2 základní vývojové tendence: 1.střídání období růstu skutečného produktu 2.s obdobím poklesu skutečného produktu Øa těmto pohybům odpovídající body zvratu: VRCHOL a SEDLO. •Odtud se odvozují fáze cyklu. i.VRCHOL – ekonomická aktivita vysoká, ve srovnání s úrovní dlouhodobého růstového trendu. ii.SEDLO – nejnižší úroveň ekonomické aktivity. 3/38 Potenciální produkt vykazuje tendenci k růstu, má rostoucí trend. Ekonomika by se tímto trendem vyvíjela, kdyby procesy zdokonalování probíhaly v situaci plného využívání zdrojů. Skutečný výkon kolem dlouhodobého trendu osciluje. Rozdíl mezi skutečným produktem a potenciálním produktem se označuje jako mezera výstupu (GAP). V průběhu cyklu rozlišujeme dvě základní vývojové tendence. Cyklus představuje střídání období růstu skutečného produktu s obdobím pokles skutečného produktu a těmto pohybům odpovídající body zvratu, označované jako vrchol a sedlo. Odtud se odvozují fáze cyklu. Všeobecně platí, že v okolí vrcholu je hospodářská aktivita vysoká, ve srovnání s úrovní dlouhodobého růstového trendu. Sedlo představuje nejnižší úroveň hospodářské aktivity. V cyklickém pohybu ekonomiky můžeme rozlišit dvě fáze. Kontrakce je fáze, v níž dochází k poklesu skutečného produktu. Jedná se nejen o pokles výkonu ekonomiky, ale také výnosů. Tím je současně ovlivňován i pokles poptávky po investicích. Dynamika poklesu může vykazovat rozdílné charakteristiky, které bývají označovány jinými pojmy. Pokud délka poklesu překročí horizont šesti měsíců, bývá vývoj charakterizován jako recese. Poklesy zvláště výrazné jsou označovány pojmem deprese. Hospodářský cyklus 3/38 V cyklickém pohybu ekonomiky můžeme rozlišit dvě fáze. Kontrakce je fáze, v níž dochází k poklesu skutečného produktu. Jedná se nejen o pokles výkonu ekonomiky, ale také výnosů. Tím je současně ovlivňován i pokles poptávky po investicích. Dynamika poklesu může vykazovat rozdílné charakteristiky, které bývají označovány jinými pojmy. Pokud délka poklesu překročí horizont šesti měsíců, bývá vývoj charakterizován jako recese. Poklesy zvláště výrazné jsou označovány pojmem deprese. Expanze je fází cyklu vyznačující se vzestupem úrovně skutečného produktu. O expanzi hovoříme zpravidla tehdy, jestliže v průběhu vzestupu dosáhne ekonomika vyššího výkonu, než byla její úroveň před kontrakcí. V průběhu expanze je možné rozlišit dvě období. V prvním se ekonomika ve skutečnosti navrací na úroveň, kterou již dosahovala a pro označení této části vzestupu se někdy používají pojmy obnova, zotavení, oživení. Těchto pojmů se užívá především tehdy, je-li vzestup obnoven po výrazném poklesu, tedy expanze navazuje na recesi či depresi. Pro tu část vzestupné fáze, která se vyznačuje vyšším skutečným produktem než je úroveň potenciálního výstupu mohou být použita označení boom, případně konjunktura či rozmach. Hospodářský cyklus 3/38 V cyklickém pohybu ekonomiky můžeme rozlišit dvě fáze. Kontrakce je fáze, v níž dochází k poklesu skutečného produktu. Jedná se nejen o pokles výkonu ekonomiky, ale také výnosů. Tím je současně ovlivňován i pokles poptávky po investicích. Dynamika poklesu může vykazovat rozdílné charakteristiky, které bývají označovány jinými pojmy. Pokud délka poklesu překročí horizont šesti měsíců, bývá vývoj charakterizován jako recese. Poklesy zvláště výrazné jsou označovány pojmem deprese. Expanze je fází cyklu vyznačující se vzestupem úrovně skutečného produktu. O expanzi hovoříme zpravidla tehdy, jestliže v průběhu vzestupu dosáhne ekonomika vyššího výkonu, než byla její úroveň před kontrakcí. V průběhu expanze je možné rozlišit dvě období. V prvním se ekonomika ve skutečnosti navrací na úroveň, kterou již dosahovala a pro označení této části vzestupu se někdy používají pojmy obnova, zotavení, oživení. Těchto pojmů se užívá především tehdy, je-li vzestup obnoven po výrazném poklesu, tedy expanze navazuje na recesi či depresi. Pro tu část vzestupné fáze, která se vyznačuje vyšším skutečným produktem než je úroveň potenciálního výstupu mohou být použita označení boom, případně konjunktura či rozmach. Hospodářský cyklus üPři charakteristice cyklického pohybu – další pojmy: ØKRIZE: vždy vyjadřuje situaci, kdy klesá skutečný produkt. ØSTAGNACE: období, kdy výkon neroste ani neklesá. 1. vBody zvratu: VRCHOL a SEDLO; 1.VRCHOL = maximální úroveň skutečného produktu – VRCHOL EXPANZE, po kterém má následný vývoj podobu KONTRAKCE. 2.DNO je naopak nejnižší úrovní výkonu završující KONTRAKCI. ØPo jeho dosažení se ekonomika obrací na vzestupnou dráhu (zotavení) a skutečný výkon se začíná přibližovat k úrovni potenciálního produktu. 3/38 K propočtu potenciálního produktu: použito Cobb-Douglasovy produkční funkce s technologickým pokrokem. 3/38 3/38 🔹 Proč byla expanze po roce 1993? Po rozpadu Československa nastal rychlý růst díky několika faktorům: •Transformace ekonomiky Přechod z plánované na tržní ekonomiku → uvolnění cen, vznik podnikání, příliv kapitálu •Privatizace (zejména kupónová) → rychlé vytvoření soukromého sektoru •Příliv zahraničního kapitálu Česko bylo vnímáno jako stabilní a perspektivní •Podhodnocený kurz koruny → podpora exportu •Odložená spotřeba z 90. let → domácnosti začaly více utrácet 👉 Výsledek: rychlý růst HDP, ale částečně „tažený doháněním“ a nerovnováhami. 🔹 Proč přišla recese po roce 1995? Hlavní problém: vnitřní i vnější nerovnováhy 1. Makroekonomické nerovnováhy Velký deficit běžného účtu Silná domácí poptávka (víc se dováželo než vyváželo) 2. Slabý bankovní sektor Banky (často státní) dávaly špatné úvěry Firmy byly neefektivní, ale přežívaly díky úvěrům 3. Problémy privatizace Vlastnická struktura byla nejasná Nízká corporate governance → špatné řízení firem 4. Měnová krize 1997 Spekulativní útok na korunu Konec fixního kurzu (viz níže) Následná restriktivní politika 5. Fiskální a měnové zpřísnění Vláda i centrální banka začaly brzdit ekonomiku → pokles investic i spotřeby 🔹 Shrnutí 👉 Růst po roce 1993 byl rychlý, ale částečně neudržitelný, a po roce 1995 se projevily strukturální problémy ekonomiky, které vyústily v recesi. ----- 🔹 Jak byl kurz nastaven Koruna byla navázána na koš dvou měn: 1.cca 65 % německá marka (DEM) 2.cca 35 % americký dolar (USD) 👉 To dávalo smysl, protože: •Německo bylo hlavní obchodní partner •USD byl důležitý globálně 🔹 Typ režimu Nešlo o úplně pevný kurz, ale o: 👉 fixní kurz s fluktuačním pásmem (band) původně ±0,5 % později rozšířeno na ±7,5 % (v roce 1996) 🔹 Co to znamenalo v praxi Centrální banka (ČNB) udržovala kurz intervencemi Kurz byl relativně stabilní → důvěra investorů Ale zároveň: •docházelo k nadhodnocení koruny •rostl deficit běžného účtu 🔹 Konec systému 👉 V roce 1997: spekulativní útoky na korunu ČNB nedokázala kurz udržet → přešlo se na řízený floating (plovoucí kurz) 🔹 Shrnutí 👉 Koruna byla fixována na měnový koš (hlavně DEM + USD) s fluktuačním pásmem, což zpočátku pomohlo stabilitě, ale později přispělo k nerovnováhám vedoucím ke krizi. Kurz v čase: 🟢 Po roce 1993 – podhodnocený Koruna byla nastavena relativně slabě: → podpora exportu → příliv kapitálu 👉 pomohlo to růstu 🔴 1995–1997 – nadhodnocený •Domácí inflace byla vyšší než v zahraničí •Kurz byl fixní → nepřizpůsoboval se •Reálně koruna posilovala (reálná apreciace) 👉 Důsledky: •export ztrácel konkurenceschopnost •rostl dovoz •deficit běžného účtu •tlak na měnovou krizi 🔥 Shrnutí 👉 nejdřív podhodnocený (pro růst) 👉 pak nadhodnocený (problém → krize 1997) Hospodářský cyklus – trvání •Postupné ztlumování hospodářských cyklů: zmenšování volatility cca od pol. 80. let; možný důvod – snížení váhy tradičních průmyslových odvětví. 4/38 Hospodářský cyklus – trvání üPerioda ekonomického cyklu – dána počtem měsíců, které uplynou mezi „body zvratu“ v průběhu cyklického pohybu, např. mezi dvěma po sobě následujícími vrcholy či dvěma sedly: I.Prodloužení průměrné délky ekonomických cyklů = PERIODY; II.snížení jejich průměrné velikosti = AMPLITUDY: v období po druhé světové válce Ačkoli jsou ekonomické cykly z hlediska periody a amplitudy proměnlivé, v minulosti se ekonomové domnívali, že je možné identifikovat určité typy ekonomických cyklů s více či méně totožnou délkou trvání. Hovořilo se tak například o Kitchinových cyklech s průměrnou periodou cca 40 měsíců, Juglarových cyklech s průměrnou periodou o hodnotě 9–10 let, přibližně dvacetiletých Kuznetsových cyklech či padesátiletých Kondratěvových cyklech (neboli „dlouhých vlnách“). Pozdější rozvoj statistických metod a větší dostupnost dat však většinu odborníků přesvědčily, že existence takovýchto typizovaných cyklů je spíše chimérou či zbožným přáním jejich „objevitelů“. Hospodářský cyklus – trvání 4/38 •. Tab.: Průměrná délka trvání ekonomických cyklů ve USA (1854–2020) • Ačkoli jsou ekonomické cykly z hlediska periody a amplitudy proměnlivé, v minulosti se ekonomové domnívali, že je možné identifikovat určité typy ekonomických cyklů s více či méně totožnou délkou trvání. Hovořilo se tak například o Kitchinových cyklech s průměrnou periodou cca 40 měsíců, Juglarových cyklech s průměrnou periodou o hodnotě 9–10 let, přibližně dvacetiletých Kuznetsových cyklech či padesátiletých Kondratěvových cyklech (neboli „dlouhých vlnách“). Pozdější rozvoj statistických metod a větší dostupnost dat však většinu odborníků přesvědčily, že existence takovýchto typizovaných cyklů je spíše chimérou či zbožným přáním jejich „objevitelů“. Hospodářský cyklus (fáze) •EXPANZE ü(1) zotavení, (2) konjunktura, rozmach; ØDomácnosti více poptávají spotřební statky => růst objemu výroby => firmy také najímají více L a K; mzdy zatím nerostou, je pouze více odpracovaných hodin; ØRůst reálného HDP, což má za následek růst zaměstnanosti a pokles nezaměstnanosti, růst agregátní poptávky, větší využívání výrobních kapacit; ØRostou investice do výroby (skrze bankovní úvěry) a zpravidla dochází i k růstu cenové hladiny; ØZakládají se i nové firmy, roste cenová bublina na realitním trhu; ØExpanze následuje po dosažení dna a končí dosažením vrcholu, kdy se vyčerpávají VF (nutnost např. přeplácet pracovníky), prudce rostou konzumní aktivity domácností. • 4/38 Hospodářský cyklus (fáze) •VRCHOL ØHDP dosáhne vrcholu a dále již neroste; ØSkutečný produkt dosahuje v rámci jednoho cyklu svého maxima; ØMaximálně jsou využívány výrobní kapacity (jejich cena roste), vysoká míra investic vyčerpává zdroje ekonomiky (úspory), roste poptávka po kvalifikovaných pracovnících (= nedostatek); ØEkonomika pracuje nad své možnosti, což vede k prudkému nárůstu cenové hladiny; ØOptimistická nálada = enormně roste C, masivní poptávka po hypotékách (bublina na realitním trhu) a dalších spotřebních úvěrech; ØKonec vrcholu => ekonomika přechází do fáze poklesu = kontrakce. 5/38 Hospodářský cyklus (fáze) •KONTRAKCE, resp. RECESE ØPokles (někdy vnímáno jako jakási „ozdravná kůra“) -po vrcholu začíná reálný HDP klesat; Øoptimistická nálada se mění v pesimistickou; Øpokles produkce komodit, snižování důchodů ekonomických subjektů, růst nezaměstnanosti, nižší zisky firem, pokles investic, nepřiměřené snižování agregátní poptávky; Øfirmy reagují výprodejem své produkce a hledáním úspor, problém – mzdy; Ønedobytné úvěry, propadá se realitní trh; 6/38 do potíží se dostává automobilový průmysl; Hospodářský cyklus (fáze) •Kontrakce •Kontrakce podle délky trvání: •RECESE => pokud klesne reálný HDP alespoň dvě čtvrtletí po sobě (ČR); •KRIZE => prudká kontrakce (výrazný pokles HDP, např. krize 1929-33 nebo 2008-09); •DEPRESE => hluboká nebo dlouhodobá recese (Velká deprese z 1929-33; •STAGNACE => období, kdy produkt vykazuje nulové nebo nepatrné změny. 7/38 Článok https://plus.rozhlas.cz/90-let-od-velke-hospodarske-krize-roku-1929-dokazal-se-svet-poucit-8099410 Hospodářský cyklus (fáze) •Dno Ødno = skutečný produkt nejnižší ve vztahu k produktu potenciálnímu; Ønejnižší úroveň ekonomické aktivity, nízké zisky firem, nízká úroveň spotřebitelské poptávky; Øvysoká nezaměstnanost, nízká spotřeba (jen to nejnutnější, odložení spotřeby), realitní trh stagnuje, banky nepůjčují; Økrach neefektivních výrob; Ørelativně nízká cenová hladina, ale riziko deflace; Øpo poklesu produkce začne stagnovat a posléze opět dochází k expanzi. 8/38 Typy hospodářských cyklů •Kitchinovy cykly – krátkodobé, trvají 36-40 měsíců, jsou způsobeny výkyvy v zásobách a rozpracované výrobě, označují se i jako sezónní cykly; • •Juglarovy cykly – střednědobé, trvají 7-10 let, jsou způsobeny investicemi do strojů a zařízení, jsou označovány i jako podnikatelské cykly; • •Kuznetsovy cykly – trvají cca 20 let; • •Kondratěvovy cykly – dlouhodobé, trvají 30-60 let, jsou způsobeny změnami ve výrobních technologiích, monetárními a politickými jevy, klimatickými změnami, inovacemi vyšších řádů, apod. 17/38 Ačkoli jsou ekonomické cykly z hlediska periody a amplitudy proměnlivé, v minulosti se ekonomové domnívali, že je možné identifikovat určité typy ekonomických cyklů s více či méně totožnou délkou trvání. Hovořilo se tak například o Kitchinových cyklech s průměrnou periodou cca 40 měsíců, Juglarových cyklech s průměrnou periodou o hodnotě 9–10 let, přibližně dvacetiletých Kuznetsových cyklech či padesátiletých Kondratěvových cyklech (neboli „dlouhých vlnách“). Pozdější rozvoj statistických metod a větší dostupnost dat však většinu odborníků přesvědčily, že existence takovýchto typizovaných cyklů je spíše chimérou či zbožným přáním jejich „objevitelů“. Cyklické chování ekonomických veličin 11/38 •Ekonomický cyklus – chápan i šířeji než kolísaní reálného HDP – spolu-pohyby ekonomických veličin: • •Standardní chování veličin – umožnuje vytvářet OBECNOU TEORII EKONOMICKÉHO CYKLU Kompozitní indexy, konjunkturní prognózovaní Cyklické chování ekonomických veličin 11/38 Kompozitní indexy, konjunkturní prognózovaní Okunův zákon Pohledy na hospodářský cyklus 1.Neoklasikové – cyklus je nutný, přirozená selekce neefektivních výrob od efektivních; 2.Keynesiánci – recese – nežádoucí prvek, existence disproporcí – aktivní účast státu – snaha o tzv. zploštění cyklu; 16/38 Hospodářský cyklus = autoregulační prvek tržního mechanismu. Pohledy na hospodářský cyklus 16/38 Hospodářský cyklus = autoregulační prvek tržního mechanismu. Pohledy na hospodářský cyklus üDané pojetí hospodářského cyklu: naráží na problém měření POTENCIÁLNÍHO PRODUKTU: ØEkonomická teorie: potenciální produkt = takový domácí produkt, který ekonomika vytváří při přirozené míře nezaměstnanosti a při očekávaném využívaní kapitálových kapacit. kdy firmám (v souhrnu) nevznikají neplánované zásoby. • •Praktické měření potenciálního produktu – obtížné. ØOdhady - používána produkční funkce. • 16/38 Hospodářský cyklus = autoregulační prvek tržního mechanismu. Příčiny hospodářského cyklu 9/38 Externí příčiny üNedostatečné informace ekonomických subjektů; üNerovnoměrné tempo využívání nových vynálezů a objevů; üZměny cen základních surovin na světových trzích; üMěnové krize, problémy na mezinárodních kapitálových trzích; üVládní regulace ekonomiky nástroji fiskální a monetární politiky; üZměny vládní politiky (volební období); üPolitické příčiny (války, revoluce). 10/38 Mezi exogenními příčinami bývají zdůrazňovány a vyskytují se nejčastěji následující: • výkyvy v možnostech využívání inovací, které jsou do značné míry způsobeny nerovnoměrností, s níž jsou vynálezy nabízeny, • politické příčiny. Např. spojování hospodářských cyklů s volebními cykly, politické krize a jejich vliv na hospodářství, války, aj. • k této skupině příčin se zařazují i nedostatečná informovanost tržních subjektů a především hospodářská politika vlády. Interní příčiny 11/38 Poptávkové a nabídkové změny 16/38 Hospodářský cyklus = autoregulační prvek tržního mechanismu. P Y AD1 SRAS Y* LRAS Recesní mezera E1 Y1 < P1 AD2 E2 P2 Model AS-AD – POZITIVNÍ POPTÁVKOVÝ ŠOK: např. zvýšení C, G 12/38 P Y AD1 SRAS P1 Y* LRAS E Y1 AD2 P2 Y2 E Model AS-AD – NEGATIVNÍ POPTÁVKOVÝ ŠOK: např. snížení C, G 13/38 P Y AD1 SRAS1 P1 Y* LRAS E1 Y1 P2 E2 SRAS2 Model AS-AD – POZITIVNÍ NABÍDKOVÝ ŠOK: např. pokles cen ropy na světových trzích 14/38 P Y AD1 SRAS1 Y* LRAS Recesní mezera E1 Y1 < P1 E2 P2 Y2 SRAS2 Model AS-AD: NEGATIVNÍ NABÍDKOVÝ ŠOK: např. růst cen ropy na světových trzích 15/38 STAGFLACE vs. SLUMPFLACE ENDOGENNÍ MECHANISMUS vs. EXOGENNÍ SKOKY 10/38 Mezi exogenními příčinami bývají zdůrazňovány a vyskytují se nejčastěji následující: • výkyvy v možnostech využívání inovací, které jsou do značné míry způsobeny nerovnoměrností, s níž jsou vynálezy nabízeny, • politické příčiny. Např. spojování hospodářských cyklů s volebními cykly, politické krize a jejich vliv na hospodářství, války, aj. • k této skupině příčin se zařazují i nedostatečná informovanost tržních subjektů a především hospodářská politika vlády. Viz. Jurečka: jaký má význam pokoušet se nástroji měnové a fiskální politiky reagovat na dočasné klimatické změny či střídající se „vlny“ optimismu a pesimismu spotřebitelů a výrobců? A co když jsou nevhodné vládní zásahy z vnějšku do ekonomiky samy dodatečným zdrojem cyklické nestability? Takto uvažují zejména ekonomové, kteří tržní ekonomiky považují za vnitřně stabilní a ekonomické cykly považují za nutnou daň měnícímu se mimoekonomickému prostředí. ENDOGENNÍ MECHANISMUS vs. EXOGENNÍ SKOKY (lit. Jurečka Zdroje a typy ekonomických změn Endogenní mechanismus Exogenní šoky Změny agregátní poptávky Keynesovský model s multiplikátorem a akcelerátorem Monetaristický model se změnami peněžní nabídky Změny agregátní nabídky „Inovační model” Josepha Aloise Schumpetera (inovace v shlucích) Koncepce „přírodního/' cyklu Williama Stanle Jevonse (ekonomický cyklus spojen se solárním cyklem) model je podle svých autorů nazýván Hicksovým-samuelsonovým modelem, (neo)keynesovským modelem ekonomického cyklu. Američan Paul Anthony Samuelson 11915_2009) použil v roce 1939 jako jeden z prvních ekonomů mechanismus multiplikátoru k vysvětlení cyklických výkyvů tržních ekonomik (ještě 0 tři roky dříve tak učinil ekonom Sir Roy Harrod). Samuelsonův britský kolega Sir John Richard Hicks (1904-1989) v roce 1950 stanovil mantinely, v jejichž rámci se ekonomické cykly pohybují. Tyto mantinely odrážejí nutnost obnovovat v ekonomice opotřebovaný kapitál… vKEYNESOVSKÝ MODEL S MULTIPLIKÁTOREM A AKCELERÁTOREM 10/38 Keynesovský model s multiplikátorem a akcelerátorem 10/38 Keynesovský model s multiplikátorem a akcelerátorem 10/38 Investice reagují na změny ve vývoji produkce přecitlivěle, že zaznamenávají mnohem větší výkyvy (fluktuace) než produkce. Někdy proto bývá princip akcelerace definován jako přehnaná reakce investic na změny v rozsahu výroby. Z principu akcelerace investic vyplývá, že investice jsou nestabilní a velmi citlivou ekonomickou veličinou. Vždyť k poklesu investic dojde již z prostého důvodu, že se růst produkce zpomaluje. K zachování nezměněného rozsahu investic je zapotřebí, aby produkce rostla stejným tempem. Keynesovský model s multiplikátorem a akcelerátorem üTab. Ilustrace akceleračního principu (v mld. Kč); (kapitálový koeficient = 2) Ø 10/38 Keynesovský model s multiplikátorem a akcelerátorem üKombinovaný účinek multiplikátoru a akcelerátoru: ØPůsobí zrychlení jak Q tak I, přičemž růst I vede k dalšímu růstu Q: i.Rozmach ekonomiky narazí na PPF – růst výroby začne zpomalovat a I klesat, prostř. multiplikátoru – pokles Q… ii.Akcelerátor způsobí, že dojde k deinvesticím: při poklesu Q, kdy se začnou objevovat nevyužité výrobní kapacity, nebudou firmy uskutečňovat ani restituční investice. iii.=> Hrubé investice – negativní. iv.Multiplikátor se svým násobícím se tlumivým účinkem. •=> Rozmach ekonomiky je vystřídán jejím útlumem. Ø 10/38 Keynesovský model s multiplikátorem a akcelerátorem 10/38 Ne všechny předpoklady, s nimiž jsme explicitně nebo implicitně počítali, jsou ve skutečném hospodářství splněny. Například v situaci, kdy v ekonomice existují nevyužité výrobní kapacity, nepovede zrychlení růstu produkce k tak vysoké akceleraci investic, jak to vyplývá z teoretického akcelerátoru. Nejprve totiž dojde k zapojení nevyužitých kapacit (ale třeba i k zavedení práce přesčas nebo vícesměnného provozu) do výrobního procesu. Kromě toho je investování ovlivňováno i náklady na investice, zejména úrokovou mírou. Ta může svým růstem, nebo poklesem působení pro- nebo protiinvestičních faktorů modifikovat. Také multiplikátor v reálném hospodářství bývá v důsledku zdanění důchodů a dalších vlivů zpravidla nižší než náš multiplikátor teoretický. Samostatným problémem jsou časová zpoždění, způsobená například dobou výstavby, ke kterým v akceleračních a multiplikačních procesech dochází. Smyslem dílčích korekcí teoretického modelu je zúžení mezery mezi teorií a praxí, která vždy v určité míře existuje. vMONETARISTICKÝ MODEL EKONOMICKÉHO CYKLU üNespoléhá na existenci exogenního mechanismu šíření jednorázových vnějších šoků. üTržní hospodářství – vnitřně stabilní => viníky cyklického kolísaní – centrální banky a jejich škodlivé zásahy zvnějšku ekonomiky. üM. Friedman, A. J. Schwartzová: teoretické odůvodnění PENĚŽNÍHO CHARAKTERU EKONOMICKÝCH CYKLŮ: ØVýkyvy reálného výstupu – opožděná reakce na realizaci měnové politiky FED. 10/38 Monetaristický model ekonomického cyklu 10/38 Monetaristický model ekonomického cyklu 10/38 Monetaristický model ekonomického cyklu 10/38 Monetaristický model ekonomického cyklu – závěry: 10/38 Monetaristický model ekonomického cyklu – závěry: 10/38 Členění ekonomických cyklů (lit. Holman): 10/38 Proč CB způsobuje monetární šoky? 10/38 vMONETÁRNÍ CYKLY - mechanismus šíření (1) 10/38 Knut Wicksell (1851–1926) Švédský ekonom: Jeden z nejvýznamnějších ekonomů na přelomu 19. a 20. století. Hlavní přínos: Teorie přirozené úrokové míry: Wicksell definoval přirozenou úrokovou míru jako takovou, která je v souladu s rovnováhou mezi spořením a investicemi, což nevede k inflaci ani deflaci. Pokud je tržní úroková míra nižší než přirozená, dochází k inflaci, a naopak. Tato teorie má zásadní vliv na moderní makroekonomii, zejména v oblasti měnové politiky. Cenová stabilita: Podporoval koncept stabilizace cen jako cíle měnové politiky, což ovlivnilo současné centrální bankovnictví. Friedrich von Hayek (1899–1992) Rakouská škola ekonomie: Jeden z předních představitelů této školy, která klade důraz na svobodu trhu, omezený zásah státu do ekonomiky a roli jednotlivce. Hlavní přínos: Teorie hospodářských cyklů: Hayek rozvinul teorii, podle které jsou hospodářské cykly způsobeny nadměrným úvěrem a uměle nízkými úrokovými sazbami, což vede k nesprávné alokaci kapitálu a neudržitelnému růstu. Kritika centrálního plánování: Hayek byl známým odpůrcem socialismu a centrálního plánování. Argumentoval, že trh poskytuje nejlepší mechanismus pro alokaci zdrojů díky decentralizaci informací. Nobelova cena za ekonomii (1974): Obdržel za svou práci v oblasti teorie peněz a hospodářských cyklů a za analýzu vzájemné závislosti ekonomických, sociálních a institucionálních jevů. Spojení těchto ekonomů Ačkoli Wicksell nebyl součástí rakouské školy, jeho myšlenky ovlivnily mnoho ekonomů, včetně Hayeka. Oba zkoumali úlohu úrokových měr, peněz a trhů, přičemž Wicksell položil teoretické základy, které Hayek rozvíjel v kontextu rakouské školy. Rakouská škola ekonomie je ekonomický směr, který se zaměřuje na volný trh, individuální svobodu, podnikání a kritiku zásahů státu do ekonomiky. Její podstata spočívá v následujících principech: 1. Metodologický individualismus •Ekonomické chování vychází z individuálních rozhodnutí a motivací. Rakouská škola se zaměřuje na jednání jednotlivců, nikoli na agregátní veličiny nebo makroekonomické modely. •Klíčová idea: Ekonomické jevy nelze pochopit bez analýzy individuálního jednání a subjektivních preferencí. 2. Subjektivní teorie hodnoty •Hodnota statků a služeb není objektivně měřitelná, ale závisí na subjektivním hodnocení jednotlivců. Cena na trhu je výsledkem interakce nabídky a poptávky založené na preferencích. 3. Teorie hospodářských cyklů •Podle rakouské školy hospodářské cykly vznikají v důsledku umělých zásahů do trhu peněz, například politiky centrálních bank, které manipulují úrokové sazby. •Hayekova teorie hospodářských cyklů: Uměle nízké úrokové sazby vedou k nesprávné alokaci kapitálu (např. bublinám na trzích) a neudržitelnému růstu, což způsobuje hospodářské krize. 4. Kritika centrálního plánování •Rakouská škola tvrdí, že žádný centrální plánovač nemá dostatečné množství informací, aby efektivně alokoval zdroje v ekonomice. •Trhy jsou efektivnější, protože decentralizovaně využívají informace rozptýlené mezi jednotlivci. •Friedrich von Hayek: Plánování vede k "tyranii" a omezuje svobodu jednotlivců. 5. Peníze a volný trh •Peníze by měly vznikat spontánně na trhu, nikoli být monopolizovány státem. •Rakouská škola často podporuje návrat ke zlatému standardu nebo jiné formě krytých peněz, protože centrální banky podle nich způsobují inflaci a ekonomickou nestabilitu. 6. Důraz na podnikání •Podnikatelé jsou hybnou silou ekonomiky. Identifikují a využívají příležitosti, čímž zajišťují efektivní alokaci zdrojů. •Ludwig von Mises: Podnikání je klíčem k ekonomickému pokroku. 7. Odmítání matematizace ekonomie •Rakouská škola kritizuje snahy matematicky modelovat ekonomii, protože věří, že lidské chování nelze plně zachytit rovnicemi a statistikou. •Ekonomii vnímají spíše jako společenskou vědu než exaktní disciplínu. 8. Kritika státních zásahů •Vládní intervence, jako jsou regulace, daně nebo kontrola peněz, podle rakouské školy narušují přirozené fungování trhů a vedou k neefektivitám. vMONETÁRNÍ CYKLY - mechanismus šíření (2) 10/38 Knut Wicksell (1851–1926) Švédský ekonom: Jeden z nejvýznamnějších ekonomů na přelomu 19. a 20. století. Hlavní přínos: Teorie přirozené úrokové míry: Wicksell definoval přirozenou úrokovou míru jako takovou, která je v souladu s rovnováhou mezi spořením a investicemi, což nevede k inflaci ani deflaci. Pokud je tržní úroková míra nižší než přirozená, dochází k inflaci, a naopak. Tato teorie má zásadní vliv na moderní makroekonomii, zejména v oblasti měnové politiky. Cenová stabilita: Podporoval koncept stabilizace cen jako cíle měnové politiky, což ovlivnilo současné centrální bankovnictví. Friedrich von Hayek (1899–1992) Rakouská škola ekonomie: Jeden z předních představitelů této školy, která klade důraz na svobodu trhu, omezený zásah státu do ekonomiky a roli jednotlivce. Hlavní přínos: Teorie hospodářských cyklů: Hayek rozvinul teorii, podle které jsou hospodářské cykly způsobeny nadměrným úvěrem a uměle nízkými úrokovými sazbami, což vede k nesprávné alokaci kapitálu a neudržitelnému růstu. Kritika centrálního plánování: Hayek byl známým odpůrcem socialismu a centrálního plánování. Argumentoval, že trh poskytuje nejlepší mechanismus pro alokaci zdrojů díky decentralizaci informací. Nobelova cena za ekonomii (1974): Obdržel za svou práci v oblasti teorie peněz a hospodářských cyklů a za analýzu vzájemné závislosti ekonomických, sociálních a institucionálních jevů. Spojení těchto ekonomů Ačkoli Wicksell nebyl součástí rakouské školy, jeho myšlenky ovlivnily mnoho ekonomů, včetně Hayeka. Oba zkoumali úlohu úrokových měr, peněz a trhů, přičemž Wicksell položil teoretické základy, které Hayek rozvíjel v kontextu rakouské školy. Rakouská škola ekonomie je ekonomický směr, který se zaměřuje na volný trh, individuální svobodu, podnikání a kritiku zásahů státu do ekonomiky. Její podstata spočívá v následujících principech: 1. Metodologický individualismus •Ekonomické chování vychází z individuálních rozhodnutí a motivací. Rakouská škola se zaměřuje na jednání jednotlivců, nikoli na agregátní veličiny nebo makroekonomické modely. •Klíčová idea: Ekonomické jevy nelze pochopit bez analýzy individuálního jednání a subjektivních preferencí. 2. Subjektivní teorie hodnoty •Hodnota statků a služeb není objektivně měřitelná, ale závisí na subjektivním hodnocení jednotlivců. Cena na trhu je výsledkem interakce nabídky a poptávky založené na preferencích. 3. Teorie hospodářských cyklů •Podle rakouské školy hospodářské cykly vznikají v důsledku umělých zásahů do trhu peněz, například politiky centrálních bank, které manipulují úrokové sazby. •Hayekova teorie hospodářských cyklů: Uměle nízké úrokové sazby vedou k nesprávné alokaci kapitálu (např. bublinám na trzích) a neudržitelnému růstu, což způsobuje hospodářské krize. 4. Kritika centrálního plánování •Rakouská škola tvrdí, že žádný centrální plánovač nemá dostatečné množství informací, aby efektivně alokoval zdroje v ekonomice. •Trhy jsou efektivnější, protože decentralizovaně využívají informace rozptýlené mezi jednotlivci. •Friedrich von Hayek: Plánování vede k "tyranii" a omezuje svobodu jednotlivců. 5. Peníze a volný trh •Peníze by měly vznikat spontánně na trhu, nikoli být monopolizovány státem. •Rakouská škola často podporuje návrat ke zlatému standardu nebo jiné formě krytých peněz, protože centrální banky podle nich způsobují inflaci a ekonomickou nestabilitu. 6. Důraz na podnikání •Podnikatelé jsou hybnou silou ekonomiky. Identifikují a využívají příležitosti, čímž zajišťují efektivní alokaci zdrojů. •Ludwig von Mises: Podnikání je klíčem k ekonomickému pokroku. 7. Odmítání matematizace ekonomie •Rakouská škola kritizuje snahy matematicky modelovat ekonomii, protože věří, že lidské chování nelze plně zachytit rovnicemi a statistikou. •Ekonomii vnímají spíše jako společenskou vědu než exaktní disciplínu. 8. Kritika státních zásahů •Vládní intervence, jako jsou regulace, daně nebo kontrola peněz, podle rakouské školy narušují přirozené fungování trhů a vedou k neefektivitám. vMONETÁRNÍ CYKLY - mechanismus šíření (3) 10/38 Knut Wicksell (1851–1926) Švédský ekonom: Jeden z nejvýznamnějších ekonomů na přelomu 19. a 20. století. Hlavní přínos: Teorie přirozené úrokové míry: Wicksell definoval přirozenou úrokovou míru jako takovou, která je v souladu s rovnováhou mezi spořením a investicemi, což nevede k inflaci ani deflaci. Pokud je tržní úroková míra nižší než přirozená, dochází k inflaci, a naopak. Tato teorie má zásadní vliv na moderní makroekonomii, zejména v oblasti měnové politiky. Cenová stabilita: Podporoval koncept stabilizace cen jako cíle měnové politiky, což ovlivnilo současné centrální bankovnictví. Friedrich von Hayek (1899–1992) Rakouská škola ekonomie: Jeden z předních představitelů této školy, která klade důraz na svobodu trhu, omezený zásah státu do ekonomiky a roli jednotlivce. Hlavní přínos: Teorie hospodářských cyklů: Hayek rozvinul teorii, podle které jsou hospodářské cykly způsobeny nadměrným úvěrem a uměle nízkými úrokovými sazbami, což vede k nesprávné alokaci kapitálu a neudržitelnému růstu. Kritika centrálního plánování: Hayek byl známým odpůrcem socialismu a centrálního plánování. Argumentoval, že trh poskytuje nejlepší mechanismus pro alokaci zdrojů díky decentralizaci informací. Nobelova cena za ekonomii (1974): Obdržel za svou práci v oblasti teorie peněz a hospodářských cyklů a za analýzu vzájemné závislosti ekonomických, sociálních a institucionálních jevů. Spojení těchto ekonomů Ačkoli Wicksell nebyl součástí rakouské školy, jeho myšlenky ovlivnily mnoho ekonomů, včetně Hayeka. Oba zkoumali úlohu úrokových měr, peněz a trhů, přičemž Wicksell položil teoretické základy, které Hayek rozvíjel v kontextu rakouské školy. Rakouská škola ekonomie je ekonomický směr, který se zaměřuje na volný trh, individuální svobodu, podnikání a kritiku zásahů státu do ekonomiky. Její podstata spočívá v následujících principech: 1. Metodologický individualismus •Ekonomické chování vychází z individuálních rozhodnutí a motivací. Rakouská škola se zaměřuje na jednání jednotlivců, nikoli na agregátní veličiny nebo makroekonomické modely. •Klíčová idea: Ekonomické jevy nelze pochopit bez analýzy individuálního jednání a subjektivních preferencí. 2. Subjektivní teorie hodnoty •Hodnota statků a služeb není objektivně měřitelná, ale závisí na subjektivním hodnocení jednotlivců. Cena na trhu je výsledkem interakce nabídky a poptávky založené na preferencích. 3. Teorie hospodářských cyklů •Podle rakouské školy hospodářské cykly vznikají v důsledku umělých zásahů do trhu peněz, například politiky centrálních bank, které manipulují úrokové sazby. •Hayekova teorie hospodářských cyklů: Uměle nízké úrokové sazby vedou k nesprávné alokaci kapitálu (např. bublinám na trzích) a neudržitelnému růstu, což způsobuje hospodářské krize. 4. Kritika centrálního plánování •Rakouská škola tvrdí, že žádný centrální plánovač nemá dostatečné množství informací, aby efektivně alokoval zdroje v ekonomice. •Trhy jsou efektivnější, protože decentralizovaně využívají informace rozptýlené mezi jednotlivci. •Friedrich von Hayek: Plánování vede k "tyranii" a omezuje svobodu jednotlivců. 5. Peníze a volný trh •Peníze by měly vznikat spontánně na trhu, nikoli být monopolizovány státem. •Rakouská škola často podporuje návrat ke zlatému standardu nebo jiné formě krytých peněz, protože centrální banky podle nich způsobují inflaci a ekonomickou nestabilitu. 6. Důraz na podnikání •Podnikatelé jsou hybnou silou ekonomiky. Identifikují a využívají příležitosti, čímž zajišťují efektivní alokaci zdrojů. •Ludwig von Mises: Podnikání je klíčem k ekonomickému pokroku. 7. Odmítání matematizace ekonomie •Rakouská škola kritizuje snahy matematicky modelovat ekonomii, protože věří, že lidské chování nelze plně zachytit rovnicemi a statistikou. •Ekonomii vnímají spíše jako společenskou vědu než exaktní disciplínu. 8. Kritika státních zásahů •Vládní intervence, jako jsou regulace, daně nebo kontrola peněz, podle rakouské školy narušují přirozené fungování trhů a vedou k neefektivitám. MONETÁRNÍ CYKLY - mechanismus šíření 10/38 vMONETÁRNÍ CYKLY - mechanismus šíření (4) 10/38 vMONETÁRNÍ CYKLY - mechanismus šíření (5) §Expanze a recese – zesilovány chováním finančních trhů: §Měnovou expanzí vyvolané snížení úrokové míry = doprovázeno růstem cen aktiv: ØCENY AKTIV = pohyb nepřímo úměrně ÚROKOVÝM MÍRÁM: ØRůst ceny akcií: investoři, spekulanti – mohou mít přehnané očekávaní, tento cenový vývoj bude pokračovat => nakupují: §Růst poptávky po akciích dále zvyšuje jejich cenu => vyplňování optimistických očekávání. §=> Na finančních trzích roste spekulační bublina: živena optimismem provázejícím hospodářskou expanzi: => ØCeny aktiv rostou do nerealistických výšek. § 10/38 v REÁLNÉ CYKLY 10/38 v REÁLNÉ CYKLY – souvislost inovací s expanzí a recesí 10/38 v REÁLNÉ CYKLY – souvislost inovací s expanzí a recesí 10/38 v REÁLNÉ CYKLY 10/38 10/38 Finn Kydland a Edward C. Prescott jsou dva významní ekonomové, kteří v roce 2004 získali Nobelovu cenu za ekonomii za svůj přínos k teorii hospodářské politiky a ekonomických cyklů. Jejich práce zásadně ovlivnila makroekonomii a ekonomické modelování. Jejich hlavní přínosy: 1.Problém časové nekonzistence hospodářské politiky: Ve své práci "Rules Rather than Discretion: The Inconsistency of Optimal Plans" (1977) ukázali, že hospodářská politika založená na diskrečních rozhodnutích (bez jasných pravidel) může vést k méně efektivním výsledkům. Navrhli, aby centrální banky a vlády stanovily jasná pravidla místo ad hoc rozhodování. Tento koncept ovlivnil například vznik nezávislosti centrálních bank. 2.Teorie reálných hospodářských cyklů (Real Business Cycle Theory): Ve svých dalších pracích zkoumali, jak reálné (nepeněžní) šoky, jako jsou technologické inovace, mohou způsobovat hospodářské cykly. Jejich přístup integroval teoretické modely s empirickými daty a zlepšil pochopení dynamiky ekonomiky. Jejich práce významně ovlivnila moderní makroekonomii, zejména tvorbu pravidel měnové politiky a rozvoj dynamických stochastických modelů všeobecné rovnováhy (DSGE modelů), které se dnes běžně používají při analýze hospodářské politiky. 10/38 10/38 10/38 v REÁLNÉ CYKLY 10/38 10/38 §Reálná mzda – daná mezním produktem práce. 10/38 §Reálná mzda – daná mezním produktem práce. 10/38 §Reálná mzda – daná mezním produktem práce. REÁLNÉ CYKLY: Vysvětlení silné reakce nabídky práce na změny mezd 10/38 §Reálná mzda – daná mezním produktem práce. REÁLNÉ CYKLY – reakce finančních trhů 10/38 §Reálná mzda – daná mezním produktem práce. Noví klasikové a noví keynesiánci 10/38 §Reálná mzda – daná mezním produktem práce. Noví klasikové a noví keynesiánci 10/38 §Reálná mzda – daná mezním produktem práce. Noví keynesiánci – PŘÍČINY a TEORIE STRNULOSTI CEN 10/38 §Reálná mzda – daná mezním produktem práce. Noví keynesiánci – PŘÍČINY a TEORIE STRNULOSTI CEN II.Teorie: Při růstu poptávky – vyčkávaní firem na reakci konkurentů v obavě ze ztráty zákazníku – nechtějí být první, kdo zvýší cenu. III.Teorie: na nedokonalých trzích – konkurence firem raději změnami vlastností výrobků a doprovodných služeb než cenami. IV.Ve velkých firmách – mzdové i cenové strnulosti způsobeny pomalým byrokratickým rozhodováním vedoucích pracovníků. § 10/38 §Reálná mzda – daná mezním produktem práce. Noví klasikové vs. noví keynesiánci 10/38 §Reálná mzda – daná mezním produktem práce. Noví klasikové vs. noví keynesiánci §Empiricky – zjišťovaní povahy hospodářských cyklů. A. A.Studie ukázaly: reálné mzdy se nechovají proticyklicky, ale mírně procyklicky: v expanzi rostou a v recesi klesají: ØSoulad s teorii reálného cyklu: předvídá, že reálné mzdy v expanzi rostou kvůli růstu produktivity a v recesi klesají kvůli poklesu produktivity. § 10/38 §Reálná mzda – daná mezním produktem práce. 10/38 Noví klasikové vs. noví keynesiánci §Reálná mzda – daná mezním produktem práce. 10/38 Noví klasikové vs. noví keynesiánci §Reálná mzda – daná mezním produktem práce. Noví klasikové a noví keynesiánci 10/38 §Reálná mzda – daná mezním produktem práce. DĚKUJI ZA POZORNOST DÚ: velká hospodářská deprese a text a obrázky pod tím; Měnová expanze vyvolává růst investic a spotřeby; Špatné investice; Když Amerika kýchne; sběr borůvek; nový produkt; Internetový trh se vrací z výšin do reality;