Autorské právo
JUDr. Zuzana Vylegalová


Právní úprava, základní pojmy
•Autorské právo sleduje od svého vzniku (počátkem 18. století) především dva cíle: chránit
intelektuální i jiné investice tvůrců a tím podporovat tvůrčí činnost a zároveň přispívat k tomu,
aby kulturní dědictví vznikající tvůrčí duševní činností jednotlivých tvůrců mohla využívat celá
společnost, inspirovat se jím ……
•
•Autorské právo těchto cílů dosahuje tím, že na jedné straně přiznává autorům (a dalším nositelům
práv) výlučná práva (de facto monopol) k jejich výtvorům, na druhé straně stanoví řadu výjimek a
omezení těchto práv, a to k poměrně přesně vymezeným účelům a za stanovených podmínek, a dále
časově omezuje trvání těchto výlučných práv. Po uplynutí doby ochrany práv se dílo (záznam apod.)
stává tzv. volným dílem (záznamem apod.) a kdokoli je může využívat bez souhlasu autora a bez
placení odměn. I po uplynutí doby ochrany nicméně platí, že si nikdo nesmí osobovat autorství k
takovému volnému dílu (nesmí se vydávat za jeho autora) a nesmí je užívat způsobem snižujícím jeho
hodnotu

Dílo volné
•je takové autorské dílo, jehož majetková autorská práva nejsou chráněna. Nejčastějším případem
volného díla je takové autorské dílo, u kterého již doba ochrany vypršela (tzn. např. uplynulo více
než 70 let od smrti posledního autora). Kromě takových volných děl existují i další druhy děl,
která jsou vyjmuta z autorskoprávní ochrany již od jejich vzniku. S pojmem volného díla souvisí
také volná užití, kdy i jinak chráněné dílo lze za jistých podmínek využívat i bez souhlasu autora.
•Volná díla viz https://web.law.duke.edu/cspd/publicdomainday/2020/

Právní úprava
•Autorské právo (v širokém slova smyslu, zahrnující jednak právo autora k autorskému dílu, jednak
tzv. práva související s právem autorským, tj. zejména právo výkonného umělce k jeho uměleckému
výkonu, právo výrobce záznamu k jeho záznamu – zvukovému či zvukově obrazovému – a právo vysílatele
k jeho vysílání) je upraveno mezinárodními smlouvami a úmluvami, právem Evropské unie národními
autorskými zákony, popř. i prováděcími předpisy.

Mezinárodní smlouvy
•Bernská úmluva o ochraně literárních a uměleckých děl z roku 1886, revidovaná v roce 1971 a
označovaná někdy jako Revidovaná úmluva bernská
•Mezinárodní úmluva o ochraně výkonných umělců, výrobců zvukových záznamů a rozhlasových a
televizních organizací z roku 1961, označovaná někdy jako Římská úmluva
•Smlouva Světové organizace duševního vlastnictví o autorském právu z roku 1996
•a Smlouva Světové organizace duševního vlastnictví o výkonech výkonných umělců a o zvukových
záznamech, taktéž z roku 1996

Základní pojmy
•Národní právní úprava autorského práva v České republice je upravena v zákoně č. 121/2000 Sb., o
právu autorském o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném
znění (dále jen autorský zákon nebo AZ).
•Autorské dílo - je definováno v § 2 AZ, který stanoví, co je autorským dílem, popřípadě co je za
autorské dílo považováno: Autorským dílem je jedinečný výsledek tvůrčí činnosti autora vyjádřený v
jakékoli objektivně vnímatelné podobě. (§ 2 odst. 1 AZ)
•demonstrativní seznam příkladů autorských děl – díla slovesná (vyjádřená řečí nebo písmem), díla
hudební, dramatická či hudebně dramatická, díla choreografická a pantomimická, díla audiovizuální a
kinematografická (např. videoklipy či filmová díla), díla výtvarná (malířská, sochařská, grafická
apod.), díla architektonická a urbanistická, díla užitého umění a díla kartografická
•
•

Základní pojmy
•Autorský zákon dále stanoví (§2 odst. 2 AZ), které výtvory jsou považovány za autorská díla,
ačkoli v konkrétních případech nemusí tyto výtvory splňovat podmínku jedinečného výtvoru. V jejich
případě stačí, že jde o výtvory původní, tj. vytvořené autorem (nikoli opsané, vygenerované
počítačem apod.). Jde o počítačové programy, fotografie a databáze.
•Autorské dílo je chráněno jako celek, ale také i v jednotlivých částech a jednotlivých vývojových
fázích, pokud splňují kritéria pro ochranu, zejména jedinečnost, popř. původnost (§ 2 odst. 3 AZ)
•Autorské dílo je chráněno v původní i ve zpracované podobě (§ 2 odst. 4 AZ).
•

Souborné dílo
•soubor nezávislých děl nebo jiných prvků, který způsobem výběru nebo uspořádáním obsahu splňuje
zákonné podmínky pro to, aby mohl být povařován za autorské dílo
• příklady:
•sborník, jako je časopis
•encyklopedie
• pásmo
• výstava
•antologie
•

Ochrana podle práva autorského se nevztahuje na:
•úřední dílo (právní předpis, opatření obecné povahy, rozhodnutí, veřejná listina, veřejně
přístupný rejstřík a sbírka jeho listin), jakož i úřední návrh úředního díla a jiná přípravná
úřední dokumentace, včetně úředního překladu takového díla, sněmovní a senátní publikace, pamětní
knihy obecní (obecní kroniky), státní symbol a symbol jednotky územní samosprávy a jiná taková
díla, u nichž je veřejný zájem na vyloučení z ochran
•• výtvory tradiční lidové kultury, není-li pravé jméno autora obecně známo a nejde-li o dílo
anonymní nebo o dílo pseudonymní; užít takové dílo lze jen způsobem nesnižujícím jeho hodnotu
•

Autor (Autorství)
•Fyzická osoba, která dílo vytvořila (autorem nemůže být právnická osoba)
•FO, jejíž pravé jméno je obvyklým způsobem uvedeno na díle nebo je u díla uvedeno v rejstříku
předmětů ochrany vedeném příslušným kolektivním správcem (OSA, Intergram, Dilia), není-li prokázán
opak. = ZÁKONNÁ DOMNĚNKA AUTORSTVÍ.
•Pro to, aby se člověk mohl stát autorem, nejsou stanoveny žádné podmínky (věk, dosažené vzdělání,
členství v uměleckém svazu apod.) Autorem proto může být kdokoli, počínaje dítětem a konče seniorem
vyplňujícím si volný čas psaním, malováním atd. V případě nezletilých dětí, popř. osob zbavených
svéprávnosti, je nutno vždy posoudit, kdo je zastupuje v případě uzavírání licenčních smluv k užití
jejich autorských děl, je-li uzavření takové smlouvy k užití díla nezbytné.
•

Spoluautorství
•Spoluautorství - jediné dílo, které vzniklo výsledkem společné tvůrčí duševní činnosti více FO
(spoluautorem není ten, kdo poskytne odborně, technické nebo administrativní radu, dodá dokumentaci
nebo dá podnět ke vzniku díla)
•Z právních úkonů týkajících se díla jsou oprávněni a povinni všichni spoluautoři společně a
nerozdílně. O nakládání s dílem spoluautorů rozhodují spoluautoři jednomyslně (brání-li jednotlivý
autor bez vážného důvodu nakládání s dílem spoluautorů, mohou se ostatní spoluautoři domáhat
nahrazení chybějícího projevu jeho vůle soudem). Domáhat se ochrany práva autorského k dílu
spoluautorů před ohrožením nebo porušením může i jednotlivý spoluautor samostatně
•

Vznik autorského práva
•Autorské právo vzniká automaticky okamžikem, kdy je dílo vyjádřeno v jakékoli objektivně
vnímatelné podobě, tzn. okamžikem, kdy je zachyceno na papír či jiný nosič, předneseno slovně
apod.,takže je může vnímat i jiná osoba než sám autor (§ 9 odst. 1 AZ).
•Ke vzniku ochrany není nutné splnit žádné formality, jako např. registraci apod. (jak je tomu v
případě práv průmyslových, např. k ochranným známkám nebo k vynálezům apod.). Pro vznik ochrany
není zapotřebí ani opatřovat dílo jakoukoli doložkou či výhradou, např. prohlášením – Všechna práva
vyhrazena či známým céčkem v kroužku apod.
•
•

……
•Tím, že někdo získá do vlastnictví věc, jejímž prostřednictvím je vyjádřeno autorské dílo (např.
koupí knihu v knihkupectví či DVD s filmem, získá darem od autora originál uměleckého díla apod.),
nezískává tím i autorská práva k autorskému dílu
•Obdobně platí, že ten, kdo je vlastníkem materiálu poskytnutého autorovi k vytvoření díla (papír,
temperové barvy, dřevo) nestává se nositelem autorských práv k dílu z takového materiálu
vytvořeného
•

Obsah autorského práva
•Práva osobnostní
•Práva majetková
•Zatímco práva osobnostní zanikají smrtí autora (s určitými výjimkami, viz dále), práva majetková
smrtí autora nezanikají a přecházejí na jeho právní nástupce – na dědice (ze zákona nebo ze
závěti), popř. na stát, jako tzv. odúmrť, a trvají dále ještě 70 let po smrti autora (§ 27 odst. 1
AZ)
•Bylo-li dílo vytvořeno jako dílo spoluautorů, počítá se doba trvání majetkových práv od smrti
spoluautora, který ostatní přežil
•Majetková práva k dílu anonymnímu a pseudonymnímu trvají 70 let od oprávněného zveřejnění díla.
•

……..
•U díla, u něhož není pro počítání doby trvání majetkových práv rozhodná smrt autora a které nebylo
zveřejněno během 70 let od jeho vytvoření, majetková práva uplynutím této doby zanikají
•Doba trvání majetkových práv k dílu audiovizuálnímu se počítá od smrti poslední přeživší z
následujících osob: režisér, autor scénáře, autor dialogů a skladatel hudby zvlášť vytvořené pro
užití v audiovizuálním díle
•Je-li pro počítání doby trvání majetkových práv rozhodné zveřejnění díla a dílo se zveřejňuje po
určitou dobu ve svazcích, dílech, na pokračování nebo v řadách, počítá se doba trvání majetkových
práv pro každou takovou část díla samostatně
•Dílo, u kterého uplynula doba trvání majetkových práv, může každý bez dalšího volně užít.
•
•

Práva osobnostní
•Autor má právo:
•1. osobovat si autorství, včetně práva rozhodnout, zda a jakým způsobem má být jeho autorství
uvedeno při zveřejnění a dalším užití jeho díla, je-li uvedení autorství při takovém užití obvyklé.
•2. na nedotknutelnost svého díla, zejména právo udělit svolení k jakékoli změně nebo jinému zásahu
do svého díla, nestanoví-li autorský zákon jinak. Je-li dílo užíváno jinou osobou, nesmí se tak dít
způsobem snižujícím hodnotu díla.
•3. na dohled nad plněním této povinnosti jinou osobou (autorský dohled), nevyplývá-li z povahy
díla nebo jeho užití jinak, anebo nelze-li po uživateli spravedlivě požadovat, aby autorovi výkon
práva na autorský dohled umožnil.
•

Práva majetková
•Majetkovými právy se rozumí:
•• právo své dílo užít v původní nebo jím zpracované podobě či jinak změněné osobě, samostatně nebo
v souboru anebo ve spojení s jiným dílem či prvky
•• právo udělit jiné osobě smlouvou oprávnění k výkonu tohoto práva (jiná osoba může dílo užít bez
udělení takového oprávnění pouze v případech stanovených AutZ (=autorovi právo dílo užít nezaniká,
jen je povinen strpět zásah do práva dílo užít v rozsahu licenční smlouvy)
•Autor se jich nemůže vzdát, jsou nepřevoditelná a nelze je postihnout výkonem rozhodnutí (to
neplatí pro pohledávky z takových majetkových práv vzniklé). Majetková práva jsou předmětem
dědictví.
•

Právem dílo užít se rozumí dle AutZ
•právo na pronájem originálu nebo rozmnoženiny díla
•právo na půjčování originálu nebo rozmnoženiny díla
•právo na vystavování originálu nebo rozmnoženiny díla
•právo na sdělování díla veřejnosti, zejména:
• - právo na provozování díla živě nebo ze záznamu a právo na přenos provozování díla,
-právo na vysílání díla rozhlasem či televizí,
- právo na přenos rozhlasového či televizního vysílání díla,
-právo na provozování rozhlasového či televizního vysílání díla30
•

Rozmnožování díla
•rozmnožováním díla se rozumí zhotovování dočasných nebo trvalých, přímých nebo nepřímých
rozmnoženin díla nebo jeho části, a to jakýmikoli prostředky a v jakékoli formě.
• Dílo se rozmnožuje zejména ve formě rozmnoženiny tiskové, fotografické, zvukové, obrazové nebo
zvukově obrazové, stavbou architektonického díla nebo ve formě jiné trojrozměrné rozmnoženiny anebo
ve formě elektronické zahrnující vyjádření analogové i digitální.
•

Rozšiřování díla
•Rozšiřováním originálu nebo rozmnoženiny díla se rozumí zpřístupňování díla v hmotné podobě
prodejem nebo jiným převodem vlastnického práva k originálu nebo k rozmnoženině díla, včetně jejich
nabízení za tímto účelem.
•

Pronájem díla
•Pronájmem originálu nebo rozmnoženiny díla se rozumí zpřístupňování díla v hmotné podobě za účelem
přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu poskytnutím originálu nebo
rozmnoženiny díla na dobu neurčitou
•

Půjčování
•Půjčováním originálu nebo rozmnoženiny díla se rozumí zpřístupňování díla ve hmotné podobě
zařízením přístupným veřejnosti nikoli za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo
obchodního prospěchu poskytnutím originálu nebo rozmnoženiny díla na dobu určitou

Vystavování
•Vystavováním originálu nebo rozmnoženiny díla se rozumí zpřístupňování díla v hmotné podobě
umožněním shlédnutí nebo jiného vnímání originálu nebo rozmnoženiny díla, zejména díla výtvarného,
díla fotografického, díla architektonického včetně díla urbanistického, díla užitého umění nebo
díla kartografického
•

Jiná majetková práva
•Autorský zákon přiznává autorovi dále také tzv. jiná majetková práva. Jde především o právo na
odměnu příslušející autorovi (a většině nositelů práv souvisejících s právem autorským) v
souvislosti s rozmnožováním autorských děl pro osobní, resp. vlastní vnitřní potřebu (§ 25 AZ,
příloha k AZ a vyhláška č. 488/2006 Sb., ve znění vyhlášky č. 408/2008 Sb.) a právo na odměnu
příslušející autorovi při opětném prodeji originálu uměleckého díla (typicky např. díla výtvarného
– malířského či sochařského apod.).
•

Omezení autorského práva
•Jsou dovolena jen ve zvláštních případech stanovených v AutZ. Práva nesmějí být vykládána
způsobem, který by narušoval běžný výkon práv autorských a který by byl neospravedlnitelně na újmu
oprávněným zájmům autora
•

Volné užití
•za užití díla podle autorského zákona se nepovažuje užití pro osobní potřebu fyzické osoby, jehož
účelem není dosažení přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu, nestanoví-li
autorský zákon jinak. Do práva autorského tak nezasahuje ten, kdo pro svou osobní potřebu zhotoví
záznam, rozmnoženinu nebo napodobeninu díla.
•

Do práva autorského nezasahuje
•a) fyzická osoba, která pro svou osobní potřebu,
•b) právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, která pro svou vlastní vnitřní potřebu,
•c) ten, kdo na objednávku pro osobní potřebu fyzické osoby,
•d) ten, kdo na objednávku pro vlastní vnitřní potřebu právnické osoby nebo podnikající fyzické
osoby
•- zhotoví tiskovou rozmnoženinu díla na papír nebo podobný podklad fotografickou technikou nebo
jiným postupem s podobnými účinky, s výjimkou případu, kdy jde o vydaný notový záznam díla
hudebního či hudebně dramatického, a v případech vyžadovaných zákonem řádně a včas platí odměnu.
•

Bezúplatné zákonné licence
•Do práva autorského nezasahuje ten, kdo
•a) užije v odůvodněné míře výňatky ze zveřejněných děl jiných autorů ve svém díle,
•b) užije výňatky z díla nebo drobná celá díla pro účely kritiky nebo recenze vztahující se k
takovému dílu, vědecké či odborné tvorby a takové užití bude v souladu s poctivými zvyklostmi a v
rozsahu vyžadovaném konkrétním účelem,
•c) užije dílo při vyučování pro ilustrační účel nebo při vědeckém výzkumu, jejichž účelem není
dosažení přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu, a nepřesáhne rozsah
odpovídající sledovanému účelu; vždy je však nutno uvést, je-li to možné, jméno autora, nejde-li o
dílo anonymní, nebo jméno osoby, pod jejímž jménem se dílo uvádí na veřejnost, a dále název díla a
pramen.
•

Propagace výstavy uměleckých děl a jejich prodeje
•do práva autorského nezasahuje ten, kdo za účelem propagace výstavy nebo prodeje originálů či
rozmnoženin uměleckých děl taková díla užije v rozsahu nezbytném pro propagaci takové akce, s
výjimkou jakéhokoliv jiného užití k přímému nebo nepřímému hospodářskému nebo obchodnímu prospěchu.
Je-li to obvyklé, je nutno uvést jméno autora, nejde-li o dílo anonymní, nebo jméno osoby, pod
jejímž jménem se dílo uvádí na veřejnost, a dále název díla a pramen.
•

Užití díla umístěného na veřejném prostranství
•do práva autorského nezasahuje ten, kdo kresbou, malbou nebo grafikou, fotografií nebo filmem nebo
jinak zaznamená nebo vyjádří dílo, které je trvale umístěno na náměstí, ulici, v parku, na
veřejných cestách nebo na jiném veřejném prostranství
•

Úřední a zpravodajská licence
•do práva autorského nezasahuje ten, kdo užije v odůvodněné míře dílo na základě zákona pro účely
veřejné bezpečnosti, pro soudní nebo správní řízení nebo k jinému úřednímu účelu nebo pro
parlamentní jednání a pořízení zápisu o něm
•

Užití díla v rámci občanských a náboženských obřadů, v rámci školních představení a užití díla
školního
•a) do práva autorského nezasahuje ten, kdo nikoli za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského
nebo obchodního prospěchu užije dílo při občanských či náboženských obřadech nebo při úředních
akcích pořádaných orgány veřejné správy.
•b) Do práva autorského nezasahuje ten, kdo nikoli za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského
nebo obchodního prospěchu užije dílo při školních představeních, v nichž účinkují výlučně žáci,
studenti nebo učitelé školy nebo školského či vzdělávacího zařízení.
•c) Do práva autorského také nezasahuje škola nebo školské či vzdělávací zařízení, užije-li nikoli
za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu k výuce nebo k vlastní
vnitřní potřebě dílo vytvořené žákem nebo studentem ke splnění školních nebo studijních povinností
•