Vymezení a využití kalkulačního vzorce a kalkulačních technik Vybrané metody XNKC Autor: Ing. Jaroslav Škrabal, Ph.D. 01. 04. 2024 Olomouc Kalkulace dělením s poměrovými (ekvivalentními) čísly •Této kalkulace se používá při výrobě výrobků lišících se pouze velikostí, tvarem, hmotností, pracností nebo jakostí (např. hutnické, cihlářské, dřevařské výrobky), u nichž by zjišťování výrobních nákladů bylo obtížné. •Poměrová čísla zvolíme podle poměru spotřeby času na výrobu, hmotnosti, přímých mezd, velkoobchodní ceny výrobku, popř. podle více ukazatelů. 2/31 Kalkulace dělením s poměrovými (ekvivalentními) čísly •Objem výroby v poměrových jednotkách vypočteme pronásobením poměrových čísel a příslušného objemu výroby a jejich sečtením. •Celkové náklady dělíme součtem poměrových jednotek, čímž dostaneme náklady na 1 jednotku základního výrobku. •Náklady ostatních výrobků zjistíme vynásobením nákladů základního výrobku poměrovými čísly. 3/31 Kalkulace dělením s poměrovými (ekvivalentními) čísly •Př.: •Vyrábějí se tři velikosti výrobku. Normy spotřeby strojového času jsou1,5 min, 1,8 min, 3 min na 1 kus. Plánovaná výroba v měsíci je 200 000 kusů 1. velikosti, 80 000 kusů 2. velikosti a 50 000 kusů 3. velikosti, celkové náklady jsou18 458 tis. Kč. •Poměrová čísla zvolíme podle poměru spotřeby času: 1. velikost 1, 2. velikost 1,2 (1,8 : 1,5), 3. velikost 2 (3 : 1,5). 4/31 Kalkulace dělením s poměrovými (ekvivalentními) čísly •Př.: •Plánovaná výroba v poměrových jednotkách: •1. velikost 200 000 * 1 = 200 000 •2. velikost 80 000 * 1,2 = 96 000 •3. velikost 50 000 * 2 = 100 000 •Celkem = 396 000 5/31 Kalkulace dělením s poměrovými (ekvivalentními) čísly 6/31 Kalkulace dělením s poměrovými (ekvivalentními) čísly •Př.: •Náklady na jednotku: •1. velikost 46,61 Kč •2. velikost 55,93 Kč (46,61 * 1,2) •3. velikost 93,22 Kč (46,61 * 2) 7/31 Kalkulace dělením s poměrovými (ekvivalentními) čísly •Výsledky této metody lze zpřesnit použitím více základen pro volbu poměrových čísel; tak např. v praxi se ujal takový postup, že se odděleně kalkulují všechny přímé náklady a pomocí poměrových čísel pouze náklady režijní; u polotovarů se jako základny používá hmotnosti výrobku, u finálních výrobků strojového času. 8/31 Kalkulace přirážková •Tato kalkulace se používá pro kalkulování režijních nákladů při výrobě různorodých výrobků, a to většinou v sériové a hromadné výroby. •Náklady se rozdělí do dvou skupin, a to na náklady přímé a režijní. •Přímé náklady vypočítáváme přímo na kalkulační jednici, režijní náklady se zjišťují pomocí zvolené základny a zúčtovací přirážky (sazby) jako přirážka k přímým nákladům. 9/31 Kalkulace přirážková •Přirážka je stanovena buď procentem, které zjistíme jako podíl režijních nákladů na nákladový druh zvolený za rozvrhovou základnu, nebo sazbou, kterou vypočteme jako podíl režijních nákladů na jednotku naturální rozvrhové základny. •Snahou by mělo být vykazovat co nejvíce nákladů ve formě přímých nákladů. 10/31 Kalkulace přirážková •Př.: •Přímé mzdy celkem činí 50 000 Kč za měsíc; režie celkem činí 150 000 Kč za měsíc; přirážka režie v procentech přímých mezd je 300 % (150 000 / 50 000). Částku režie připadající na konkrétní výkon vypočteme jako součin zúčtovací sazby a přímých nákladů zvolených za rozvrhovou základnu. 11/31 Kalkulace přirážková •Př.: •Položka Výrobek A Výrobek B Výrobek C •Přímý materiál 40 Kč 60 Kč 70 Kč •Přímé mzdy 80 Kč 60 Kč 40 Kč •Ostatní přímé mzdy 15 Kč 20 Kč 25 Kč •Režie 300 % přímých mezd 240 Kč 180 Kč 120 Kč •Vlastní náklady výkonu 375 Kč 310 Kč 255 Kč 12/31 Kalkulace přirážková •Při tradičně přirážkové kalkulaci se používá stejná zúčtovací přirážka (sazba) i pro změněné objemy výkonů; tím dochází chybnému rozvrhu režijních nákladů: při větším objemu výkonů se rozvrhuje větší část režie, a tím se na jednotku produkce přenášejí větší režijní náklady, než jsou ve skutečnosti; při menším objemu výkonů se část režie neuhradí. Je to statická kalkulace. 13/31 Kalkulace přirážková •Pro přesnější rozvrh režií je třeba pro zmíněné objemy výkonů vypočítávat nové zúčtovací přirážky, tj. kalkulaci dynamizovat. •To je tzv. dynamická kalkulace, která je značným zpřesněním dosavadních kalkulací; úzce souvisí s tzv. pohyblivým rozpočtem. •Druhým problémem kalkulování režijních nákladů je jejich přiřazení (alokace) jednotlivým druhům výrobku. •Přiřazení podle přímých mezd nemusí být správné (viz dále). •Řeší se to buď zpřesňováním kalkulací zaváděním více rozvrhových základen a přirážek (hovoříme o tzv. diferencované přirážkové kalkulaci), nebo kalkulováním neúplných nákladů. 14/31 Metoda strojových přirážek •Tato metoda je jednou z přirážkových metod kalkulace. •Náklady zjišťujeme pro každý stroj (popř. skupinu stejných strojů) a jejich součet za zúčtovací období dělíme počtem hodin provozu stroje (popř. využitelným časovým fondem). •Tím dostaneme přirážku režie na jednu hodinu příslušného stroje. •Podle spotřeby strojového času na jednotlivé výrobky promítáme tyto náklady do kalkulací výrobků. • 15/31 Metoda strojových přirážek •Metoda je značným zpřesněním kalkulací, klade však značné nároky na evidenci a výpočty. •Používá se ve vysoce mechanizovaných a automatizovaných výrobách (v těchto výrobách podíl mezd činí jen pár procent; přitom jednicové mzdy se mění ve výrobní režii – např. při obsluze několika NC strojů, na kterých se vyrábějí různé výrobky jedním dělníkem). • 16/31 Metoda strojových přirážek •Př.: • • • • • • • • •Náklady na 1 strojovou hodinu při 320 hodinách práce za měsíc: •11 669/320 •36,47 Kč/h • 17/31 Metoda strojových přirážek •Př.: •Fixní náklady tvoří položky 1 až 3, variabilní náklady položky 4 a 5. •Fixní náklady zůstanou podstatě stejné i při nižším využití časového fondu stroje, a tím vzrostou náklady na 1 strojovou hodinu. •Například při 160 hodinách za měsíc (jednosměnný provoz) vzrostou náklady takto: •Fixní náklady 10 690 Kč •Variabilní náklady 490 Kč •Celkem 11 180 Kč • • 18/31 Metoda strojových přirážek •Př.: •Náklady na 1 hodinu činí 11 180 / 160 = 69,88 Kč. •Výpočet ukazuje, že fixní náklady rozhodující měrou ovlivňují náklady na 1 strojovou hodinu. •Měly by se proto plánovat jako standardní náklady, tj. náklady při optimálním využití výrobní kapacity • 19/31 Kalkulace ve sdružené výrobě •Ve sdružené (někdy též nazvané vázané) výrobě vzniká v jednom technologickém postupu několik druhů výrobků (např. při výrobě plynu z uhlí vzniká kromě plynu i koks, dehet, čpavek a benzol); vzniklé „sdružené“ náklady proto musíme rozdělit na jednotlivé výrobky. •K tomu se používá zůstatkové metody kalkulace nebo rozčítací metody kalkulace; lze jich použít i při stanovení normovaných nákladů 20/31 Zůstatková (odečítací) metoda kalkulace •Této metody použijeme, můžeme-li jeden z výrobků považovat za hlavní a ostatní výrobky za vedlejší (např. v cukrovaru je hlavním výrobkem cukr, vedlejšími výrobky jsou melasa a řízky). •Metoda spočívá v tom, že od celkových nákladů za zúčtovací období se odečtou vedlejší výrobky oceněné prodejními cenami (popř. cenami podle plánových kalkulací apod.) a zůstatek se považuje za náklady hlavního výrobku. 21/31 Zůstatková (odečítací) metoda kalkulace •Náklady na kalkulační jednici hlavního výrobku zjistíme dělením těchto zbývajících nákladů počtem kalkulačních jednic hlavního výrobku. •Výhodou této metody je její jednoduchost, nevýhodou to, že nelze kontrolovat náklady vedlejších výrobků. •Př.: •Ze suroviny se vyrábí hlavní výrobek A a vedlejší výrobky B a C. Z 1200 kg suroviny (nákupní cena 5 Kč/kg) bylo vyrobeno 720 kg hlavního výrobku A; zpracovací náklady byly 864 Kč. Tržby za prodej vedlejšího výrobku B byly 620 Kč, výrobku C 340 Kč. 22/31 Zůstatková (odečítací) metoda kalkulace •Kalkulace hlavního výrobku A Kč •Spotřebovaná surovina (1 200 * 5) 8 000 •Zpracovací náklady 864 •Tržby za prodej vedlejšího výrobku B - 620 •Tržby za prodej vedlejšího výrobku C - 340 •Zbývá na hlavní výrobek A 5 904 •Náklady na 1 kg výrobku A (5 904/720) 8,20 23/31 Kalkulace nákladů podle elementárních procesů – metoda ABC •Jejím cílem je dosáhnout rozvržení režijních nákladů podle skutečné příčinnosti jejich vzniku. •V německé literatuře je tento systém většinou nazýván Prozesskostenrechnung, v americké literatuře Activity Based Costing – ABC, Transaction Costing, Cost Driver Accouting aj. •Tyto kalkulace zjišťují a přiřazují náklady dílčím aktivitám (dílčím činnostem). 24/31 Kalkulace nákladů podle elementárních procesů – metoda ABC •Začíná se rozložením podnikových činností do dílčích (elementárních) aktivit (takovými jsou např. objednávání materiálu, jeho příjem a výdej, doprava a skladování, seřizování strojů, kontrola kvality, vnitropodniková doprava, balení výrobků, expedice atd.), přičemž se zaměřuje především na oblasti, ve kterých vznikají režijní náklady. 25/31 Kalkulace nákladů podle elementárních procesů – metoda ABC •Zkoumá se, jaké náklady aktivity vyvolávají a testuje se jejich nezbytnost. •Ty vztahy, které vyvolávají vznik nákladů, jsou označeny jako cost drivers (např. počet objednávek nebo faktur, počet dodavatelů, počet zákazníků, strojové hodiny, počet kontrol). •Náklady zjištěné na aktivitu se alokují na výkony (výrobky, služby), resp. jednotlivé odběratele, jako jednotkové náklady. 26/31 Kalkulace nákladů podle elementárních procesů – metoda ABC •Tyto kalkulace vycházejí tedy ze vztahu, že: •procesy spotřebovávají zdroje a výkony spotřebovávají procesy. •Tyto kalkulace jsou součástí nákladového účetnictví, které je obvykle součástí managementu procesů (Activity Based Management – ABM). 27/31 Kalkulace target costing •Vychází z toho, že cenu výrobku neurčují vzniklé náklady, ale trh (v podmínkách globalizace pro řadu výrobků evropský nebo i světový trh). •Z tržní ceny (konkurenční tržní ceny, často ceny evropské nebo světové) a plánované ziskové přirážky se odvodí přípustné náklady (alowable costs), které jsou trhem akceptovatelné; pokud jsou „podnikové“ náklady vyšší, musí být podrobeny důkladné analýze a přizpůsobeny cílovým nákladům (target cost). •Racionalizace se netýká jen výroby, ale i předvýrobních etap (marketingu, výzkumu, vývoje a konstrukce, zásobování, odbytu, controllingu, logistiky). 28/31 Kalkulace target costing •Systém target costing vyvinula v 60. letech min. století japonská firma Toyota. •Jejím cílem bylo trvalé snižování nákladů a vytváření tzv. štíhlé výroby. •Z rostoucího konkurenčního tlaku globálního trhu vyplynulo, že vzniklé náklady neurgují cenu; tou je cena velké části výrobků na evropském nebo světovém trhu. 29/31 Kalkulace target costing •V poslední době kalkulace target costing nahrazuje dosud převážně používanou nákladovou kalkulaci (kalkulaci celkových nákladů). •Jednou z metod snižování nákladů a zvyšování efektivní hodnoty výrobku je hodnotová analýza. 30/31 DĚKUJI ZA POZORNOST