Makroekonomie Hospodářské cykly a ekonomický růst XMAK 06. 03. 2024 Olomouc Autor: doc. Ing. Magdaléna Drastichová, Ph.D. Teorie hospodářského cyklu •se zabývá kolísáním skutečného produktu Økolem úrovně potenciálního produktu = vývoj vyjadřuje růstovou tendenci ekonomiky. •Předmět zkoumání – otázky: I.PRŮBĚH CYKLU II.PŘÍČINY CYKLICKÉHO KOLÍSÁNÍ III.MOŽNOSTI OMEZENÍ CYKLICKÝCH VÝKYVŮ. •HDP v čase neustále kolísá, střídavě roste a klesá => probíhá ekonomický cyklus: krátkodobé změny agregátního výstupu ekonomiky; • 2/38 Hospodářský cyklus •Ekonomický cyklus: kolísání celkové ekonomické aktivity v čase => opakující se nesoulad mezi potenciálním a skutečným produktem. I.Ekonomický cyklus – posloupnost pravidelně se opakujících fází VZESTUPU, POKLESU nebo STAGNACE makroekonomické aktivity: reálného HDP, zaměstnanosti, spotřeby, investic, exportu atd. •EXPANZE => VRCHOL => KONTRAKCE => DNO => EXPANZE… • II.Ekonomický růst = širší pojetí, výsledek změn MNOŽSTVÍ dostupných VF a změn v intenzitě využívání VF = PRODUKTIVITĚ VF. 2/38 Hospodářský cyklus •Ekonomický cyklus: kolísání celkové ekonomické aktivity v čase => opakující se nesoulad mezi potenciálním a skutečným produktem. I.Ekonomický cyklus – posloupnost pravidelně se opakujících fází VZESTUPU, POKLESU nebo STAGNACE makroekonomické aktivity: reálného HDP, zaměstnanosti, spotřeby, investic, exportu atd. •EXPANZE => VRCHOL => KONTRAKCE => DNO => EXPANZE… • II.Ekonomický růst = širší pojetí, výsledek změn MNOŽSTVÍ dostupných VF a změn v intenzitě využívání VF = PRODUKTIVITĚ VF. 2/38 Potenciální produkt 2/38 Hospodářský cyklus •Potenciální produkt vykazuje tendenci k růstu, ROSTOUCÍ TREND. ØTrend – kdyby procesy zdokonalování probíhaly v situaci plného využívání zdrojů, TEDY: ØSkutečný výkon kolem dlouhodobého trendu osciluje. ØRozdíl mezi skutečným produktem a potenciálním produktem = mezera výstupu (GAP). • •V průběhu cyklu – 2 základní vývojové tendence: 1.střídání období růstu skutečného produktu 2.s obdobím poklesu skutečného produktu Øa těmto pohybům odpovídající body zvratu: VRCHOL a SEDLO. •Odtud se odvozují fáze cyklu. i.VRCHOL – ekonomická aktivita vysoká, ve srovnání s úrovní dlouhodobého růstového trendu. ii.SEDLO – nejnižší úroveň ekonomickéé aktivity. 3/38 Potenciální produkt vykazuje tendenci k růstu, má rostoucí trend. Ekonomika by se tímto trendem vyvíjela, kdyby procesy zdokonalování probíhaly v situaci plného využívání zdrojů. Skutečný výkon kolem dlouhodobého trendu osciluje. Rozdíl mezi skutečným produktem a potenciálním produktem se označuje jako mezera výstupu (GAP). V průběhu cyklu rozlišujeme dvě základní vývojové tendence. Cyklus představuje střídání období růstu skutečného produktu s obdobím pokles skutečného produktu a těmto pohybům odpovídající body zvratu, označované jako vrchol a sedlo. Odtud se odvozují fáze cyklu. Všeobecně platí, že v okolí vrcholu je hospodářská aktivita vysoká, ve srovnání s úrovní dlouhodobého růstového trendu. Sedlo představuje nejnižší úroveň hospodářské aktivity. V cyklickém pohybu ekonomiky můžeme rozlišit dvě fáze. Kontrakce je fáze, v níž dochází k poklesu skutečného produktu. Jedná se nejen o pokles výkonu ekonomiky, ale také výnosů. Tím je současně ovlivňován i pokles poptávky po investicích. Dynamika poklesu může vykazovat rozdílné charakteristiky, které bývají označovány jinými pojmy. Pokud délka poklesu překročí horizont šesti měsíců, bývá vývoj charakterizován jako recese. Poklesy zvláště výrazné jsou označovány pojmem deprese. Hospodářský cyklus 3/38 V cyklickém pohybu ekonomiky můžeme rozlišit dvě fáze. Kontrakce je fáze, v níž dochází k poklesu skutečného produktu. Jedná se nejen o pokles výkonu ekonomiky, ale také výnosů. Tím je současně ovlivňován i pokles poptávky po investicích. Dynamika poklesu může vykazovat rozdílné charakteristiky, které bývají označovány jinými pojmy. Pokud délka poklesu překročí horizont šesti měsíců, bývá vývoj charakterizován jako recese. Poklesy zvláště výrazné jsou označovány pojmem deprese. Expanze je fází cyklu vyznačující se vzestupem úrovně skutečného produktu. O expanzi hovoříme zpravidla tehdy, jestliže v průběhu vzestupu dosáhne ekonomika vyššího výkonu, než byla její úroveň před kontrakcí. V průběhu expanze je možné rozlišit dvě období. V prvním se ekonomika ve skutečnosti navrací na úroveň, kterou již dosahovala a pro označení této části vzestupu se někdy používají pojmy obnova, zotavení, oživení. Těchto pojmů se užívá především tehdy, je-li vzestup obnoven po výrazném poklesu, tedy expanze navazuje na recesi či depresi. Pro tu část vzestupné fáze, která se vyznačuje vyšším skutečným produktem než je úroveň potenciálního výstupu mohou být použita označení boom, případně konjunktura či rozmach. Hospodářský cyklus 3/38 V cyklickém pohybu ekonomiky můžeme rozlišit dvě fáze. Kontrakce je fáze, v níž dochází k poklesu skutečného produktu. Jedná se nejen o pokles výkonu ekonomiky, ale také výnosů. Tím je současně ovlivňován i pokles poptávky po investicích. Dynamika poklesu může vykazovat rozdílné charakteristiky, které bývají označovány jinými pojmy. Pokud délka poklesu překročí horizont šesti měsíců, bývá vývoj charakterizován jako recese. Poklesy zvláště výrazné jsou označovány pojmem deprese. Expanze je fází cyklu vyznačující se vzestupem úrovně skutečného produktu. O expanzi hovoříme zpravidla tehdy, jestliže v průběhu vzestupu dosáhne ekonomika vyššího výkonu, než byla její úroveň před kontrakcí. V průběhu expanze je možné rozlišit dvě období. V prvním se ekonomika ve skutečnosti navrací na úroveň, kterou již dosahovala a pro označení této části vzestupu se někdy používají pojmy obnova, zotavení, oživení. Těchto pojmů se užívá především tehdy, je-li vzestup obnoven po výrazném poklesu, tedy expanze navazuje na recesi či depresi. Pro tu část vzestupné fáze, která se vyznačuje vyšším skutečným produktem než je úroveň potenciálního výstupu mohou být použita označení boom, případně konjunktura či rozmach. Hospodářský cyklus üPři charakteristice cyklického pohybu – další pojmy: ØKRIZE: vždy vyjadřuje situaci, kdy klesá skutečný produkt. ØSTAGNACE: období, kdy výkon neroste ani neklesá. 1. vBody zvratu: VRCHOL a SEDLO; 1.VRCHOL = maximální úroveň skutečného produktu – VRCHOL EXPANZE, po kterém má následný vývoj podobu KONTRAKCE. 2.DNO je naopak nejnižší úrovní výkonu završující KONTRAKCI. ØPo jeho dosažení se ekonomika obrací na vzestupnou dráhu (zotavení) a skutečný výkon se začíná přibližovat k úrovni potenciálního produktu. 3/38 Průběh hospodářského cyklu PERIODA vs. AMPLITUDA 3/38 Jedním hospodářským cyklem rozumíme pohyb, který ekonomika vykoná, mezi opuštěním sedla (počátek vzestupu) a návratem zpět do sedla. Časový úsek, za který je uvedený pohyb vykonán se označuje jako perioda – mezi 2 body zvratu. Amltituda – rozkmit – doba mezi horním a dolním bodem zvratu Hospodářský cyklus (fáze) •Expanze ü(1) zotavení, (2) konjunktura, rozmach; ØDomácnosti více poptávají spotřební statky => růst objemu výroby => firmy také najímají více L a K; mzdy zatím nerostou, je pouze více odpracovaných hodin; Ørůst reálného HDP, což má za následek růst zaměstnanosti a pokles nezaměstnanosti, růst agregátní poptávky, větší využívání výrobních kapacit; Ørostou investice do výroby (skrze bankovní úvěry) a zpravidla dochází i k růstu cenové hladiny; Øzakládají se i nové firmy, roste cenová bublina na realitním trhu; Øexpanze následuje po dosažení dna a končí dosažením vrcholu, kdy se vyčerpávají VF (nutnost např. přeplácet pracovníky), prudce rostou konzumní aktivity domácností. • 4/38 Hospodářský cyklus (fáze) •Vrchol •HDP dosáhne vrcholu a dále již neroste; •skutečný produkt dosahuje v rámci jednoho cyklu svého maxima; •maximálně jsou využívány výrobní kapacity (jejich cena roste), vysoká míra investic vyčerpává zdroje ekonomiky (úspory), roste poptávka po kvalifikovaných pracovnících, kterých je nedostatek; •ekonomika pracuje nad své možnosti, což vede k prudkému nárůstu cenové hladiny; •Optimistická nálada = enormně roste C, masivní poptávka po hypotékách (bublina na realitním trhu) a dalších spotřebních úvěrech; •konec vrcholu => ekonomika přechází do fáze poklesu (kontrakce). 5/38 Hospodářský cyklus (fáze) •Kontrakce, resp. recese ØPokles (někdy vnímáno jako jakási „ozdravná kůra“) -po vrcholu začíná reálný HDP klesat; Øoptimistická nálada se mění v pesimistickou; Øpokles produkce komodit, snižování důchodů ekonomických subjektů, růst nezaměstnanosti, nižší zisky firem, pokles investic, nepřiměřené snižování agregátní poptávky; Øfirmy reagují výprodejem své produkce a hledáním úspor, problém – mzdy; Ønedobytné úvěry, propadá se realitní trh; 6/38 do potíží se dostává automobilový průmysl; Hospodářský cyklus (fáze) •Kontrakce •Kontrakce podle délky trvání: •RECESE => pokud klesne reálný HDP alespoň dvě čtvrtletí po sobě (ČR); •KRIZE => prudká kontrakce (výrazný pokles HDP, např. krize 1929-33 nebo 2008-09); •DEPRESE => dlouhodobá recese (Velká deprese z 1929-33; •STAGNACE => období, kdy produkt vykazuje nulové nebo nepatrné změny. 7/38 Článok https://plus.rozhlas.cz/90-let-od-velke-hospodarske-krize-roku-1929-dokazal-se-svet-poucit-8099410 Hospodářský cyklus (fáze) •Dno Ødno = skutečný produkt nejnižší ve vztahu k produktu potenciálnímu; Ønejnižší úroveň ekonomické aktivity, nízké zisky firem, nízká úroveň spotřebitelské poptávky; Øvysoká nezaměstnanost, nízká spotřeba (jen to nejnutnější, odložení spotřeby), realitní trh stagnuje, banky nepůjčují; Økrach neefektivních výrob; Ørelativně nízká cenová hladina, ale riziko deflace; Øpo poklesu produkce začne stagnovat a posléze opět dochází k expanzi. 8/38 Typy hospodářských cyklů •Kitchinovy cykly – krátkodobé, trvají 36-40 měsíců, jsou způsobeny výkyvy v zásobách a rozpracované výrobě, označují se i jako sezónní cykly; • •Juglarovy cykly – střednědobé, trvají 7-10 let, jsou způsobeny investicemi do strojů a zařízení, jsou označovány i jako podnikatelské cykly; • •Kuznetsovy cykly – trvají cca 20 let; • •Kondratěvovy cykly – dlouhodobé, trvají 30-60 let, jsou způsobeny změnami ve výrobních technologiích, monetárními a politickými jevy, klimatickými změnami, inovacemi vyšších řádů, apod. 17/38 Cyklické chování ekonomických veličin 11/38 •Ekonomický cyklus – chápan i šířeji než kolísaní reálného HDP – spolu-pohyby ekonomických veličin: •Standardní chování veličin – umožnuje vytvářet OBECNOU TEORII EKONOMICKÉHO CYKLU Kompozitní indexy, konjunkturní prognózovaní Pohledy na hospodářský cyklus •Neoklasikové – cyklus je nutný, přirozená selekce neefektivních výrob od efektivních; •Keynesiánci – recese – nežádoucí prvek, existence disproporcí – aktivní účast státu – snaha o tzv. zploštění cyklu; 16/38 Hospodářský cyklus = autoregulační prvek tržního mechanismu. Příčiny hospodářského cyklu •Rozbor příčin ekonomického cyklu – složitý a nejednoznačný; •TEORIE vidí příčinu ekonomického cyklu v Økolísání množství peněz v ekonomice, Øzásazích státu do tržního mechanismu, Øoblasti výrobních faktorů – nabídkové teorie; • •Prvotní příčina vzniku cyklu – faktory externí, jakmile ekonomika dostane prvotní impuls, začnou procyklicky působit i faktory interní. 9/38 Externí příčiny üNedostatečné informace ekonomických subjektů; üNerovnoměrné tempo využívání nových vynálezů a objevů; üZměny cen základních surovin na světových trzích; üMěnové krize, problémy na mezinárodních kapitálových trzích; üVládní regulace ekonomiky nástroji fiskální a monetární politiky; üZměny vládní politiky (volební období); üPolitické příčiny (války, revoluce). 10/38 Mezi exogenními příčinami bývají zdůrazňovány a vyskytují se nejčastěji následující: • výkyvy v možnostech využívání inovací, které jsou do značné míry způsobeny nerovnoměrností, s níž jsou vynálezy nabízeny, • politické příčiny. Např. spojování hospodářských cyklů s volebními cykly, politické krize a jejich vliv na hospodářství, války, aj. • k této skupině příčin se zařazují i nedostatečná informovanost tržních subjektů a především hospodářská politika vlády. Interní příčiny •Příčiny kolísání agregátní nabídky a poptávky jsou uvnitř ekonomiky; •Snaha firem maximalizovat zisk úsporami mzdových nákladů => úspory mezd vyvolávají zaostávání poptávky za nabídkou; •Nestabilita investičních výdajů; •Bohatí nebo šetrní lidé získávají příliš velké příjmy v relaci k možným investicím ve společnosti apod. 11/38 ENDOGENNÍ MECHANISMUS vs. EXOGENNÍ SKOKY 10/38 Mezi exogenními příčinami bývají zdůrazňovány a vyskytují se nejčastěji následující: • výkyvy v možnostech využívání inovací, které jsou do značné míry způsobeny nerovnoměrností, s níž jsou vynálezy nabízeny, • politické příčiny. Např. spojování hospodářských cyklů s volebními cykly, politické krize a jejich vliv na hospodářství, války, aj. • k této skupině příčin se zařazují i nedostatečná informovanost tržních subjektů a především hospodářská politika vlády. ENDOGENNÍ MECHANISMUS vs. EXOGENNÍ SKOKY ü 10/38 Zdroje a typy ekonomických změn Endogenní mechanismus Exogenní šoky Změny agregátní poptávky Keynesovský model s multiplikátorem a akcelerátorem Monetaristický model se změnami peněžní nabídky Změny agregátní nabídky „Inovační model” Josepha Aloise Schumpetera Koncepce „přírodního/' cyklu Williama Stanle Jevonse na úrovni celé ekonomiky. Předpokládejme, že v ekonomice je k produkci v: I KI Jestliže se kapitálový koeficient nemění a výrobní kapacity jsou plně využity, je ke produkce nutné zvětšit Objem kapitálu již zapojeného do výroby. Při koeficientu 2 to znamená, že ke zvýšení produkce ekonomiky cnlanplřlad 0 100 mil. Kč Investice (a v daném kontextu máme na mysli investice čisté) znamenají přírůstek kapitálu (I = AK) a závisí: • na výši kapitálového koeficientu, • na míře růstu produkce: x AQ kde Ije investice; Kje kapitál; je kapitálový koeficient; Q je rozsah produkce. (13.3) konstantním kapitálovém koeficientu 2 bude vztah mezi investicemi a produkcí x AQ (13.4) díme, Že rozsah investic v ekonomice nezávisí na jejím produktu, nýbrž na jeho změ- h, na tom, jak rychle produkce roste, nebo klesá. Investice porostou jen tehdy, když )ude růst produkce zrychlovat, v důsledku čehož se bude rozšiřovat mezera mezi oucł' a skutečnou zásobou kapitálu. Přestane-li produkce růst, čisté investice klesnou Dojde-li k poklesu produkce, nastane deinvestování, tedy hrubé investice (I ) ou záporné, neboť firmy nejen nebudou uskutečňovat čisté investice (In), ale nebudou łahrazovat amortizovaný kapitál, a tudíž provádět investice restituční (Ir). Skutečná ba kapitálu totiž v takovém případě převyšuje zásobu žádoucí. ají-li investice růst, nestačí, aby se zvyšovala produkce; cer 'štějednor právě tato podmínka je jádrem akcelerátoru investic. »rodukcĺ 4 Peníze v tomto modelu nehrají a čistých model je podle svých autorů nazýván Hicksovým-samuelsonovým modelem, (neo)keynesovským modelem ekonomického cyklu. Američan Paul Anthony Samuelson 11915_2009) použil v roce 1939 jako jeden z prvních ekonomů mechanismus multiplikátoru k vysvětlení cyklických výkyvů tržních ekonomik (ještě 0 tři roky dříve tak učinil ekonom Sir Roy Harrod). Samuelsonův britský kolega Sir John Richard Hicks (1904-1989) 1950 stanovil mantinely, v jejichž rámci se ekonomické cykly pohybují. Jak uvidíte textu, tyto mantinely odrážejí nutnost obnovovat v ekonomice opotřebovaný kapitál, resp. I Investiční multiplikátor itoly věnované determinaci produktu ve výdajovém modelu s multiplikátorem te podstatu investičního multiplikátoru. Stejně jako v případě výdajového multi- )ru, je i velikost investičního multiplikátoru určována velikostí mezního sklonu řebě (mpc), resp. mezního sklonu k úsporám (mps). Platí tedy, že dodatečný ní výdaj (AI) vyvolá větší než proporcionální přírůstek reálného agregátního (AY) v souladu s rovnicí (13.1): Í multiplikátor (k) je kladné číslo větší než I a jeho konkrétní hodnotu mů- I ást vynaloží na nákup spotřebních statků. zvýšená poptávka po spotřebních govaní investičního multiplikátoru lze objasnit tak, že dodatečné investiční na nákup kapitálových statků se projeví růstem důchodů domácností, m n'abízejí své úspory. Domácnosti část svých dodatečných příjmů uspoří ovit na základě rovnice (13.2): 1 1 mps (13.2) ENDOGENNÍ MECHANISMUS vs. EXOGENNÍ SKOKY ü 10/38 na úrovni celé ekonomiky. Předpokládejme, že v ekonomice je k produkci v: I KI Jestliže se kapitálový koeficient nemění a výrobní kapacity jsou plně využity, je ke produkce nutné zvětšit Objem kapitálu již zapojeného do výroby. Při koeficientu 2 to znamená, že ke zvýšení produkce ekonomiky cnlanplřlad 0 100 mil. Kč Investice (a v daném kontextu máme na mysli investice čisté) znamenají přírůstek kapitálu (I = AK) a závisí: • na výši kapitálového koeficientu, • na míře růstu produkce: x AQ kde Ije investice; Kje kapitál; je kapitálový koeficient; Q je rozsah produkce. (13.3) konstantním kapitálovém koeficientu 2 bude vztah mezi investicemi a produkcí x AQ (13.4) díme, Že rozsah investic v ekonomice nezávisí na jejím produktu, nýbrž na jeho změ- h, na tom, jak rychle produkce roste, nebo klesá. Investice porostou jen tehdy, když )ude růst produkce zrychlovat, v důsledku čehož se bude rozšiřovat mezera mezi oucł' a skutečnou zásobou kapitálu. Přestane-li produkce růst, čisté investice klesnou Dojde-li k poklesu produkce, nastane deinvestování, tedy hrubé investice (I ) ou záporné, neboť firmy nejen nebudou uskutečňovat čisté investice (In), ale nebudou łahrazovat amortizovaný kapitál, a tudíž provádět investice restituční (Ir). Skutečná ba kapitálu totiž v takovém případě převyšuje zásobu žádoucí. ají-li investice růst, nestačí, aby se zvyšovala produkce; cer 'štějednor právě tato podmínka je jádrem akcelerátoru investic. »rodukcĺ 4 Peníze v tomto modelu nehrají a čistých model je podle svých autorů nazýván Hicksovým-samuelsonovým modelem, (neo)keynesovským modelem ekonomického cyklu. Američan Paul Anthony Samuelson 11915_2009) použil v roce 1939 jako jeden z prvních ekonomů mechanismus multiplikátoru k vysvětlení cyklických výkyvů tržních ekonomik (ještě 0 tři roky dříve tak učinil ekonom Sir Roy Harrod). Samuelsonův britský kolega Sir John Richard Hicks (1904-1989) 1950 stanovil mantinely, v jejichž rámci se ekonomické cykly pohybují. Jak uvidíte textu, tyto mantinely odrážejí nutnost obnovovat v ekonomice opotřebovaný kapitál, resp. I Investiční multiplikátor itoly věnované determinaci produktu ve výdajovém modelu s multiplikátorem te podstatu investičního multiplikátoru. Stejně jako v případě výdajového multi- )ru, je i velikost investičního multiplikátoru určována velikostí mezního sklonu řebě (mpc), resp. mezního sklonu k úsporám (mps). Platí tedy, že dodatečný ní výdaj (AI) vyvolá větší než proporcionální přírůstek reálného agregátního (AY) v souladu s rovnicí (13.1): Í multiplikátor (k) je kladné číslo větší než I a jeho konkrétní hodnotu mů- I ást vynaloží na nákup spotřebních statků. zvýšená poptávka po spotřebních govaní investičního multiplikátoru lze objasnit tak, že dodatečné investiční na nákup kapitálových statků se projeví růstem důchodů domácností, m n'abízejí své úspory. Domácnosti část svých dodatečných příjmů uspoří ovit na základě rovnice (13.2): 1 1 mps (13.2) Poptávkové a nabídkové změny 1.Poptávkové změny – ekonomický cyklus nastartován změnami AD: růst poptávky domácnosti a vlády po produkci firem; se zpožděním – reagují firmy zvýšením poptávky po VF => P obvykle roste: ØP ve fázi EXPANZE roste, KONTRAKCE – klesá; ØProcyklické chování P 2.Nabídkové změny – ekonomický cyklus nastartován změnami AS: růst/pokles cen VF – posun SRAS: ØKontracyklické chování P Ø 16/38 Hospodářský cyklus = autoregulační prvek tržního mechanismu. P Y AD1 SRAS Y* LRAS Recesní mezera E1 Y1 < P1 AD2 E2 P2 Model AS-AD – POZITIVNÍ POPTÁVKOVÝ ŠOK: např. zvýšení C, G 12/38 P Y AD1 SRAS P1 Y* LRAS E Y1 AD2 P2 Y2 E Model AS-AD – NEGATIVNÍ POPTÁVKOVÝ ŠOK: např. snížení C, G 13/38 P Y AD1 SRAS1 P1 Y* LRAS E1 Y1 P2 E2 SRAS2 Model AS-AD – POZITIVNÍ NABÍDKOVÝ ŠOK: např. pokles cen ropy na světových trzích 14/38 P Y AD1 SRAS1 Y* LRAS Recesní mezera E1 Y1 < P1 E2 P2 Y2 SRAS2 Model AS-AD: NEGATIVNÍ NABÍDKOVÝ ŠOK: např. růst cen ropy na světových trzích 15/38 STAGFLACE vs. SLUMPFLACE Pojetí ekonomického růstu •KRÁTKODOBÉ ZVÝŠENÍ PRODUKTU, které je po určité době vystřídáno poklesem, úroveň rovnovážného Y je dána změnami AD, které způsobují pohyb skutečného Y kolem Y*, jedná se o růst skutečného produktu ve smyslu jeho cyklického kolísání; nebo •DLOUHODOBÝ TREND - spojen se zvyšováním produkčních možností ekonomiky, dlouhodobý růst Y*, tzv. růst v pravém slova smyslu. 18/38 Pojetí ekonomického růstu •Ekonomický růst - růst Y* lze vyjádřit: •POMOCÍ MODELU AS AD - výše Y* je vyjádřena umístěním krátkodobé AS a dlouhodobé křivky agregátní nabídky LRAS; růst Y* znamená posun AS i LRAS doprava (roste-li AS stejně rychle jako AD, pak je označován jako růst při stabilních cenách); nebo •POMOCÍ HRANICE PRODUKČNÍCH MOŽNOSTÍ (PPF) - vyjadřuje všechny kombinace výroby dvou statků při plném využití všech výrobních faktorů, při tzv. plné zaměstnanosti. 19/38 Pojetí ekonomického růstu – model AS-AD • 20/38 Pojetí ekonomického růstu hranice produkční možností 21/38 Měření ekonomického růstu •ROZDÍL - vyjádříme ekonomický růst pomocí skutečného produktu a produktu v předchozím období (roce): Y = Yt - Y t-1 (vyjádřeno v peněžních jednotkách) •KOEFICIENT RŮSTU – poměr skutečného produktu a produktu v předchozím období (roce); k = (Yt / Y t-1) *100 (indexové číslo) •TEMPO RŮSTU – nejčastěji používaný ukazatel růstu (uvádí se v %, může vyjít i záporně!); 22/38 Měření ekonomického růstu – tempo růstu •tempo růstu skutečného produktu neustále kolísá vlivem změn AD a AS; •z aktuálních temp růstu pak lze vypočítat dlouhodobý trend tempa růstu; •tempo růstu potencionálního produktu vypočteme jako součet dlouhodobého tempa růstu souhrnné produktivity a objemu výrobních faktorů při jejich plném využití; •závisí na tempu růstu výrobních faktorů a na tempu růstu souhrnné produktivity. 23/38 Ekonomická úroveň vs. ekonomická síla •EKONOMICKÝ ROZVOJ - v širším smyslu zahrnuje další aspekty vývoje ekonomiky, především strukturální změny, technologické změny, zvyšování životní úrovně obyvatelstva, apod. •EKONOMICKÝ RŮST - pojímán jako elementární předpoklad ekonomického rozvoje. 24/38 Složky ekonomického růstu •LIDSKÉ - množství, kvalifikace, náklady na její získání, zvýšení a udržení a motivace lidských zdrojů jako předpoklad podnikání, •PŘÍRODNÍ - množství půdy a nerostného bohatství a jejich kvalita, •KAPITÁLOVÉ - kapitálové statky jako jsou stroje a zařízení, budovy, stavby, jejich technická úroveň 25/38 Determinanty ekonomického rozvoje a růstu 26/38 Zdroje ekonomického růstu •KVANTITATIVNÍ – kdy do výroby je zapojováno větší množství práce, přírodních zdrojů a kapitálu, označován také jako extenzivní růst; •KVALITATIVNÍ – dochází k lepšímu využívání VF, označován také jako intenzivní růst: •uskutečňuje se zvyšováním kvalifikace pracovníků, •využíváním kvalitnějších přírodních zdrojů, •rozvojem technické úrovně kapitálu, •dělbou práce v národním i mezinárodním měřítku a s ní spojenou liberalizací mezinárodního pohybu statků i výrobních faktorů, •rozvojem informačních technologií, •přístupem k informacím, •technologickými změnami. 27/38 Teoretické vymezení růstu •Teorie znamenají rozdílný pohled na problematiku ekonomického vývoje: •TEORIE EKONOMICKÉHO RŮSTU řeší zejména problematiku kvantitativních změn nebo jejich racionální formy kombinace, ve vztahu ke zvětšování množství výrobních faktorů vychází teorie růstu z předpokladu, že množství pracovních sil je dáno exogenně, • •TEORIE EKONOMICKÉHO ROZVOJE se zaměřuje na účelnost růstu reálného produktu z hlediska výroby a užití, zkoumá vliv neekonomických faktorů na pracovní sílu, zaměřuje se na původ příčin zlepšení, zda a do jaké míry jsou důsledkem sociální struktury společnosti nebo jsou důsledkem uplatnění technického pokroku, • 28/38 Teorie ekonomického růstu •V ekonomické teorii jsou charakterizovány značnou rozdílností přístupů, které členíme do dvou skupin: •sociálně-historické modely, •matematicko-ekonomické modely. Předpoklady ekonomického růstu •cenová hladina je stálá, a proto Y = Yn = Yr, •ekonomika je dvousektorová, platí Y = C + S a Y = C + I, •ekonomika je v rovnováze, YrS= YrD a I = S, •míra nezaměstnanosti u = u*. 29/38 Neoklasická teorie ekonomického růstu •Východiskem je neoklasická produkční funkce, kdy ekonomický růst lze vyjádřit: •ΔY = ΔK.MPK + ΔL.MPL •růst reálného produktu je tak dán změnami množství kapitálu (ΔK) a práce (ΔL) násobený jejich mezní produktivitou, tj. •MPK a MPL, •kdy MPK = ΔY/ΔK a •MPL = ΔY/ΔL. 30/38 Cobb-Douglasova produkční funkce •Nejznámější neoklasická funkce: Y = A* Kb * La •kde: •A = produktivita práce i kapitálu, charakterizuje vliv faktorů, které označujeme jako technologické změny, •a, b = pružnost reálného produktu na změnu práce a kapitálu, vyjadřují o kolik vzroste reálný produkt, vzroste-li množství kapitálu nebo práce o 1 %. •a + b = 1, kde a = MPK*(K/Y), b = MPL*(L/Y). •Cobb-Douglasova produkční funkci má tvar: Y = A*Kb*L1-b •a + b = 1, růst množství práce a kapitálu o 1% zvýší reálný produkt o 1%, jedná se o konstantní výnosy z rozsahu výroby, •a + b > 1, jsou výnosy z rozsahu výroby rostoucí •a + b < 1, výnosy z rozsahu výroby jsou klesající. 31/38 Prorůstová hospodářská politika •Směr ekonomické teorie, ekonomie strany nabídky; •přístup ke stimulaci ekonomického růstu (růstu Y*), a to ve smyslu dlouhodobého udržení disponibilních zdrojů ve výrobě a jejich rozšiřování; •zahrnuje přístup k zabezpečení stabilní vysoké zaměstnanosti; •je označován jako forma proticyklické politiky; •zkoumá faktory, které ovlivňují množství práce (i její kvalifikaci), tvorbu úspor a ochotu investovat; •podstatným faktorem stimulace je míra zdanění důchodu ekonomických subjektů (vysoké zdanění nestimuluje subjekty k větší S práce, ani k vyšším úsporám, negativně ovlivňuje tvorbu kapitálu, a vede k poklesu produktu. 32/38 Okunův zákon •Průběh cyklu – nejen měnící se úroveň výstupu která je důsledkem různé míry využívání stávajících zdrojů. •Průběh cyklu – závažné dopady i do oblasti trhu práce a sociálníchpodmínek ve společnosti. •Vysoká mezera výstupu v obdobích recese je provázena výrazným vzestupem míry nezaměstnanosti, tlaky na omezování výroby, poklesy ziskovosti atd. Spojitost mezi •výkyvy ekonomiky a nezaměstnaností popisuje tzv. Okunův zákon: •Arthur Okun se zabýval studiem vzájemné vazby mezi výkyvy reálného produktu a výkyvy v míře nezaměstnanosti v podmínkách americké ekonomiky. Souvislost je možno vyjádřit rovnicí: 34/38 Okunův zákon 34/38 Okunův zákon •Souvislost je možno vyjádřit rovnicí: 34/38 DĚKUJI ZA POZORNOST