Logistický management Pavel Kološ pavel.kolos@mvso.cz Požadavky k ukončení předmětu •Zápočet (0-35b, min.20b): –Seminární práce (prezentace na vybrané téma) – 15min – •Ústní zkouška (0-65b, min. 31b) –2 teoretické otázky (seznam je uveden na další straně); 10min příprava/10min zkouška – 6.12.2021 – •51-67b (3), 68-84b (2), 85-100b (1) Otázky ke zkoušce Literatura •Základní: •CHYTILOVA E., HUBÁČEK J. Logistický management: učební texty. MVŠO. 2018 •JUROVÁ, M.; KORÁB, V.; JUŘICA, P.; VIDECKÁ, Z.; BARTOŠEK, V. Výrobní a logistické procesy v podnikání. Praha: Grada, 2016. 254 s. ISBN: 978-80-247-5717- 9. •TOMEK G., VÁVROVÁ V. Integrované řízení výroby: od operativního řízení výroby k dodavatelskému řetězci. Praha: Grada Publishing, a.s. 2014. 368s. ISBN 978-80-247-4486-5 Literatura •Doporučená: •NENADÁL J.. a kol. 2. Moderní management jakosti: principy, postupy, metody. Management Press, Albatros Media a.s. 2017. ISBN 9788072613922. •CHOPRA S., MEINDL P., KALRA D.V. Supply Chain Management: Strategy, Planning and Operation. Pearson Education.588s. 2017. ISBN 933258267X, 9789332582675 •CHYTILOVÁ E. Logistický management: příklady úspěšné praxe. 154s. Moravská vysoká škola Olomouc. 2018. ISBN 978-80-7455-075-1 • 1. Základní pojmy a terminologie Základní definice • •Logistika je vědní disciplína, která se zabývá plánováním, řízením a realizací materiálového toku a informací tak, aby správný produkt byl ve správný čas na správném místě s co nejnižšími náklady • •Logistický management zahrnuje analýzu, plánování, řízení a vedení lidí, organizování, kontrolu logistických procesů • ÚLOHA LOGISTICKÉHO MANAGEMENTU • •Úlohou logistického managementu jsou dva podnikové cíle: •pohotově dodávat, •snižovat kapitálovou vázanost. • ÚLOHA LOGISTICKÉHO MANAGEMENTU • • snížení všech zásob. •koordinace, synchronizace a celková optimalizace logistických řetězců jak uvnitř podniku tak i v mezipodnikovém styku. •Zkracují se intervaly dodávek a dodává se menší množství. •vyloučí se dvojí pojistné zásoby. Musí se vyloučit zbytečná manipulace. •Musí být odstraněna dvojí kontrola jakosti, za jakost ručí dodavatel (odpadá vstupní kontrola). • SLOŽKY LOGISTICKÉHO MANAGEMENTU • •vyřizování objednávek, kontrolu stavu zásob a řízení skladů, •řízení výroby, •řízení prodeje a služeb zákazníkům, •řízení dopravy •vyhodnocování a prognózování prodeje, • LOGISTICKÁ STRATEGIE A PLÁNOVÁNÍ • •Strategické plánování v logistice není tak běžné jako v oblasti marketingu nebo výroby. •Logistika však může přispět ke strategickému plánu řadou přínosů, jednak operativní zlepšení (např. nižší zásoby a zkrácené dodací lhůty), jednak i strategické výhody (nižší celkové náklady nebo zlepšený zákaznický servis). • SCHÉMA LOGISTICKÉHO PLÁNOVÁNÍ Logistické procesy •zahrnují tři složky: plánování, řízení a realizace. •jsou procesy netechnologického charakteru. To znamená, že na rozdíl od technologických procesů nemění fyzikální, ani chemickou podstatu zpracovávaného materiálu a nedokončených výrobků, kterými se zabývají. Strukturace logistických funkcí podle úrovně řízení 1.Strategická úroveň je zásadní rozhodování s dlouhodobou platností o zdrojích, o pravidlech a postupech. 2.Taktická úroveň •2.1. Dispoziční úroveň jsou krátkodobá rozhodnutí o plnění vzniklých požadavků a potřeb. •2.2. Administrativní (správní) úroveň zabezpečuje provádění informačních činností na základě dispozičního rozhodnutí nebo příkazu –3. Operativní úroveň zabezpečuje provádění hmotných procesů, tzn. materiálového toku • Strategická úroveň je zásadní rozhodování s dlouhodobou platností: •o zdrojích, •o pravidlech a postupech. Příklad: •určení nákupních a dodacích podmínek, forem dodávek a obalů, •stanovení postupů pro vybavování nákupních objednávek, pro zpracování zakázek odběratelů a pro příjem a expedici, •volba technologií pro manipulaci, skladování a balení včetně určení stupně jejich automatizace, •stanovení metod pro evidenci a zúčtování. Dispoziční úroveň jsou krátkodobá rozhodnutí o plnění vzniklých požadavků a potřeb. Příklad: •zakázky odběratelů, •potřeby přepravy, •potřeby materiálu pro výrobu. Administrativní (správní) úroveň zabezpečuje provádění informačních činností na základě dispozičního rozhodnutí nebo příkazu. Příklad: •umisťování a sledování nákupních objednávek a příkazů pro spedici, •vyhotovování příjemek, •kompletace interních a externích výrobních zakázek, • Operativní úroveň zabezpečuje provádění hmotných procesů, tzn. materiálového toku, na základě příkazů z dispoziční nebo administrativní úrovně (nadřazené úrovně). •Příklad: •doprava materiálů všeho druhu a nakupovaných dílů do podniku, •vyskladnění surovin a polotovarů, jejich přeprava do výroby, •doprava zboží do distribučních skladů, •vytváření přepravních jednotek pro expedici. trh zásobování Průmyslová organizace 1) výrobní 2) obchodní organizace 3) organizace poskytující služby trh zákazníků Materiálový tok 3. fáze 4. fáze [USEMAP] 2. fáze [USEMAP] 1. fáze informační tok Logistické výkony •Kompletační, •Technologické, •Mezioperační, •Skladové, •Ložné, •meziobjektová přeprava, •vnější přeprava, •technologická přeprava, •operace balení, •Pomocné. • Logistické náklady •Logistické náklady jsou finanční prostředky vynaložené na logistické výkony. •Úroveň zákaznického servisu •Přepravní náklady •Náklady na udržování zásob •Skladovací náklady •Množstevní náklady •Náklady na informační systém • Logistické náklady jsou finanční prostředky vynaložené na logistické výkony. Totální náklady jsou tvořeny součtem všech nákladů ve všech oblastech logistických procesů. Minimalizace nákladů odděleně v jedné oblasti může způsobit zvýšení nákladů v další oblasti. Existuje šest základních oblastí nákladů, které jsou vzájemně propojené: úroveň zákaznického servisu – poprodejní servis, dodávky náhradních dílů, vyzvedávání vadných nebo špatně fungujících výrobků od zákazníků, rychlá reakce na požadavky na opravy, manipulace s vráceným zbožím, přepravní náklady – výběr způsobu dopravy, výběr přepravní trasy, doprava uvnitř podniku, náklady na udržování zásob – kapitál vázaný v zásobách, skladovací náklady, náklady na pořízení zásob, náklady na likvidaci zastaralého zboží, náklady na balení, likvidace odpadového materiálu, krádeže a jiná rizika, pojištění, skladovací náklady – počet skladů, umístění skladů, množstevní náklady – rozpor mezi velkými výrobními dávkami, které snižují cenu a nárokem na velký skladovací prostor, individuální přání zákazníků na malá dodávaná množství a velké výrobní série, náklady na informační systém – vyřizování objednávek elektronickou výměnou dat (EDI – Electronic Data Interchange), elektronický převod peněz (EFT – Electronic Funds Transfer). Logistické náklady •Cíl: minimalizace všech typů LN •LN závisí na: –množství materiálu –čase – čas náklady snižuje i zvyšuje –místě, typu materiálu, frekvenci dodávek, typu dopravního prostředku….. • Logistické výkony •Logistické výkony jsou výkony manipulační, skladové, přepravní. Logistické výkonové ukazatele •dodací lhůta: interval času mezi přijetím objednávky a doručením objednaného produktu zákazníkovi. •stupeň úplnosti dodávky udává podíl zboží z objednávek došlých během určitého období, které bylo dodáno v přislíbené dodací lhůtě v plném množství. •stupeň spolehlivosti dodávky podíl počtu dodávek splněných v termínu ze všech dodávek během určitého období. • dodací lhůta je interval času mezi přijetím objednávky a doručením objednaného produktu zákazníkovi. stupeň úplnosti dodávky udává podíl zboží z objednávek došlých během určitého období, které bylo dodáno v přislíbené dodací lhůtě v plném množství; vykazuje se za celý podnik nebo za skupinu výrobků. stupeň spolehlivosti dodávky udává podíl počtu dodávek splněných v termínu ze všech dodávek během určitého období. Aktivní prvky •Prostředky, jejichž působením se realizují toky pasivních prvků v logistickém řetězci. Tomu odpovídají aktivní prvky: •technické prostředky a zařízení pro manipulaci, přepravu, skladování, balení a fixaci zboží •technické prostředky a zařízení sloužící operacím s informacemi (nosiči informací) •obsluhující, řídící a kontrolující faktor, tj. lidská složka • Posláním je realizovat logistické funkce (tj. uskutečňovat posloupnosti netechnologických operací s pasivními prvky). Převážná část uvedených operací spočívá: ve změně místa nebo v uchování pasivních prvků, popř. v jejich úpravě pro navazující manipulační či přepravní operace ve sběru, ve změně místa nebo v uchování informací bez nichž by operace s hmotnými pasivními prvky nemohly probíhat Tomu odpovídají aktivní prvky: technické prostředky a zařízení pro manipulaci, přepravu, skladování, balení a fixaci zboží (včetně pomocných zařízení v budovách, skladech, komunikacích) technické prostředky a zařízení sloužící operacím s informacemi (nosiči informací) – počítače, automatická identifikace, přenos zpráv, údajů a dat … obsluhující, řídící a kontrolující faktor, tj. lidská složka Logistické pasivní prvky •Logistické pasivní prvky jsou manipulovatelné, přepravované nebo skladovatelné kusy, jednotky nebo zásilky, které musí překonat prostor a čas. -Materiálové prvky (materiál, polotovar, suroviny, součást, hotový produkt), -Obaly, -Přepravní prostředky (palety), -Odpad, -Informace. • Věci, které probíhají logistickým řetězcem (suroviny, základní a pomocný materiál, díly, nedokončené a hotové výrobky). Nabývají podobu manipulovaných, přepravovaných nebo skladovaných kusů, jednotek. Účelem operací s nimi je překonat prostor a čas. Operace mají výlučně netechnologický charakter (nemění se množství ani podstata věci). Přechod prvků od dodavatele k zákazníkovi se uskutečňuje prostřednictvím směny, proto pasivní prvky = zboží. obaly a přepravní prostředky podmiňující pohyb zboží – pokud se přemisťování těchto prostředků uskutečňuje samostatně (zpětný svoz k opakovanému použití) odpad vznikající při výrobě, distribuci a spotřebě výrobků, jestliže odvoz (likvidace, recyklace) odpadu je předmětem péče výrobce nebo distributora zboží (povinnost uložená zákonem) informace, jejichž pohyb (zprostředkovaný pohybem nosičů informací) přebíhá, provází a následuje pohyb surovin, materiálů, dílů a výrobků resp. pohyb peněz s ním související jako nutný předpoklad jeho uskutečnění Logistické cíle •Ze základního logistického cíle se odvozují dílčí cíle, které mohou mít odlišné zájmy, pak dochází ke konfliktu uvnitř podniku. –Nákup vs. Výroba –Výrobní jednotky, pracoviště vs. Plánování –Výroba vs. zákazník – • • 2. Logistický systém Logistické systémy •Logistický systém je multisystém, množina systémů. Jednotlivé systémy nelze zkoumat samostatně, ale jen ve vzájemných souvislostech. Články logistického řetězce (sklady, doprava aj.) mají postavení podsystémů (subsystémů) Mikrologistický a makrologistický systém •Mikrologistický systém •Jsou logistické systémy jednotlivých veřejnoprávních a soukromých organizací - podniků •Makrologistický systém •Dopravní systém v regionu, národním hospodářství nebo světovém hospodářství. K tomu patří dopravní síť silniční, kolejová, vodní, letecká •Stejně tak zde patří i procesy veřejné a individuální dopravy osob a zboží Mezilogistický systém •Tyto systémy operují na úrovni spolupracujících organizací - příkladem je spediční organizace, která zajišťuje přepravu mezi průmyslovým dodavatelem, velkoobchodem a maloobchodníkem. Systémy mezilogistiky – leží mezi makrologistickými a mikrologistickými systémy. Jejich funkci nelze vymezit výhradně mikro nebo makrologisticky. Tyto systémy operují na úrovni spolupracujících organizací – příkladem je spediční organizace, která zajišťuje přepravu mezi průmyslovým dodavatelem, velkoobchodem a maloobchodníkem. V případě mezologistických systémů se při dělení zohledňují podniky spolupracující při naplňování logistických služeb – v úvahu připadá kooperace mezi podniky zasilatelských služeb (např. užití společného systému přerozdělování zboží mezi zasilateli z různých či stejných oborů). U podniků logistických služeb se může jednat o spolupráci mezi spedičními organizacemi orientovanými na určitý region nebo podniky zabývající se určitým typem dopravy (silniční nákladní přepravou a železnicí). Existuje i varianta spolupráce mezi podniky logistických služeb a zasilatelskou organizací (zasilatel pověří podnik logistických služeb zasláním produktů. Podnik jako logistický systém • řízení odbyt nákup výroba sklad dodavatelé odběratelé - zákazníci Podnik – systém Subsystémy podniku Materiálový tok Informační tok 3. Velkoobchodní sklady, logistická místa styku Úloha velkoobchodních skladů •Velkoobchodní sklady jsou články, které překlenují prostor mezi výrobou a maloobchodem • rozpor sortimentní, kdy z výroby vychází jednoduchý sortiment, maloobchod požaduje složitý obchodní sortiment, proto ve velkoobchodních skladech vedle nákupu probíhá kompletace. rozpor množstevní a časový, kdy z výroby odchází velké množství výrobků méně často, maloobchod potřebuje často malé množství, proto se vytvářejí skladové zásoby zboží. rozpor prostorový, kdy výrobní závody jsou u zdrojů surovin, u dopravních cest vzdálené od míst spotřeby, proto se vytvářejí tranzitní sklady. Úloha velkoobchodních skladů •rozpor sortimentní •Ve velkoobchodních skladech probíhá kompletace –(př. PC a monitor ve dvou různých výrobách) •rozpor množstevní a časový •Ve velkoobchodních skladech vznikají zásoby –(př. Sudy piva) •rozpor prostorový •Tranzitní sklady (př.Kaufland log.centrum) • • rozpor sortimentní, kdy z výroby vychází jednoduchý sortiment, maloobchod požaduje složitý obchodní sortiment, proto ve velkoobchodních skladech vedle nákupu probíhá kompletace. rozpor množstevní a časový, kdy z výroby odchází velké množství výrobků méně často, maloobchod potřebuje často malé množství, proto se vytvářejí skladové zásoby zboží. rozpor prostorový, kdy výrobní závody jsou u zdrojů surovin, u dopravních cest vzdálené od míst spotřeby, proto se vytvářejí tranzitní sklady. Logistické místa styku •Rozeznávají se místa styku mezi: •- jednotlivými prvky a články logistického řetězce navzájem, •-mezi logistikou a ostatními systémy podniku, •- mezi podnikem a jinými organizacemi. • Logistické místa styku •právní – samostatné podniky, státy, •ekonomické – útvary, závody, divize se samostatným hospodařením, •organizační – hranice zodpovědnosti jednotlivých pracovníků, útvarů či podnikových funkcí, •informační – hardware, software anebo datová základna informačních či komunikačních systémů, • Existence míst styku je důsledkem rozdílnosti navazujících článků řetězce. Rozdílnost může mít různou povahu: Logistické místa styku •Logistická místa styku kladou materiálovému, resp. informačnímu toku, který je překračuje, určitý odpor. Počet míst styku uvnitř podniku je ovlivněn jeho organizační strukturou. Důležitým úkolem logistiky je zabezpečit pokud možno hladké překonávání míst styku a to vzájemným slaďováním, koordinováním článků celého logistického řetězce. Dochází k synergickému efektu 4. Dodavatelské řetězce. Dodavatelské sítě Definice logistický řetězec •Logistický řetězec zabezpečuje pohyb materiálu, případně energie nebo osob ve výrobních a oběhových procesech s využitím informací a financí k tomu potřebných Řetězec je účelné uspořádání množiny technických prostředků pro uskutečňování logistických cílů. V systému jde o přemísťování věcí (osob) a přemísťování informací (nosičů informací, signálů apod.). Cílem může také být přemísťování energií a financí. Logistický řetězec je nejdůležitější pojem logistiky. Jedná se o dynamické propojení trhu spotřeby a trhu surovin, materiálů a dílů v hmotném a nehmotném stavu vycházející od poptávky konečného zákazníka nebo se váže na konkrétní zakázky. Definice dodavatelský řetězec •Dodavatelský řetězec je posloupnost navazujících, navzájem sladěných logistických systémů či podsystémů, kterými prochází materiálový a informační tok. • Řetězec je účelné uspořádání množiny technických prostředků pro uskutečňování logistických cílů. V systému jde o přemísťování věcí (osob) a přemísťování informací (nosičů informací, signálů apod.). Cílem může také být přemísťování energií a financí. Logistický řetězec je nejdůležitější pojem logistiky. Jedná se o dynamické propojení trhu spotřeby a trhu surovin, materiálů a dílů v hmotném a nehmotném stavu vycházející od poptávky konečného zákazníka nebo se váže na konkrétní zakázky. Dodavatelské řetězce •Cesty (kanály) • •Články Cesty (kanály) jsou cesty pohybu hmotných prvků a cesty pohybu informací, nemusí propojovat tytéž články, články mohou být prostorově (směrově) i časově odlišné. Články logistických řetězců mohou být buď celky jako jsou budovy, plochy, komunikace, nebo podrobnější členění až na operace (netechnologické, manipulační, balící, přepravní, kontrolní, řídící, …) Články dodavatelského řetězce •ve výrobě •v dopravě •v obchodě • ve výrobě – továrny, dílny, výrobní linky, buňky a centra, sklady surovin, materiálů, nakupovaných dílů, výrobní a montážní mezisklady, montážní linky, sklady hotových výrobků, v dopravě – terminály a překladiště, železniční stanice, přístavy, letiště, v obchodě – velkoobchodní sklady a maloobchodní prodejny. Články dodavatelského řetězce http://www.ccb.cz/images_aqua/2012/cervenec/07-cvis-02x.jpg Hmotná stránka řetězce je tvořena toky surovin, základních a pomocných materiálů, nakupovaných dílů, nedokončených a hotových výrobků, obalů a odpadů. Hmotná stránka spočívá v přemisťování věcí (surovin, nedokončených a hotových výrobků, ale i odpadů, obalů), případně též v přemisťování osob a energie. Nehmotná stránka je tvořena toky informací, které jsou potřebné k tomu, aby se hmotné toky mohly uskutečnit. Vedle toku informací je třeba sledovat i toky peněz (cash flow), které musí být sladěny s hmotnými toky (s toky zboží) v zájmu udržení likvidity podniku. Logistický řetězec je vázán na konkrétního zákazníka, zakázku, resp. výrobek či skupinu výrobků. Mluvíme o zákaznické orientaci logistických řetězců, to znamená, že zákazníkem může být fyzická osoba ve sféře individuální konečné spotřeby, resp. podnik, organizace ve sféře výrobní nebo konečné spotřeby. Zákazníkem ale může být i pracoviště uvnitř podniku, které odebírá nedokončené výrobky k dalšímu zpracování. Cesty (kanály) jsou cesty pohybu materiálových prvků a cesty pohybu informací. Cesty nemusí propojovat tytéž články- články mohou být prostorově (směrově) i časově odlišné. Články logistických řetězců mohou být buď celky jako jsou budovy, plochy, komunikace, nebo podrobnější členění až na operace (netechnologické, manipulační, balící, přepravní, kontrolní, řídící). Články: ve výrobě – továrny, dílny, výrobní linky, buňky a centra, sklady surovin, materiálů, nakupovaných dílů, výrobní a montážní mezisklady, montážní linky, sklady hotových výrobků, v dopravě – terminály a překladiště, železniční stanice, přístavy, letiště, v obchodě – velkoobchodní sklady a maloobchodní prodejny. Příklady logistických řetězců (vždy vodorovně) jsou znázorněny v tabulce 1: VANĚČEK, D. Logistika. České Budějovice: Jihočeská univerzita v Č. Budějovicích, ekonomická fakulta, 2008, 178 S. ISBN978-80-7394-085-0 Dodavatelské řetězce •Hmotná stránka řetězce –Materiál(zboží), dopravní prostředky • •Nehmotná stránka –Informace, finance • • Dodavatelský řetězec •Materiálové toky: nové produkty směrem od dodavatelů k zákazníkům; opačně toky vracení, servisu, recyklace a likvidace produktů •Finanční toky: různé druhy plateb, úvěry, toky plynoucí z vlastnických vztahů atd. •Informační toky propojují systém informacemi o objednávkách, dodávkách, plánech atd. •Rozhodovací toky jsou posloupnosti rozhodnutí účastníků, ovlivňující celkovou výkonnost řetězce. Mezi stupni dodavatelského řetězce v obou směrech proudí materiálové, finanční, informační a rozhodovací toky. Materiálové toky zahrnuji toky nových produktů směrem od dodavatelů k zákazníkům a opačně toky vracení, servisu, recyklace a likvidace produktů. Finanční toky zahrnuji různé druhy plateb, úvěry, toky plynoucí z vlastnických vztahů atd. Informační toky propojují systém informacemi o objednávkách, dodávkách, plánech atd. Rozhodovací toky jsou posloupnosti rozhodnutí účastníků, ovlivňující celkovou výkonnost řetězce. Požadavky k dodavatelskému řetězci •Řetězce se plánují adresně •(jmenovitě) pro určitý produkt nebo jeho části. • •Prvořadým požadavkem je kvalifikace •relevantních log. ukazatelů: •- velikost zásob, •- průběžné doby, •- pravděpodobnosti dodržování termínů, •- vytížení kapacit a jednotlivých nákladů. Logistické řetězce se plánují adresně (jmenovitě) pro určitý produkt nebo jeho části. Při jejich plánování je nutné dílčí procesy svědomitě definovat a řídit se určitými pravidly. Prvořadým požadavkem je kvalifikace relevantních log. ukazatelů: - velikost zásob, - průběžné doby, - pravděpodobnosti dodržování termínů, - vytížení kapacit a jednotlivých nákladů. Dodavatelské řetězce •Tažný (pull) princip •Tlačný (push) princip Tlačný (push) princip •Cíl: maximální využití kapacit •Výrobce v každém období plánuje výrobu určitého počtu výrobků a současně jedná s distributory a odběrateli o tom, za jakých podmínkách Dodavatel Dodavatel Dodavatel Výrobce Distribuce Zákazník Tok zboží (materiálový tok) Tažný (pull) princip •Cíl: optimalizace nákladů na zásobování, dodání požadovaného zákazníkem produktu •Analýza trhu spadá na prodejce a distributory. Ti pak oslovují výrobce s požadavkem na výrobu určitého množství výrobku • Požadavek Dodavatel Dodavatel Výrobce Distribuce Zákazník Dodavatel Dodavatel Dodavatel 3PL (third-party logistics provider ) 5. Proces balení Pasivní prvky •Materiálové prvky, •Obaly •Přepravní prostředky (palety), •Odpad, •Informace. • Pasivní prvky jsou manipulovatelné, přepravované nebo skladovatelné kusy, jednotky nebo zásilky – musí překonat prostor a čas. 1. Druhy materiálů Příklady materiálu: kapaliny Kapaliny a plyny Vlastnostmi se zabývá mechanika kapalin a plynů. Z hlediska manipulace jsou důležité zejména tyto vlastnosti: hustota, stlačitelnost, viskozita, počet složek a jejich hustota, pěnivost, sklon ke srážení a tvoření usazenin, těkavost, teplota tuhnutí a varu, teplota a tlak zkapalnění, agresívnost, hořlavost, výbušnost, radioaktivnost, jedovatost a zvláštní požadavky (přeprava v ochranné atmosféře, při určité teplotě atd.). Příklady materiálu: plyny Kapaliny a plyny Vlastnostmi se zabývá mechanika kapalin a plynů. Z hlediska manipulace jsou důležité zejména tyto vlastnosti: hustota, stlačitelnost, viskozita, počet složek a jejich hustota, pěnivost, sklon ke srážení a tvoření usazenin, těkavost, teplota tuhnutí a varu, teplota a tlak zkapalnění, agresívnost, hořlavost, výbušnost, radioaktivnost, jedovatost a zvláštní požadavky (přeprava v ochranné atmosféře, při určité teplotě atd.). Příklady materiálu: pevné sypké Sypké materiály Základní parametry jsou: Objemová hmotnost, sypný úhel, resp. součinitel vnitřního tření – velikost a tvar zrn, abrazivnost, spékavost, prašnost, hygroskopičnost, vznětlivost, explosivnost aj. Příklady materiálu: pevné kusové Kusové materiály jsou charakterizovány geometrickým tvarem, objemem, hmotností, materiálovým složením, stabilitou a charakteristika materiálů může být doplněna údaji o zvláštních vlastnostech a zvláštní citlivosti. Viz tab. 5.1 a obr. 5.2. Vlastnosti materiálů skladovaných a manipulovaných TECHNICKÉ Hmotnost Hustota Soudržnost Sypný úhel Viskozita Tvar Objem Rozměry Stohovatelnost atd. ORGANIZAČNÍ Průtok Počet položek Frekvence uskladňování Frekvence vyskladňování Stav průměrný maximální minimální Strategie uskladňování atd. 2. Vlastnosti materiálu • Vlastnosti materiálů skladovaných a manipulovaných TECHNICKÉ Hmotnost Hustota Soudržnost Viskozita Tvar Objem Rozměry Stohovatelnost atd. ORGANIZAČNÍ Průtok Počet položek Frekvence uskladňování Frekvence vyskladňování Stav •průměrný •maximální •minimální Strategie uskladňování atd. Obalové hospodářství Obalem se rozumí jakýkoliv výrobek bez ohledu na typ a použitý materiál, který je určen k pojmutí jednoho výrobku nebo určitého množství výrobků nebo k ochraně nebo zajištění výrobků nebo k manipulaci s výrobky nebo usnadnění manipulace s nimi nebo k uvedení výrobků do oběhu nebo k dodávce ke spotřebiteli nebo k předvedení, vystavení nebo nabídce výrobku spotřebiteli. 3. Balení materiálu, funkce obalu • Funkce obalu ochranná skladovací prodejní reklamní spotřebitelská přepravní 4. Paletizace a kontejnerizace •Palety -Rozměry obalů musí navazovat na rozměr palety. -Manipuluje se zdvižnými vozíky. - - - - -Dle informací IBSCD LAB až 54% dřevěných palet jsou jednorázové. - • • 5. Paletizace a kontejnerizace. •Kontejnery -nástavby pro silniční nákladní vozidla (nákladní automobily, přívěsy, návěsy). Kontejnery se používají se především jako nástavby pro silniční nákladní vozidla (nákladní automobily, přívěsy, návěsy). Je to uzavřený prostor určený k přemístění materiálu, pro přepravu jsou nástavby vybaveny montáží různých úchytných lišt, upevňovacích pásů, mohou být vybaveny podlahovými válečkovými tratěmi pro snazší manipulaci s těžkými břemeny při nakládání a vykládání. Ukládání zboží do kontejnerů se využívá v případě dodávek do velkoobchodních skladů a tehdy, kdy se bude překládat mezi různými dopravními systémy. Kontejnery určené pro lodní dopravu jsou masivnější konstrukce, aby je bylo možno stohovat, ale jsou hmotnější a pro silniční přepravu proto nevhodné, využívá se železnice. Typy kontejnerů jsou rozdílné, podle norem ISO se rozdělují do tří tříd. Rozměry jsou uváděny ve stopách, v metrických jednotkách jsou: výška cca 2 – 2,5 – 2,8 m, šířka cca 2,3 – 2,4 m, délka cca 1,5 – 12 – 16 m, délka jsou násobky rozměrů pro stohování. Proces balení •Krabice •Paleta •Kontejner • ØVolba balícího prostředku – materiál(přepravovaná jednotka) – balení – zabezpečení pro přepravu - informace • 6. Skladování Pojem skladování 3.3.2023 ozabezpečuje uskladnění produktů v místech jejich vzniku a mezi místem vzniku a místem jejich spotřeby o poskytuje managementu informace o stavu, podmínkách a rozmístění skladovaných produktů. Skladování je nedílnou součástí každého logistického řetězce, je to ta část logistického systému, která zabezpečuje uskladnění produktů v místech jejich vzniku a mezi místem vzniku a místem jejich spotřeby a poskytuje managementu informace o stavu, podmínkách a rozmístění skladovaných produktů. Motivy skladování •Zabezpečovací funkce - úschova •Kompletační - zboží •Zušlechťovací – zraní vína •Informační •Ekologická - skládky • 3.3.2023 Potřeba skladování vzniká rozdílným rytmem výroby a spotřeby. Často je skladování součástí technologie výroby. Problematiku skladu lze posuzovat z různých hledisek: •stavební řešení, •organizace, •technické vybavení aj. Mezi hlavní motivy skladování patří zejména: Vyrovnávací funkce při vzájemně odchylném materiálovém toku a materiálové potřebě z hlediska množství, kvality nebo z hlediska časových termínů. Zabezpečovací funkce vyplývá z nepředvídatelných rizik během výrobního procesu a z kolísání potřeb na odbytových trzích a z časových posunů dodávek na zásobovacích trzích. Kompletační funkce spočívá v tvorbě sortimentu pro obchod nebo pro výrobu dle požadavků jednotlivých prodejen nebo dílen. Spekulační funkce vyplývá z očekávaných cenových zvýšení na zásobovacích a odbytových trzích. Zušlechťovací funkce spočívá v jakostní změně uskladněných druhů sortimentu (např. stárnutí, kvašení, zrání, sušení). Racionalizační funkce - sklad umožňuje dosáhnout za určitých podmínek úspor ve výrobě, v přepravě, například při větším nákupu se získají množstevní slevy. Informační funkce. Sklad umožňuje nejen uskladnit zboží, ale skladové informace slouží dále k doplňování zboží a k vyřízení došlých objednávek. Ekologická funkce. Dočasné uskladnění materiálů, které mají být zlikvidovány nebo recyklovány (tzv. zpětná logistika u obalů). Funkce skladu 3.3.2023 •Příjem zboží, •Transfer nebo ukládání zboží •Překládka zboží (cross-docking) •Odesílání –expedice zboží. •Přenos informací Příjem zboží. Zahrnuje fyzické vyložení či vybalení zboží z dopravního prostředku, aktualizaci skladových záznamů, kontrolu stavu zboží (poškození), a překontrolování fyzického počtu položek s údaji na původní dokumentaci. Transfer nebo ukládání zboží zahrnuje fyzický přesun produktů do skladu a jejich uskladnění, dále přesuny produktů do oblasti specielních služeb - např. Konsolidace a přesuny produktů do místa výstupní expedice. Překládka zboží typu cross - docking Obchází funkci uskladnění produktů, neboť zboží se překládá z místa příjmu přímo do místa expedice. Nesmírně se zde zvyšuje význam transferu informací, neboť dodávky vyžadují přesnou koordinaci činností. Odesílání - expedice zboží. Skládá se ze zabalení zásilek a jejich naložení do dopravního prostředku a z úpravy skladových záznamů. Zboží se obyčejně umisťuje na palety a balí se do smrštitelné fólie. Součásti skladu 3.3.2023 - stavební část (pozemky, komunikace, budovy, …) - zařízení (regály, vozíky, …). images 14.jpg images 12.jpg images 13.jpg Kritéria pro srovnávání technické části skladování: 3.3.2023 •rozměry, •kapacita, •výšky, •výkon, •počet pracovníků, •komunikační spojení (vlečka, …) Technické faktory 3.3.2023 -druhy a množství skladovaných materiálů, -manipulační jednotky, -kapacita skladu, -průtok, obrat, skladovací doby. Srovnávací ukazatele: 1.využití ploch, 2.využití objemu, 3.stupeň mechanizace, 4.stupeň automatizace. - Srovnávací ukazatele využití ploch, využití objemu, stupeň mechanizace, stupeň automatizace. Ekonomické faktory 3.3.2023 •investiční náklady, •provozní náklady. • Srovnávací ukazatele: 1.investiční náklady vztažené na skladovou plochu a na jednotku skladovaného materiálu, 2.náklady na skladování jednotky materiálu za jednotku času. • Rozhodování v oblasti skladování •Strategická rozhodnutí : •- využít vlastní kapacity, pronajmout kapacity, využít kapacity veřejných skladů nebo kombinaci, •- uzavřít smlouvu s nezávislým poskytovatelem logistických služeb, •- investovat do zařízení, přijmout pracovníky. 3.3.2023 Rozhodování v oblasti skladování •Operativní rozhodnutí jsou na krátké časové úseky a týkají se koordinace a výkonu logistického systému. • 3.3.2023 Výhody a nevýhody pronajatých a soukromých skladů •Smluvní sklad (outsourcing) •Výhody: 1.Uchování kapitálu. 2.Přizpůsobení sezónnosti. 3.Snížení rizika. 4.Efekty založené na rozsahu. 5.Větší pružnost. 6.Přesná znalost skladovacích nákladů. 7.Minimalizace sporů s odbory. 8. •Nevýhody: 1. Skladový prostor skladu nemusí být vždy k dispozici tam, kde ho potřebujeme. 2.Nedostatečný rozsah služeb, které nabízí vlastník skladu. 3.Komunikační problémy. •Soukromé sklady •Výhody: 1.Podnik má větší míru kontroly nad uskladněným zbožím. 2.Vlastní sklad může snižovat skladovací náklady v dlouhodobém časovém horizontu, pokud se sklad dostatečně využívá. • • •Nevýhody: 1.Nedostatek pružnosti. 2.Soukromé skladové zařízení se nemůže zvětšovat nebo zmenšovat tak, aby bylo v souladu s měnící se poptávkou 3.Finanční omezení. 3.3.2023 Veřejné sklady – výhody: 1. Uchování kapitálu. Ze strany uživatele se nevyžaduje žádná investice do nákupu pozemků, budování skladů a jejich zařízení nebo do získávání a zaškolování personálu. 2. Přizpůsobení sezónnosti. Pokud provoz podniku podléhá sezónním výkyvům, potom veřejné skladování umožňuje uživateli, aby si v dobách zvýšených požadavků na skladování najal dodatečnou skladovou kapacitu. Soukromé sklady mají nevýhodu, že jejich kapacitu nelze v krátkém čase rozšířit. Také je dost pravděpodobné, že v jiné roční době budou nevytížené. 3. Snížení rizika. Při plánování výstavby skladů se obyčejně vychází z předpokladu, že zařízení bude mít životnost 20 - 40 let. Během této doby se ale obchodní činnost podniku může přesunout na jiná místa a sklad nebude využit. U nájemných skladů se pouze zruší smlouva. 4. Efekty založené na rozsahu. Veřejné sklady jsou schopné dosahovat určitých úspor, vyplývajících z velkovýrobních technologií. Bývají to velké sklady, kde se skladuje zboží mnoha podniků, zaměstnanci zde pracují na plný úvazek. 5. Větší pružnost. Veřejné sklady vyžadují pouze krátkodobé smlouvy a představují tedy krátkodobý závazek, který lze rychle upravovat podle měnících se tržních podmínek. 6. Přesná znalost skladovacích nákladů. Při použití veřejného skladu je podniku účtována přesná částka za skladování a manipulaci. Pokud podnik provozuje vlastní sklad, mívá s vyjádřením některých skladovacích položek potíže, protože se samostatně neevidují. 7. Minimalizace sporů s odbory. Veřejné sklady – nevýhody: 1. Skladový prostor veřejného skladu nemusí být vždy k dispozici tam, kdo ho potřebujeme. 2. Nedostatečný rozsah služeb, které nabízí vlastník skladu. 3. Komunikační problémy. Provozovatel skladu nemusí být schopen se svojí technikou poskytovat všechny potřebné informace a měnit svůj systém jen kvůli jednomu klientovi. Soukromé sklady – výhody: 1. Podnik má větší míru kontroly nad uskladněným zbožím. 2. Vlastní sklad může snižovat skladovací náklady v dlouhodobém časovém horizontu, pokud se sklad dostatečně využívá. Uvádí se možnost snížit náklady o 15- 20% oproti cenám veřejných skladů. Podnik však musí využívat skladovou kapacitu alespoň na 75 - 80 %. Soukromé sklady – nevýhody: 1. Nedostatek pružnosti. 2. Soukromé skladové zařízení se nemůže zvětšovat nebo zmenšovat tak, aby bylo v souladu s měnící se poptávkou. I v době, kdy je poptávka malá, musí podnik hradit fixní náklady a vyrovnávat se s nízkou produktivitou, která je důsledkem nevyužitého skladového prostoru. 3. Finanční omezení. Mnoho podniků si budování nového skladu nemůže dovolit, protože nemají dostatek kapitálu. Volí proto jako optimální strategii kompromis. Budují si menší vlastní sklad pro trhy s dostatečným prodejem a najímají si veřejné sklady tam, kde je objem jejich prodeje menší. Typy skladování: Cross -Docking •Systém Cross-Docking je systém okamžitého překládání. Produkty se přivážejí ve velkém, ihned se rozdělí, v potřebném množství se spojí s jinými výrobky do zásilky určené pro jednoho zákazníka. Produkty se v zásadě nikdy neskladují. Způsob využívají především maloobchodní firmy. • 3.3.2023 Typy skladování: Smluvní skladování •Smluvní skladování je dohoda mezi uživatelem a poskytovatelem skladovacích služeb. • •Výhody: žádné počáteční investice, specializovaná zařízení, kvalifikovaný personál. •Nevýhody: vyšší provozní náklady, nižší úroveň zákaznického servisu. • 3.3.2023 Typy skladování: Veřejné sklady -všeobecné obchodní sklady pro průmyslové a spotřební zboží, -mrazírenské a chladírenské sklady, -celní sklady, -specializované komoditní sklady (zemědělské produkty – jeden produkt, např. obilí, vlna, …) 3.3.2023 Typy skladování: Konsignační sklad •sklad u nevlastníka zboží (odběratele, obchodního zástupce nebo komisionáře) za účelem přiblížení zboží k zákazníkům. • •Do okamžiku odběru/zaplacení je zboží majetkem zřizovatele skladu, který nese riziko neprodejnosti zboží, pohybu cen, inflace atp. 3.3.2023 sklad u nevlastníka zboží (odběratele, obchodního zástupce nebo komisionáře) za účelem přiblížení zboží k zákazníkům Do okamžiku odběru/zaplacení je zboží majetkem zřizovatele skladu, který nese riziko neprodejnosti zboží, pohybu cen, inflace atp. Zřizovatel konsignačního skladu jej obvykle automaticky doplňuje a osoba, u níž je sklad umístěn z něj zboží odebírá v okamžiku potřeby. Po odběru zboží je zřizovateli konsignačního skladu zasílána konsignace (seznam odebraného zboží). Zřizovatel na základě konsignací odebrané zboží vyúčtovává a doplňuje. Konsignační sklad je obvykle zřizován vývozcem u obchodního zástupce v zahraničí. Často se jedná též o sklad určitého materiálu u zákazníka, který si z tohoto skladu v okamžiku své potřeby zboží odebírá a zřizovatel skladu toto zboží automaticky doplňuje. Viz také Tyto sklady si zřizuje zákazník u dodavatele. Zboží je skladováno na účet a riziko dodavatele, odběratel má právo si zboží odebírat podle potřeby a v určitém časovém odstupu zboží platí, případně upozorňuje na nutnost sklad doplnit. Tento systém je obvyklý zejména při zásobování náhradními díly. V ČR jej udržují například výrobci výpočetní techniky, rozmnožovací techniky, výrobci některých značek zahraničních automobilů aj. Centralizované sklady •Výhody centralizovaných skladů: •- menší počet pracovních sil i administrativních, •- zavádění mechanizace a automatizace, •- stavební pořizovací náklady na 1 m³ nižší hlavně u výškových skladů. •Nevýhodou jsou vyšší nároky na organizaci a kvalifikaci pracovníků. • • 3.3.2023 Počet skladů budou ovlivňovat: •náklady spojené se ztrátou prodejní příležitosti, •náklady na zásoby, •náklady na skladování, •náklady přepravní. • 3.3.2023 Řízení skladového hospodářství podniku •Skladové hospodářství souvisí s výrobou, a proto jsou všechny úkoly stanoveny operativním plánováním, které se skládá: •ze lhůtového plánování, tj. podrobný rozpis na dny, směny, •z dispečerského řízení, tj. při nenadálých poruchách zajišťuje potřebná organizační opatření. • 3.3.2023 Hlavní směry ve skladování -využívání matematických metod -využívání prostředků výpočetní techniky -využívání prostředků progresivního stavebně-technického řešení, -pro vnitřní vybavení skladů. • 3.3.2023 -využívání matematických metod pro optimalizaci stavu zásob, sortimentu skladby zásob, rozmístění skladové sítě, rozvozu zboží atd., -využívání prostředků výpočetní techniky pro operativní řízení stavu zásob a pohybu zásob, -využívání prostředků progresivního stavebně-technického řešení při budování nových skladů, -pro vnitřní vybavení skladů používat stavebnicové regály, výškové regály, vysokozdvižné akumulátorové vozíky, stohovací jeřáby, zakladače, maximálně uplatňovat paletizaci. Zařazení skladu do materiálového toku •- sklad musí být v centru spotřeby, •- zajišťovat co nejkratší cesty, •- nesmí rušit plynulost materiálového toku. • • 3.3.2023 Statistické metody umožňují řešit: •obsazování skladových prostor podle četnosti odběrů, •průběžné kontrolní inventury, •použití metody ABC, •statistická přejímka ve vstupní a výstupní kontrole. • • 3.3.2023 Metoda ABC •rozdělení skladovaných materiálů podle spotřeby nebo obratu do tří skupin: •A – relativně velký obrat, materiály musí být nejsnáze přístupné, dopravní cesta musí být co nejkratší, •B – střední, •C – malý obrat, materiál může být na vzdáleném místě, na horních podlažích regálů. • • • 3.3.2023 XYZ analýza -Slouží k určení množství nákupu materiálu na základě jiných kritérií než analýza ABC Důraz je kladen na strukturu spotřeby materiálu: materiál X = materiál vykazující vysoce konstantní průběh spotřeby materiál Y = materiál, jehož spotřeba pravidelně stoupá nebo klesá podle vývojového trendu, nebo který podléhá sezónním výkyvům materiál Z = materiál, jehož spotřeba probíhá nepravidelně. 7. Logistické pracovní prostředky Logistické pracovní prostředky 3.3.2023 - aktivní prvky logistického procesu, - realizovat logistické funkce – provádět netechnologické operace s pasivními prvky. •balení, tvorbu a rozebírání manipulačních a přepravních jednotek, nakládku, překládku, vykládku, uskladňování, vyskladňování, rozdělování, kompletaci, kontrolu, sledování či identifikaci, ale i sběr, zpracování, přenos a uchování informací. Logistické pracovní prostředky -Manipulace -Informace -Lidská složka 3.3.2023 •Technické prostředky a zařízení pro manipulaci, přepravu, skladování, balení a fixaci a další pomocné prostředky a zařízení, které fungují ve spojení s potřebnými budovami, manipulačními a skladovými plochami a dopravními komunikacemi. •Technické prostředky a zařízení sloužící činnostem s informacemi (s nosiči informací), jako prostředky pro automatické sledování a identifikaci pasivních prvků, počítače, prostředky a sítě pro dálkový přenos zpráv, údajů a dat a další. •Lidská složka je nedílnou součástí příslušného aktivního prvku, tzn. že aktivními prvky jsou i sami řídící pracovníci, kteří řídí složky logistického procesu. Mezi aktivní prvky uplatňované v logistických systémech • • •manipulační prostředky, •dopravní prostředky, •prostředky pro získávání (označování, sledování, automatickou identifikaci) i zpracování informací a •ostatní prostředky. • 3.3.2023 je možno zařadit Manipulační prostředky •1. Zařízení na přetržitou manipulaci s cyklickým provozem •2. Zařízení na přetržitou manipulaci s periodicky oběžným provozem •3. Zařízení na plynulou nepřetržitou manipulaci s kontinuálním provozem •4. Doplňková manipulační zařízení • • 3.3.2023 Manipulační prostředky jsou zařízení pro přemísťování materiálu ve vertikálním i horizontálním směru na krátkou vzdálenost. Základní členění manipulačních prostředků, které vychází z časové návaznosti jejich činnosti. 1. Zařízení na přetržitou manipulaci s cyklickým provozem: •dopravní vozíky, • •jeřáby, • •lopatové rypadla a buldozery, • •výtahy • •shrnovací mechanické lopaty a lanové shrnovače. • 3.3.2023 index2.jpg index3.jpg index4.jpg index1.jpg > 1. Zařízení na přetržitou manipulaci s cyklickým provozem: dopravní vozíky, jeřáby, lopatové rypadla a buldozery, výtahy a shrnovací mechanické lopaty a lanové shrnovače. 2. Zařízení na přetržitou manipulaci s periodicky oběžným provozem: •podvěsné dopravníky, • • •visuté lanovky a • • •podlahové dopravníky. • 3.3.2023 index5.jpg index6.jpg > podvěsné dopravníky, visuté lanovky a podlahové dopravníky. 3. Zařízení na plynulou nepřetržitou manipulaci s kontinuálním provozem: •dopravníky s tažným nosným prostředkem • •Dopravníky s tažným vlečným prostředkem • •dopravníky bez tažného prostředku • •pneumatické dopravní soustavy • •hydraulické dopravní soustavy. • 3.3.2023 index 9.jpg index 7.jpg index 8.jpg > dopravníky s tažným nosným prostředkem (pásové a článkové,elevátory), dopravníky s tažným vlečným prostředkem (hradlové a záchytkové, redlery), dopravníky bez tažného prostředku (dopravní skluzy,válečkové a kladičkové tratě,závitové,vibrační a vrhací dopravníky), pneumatické dopravní soustavy a hydraulické dopravní soustavy. 4. Doplňková manipulační zařízení: •zásobníky, •uzávěry zásobníků, •podávače, •nakladače a vykladače, •zakladače a vyskladňovací stroje. • 3.3.2023 images 11.jpg images 10.jpg > zásobníky, uzávěry zásobníků, podávače, nakladače a vykladače, zakladače a vyskladňovací stroje. Dopravní prostředky •Silniční vozidla •Železniční vozidla •Plavidla • 3.3.2023 Dopravní prostředky zabezpečují v logistických systémech přemístění (přepravu) zboží na větší vzdálenosti Plavidla Ve vnitrozemské vodní dopravě se používají pro přepravu tato plavidla: motorové nákladní lodě(jsou rychlejší a operativnější), vlečné čluny (spíše v minulosti), tlačné čluny( spojené na velkých řekách do větších soulodí), plovoucí kontejnery - bárky říčně námořní lodě na větších tocích a různé speciální lodě (cisternové, plovoucí jeřáby, sací bagry apod. ) V námořní dopravě se používají lodě: konvenční - kabotážní kontejnerové Silniční vozidla •dle podvozků : •klasické nákladní automobily, •přívěsy, nebo •návěsy •dle koncepcí nástaveb: •univerzální (valníky)a •speciální 3.3.2023 Ke zvýšení kapacity i jejího využití se v silniční dopravě proto používají automobilové soupravy tvořené: klasickými automobily a přívěsy (mohou být i dva) a tahače a návěsy. Silniční vozidla •Tahače a návěsy mohou být využity těmito způsoby: •přepojováním návěsů u ložných manipulací a zkracováním doby prostojů tahačů, •výměnou návěsů mezi dvěma dopravními prostředky (tahači, nebo i tahači a námořními loděmi, případně vlaky a tahači) a •uplatněním většího množství různých speciálních návěsů • • • 3.3.2023 Železniční vozidla •G - kryté ( T s otevíratelnou střechou), •M - kryté pro přepravu živých zvířat, •E - otevřené vysokostěnné, •K,R - otevřené nízkostěnné, •F,T - výsypné, •K,R - plošinové, •L,S - oplenové, •I - chladící, •U - nádržkové, • 3.3.2023 Vozový park nákladních železničních vozů je velmi různorodý Pro přepravu kontejnerů se používají plošinové vozy, nově pak vozy, které místo plošiny mají pouze ocelový rám ( rámové vozy), nebo páteřové uspořádání. Plavidla •Ve vnitrozemské vodní dopravě se používají pro přepravu tato plavidla: •motorové nákladní lodě, •vlečné čluny, •tlačné čluny, •plovoucí kontejnery - bárky •říčně námořní lodě na větších tocích •různé speciální lodě 3.3.2023 motorové nákladní lodě(jsou rychlejší a operativnější), vlečné čluny (spíše v minulosti), tlačné čluny( spojené na velkých řekách do větších soulodí), plovoucí kontejnery - bárky říčně námořní lodě na větších tocích a různé speciální lodě (cisternové, plovoucí jeřáby, sací bagry apod. ) Plavidla •V námořní dopravě se používají lodě: •konvenční •kabotážní •kontejnerové • 3.3.2023 Prostředky pro získávání i zpracování informací oČtecí zařízení(RFID, čárové a maticové kódy) oSenzory oŘídící a ovládací prvky 3.3.2023 prostředky pro získávání (označování, sledování, automatickou identifikaci) i zpracování informací 8.Doprava Doprava •Představuje pohyb dopravních prostředků (aktivních prvků) na dopravní cetě •Produktem dopravy je nehmotný efekt – přemístění, přeprava Efektivnost dopravy •Lze měřit •Jednotkou je jeden tunový kilometr (tkm) • Druhy dopravy •Silniční •Železniční •Lodní •Letecká •Kombinovaná •Potrubní 1.Silniční doprava •Výhody: –Dostupná (hustá síť cest) –Vhodná na krátké vzdálenosti •Rychlost –Variabilita dopravních prostředků •Auta, dodávky, kamiony •NEvýhody: –Cena –Nevhodná na dlouhé vzdálenosti (rychlost) –Množství přepravovaného zboží –Zvýšené rizitko • • • 2.Železniční doprava •Výhody: –Cena –Velké množství zboží, težké zboží –Vhodné na delší vzdálenosti (v rámci kontinentu) •NEvýhody: –Dostupnost (nutnost překladiště) –Nevhodná na krátké vzdálenosti –Rychlost 3. Lodní přeprava •Výhody: –Cena – jednoznačně nejlevnější –Velké množství zboží, težké zboží –Vhodné na delší vzdálenosti (mezikontinentální) •NEvýhody: –Dostupnost (nutnost překladiště) –Nevhodná na krátké vzdálenosti –Rychlost je nejpomalejší • 4.Letecká doprava •Výhody: –Rychlost –Vhodné pro cenné zboží (nižší pojistka než u silniční přepravy) –Vhodné na delší vzdálenosti (mezikontinentální) •NEvýhody: –Cena –Limit hmotnosti a rozměru –dostupnost • 5. Kombinovaná doprava •Silniční + letecká •Silniční + lodní •Silniční + železniční •Železniční + letecká •Lodní + železniční •Lodní + letecká –Cílem je využití výhod všech druhů doprav a zabezpečit logistický cíl (čas, cena, místo) 6. Potrubní doprava •Např. zemní plyn nebo vzorky krví v nemocnici •Výhody: –Spolehlivost –Nízké provozní náklady – – •NEvýhody: –V případě poruchy zdlouhavé opravy –Riziko přerušení dodávek (úzké místo) 9. Dopravní technologie Štíhlá logistika •Ucelený manažerský přístup k budování efektivního materiálového toku od zákazníka až po dodavatele Just In Time (JIT) • •Technologie, která se označuje jako bezzásobová •Just In Time = právě včas, to znamená dodávky podle potřeby odebírajícího článku. •Dodávají se malá množství, dodávky jsou velmi časté – i několikrát v průběhu dne. •Doprava a výrobní linky bezprostředně navazují a to umožňuje nejen zrušit výrobní zásoby, ale i snížit pojistnou zásobu. • • •Systém je náročný na kvalitu dopravy, spolehlivost je důležitější než rychlost. Vyžaduje změnu v řízení výroby. • KANBAN • • •Metoda KANBAN funguje na principech JIT, je používaná v Japonsku. Základním nosičem informace jsou kanbany (japonské slovo pro štítek), které plní funkci objednávek a průvodek. • HUB and SPOKE Cross -Docking •Systém Cross-Docking je systém okamžitého překládání. Produkty se přivážejí ve velkém, ihned se rozdělí, v potřebném množství se spojí s jinými výrobky do zásilky určené pro jednoho zákazníka. Produkty se v zásadě nikdy neskladují. Způsob využívají především maloobchodní firmy. • 3.3.2023 KAIZEN • • •Znamená neustálé zdokonalování. Žádný proces nelze nikdy prohlásit za zcela dokonalý, ale vždy je zde prostor pro jeho zlepšování. Kaizen v praxi znamená, že všichni členové týmu ve všech složkách organizace neustále hledají cesty ke zlepšení postupů a tento proces zdokonalování je v podniku podporován lidmi na všech úrovních. • KAIZEN • 5S • • •1. SEIRI (sortovat, angl. Sort) •2. SEITON (setřídit, angl. Set in order) •3.SEISO (čistit, angl. Shine) •4.SEIKETSU (standardizovat, angl. Standardize) •5.SHITSUKE (sebekázeň, angl. Sustain) • 3MU • • •jsou bariéry efektivního fungování JIT strategie. Tyto pojmy pochází z japonštiny a začínají na Mu: •Muda - nepřidaná hodnota / plýtvání •Mura - nerovnoměrnost •Muri - přetížení • • 10. Odpadové hospodářství Odpadové hospodářství. Definice •Odpad - každá movitá věc, které se osoba zbavuje a patří do některé ze skupin uvedených v zákoně (zákon č. 185/01 Sb. o odpadech, vyhláška č. 381/01Sb. katalog odpadů, vyhláška 383/81 Sb. o podrobnostech nakládání s odpady). • •Odpadové hospodářství- činnost zaměřená na předcházení vzniku odpadů, na nakládání s odpady a na následnou péči o místo, kde jsou odpady trvale uloženy, a kontrola těchto činností. Rozdělení odpadu –organické: •ze zemědělské výroby, •z výroby potravin, •zpracování dřeva, •komunální odpady, •chemická výroba, •textilní a kožedělná výroba, –anorganické: •těžba surovin, •zpracování kovů, •stavební výroba, •elektroodpady aj. • •V průběhu výroby, distribuce a balení zboží vzniká odpad, který je nutno odstranit a popřípadě zlikvidovat, rovněž tak výrobky na konci svého životního cyklu. • • •Všechny činnosti je nutno provádět v souladu se zákony a vyhláškami na ochranu životního prostředí. • Způsoby nakládání s odpady: •omezování vzniku (minimalizace) odpadů, •třídění a recyklace odpadů, •odstraňování odpadů. Ty, které nelze využít, se zneškodňují skládkováním. • •Zvýšenou pozornost je nutno věnovat odpadům, které ohrožují zdraví lidí a životní podmínky (nebezpečné odpady). • Odpady jako složka životního prostředí •Ekologie •V současné době se výrobky označují symbolem trojúhelníku vytvořeného ze šipek a popisu. •Na výrobku jsou vytištěny znaky materiálů použitých na výrobu komponentů, příslušenství a balení, jakož i jejich recyklace. •Po ukončení životnosti výrobku je nutno tyto komponenty zlikvidovat prostřednictvím k tomu určených sběrných sítí. • Odpady jako zdroj druhotných surovin •V moderním surovinovém hospodářství jsou odpady a vedlejší produkty součástí surovinové základny. • •Tyto druhotné zdroje surovin jsou zdroje dynamické, jsou v neustálém pohybu v reprodukčních procesech výroby, užívání, vyřazování s následným sběrem a návaznou recyklací či alternativní likvidací odpadů. •Recycling (recyklace) je mezinárodně užívaný termín pro proces využívání odpadů jako suroviny zpětným zhodnocovacím oběhem. Recyklace •proces nakládání s odpadem, který vede k jeho dalšímu materiálovému využití. •opětovné cyklické využití odpadů a jejich vlastností jako druhotné suroviny ve výrobním procesu • staré nebo sběrné suroviny • průmyslové odpady • vedlejší produkty z výroby nebo úpravy surovin • Zpětná logistika (Reverse Logistics) •Hlavní náplní reverzní logistiky (neboli zpětné logistiky) je sběr, třídění, demontáž a zpracování použitých výrobků, součástek, vedlejších produktů, nadbytečných zásob obalového materiálu, kde hlavním cílem je zajistit jejich nové využití Tímto pojmem se označuje odstranění a případně i likvidace odpadového materiálu, který vzniká v procesu výroby, distribuce a balení zboží, patří sem i zpětný odběr použitých a zastaralých výrobků od zákazníků, jakož i nevyžádané, poškozené nebo vadné zboží, které bylo vráceno na dobropis, výměnu nebo opravu. Bariéry zpětné logistiky