1. přednáška Doc. Ing. Petr Novák, Ph.D. Email: petr.novak@mvso.cz Témata XPE1 LS 2023/2024 1.Úvod do podnikové ekonomiky. 2.Podnik jako hospodářský systém. 3.Majetková a kapitálová výstavba podniku I. 4.Majetková a kapitálová výstavba podniku II. 5.Majetková a kapitálová výstavba podniku III. 6.Náklady podniku. Výnosy. Hospodářský výsledek. 7.Nákladové řízení – nákladové funkce. 8.Bod zvratu a limity funkcí. 9.Mzdy a mzdové náklady podniku. • 2 •Literatura základní •STEFANOVOVÁ Z. a P. NOVÁK. Podniková ekonomika 1. Olomouc: Moravská vysoká škola Olomouc, 2018. 117 s. Studijní text dostupný v systému IS STAG. •TAUŠL PROCHÁZKOVÁ, P. a E. JELÍNKOVÁ. Podniková ekonomika – klíčové oblasti. 1. vyd. Praha: Grada, 2018. 256 s. ISBN 978-80-271-0689-9. •SYNEK, M., E. KISLINGEROVÁ a kol. Podniková ekonomika. 6. Přepracované a doplněné vydání. Praha: C. H. Beck, 2015. 560 s. ISBN 978-80-7400-274-8. • POPESKO, Boris a Šárka PAPADAKI. Moderní metody řízení nákladů: jak dosáhnout efektivního vynakládání nákladů a jejich snížení. 2., aktualizované a rozšířené vydání. Praha: Grada Publishing, 2016, 263 s. Prosperita firmy. ISBN 9788024757735. •MARTINOVIČOVÁ, D., M. KONEČNÝ a J. VAŘÍNA. Úvod do podnikové ekonomiky. 1. vyd. Praha: Grada, 2014. 208 s. ISBN 978-80-247-5316-4. •Literatura doporučená •JANATKA František. Podnikání v globalizovaném světě. Praha: Wolters Kluwer, 2017. ISBN 978-80-7552-754-7. •VACHAL Jan a Marek VOCHOZKA. Podnikové řízení. Praha: Grada, 2013. ISBN 978-80-247-4642-5. •KISEĹÁKOVÁ, D. a M. ŠOLTÉS. Modely řízení finanční výkonnosti v teorii a praxi malých a středních podniků. 1. vyd. Praha: Grada, 2018. 192 s. ISBN 978-80-271-0680-6. •ONDŘEJ, Jan. Zahájení podnikání: (právní, ekonomické, daňové, účetní aspekty). 2. vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2019, 287 s. Právo prakticky. ISBN 978-80-7598-337-4. •RUČKOVÁ, P. Finanční analýza. 5. aktualizované vydání. Praha: Grada, 2015. 260 s. ISBN 978-80-247-5534-2. •VEBER, J. a J. SRPOVÁ. Podnikání malé a střední firmy. 3. vydání. Praha: Grada Publishing, 2012. 336 s. ISBN 978-80-247-4520-6. •VALENTOVÁ, I. Podniková ekonomika 1. vydání. Olomouc: Moravská vysoká škola Olomouc, 2012. 84 s. ISBN 978-80-7455-034-8. •SYNEK, M. a kol. Manažerská ekonomika. 5. vydání. Praha: Grada, 2011. 471 s. ISBN 978-80-247-3494-1. •KRÁL, B. Manažerské účetnictví. Praha: Management Press, 2010. 660 s. ISBN 978-80-7261-217-8. •Zákon č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník v platném znění. •Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání v platném znění. •Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (Zákon o obchodních korporacích) v platném znění. EKONOMIE vs. EKONOMIKA Ekonomie vs. ekonomika •K pochopení hospodářství je zapotřebí rozlišit dílčí pojmy, které s ním souvisí. Pokusme se zamyslet nad těmito otázkami: • Ø Existuje rozdíl mezi ekonomií a ekonomikou ? Ø Ø Z čeho se sestává ekonomie a co tvoří ekonomiku? – Ø A co je to vlastně podniková ekonomika? Ekonomika x Ekonomie = > < Ekonomie •Co je tedy ekonomie ? •= společenská věda zabývající se výrobou, distribucí a spotřebou ekonomických zdrojů a způsoby jejich využití. • •Pro ekonomii je typické: 1.Zkoumat lidské bytosti a jejich chování =) a proto je to společenská věda (navazující na psychologii, antropologii, politologii, sociologii atd.) 2.Zabývat se transformací =) a proto je to nauka o zdrojích a potřebách, vstupech a výstupech 3.Zabývat se alokací =) a proto se dotýká principů racionality 4.Zkoumat lidské potřeby =) a proto směřuje k uspokojování potřeb (skrze statky a služby) 5. 5. Ekonomika •Ekonomiku často označujeme jako hospodářství (př. Národní hospodářství, světové hospodářství, atd.). • •Hospodářství můžeme vymezit následovně: •Je to ekonomický systém, jehož podstatou je uspokojovat lidské potřeby formou přeměny výrobních faktorů na statky a služby. • •V případě hospodářství se tak dotýkáme těchto pojmů: •Potřeby = vědomí nedostatek něčeho (v zásadě mají neomezený charakter) •Statky = věci sloužící k uspokojování lidských potřeb •Výrobní faktory = základní zdroje potřebné k výrobě statků (mají omezený charakter) •Hospodaření = nakládání se zdroji takovým způsobem, který povede k optimálnímu uspokojování potřeb (vyvažování nesouladu mezi omezenými zdroji a neomezenými potřebami) Hospodářské vědy •Pojmy jako ekonomie, ekonomika, podniková ekonomika, podniková ekonomie zapadají do oblasti zvané hospodářské vědy: Podniková ekonomie •Podniková ekonomie je nauka (disciplína) zabývající se chováním podniků a jejich hospodařením. •Všeobecná podnikohospodářská nauka •= nauka zabývající se hospodářskou činností podniků z různých ekonomických oborů (obecné zákonitosti ekonomiky podniků) •Odvětvová podnikohospodářská nauka •=nauka zabývající se ekonomickými specifiky podniků v různých sektorech ekonomiky (zemědělství, průmysl, služby, věda) •Funkční podnikohospodářská nauka •= nauka zabývající se jednotlivými podnikovými funkcemi (př. nákupní, výrobní, prodejní, finanční, inovační a marketingová funkce, atd.) Podniková ekonomika •Podniková ekonomika (podnikové hospodářství) → samostatná disciplina hospodářských věd. •Hospodářské vědy se obvykle člení na dvě skupiny: •národohospodářskou nauku, •podnikohospodářskou nauku. • •Společným předmětem zkoumání a popisu hospodářských věd je hospodářství. Pod tímto pojmem můžeme rozumět oblast lidské činnosti, která slouží k uspokojování potřeb. Prostředky k uspokojování se nazývají statky. Neomezenost lidských potřeb na jedné straně a nedostatek statků na straně druhé, nutí člověka hospodařit, tzn. využívat existující prostředky takovým způsobem, aby se dosáhlo co největšího uspokojení potřeb. Dosažení tohoto cíle předpokládá rozhodovací proces o výrobě statků (produkci), ale i o jejich spotřebě (konzumaci). • Podniková ekonomika •Hospodářské jednání (tak jako každé jiné) podléhá obecnému principu racionality • •Objektem podnikohospodářské nauky je podnik. Podnikohospodářská nauka se zabývá všemi druhy podniků, které jsou podnikatelskými subjekty. • •Předmětem podnikohospodářské nauky jsou rozhodnutí, která se týkají použití výrobních faktorů s cílem dosáhnout optimální výsledky. • Podniková ekonomika •Hospodářské jednání (tak jako každé jiné) podléhá obecnému principu racionality, který říká, že určitého užitku (cíle) je třeba dosáhnout s nejmenší obětí (s co nejmenším vynaložením prostředků). V hospodářství má princip racionality podobu ekonomického principu resp. principu hospodárnosti. •Princip racionality = získat co nejvíce (výstupy) za co nejméně (vstupy), přičemž výstupem je prodaný statek (výnos), vstupem spotřeba výrobního faktoru (náklad). •Objektem podnikohospodářské nauky je podnik. Podnikohospodářská nauka se zabývá všemi druhy podniků, které jsou podnikatelskými subjekty. •Předmětem podnikohospodářské nauky jsou rozhodnutí, která se týkají použití výrobních faktorů s cílem dosáhnout optimální výsledky. • Ekonomický princip •Podnik – ziskový, výdělečný subjekt (většinou) •Podnik musí hospodařit s omezenými zdroji a omezenými produkčními možnostmi •Obecný princip racionality → určitého užitku (cíle) je třeba dosáhnout s nejmenší obětí (s co nejmenším vynaložením prostředků). •Vyjádření: - kvantitativně (objemovém)- min, max. • - kvalitativně (hodnotovém) - min, max. • •Kvantitativní vyjádření ekonomického principu říká, že: s danou spotřebou výrobních faktorů je třeba dosáhnout co největšího výnosu statků (princip maxima), nebo že daný výnos ve statcích je nutno dosáhnout s co nejnižší spotřebou výrobních faktorů (princip minima). •Kvalitativní pojetí ekonomického principu stanovuje, že: s danou spotřebou peněz je třeba dosáhnout co nejvyššího výnosu (princip maxima), nebo že daného výnosu je třeba dosáhnout s minimálním vynaložením peněz (princip minima). • Ekonomický princip Obecná formulace Princip hospodárnosti (ekonomický princip) Produktivita (kvantitativní nebo technická hospodárnost) Hospodárnost (hodnotově vyjádřená hospodárnost) cíl užitek prostředky oběť Kvantitativní výnos (získané množství) Kvantitativní vklad (množství použitých faktorů) Hodnotový výnos Hodnotový vklad Optimálního cíle má být dosaženo daným vkladem prostředků. Maximálního kvantitativního výnosu má být dosaženo daným množstvím faktorů. Maximálního hodnotového výnosu má být dosaženo daným vkladem. Stanoveného cíle má být dosaženo minimálním vkladem prostředků. Stanoveného kvantitativního výnosu má být dosaženo minimálním množstvím faktorů. Stanoveného hodnotového výnosu má být dosaženo minimálním vkladem. Ekonomický princip •Min princip •Předem stanovený cíl může být dosažen s co možná nejnižšími peněžními prostředky. • •Max princip •S předem stanovenými peněžními prostředky bychom měli dosáhnout co možná největšího cíle. • •Účelné hospodaření •poznání omezenosti zdrojů a produkčních možností jako limitující podmínky na jedné straně a snaha vyzískat za těchto podmínek co nejvyšší výsledky či uspokojení svých potřeb na straně druhé •Je postaveno na racionálních principech, které se v hospodářské oblasti nazývají ekonomické – •princip MINI MAX •princip hospodárnost, produktivita • • Podniková ekonomika Systém řízení Okolí a cíle Výrobní faktory Business model Právní forma Transformační podnikový proces (TPP) • •Množina podnikových činností, jejichž cílem je změna podnikových vstupů na výstupy. • •Hodnota, která v podniku existuje v podobě různých prvků, které je potřeba pořídit, resp. zpracovat a zabezpečit jejich realizaci na trhu. • •Prvky TPP: •VSTUPY – materiál, polotovary, stroje a zařízení • •VÝSTUPY – hotové výrobky, služby • •CÍL TPP: zhodnotit (přeměnit) vstupy na trhem žádané výstupy Schéma všeobecného TPP • • • PODNIK VSTUPY VÝSTUPY Efektivnost vstupy (výrobní faktory) podnik (výroba) výstupy (výrobky a služby) efektivnost Schéma všeobecného TPP z hlediska jeho základních činností • • •Dodavatelé Odběratelé • Pořízení (zdroje) Výroba Odbyt (prodej) Vstupy zabezpečované v rámci pořízení •Interní vstupy: •Stroje, zařízení, nářadí (případně budovy, pozemky) •Materiál (suroviny, základní a pomocný materiál, obaly aj.) •Palivo a energie •Pracovní síla •Nemateriální hodnoty (patenty, licence) •Informace •Peněžní prostředky vlastní nebo formou úvěru • •Externí vstupy: •Výsledky vědy a výzkumu, průzkumu trhu aj. • • Národní hospodářství http://atlas.dnesni-financni-svet.cz/upload/soubor/original/9-ekonomicky-kolobeh-1.png V jakém podnikatelském prostředí se budeme pohybovat? V jakém podnikatelském prostředí se budeme pohybovat? Národní hospodářství •Národní hospodářství představuje ekonomiku daného státu, tj. souhrn veškerých ekonomických činností prováděných institucemi (PO), lidmi (FO) a státními orgány (kraj, obce, atd.) v dané zemi. •Subjekty hospodářství: ØOrganizace (podniky a ostatní instituce) ØLidé (domácnosti) ØStát (kraje, obce, soudy) •V případě ČR dělíme národní hospodářství do dvou základních kategorií: ØZiskový sektor ØNeziskový sektor Národní hospodářství •Národní hospodářství můžeme charakterizovat dle různých hledisek, které mění náhled na jednotlivé subjekty, které se podílejí na národním hospodářství. • •Mezi základní hlediska patří: 1.Hledisko financování (ziskový a neziskový sektor) 2.Hledisko vlastnictví (soukromý a veřejný sektor) 3.Hledisko oborového zaměření (primární, sekundární, terciární, kvartérní sektor) Národní hospodářství Ziskový sektor •Je tvořen podniky s různými právními formami a různým vlastnictvím: –soukromé (a.s., s.r.o., k.s., aj.) –Veřejné (státní podniky, municipální podniky, a jiné) •Zásadním funkčním kritériem pro existenci podniků je ekonomická výkonnost =) schopnost přeměňovat potřeby společnosti v ziskové příležitosti. ØTržní mechanismus: odstraňuje vše staré a nevýkonné, a uvolňuje cestu mladému a výkonnému (Podniky, které si na sebe nevydělají, krachují. Zánik podniků (rozklad) regeneruje ekonomické prostředí, uvolňuje neefektivně využívané zdroje a vytváří prostor pro nové hráče na trhu.) Neziskový sektor •Tvoří ho instituce veřejného i soukromého sektoru: –Veřejné (policie, hasiči, armáda, soudy…) –Soukromé (nadace, politické strany, církve…) • •Funkčním kritériem pro existence subjektů neziskového sektoru je uspokojování rozličných lidských potřeb bez ohledu na ekonomickou výkonnost (výstupem jsou často veřejné statky). • •Neziskový sektor proto nachází uplatnění v oblastech, které nejsou ekonomicky atraktivní pro ziskový sektor (náklady na službu jsou vyšší než výnosy z dané služby) nebo v oblastech, kde dochází k tržnímu selhání (př. negativní externality) či selhání státu (př. Sociální služby): –Financování ze státního rozpočtu (armáda, soudy, hasiči…) –Financování od soukromých donátorů (např. církve) Podnik - definice •Wohe - podnik je kombinace výrobních faktorů, prostřednictvím které hodlají jeho vlastníci dosáhnout určitých cílů. •Synek – podnik je ekonomicko-právní subjekt založený na výrobě zboží a poskytování služeb za úplatu. •Sedlák – podnik je ekonomicky a právně samostatná jednotka, jejíž základní znaky jsou kombinace výrobních faktorů, právní a ekonomická samostatnost. •Podnik: soubor hmotných, osobních a nehmotných složek podnikání. K podniku náleží věci práva a jiné majetkové hodnoty •Členění podniků dle sektorů (primární, sekundární, terciární, kvartérní sektor) •Pohledy na dění v podniku (hmotně-energetické hledisko, sociální hledisko, komunikační hledisko, hodnotové hledisko) •Podnikové funkce • Podnik, podnikání • Hlavní podnikové funkce průmyslového podniku v současné době představují: •prodejní (vyčleněné činnosti související s prodejem výrobků a služeb), •výrobní (zhotovování výrobků; u nevýrobních podniků se tato funkce označuje jako provozní), •zásobovací (pořízení surovin, materiálů, součástí, příjem, skladování, předávání do výroby), •personální (zajištění spolupracovníků, hodnocení spolupracovníků a jeho důsledky včetně růstu jejich kvalifikace, systémy odměňování, pracovní podmínky), •finanční (obstarávání potřebného množství finančních zdrojů, použití finančních zdrojů k obstarání potřebných statků a k úhradě výdajů na činnost podniku, rozdělování zisku, všechny finanční operace při založení podniku, při rozšiřování podniku, při fúzi, sanaci a likvidaci podniku). •vědeckotechnická (příprava a realizace změn technických inovačních faktorů podniku; zejména aplikovaný výzkum, technický vývoj, příprava výroby, realizace výsledků uvedených fází vědeckotechnického pokroku u výrobce nových technických prostředků a u uživatelů), •investiční (zajištění potřebného majetku pro podnikání), •správa (zejména controlling, plánování, účetnictví, statistika, právní činnosti, vnitřní audit aj.). Podnik, podnikání • Každá výrobně organizační jednotka, které vystupuje jako podnik, má charakteristické znaky, pomocí kterých se odlišuje od ostatních organizačních jednotek. Jedná se o následující základní rozlišovací znaky podniku: •Právní subjektivita - vymezuje pravomoci podnikatelských subjektů v právních vztazích. Jejími nositeli jsou fyzické i právnické osoby. Podnik vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese plnou zodpovědnost z těchto vztahů vyplývající. •Majetková samostatnost - majetková samostatnost určuje vlastnický vztah k požadovanému majetku pro podnikání. •Majetková zodpovědnost - majetková zodpovědnost vyjadřuje právní zodpovědnost za hospodaření s vlastním nebo pronajatým majetkem. Tento znak vymezuje nositele zodpovědnosti za hospodaření s majetkem organizace. •Ekonomická samostatnost - její podstatou je efektivní zhodnocování zdrojů za účelem dosažení optimálních výstupů. •Zápis do obchodního rejstříku - hospodářská organizace musí být zaregistrována v obchodním rejstříku nebo na jiném ze zákona vyplývajícím registračním místě. •Organizační celistvost a jednotně vedená účetní evidence. •Jiné znaky. • Cíle a okolí podniku Podnikové okolí Prvky podnikového okolí: •Geografické; •Sociální; •Politické a právní; •Ekonomické; •Ekologické; •Technologické; •Etické; •Kulturně historické → hmotná a nehmotná povaha. Geografické okolí - do značné míry předurčuje logistiku podniku, má vliv na lokalizaci podniku. Sociální okolí §Zvažovat důsledky své činnosti pro společnost; §Kompromis mezi „čistou“ ekonomickou realitou a sociální §odpovědností podniku Politické okolí a právní (legislativní) § souhrn vlivů,jejichž výrazem jsou mocenské vlivy § vytváří rámec pro všechny podnikové činnosti §Právní normy stanoví, jaké chování podniku je přípustné a jaké nikoliv. Nejdůležitější normou týkající se podnikové sféry je obchodní zákoník Podnikové okolí Ekonomické okolí • podnik je ovlivněn celkovou hospodářskou situací země a její dynamikou • Dostupnost a ceny výrobních faktorů • Daňová zátěž podniků • Hospodářský růst, měnový a devizový vývoj Ekologické okolí • vytváří na jedné straně podnikání řadu bariér, na druhé straně dává podnikům mnoho šancí, např. při výrobě ekologicky nezávadných výrobků, recyklaci obalů atd. Technologické okolí •Je motivem technologického pokroku, který umožňuje dosahovat lepších hosp. výsledků Podnikové okolí Etické okolí • Dodržování etických principů mj. poskytování pravdivých informací • Média a veřejné mínění • Etické cítění je podmíněné historicky a geograficky Kulturně historické okolí •Vytváří se po mnoho let • celková vzdělanost a kulturní úroveň obyvatelstva je jednou z podmínek ekonomického rozvoje, přechodu ke složitějším technologiím a technického pokroku Podnikové okolí Podnikové okolí § Podstatnou většinu prvků okolí podniku zcela významně ovlivňuje stát § Podnik se považuje za zcela autonomní jednotku § Ovlivňování „lobbováním“ § Aby podnik při svém ekon. rozhodování nebyl okolím zaskočen musí se o jeho dynamiku aktivně zajímat §Informační zdroje: •vládní a jiné prognózy střednědobého a krátkod.vývoje ekonomiky (ekonomický růst, inflace, měnové kurzy atd.), •informace produkované zájmovými průmyslovými a podnikatelskými svazy, •vlastní historické a prognostické informace o situaci na trhu, cenách, zákaznících a jejich potřebách -informace o vývoji techniky a technologie v daném oboru, získané na veletrzích, výstavách, nabídkových katalogů atd., -informace o situaci v konkurenčních firmách a jejich očekávaném chování. Podnikové okolí © Petr NOVÁK 46 Možné zdroje posuzování okolí podniku •Státní instituce: Český statistický úřad, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo dopravy, Ministerstvo spravedlnosti, sbírky zákonů •Regulativní svazy:portál českého stavebnictví, odborový svaz zaměstnanců ve stavebnictví, Svaz podnikatelů ve stavebnictví •Jiné podnikatelské subjekty: banky (podmínky financování, hypotéky…), další potenciální investoři, dodavatelé energie, vody základních služeb jako je likvidace odpadu, informace z finančních trhů, informace o strukturálních fondech… atd. Stakeholders = zájmové skupiny všichni ti, kteří jsou s vývojem podniku spjati. Zisková orientace podniku by však neměla zamlžovat společenské poslání podniku, jímž je služba zákazníkovi a všem ostatním, kteří jsou s vývojem podniku spjati. Zájmové skupiny podniků: Zaměstnanci, věřitelé, dodavatelé,zákazníci, vlastníci, stát a obce Podnikové okolí Stakeholders - zájmové skupiny Stakeholders Očekávání Vlastníci Zvyšování hodnoty podniku Zaměstnanci Pracovní místa, růst podniku, vysoký příjem, dobré pracovní podmínky, sociální jistoty Stát Zisk, maximalizace daňových příjmů, vytváření pracovních míst, dodržování zákonů Odbory Sociální jistoty, mzdy, bezpečnost práce Investoři Navýšení svého majetku, vysoké úročení kapitálu, jistota investovaného kapitálu, návratnost vkladu Věřitelé Uspokojování závazků, včasné platby, vysoké úročení kapitálu Zákazníci Zboží dle svých představ, vysoká kvalita výrobků při přijatelných cenách, dobrý servis, pravidelné zásobování Obec Pozvednutí regionu, pracovní místa, sponzorství, daně © Petr NOVÁK 49 ZÁJMOVÉ SKUPINY (STAKEHOLDERS) Cíl • obecně budoucí stav, kterého chceme dosáhnout • cíle jsou odvozovány empiricky z hospodářské praxe • Není pochyb, že cílem podniku je tvorba hodnoty, problém jak tuto hodnotu měřit (jako zisk, rentabilitu, nově vytvořenou hodnotu). Původní primární cíl firmy = maximalizace zisku (v krátkodobém pohledu, bez časové dimenze a bez vlivu rizika) Základní ukazatele: - zisk (vycházel z hist. hodnot zisku (účetní zisk), nepracoval s rizikem a je statickou veličinou. - ukazatele výnosnosti (rentability) •ROI (Return on Investment) výnosnost investic •ROE (Return on Equity)- výnosnost vlastního kapitálu •ROA (Return on Assets) – výnosnost kapitálu Cíle podniku Empiricky-založený na zkušenostech 80 léta složitější modely, které za cíl chování podniku považují maximalizaci jeho hodnoty. Nyní maximalizace hodnoty jmění (kapitálu) akcionářů, tzv. shareholder value. Ukazatel MVA – přírůstek tržní hodnoty firmy, rozdíl mezi částkou, kterou by akcionáři a ost. investořii získali prodejem svých akcií a hodnotou, kterou do firmy vložili MVA=tržní cena – inv. kapitál Ukazatel EVA – rozdíl mezi provozním čistým ziskem a jeho kapitálovými náklady EVA=EBIT x (1-t) –C x WACC Cíle podniku Cíle podniku • Tvorba a přijetí množiny podnikových cílů určuje cílové chování podniku • Tvorba cílů je nejdůležitější rozhodovací proces podniku, vyžaduje maximální informovanost a vzájemnou toleranci všech účastníků. Subjekty rozhodování při tvorbě podnikových cílů: - interní zájmová skupina (vlastníci, manažeři, zaměstnanci) - externí zájmová skupina (zákazníci, dodavatelé, věřitelé,..) a) Dlouhodobá maximalizace zisku (klasický přístup) b) Zabezpečení existence a rozvoje podniku (nový přístup) Cíle podniku Pro definované cíle musí existovat specifičtější kritéria: •vazba na poslání - nemůže být v rozporu; •měřitelnost; •ovlivnitelnost - kdo, co, kdy, jak; •cíl musí být motivující, vyzývající k aktivitě; •cíl musí být reálný - "dobře" vypadající cíl mimo realitu nebude určitě tím správným. 2.Cíle podniku ko I:\ZUZA_kingston\POdnikovka I\2008\2008-03 (III)\skenovat0001.gif Klasifikace cílů: A)Obsah cílů •ekonomické – zaměřují se na kvantitativněměřitelný výsledek podnikové činnosti •sociální – cíle orientované na společnost a pracovníky •technický –rozvoj technologií,tech. stránka vyráběných výrobků b) Hierarchické uspořádání cílů c) Časové hledisko d) Vztahy mezi cíli e) Rozsah cílů Cíle podniku a) Obsah cílů EKONOMICKÉ CÍLE VÝKONOVÉ CÍLE -obrat -tržní podíl -objem výroby -výrobní kapacita -zásoby a jejich struktura FINANČNÍ CÍLE -celkový kapitál -vlastní kapitál -cizí kapitál -finanční investice -likvidní aktiva celkem -struktura likvidních aktiv -pohledávky VÝSLEDKOVÉ CÍLE -výnosy -náklady -zisk před zdaněním -zisk po zdanění -cash flow -rentabilita kapitálu -produktivita práce Cíle podniku a) Obsah cílů SOCIÁLNÍ CÍLE PODNIKU Cíle orientované na společnost -produkce veřejných statků -vytváření pracovních příležitostí -daňové příjmy, poplatky -sponzorství Cíle orientované na zaměstnance -potřeby pracovníků (mzda, vzdělávání, pojištění, pracovní podmínky) -postup v zaměstnání -zlepšení interpersonálních vztahů -stabilita pracovních míst Cíle podniku b) Hierarchické uspořádání cílů VRCHOLOVÝ CÍL 1 2 3 4 3.1 3.2 Základní cíle Pomocné cíle Cíle podniku c) Časové hledisko Dlouhodobé cíle – více než 3 roky, strategické cíle, odpovědnost vrcholoví manažeři Krátkodobé cíle – zajistit dosažení dlouhodobých, operativní, bez alternativ d) vztahy mezi cíli •komplementární cíle (dosahování jednoho vede k dosahování cíle druhého) • konkurenční cíle (vyšší plnění jednoho vede k nižšímu plnění druhého) • protikladné (extrémní případ cílů konkurenčních, dosažení jednoho vylučuje dosažení druhého) • indiferentní cíle (plnění jednoho nemá vliv na plnění ostatních cílů) e) Rozsah cílů minimalistický maximalistický Cíle podniku Velká společnost: -Vlastní akcionáři -Sami firmu neřídí, řídí manažeři (mzda) -Oddělení vlastnictví od řízení -Ostatní zájmové skupiny (stakeholders: akcionáři, zaměstnanci,stát a obce,management,dodavatelé, zákazníci) Malá společnost: -98 %všech firem, 60% všech zaměstnanců -Vlastnictví spojeno s řízením -Ztížený přístup k úvěrům a na kapitálové trhy -Vlastník je zainteresován na růstu její hodnoty Cíle podniku Podnikové výrobní faktory 1.Národohospodářské výrobní faktory 2.Podnikové výrobní faktory 3. 3. Práce • Práce je cílevědomá lidská činnost vytvářející statky a služby. • Prací nebudeme pro naše účely rozumět činnosti, které provádějí stroje. • Stroje zařadíme do kapitálu ve věcné podobě. • Pracovní síla – souhrn fyzických a duševních schopností člověka konat práci. Ne každý člověk má pracovní sílu - nemají ji nemocní, starci, v našem právním řádu děti. • Pro určité práce je nedílnou součástí schopnosti pracovat také určitá kvalifikace - vzdělání a dovednosti nabyté praxí. • Práce je vzácný výrobní faktor, což ovlivňuje jeho cenu na trhu práce. Tuto cenu nazýváme mzdou. • Mzdu rozlišujeme - nominální - reálnou • S pojmem práce úzce souvisí pojmy dělba práce, specializace a kooperace. • Národohospodářské faktory Půda • nejtypičtější přírodní zdroj. • Půdy je přesně omezené množství –vzácný zdroj. • Ten kdo půdu vlastní, má určité výsadní postavení vůči všem ostatním nevlastníkům, a to se obecně v ekonomii nazývá monopolem. • Vlastník půdy si na trhu může diktovat podmínky prodeje a nájmu, nejdůležitější z nich je cena. Při prodeji dosahuje majitel půdy tržní cenu, při pronájmu získává pozemkovou rentu (peněžní výnos z půdy). Národohospodářské faktory Kapitál § Nejjednodušší definice kapitálu říká, že jsou to peníze, které přinášejí další peníze. § Kapitálem rozumíme vše, co vkládáme do výroby proto, aby vznikly další hodnoty. § Základní rozlišovací znak kapitálu -účelovost vložených prostředků, snaha dosáhnout zisk (resp. úrok), a to bez ohledu na to, zda nakonec opravdu bude dosaženo zisku nebo ztráty. § Druhým znakem je, že kapitál předpokládá vlastnictví – ten, kdo vkládá kapitál do výroby má úmysl dosáhnout zisk pro sebe – to je výrazná osobní motivace podnikatelova. § Finanční a reálný kapitál Národohospodářské faktory Podstata transformace → kombinace podnikových výrobních faktorů → dosahujeme značně vysoký synergický efekt. Podnikové výrobní faktory: členění dle různých autorů → - Wöhe, Gutenberg: elementární výrobní faktory, dispozitivní výrobní faktory. Podnikohospodářské výrobní faktory 2.Podnikohospodářské výr.faktory B. von Colbe a G. Lassmann → detailnější rozpracování → uvádějí i třetí skupinu faktorů → doplňkové faktory. Elementární výrobní faktory mají rozhodující úlohu v podnikovém transformačním procesu. Dělí se na: - potenciální elementární výrobní faktory, - spotřebovávané elementární výrobní faktory. 2.Podnikohospodářské výr.faktory Potenciální výrobní faktory postupně přenášejí část své hodnoty, a to mírou jejich opotřebení, do nových výrobků. Tvoří je prvky: -Aktivní – stroje, zařízení,nosiče informací, pracovní síla -Pasivní – budovy, pozemky, základní zařízení 2.Podnikohospodářské výr.faktory Spotřebovávané elementární výrobní faktory vstupují celým svým obsahem do nových výrobků jednorázově a jen v jednom transformačním procesu. Menší část z nich není spotřebovávaná přímo, ale napomáhá, ovlivňuje výrobní proces. Tvoří je prvky: - výkonná (konkrétní, produktivní) pracovní síla, -podnikové prostředky. -Přímé – suroviny, polotovary, díly, pom.látky, výrobní služby -Nepřímé – nástroje, podnikové služby včetně informací 2.Podnikohospodářské výr.faktory Dispozitivní faktory Řízení a jeho složky: - plánování - organizace - rozhodování - kontrola - informační management Doplňkové faktory Vztah podniku k: -státu -bankám -pojišťovnám 2.Podnikohospodářské výr.faktory Národohospodářský pohled Podnikohospodářský pohled 1. práce 1. řídící práce - dispozitivní VF 2. výkonná práce – element. VF 2. půda Pozemky - eVF 3. Dlouhodobý majetek 3. kapitál Budovy Stroje a zařízení Nástroje Dopravní prostředky atd. 4. materiál (pracovní předměty) Transformační proces •podnikový transformační proces představuje soubor činností, jejichž cílem je změna vstupů (imputů) na výstupy (outputy) • •v tomto procesu výrobní faktory vstupují do výrobního procesu, kombinují se v optimálním poměru, působí vo vzájemné součinnosti a výsledkem těchto aktivit je produkt nebo služba, kterou podnik nabízí na trhu • •probíhá v podniku nepřetržitě a podnik v rámci svých aktivit permanentně přeměňuje nakoupené vstupy (materiál, suroviny atd.) na výstupní produkty a služby • •tento proces můžeme označit také pojmem výroba • 73 Transformační proces VSTUPY PODNIK VÝSTUPY Nákup •představuje cílevědomé aktivity podniku, které jsou zaměřené na zajištění vstupů výroby (výrobních faktorů) •představuje úvodní fázi výrobního procesu •Nese s sebou náklady (a také výdaje) •Ve vztahu k definovaným vztahům podnkání je zřejmé, že minimalizace nákladů při nákupu vstupů výroby představuje klíčový přístup k těmto podnikovým aktivitám 75 Výrobní proces v podniku • 76 Nákup Výroba Prodej Nákup •nákupní fáze podnikového transformačního procesu si vyžaduje: 1.určit zodpovědný útvar za pořizování jednotlivých vstupů, definovat pravomoci a zodpovědnosti tohoto útvaru a zabezpečit důslednou kontrolu těchto procesů ve vztahu ke kvalitě a ceně vstupů (např. zabránit korupčnímu chování pracovníků nákupu) 2.definovat čas a množství objednávaných vstupů ve vztahu k podnikovým cílům tak, aby byl zabezpečený nepřetržitý výrobní proces 3.správně řídit nákupní proces i z důvodu efektívního využití peněz, tzn. nakupovat minimální množství vstupů pro zabezpečení výroby, využívat cenové výkyvy na trhu pro minimalizaci nákladů apod. 77 Nákup •Předmětem nákupu mohou být: •stroje, zařízení, nářadí a pomůcky •vstupní materiály, polotovary, zboží •palivo, energie •pracovní síla (manažment) •nemateriální hodnoty (patenty, licencie, know – how, atd.) •informace •cenné papíry apod. 78 Výroba •výrobou (výrobní činností) podniku rozumíme přeměnu podnikových vstupů (suroviny, majetek, lidský faktor výroby atd.) na podnikové výstupy (výrobky, služby), např. podnik nakoupí kůži, gumu, nitě a výsledkem jeho aktivit jsou boty •předpokladem je samozřejmě existence i jiných výrobních faktorů •přeměna surovin na výrobky probíhá jako výrobní proces v podniku 79 Výroba •Výrobní proces se skládá z mnoha různých procesů, které působí ve vzájemné interakci : 1.Řídící procesy – jedná se o systém procesů, které koordinují činnost jednotlivých faktorů ve výrobním procesy s cílem dosáhnout plánovanou hodnotu výstupů (např. počet pracovníků při výkonu operace, jejich vzájemná součinnost a postupnost jejich pracovních úkonů ve výrobě atd.) 2.pracovní procesy – jedná se o systém procesů ve výrobě, které se uskutečňují jako důsledek přímé účasti človeka ve výrobním procesu (např. človek namontuje na karosérii auta kola, obuvník zatluče do podrážky hřebík apod.) 3.automatické procesy – vykonávají se bez přímé účasti človeka 4.přírodní procesy – ve výrobním procesu se využívají zákony přírody a působí přírodní síly – například kvašení při výrobe alkoholu 80 Výroba •podle použité technologie členíme výrobní proces na: 1.mechanicko – fyzikální, v rámci kterého látková podstata suroviny v procesu se nemění, mění se velikost, design, připadne kvalita výstupu (např. při výrobě obuvi se nemění podstata kůže, z které se boty vyrábějí; velikost obuvi, jejich design a kvalita ve vztahu k potřebám člověka budou určitě odlišné od balení surové kůže, které vstupuje do výrobního procesu 2.chemický – v tomto procesu se mění látková podstata vstupních surovin – např. výroba benzínu z ropy, výroba vína, výroba léků apod. 81 Výroba •Členění výrobního procesu z hlediska výrobního programu: •hlavní výrobní program – tyto výrobky tvoří hlavní náplň výroby daného podniku •Vedlejší výrobní program – představuje výrobu polotovarů a náhradních dílů •přidružený výrobní program – představuje zpravidla odlišné zaměření v porovnání s hlavním výrobním programem (např. pridružená stavební výroba, podnik vyrábějíci nábytek šije autopotahy apod.) 82 Výroba •Z hlediska počtu vyráběných výrobků členíme výrobu na: •hromadná výroba – podnik vyrábí výrobky ve velkém počtu (např. pečivo, pivo, kamenolom, těžba uhlí atd.), cena jednoho výrobku je nižší než při sériové výrobě v důsledku působení tzv. úspor z rozsahu •sériová výroba – podnik vyrábí výrobky v omezených množstvích (sériích), cena jednoho výrobku je nižší než v kusové výrobě •kusová výroba – podnik vyrábí výrobky v malých množstvích (kusoch), cena jednoho výrobku je vysoká 83 Prodej •prodej vyrobených výrobků a služeb představuje završení transformačního procesu •v této fáze transformačného procesu podnik prodává svoje výrobky a služby za peníze, dosahuje výnosy z podnikatelské činnosti a tvoří zisk, čím se naplňují jeho základní cíle •tato etapa a její úspěšné zvládnutí jsou velmi důležité pro zachování podniku v podmínkách roustoucí konkurence, kdy větším problémem je prodat výrobky a služby než je vyrobit •v podmínkách tržního mechanismu v důsledku existující konkurence je dominantním trhem trh kupujícího, a proto je důležitým aspektem úspešnosti na trhu péče o zákazníka a jeho potřeby (Náš zákazník, náš pán.) • 84 Organizování – podniková organizace •Organizace – souhrnný pojem pro podnik či instituci, jako výraz pro určitý způsob vnitřního uspořádání podniku či instituce • •Organizace v širším slova smyslu – zahrnující cílené spojení lidských i dalších ekonom. zdrojů, tzv. ekonomické organizace • •Organizace v užším slova smyslu – hierarchicky řízené skupiny osob, vytvořené a fungující proto, aby mohlo být dosaženo určitých cílů • •Organizování – shromáždění a koordinace lidských, finančních, fyzických, informačních a dalších zdrojů potřebných k dosažení cílů organizace. • • Organizování – podniková organizace •Podniková organizace: •organizace jako celek, který plní funkce podniku, •organizace jako míra uspořádání podniku, •organizace jako cílevědomá činnost. • Organizování – podniková organizace •Organizační struktura •Různé org. systémy si vyžadují i různou org. strukturu –způsob vnitřního rozdělení činností a pravomocí •Důvodem organizování je nutnost dělby práce a omezenost rozpětí řízení. •Při vytváření org. struktury se řídíme kritérii: –typ výrobku nebo služby; –charakter pracovního procesu a funkce, které ho mohou zajistit; –potřebná specializace a kvantifikace; –čas, který je zapotřebí pro zvládnutí činností; –zákazník; –místo. •Kritéria se kombinují tak, aby byla nalezena optimální org. struktura a zajištěna koordinace činností. • Organizování – podniková organizace •Organizační struktura •Základní typy organizačních struktur z hlediska jejich vývoje -Klasické (funkcionální, divizní) -Moderní (org. struktury s pružnými prvky) -Moderní a netradiční (podnikatelské jednotky, procesní,) - •Struktura organizace může být určitou kombinací jednotlivých druhů struktur. • Funkcionální struktura Organizační jednotky jsou vytvářeny k výkonu jednotlivých odborně specializovaných výkonů např. vývoj, výroba, prodej, finance, personální oblast = specializace na základě funkcí Funkce – jediná činnost častěji skupina vzájemně spjatých a obdobných činností, spojených příbuznými pracovními postupy Nevýhoda – vysoký stupeň centralizace rozhodování a omezená možnost koordinace funkcí na nižších úrovních organizací Funkcionální struktura Problémy funkcionální organizace -Stanovování cílů: cíle jsou formulovány z hlediska jednotlivých funkcí a nikoli z celého podniku; -Předávání z vyšších na nižší hierarchické úrovně; -Vymezení pracovní náplně; -Odpovědnost; -Komunikace; -Trvalé udržování starých struktur. Plně funkcionální struktura funguje jestliže: •Firma působí jen na několika málo místech; •Vyrábí produkty, které jsou vzájemně příbuzné. • - - http://www.procesy.cz/Temata/Organizacni-struktury-a-procesy-04.png Divizní struktura Typ specializace podle objektu. Předpokládá specializaci vytvořené org. jednotky na daný objekt, kterým může být např. výrobek, trh, region, projekt. Vytváříme divize. Cílem divizního uspořádání je: - snížit zátěž nejvyššího vedení firmy na koordinaci jedl. funkcí; - urychlit rozvoj firmy při pronikání na nové trhy; - decentralizovat rozhodování s cílem zvýšit jeho rychlost i kvalitu a současně posílit motivaci na nižších úrovních. - Divizní struktura Výhody: -Rychleji reaguje na změny tržních a ekonomických podmínek -Je schopna lépe plánovat řešení nadcházejících situací -Lepší předpoklady pro vztahy mezi zaměstnanci navzájem i mezi zaměstnanci a managementem -Lepší informovanost a porozumění manažerským rozhodnutím -Otevřenější komunikaci, vyšší zájem pracovníků na úspěchu organizace Nevýhody: -Mohou se stát nezávislé, že působí proti zájmům organizace -Zvyšující administrativní náklady Produktová org. struktura: -Specializace na výrobu a prodej jednoho či několika příbuzných výrobků -př. Automobilové firmy Zákaznická struktura org.: -Vychází z povahy a potřeb jejích jednotlivých zákazníků - Geografická struktura či specializace: - Organizace je rozdělena na regionální bázi Divizní struktura http://www.procesy.cz/Temata/Organizacni-struktury-a-procesy-05.png • Moderní struktury Organizační struktura maticová Formou smíšené org. struktury je maticová organizace. Způsoby rozdělení práce v organizaci: funkcionální a projektový (zákaznický či produktový). -Je současně pružná, jelikož produktové a zákaznické týmy mají dočasný charakter Maticové uspořádání může nabývat dvou podob: •Projektový manažer požádá o spolupráci na určitém úkolu vedoucí jednotlivých oddělení. •Projektový manažer přímo řídí pracovníky, kteří se práce na projektu účastní. • Moderní struktury http://www.procesy.cz/Temata/Organizacni-struktury-a-procesy-06.png • Moderní struktury Organizace založená na schopnostech Základem jsou různé schopnosti pracovníků. Hlavním cílem je podpořit rozvoj klíčových schopností, kterými firma disponuje. Je účelná při reakci (častá změna strategie) na neustále se měnící okolí např. firmy poskytující specializované profesionální služby (podnikové poradenství). • Týmová organizace -V rámci existující org. struktury nebo určitá varianta maticové -Použita jako základní princip tvorby organizace přičemž vzniká určitá hierarchie týmů z různých funkcionálních útvarů. Ekonomický význam týmů – náklady spojené s přenosem informací mohou být sníženy vzhledem k intenzivní komunikaci. Tým je zvláštní pracovní jednotka vytvářená ke splnění určitého cíle. Moderní a netradiční org. struktury Procesní organizace Základem tvorby org. jednotek jsou jednotlivé technologické procesy či určité fáze výroby. Širší uplatnění procesního rozdělení činností vede k procesně založené organizaci. Základními stavebními kameny se stávají procesy, které uspokojují požadavky zákazníků. Tvorba vychází z procesního modelu zachycující hlavní (klíčové) firemní procesy a jejich vzájemné vztahy. http://www.procesy.cz/Temata/Organizacni-struktury-a-procesy-07.png • Moderní a netradiční struktury Podnikatelské jednotky uvnitř firmy (Small Business Units - SBU) •spočívají ve vytvoření autonomní podnikatelské jednotky uvnitř organizace. •Dochází zde k decentralizaci řízení s cílem využít především znalosti a konkrétních podmínek například v oblasti výroby, poskytování služeb, servisu apod. Jsou to jednotky převážně bez právní subjektivity. •Obory s vysokou dynamikou změn v okolí a zároveň vysokou kapitálovou náročností •Podnik vystupuje jako tým podnikových org. jednotek plně vybavených, zmocněných a odpovědných za uspokojení zákazníků. Základní pojmy Způsob propojení org. jednotek Odpovědnost musí odpovídat pravomoci Způsoby uspořádání řídících vztahů: -Jednoliniový (liniový) systém -Viceliniový (funkcionální) systém -Liniově štábní systém Organigramy organizačních struktur Víceliniový (funkcionální) systém Jednoliniový (liniový) systém • Základní pojmy Základní formy organizačních struktur: Jsou výsledkem organizování a vznikají kombinací manažerem vybraných možností. - průkopnická organizace: jednoliniový systém - byrokratická organizace: liniově štábní systém - pružné organizační formy: - 1.vícekriteriální organizační struktura - 2.projektové organizační formy - 3.podnik v podniku (SBU) Základní pojmy Průkopnická organizace Maticová (vícekriteriální) organizace • Základní pojmy Vícekriteriální org. struktura - představitelem maticová organizace - lépe reaguje na změny okolí -větší pružnost je dosažena za cenu porušení jednoty řízení Projektové organizační formy Pro zvýšení pružnosti org. struktury V rámci základní org.struktury vznikne dočasně organizace orientovaná na uskutečnění určitého úkolu PODNIKOVÁ EKONOMIKA OPAKOVÁNÍ: Podniková ekonomika •Zabývá se podnikem, jeho cíli a funkcemi, životními fázemi, organizací, hlavními činnostmi a jejich řízením, zvláštnostmi jednotlivých druhů podniků… • •Čerpá poznatky z obecné ekonomie a řady dalších vědních disciplín. • •Je to praktická disciplína pro podnikatele, živnostníky, ekonomy, manažery,…., jak pracovat co nejefektivněji a nejhospodárněji, vytvářet nové hodnoty a obstát v náročném tržním prostředí. Podnikání •Podnikáním se rozumí ……………..činnost prováděná ……………….. podnikatelem ……………….a na ……………………………za účelem dosažení ………………. a za podmínek stanovených živnostenským zákonem. • •Rysy podnikání: –princip podnikání –smysl podnikání –společenské poslání podniku, –riziko. • – • • Podnikání •Podnikáním se rozumí soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených živnostenským zákonem. • •Rysy podnikání: –princip podnikání (vstupy x výstupy), –smysl podnikání (zhodnocení kapitálu VK x CK), –společenské poslání podniku, –riziko. • – • • této definice vyplývají některé klíčové závěry: •předpoklad trvalého provozu – za podnikání se nepovažují jednorázové projekty. Za soustavnou činnost je však považována i činnost opakující se čtvrtletně, pololetně či ročně, avšak s touto danou trvalou pravidelností. •Samostatnost FO nebo PO při rozhodování o svém podnikání, není nikým usměrňována či vedena. -Vlastním jménem – osoby zapsané do OR vystupují pod svou obchodní firmou, činí právní úkony pod svou firmou. Podnikatel FO nezapsán do OR vystupuje pod svým jménem a příjmením nebo názvem, může užívat i dodatek, pokud není klamavou reklamou. Při provozování živnosti pod Obchodní firmou není důležitá osobní účast podnikatele. -Na vlastní odpovědnost – podnikatel na sebe bere riziko neúspěchu -Zisková orientace – za podnikání se nepovažuje činnost neziskových organizací (občanských sdružení, nadací, apod.) Principem podnikání je přeměna vstupů na výstupy, které vedou k uspokojování potřeb zákazníka. Z této činnosti plyne podnikateli zisk jako rozdíl hodnoty prodaných výstupů a spotřebovaných vstupů. Smyslem podnikání je zhodnocení vloženého kapitálu. Opatřování cizího kapitálu je jen prostředkem ke zhodnocování vlastního kapitálu. Snaha o dosažení zisku jakožto přebytku výnosů nad náklady. Zisk se dociluje uspokojováním potřeb zákazníků. Dlouhodobě úspěšné podnikání musí být založeno na uspokojování skutečně existujících potřeb zákazníků. Tzn. nalezení určitého společenského přínosu realizované činnosti. Každé podnikání je spojeno s rizikem neúspěchu . Velikost rizika se liší dle charakteru činnosti, velikosti finanční síly podniku, konkurenci a dalších faktorech. Obecně se podnikatelské subjekty snaží o minimalizaci rizika. Čím větší podstupuje podnikatel riziko, tím požaduje větší výnosnost ze své činnosti. Podnik - definice •Wohe - podnik je kombinace výrobních faktorů, prostřednictvím které hodlají jeho vlastníci dosáhnout určitých cílů. •Synek – podnik je ekonomicko-právní subjekt založený na výrobě zboží a poskytování služeb za úplatu. •Sedlák – podnik je ekonomicky a právně samostatná jednotka, jejíž základní znaky jsou kombinace výrobních faktorů, právní a ekonomická samostatnost. •Podnik: soubor hmotných, osobních a nehmotných složek podnikání. K podniku náleží věci práva a jiné majetkové hodnoty •Členění podniků dle sektorů (primární, sekundární, terciární, kvartérní sektor) •Pohledy na dění v podniku (hmotně-energetické hledisko, sociální hledisko, komunikační hledisko, hodnotové hledisko) •Podnikové funkce • Podnik, podnikání • Hlavní podnikové funkce průmyslového podniku v současné době představují: •prodejní (vyčleněné činnosti související s prodejem výrobků a služeb), •výrobní (zhotovování výrobků; u nevýrobních podniků se tato funkce označuje jako provozní), •zásobovací (pořízení surovin, materiálů, součástí, příjem, skladování, předávání do výroby), •personální (zajištění spolupracovníků, hodnocení spolupracovníků a jeho důsledky včetně růstu jejich kvalifikace, systémy odměňování, pracovní podmínky), •finanční (obstarávání potřebného množství finančních zdrojů, použití finančních zdrojů k obstarání potřebných statků a k úhradě výdajů na činnost podniku, rozdělování zisku, všechny finanční operace při založení podniku, při rozšiřování podniku, při fúzi, sanaci a likvidaci podniku). •vědeckotechnická (příprava a realizace změn technických inovačních faktorů podniku; zejména aplikovaný výzkum, technický vývoj, příprava výroby, realizace výsledků uvedených fází vědeckotechnického pokroku u výrobce nových technických prostředků a u uživatelů), •investiční (zajištění potřebného majetku pro podnikání), •správa (zejména controlling, plánování, účetnictví, statistika, právní činnosti, vnitřní audit aj.). Podnik, podnikání • Každá výrobně organizační jednotka, které vystupuje jako podnik, má charakteristické znaky, pomocí kterých se odlišuje od ostatních organizačních jednotek. Jedná se o následující základní rozlišovací znaky podniku: •Právní subjektivita - vymezuje pravomoci podnikatelských subjektů v právních vztazích. Jejími nositeli jsou fyzické i právnické osoby. Podnik vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese plnou zodpovědnost z těchto vztahů vyplývající. •Majetková samostatnost - majetková samostatnost určuje vlastnický vztah k požadovanému majetku pro podnikání. •Majetková zodpovědnost - majetková zodpovědnost vyjadřuje právní zodpovědnost za hospodaření s vlastním nebo pronajatým majetkem. Tento znak vymezuje nositele zodpovědnosti za hospodaření s majetkem organizace. •Ekonomická samostatnost - její podstatou je efektivní zhodnocování zdrojů za účelem dosažení optimálních výstupů. •Zápis do obchodního rejstříku - hospodářská organizace musí být zaregistrována v obchodním rejstříku nebo na jiném ze zákona vyplývajícím registračním místě. •Organizační celistvost a jednotně vedená účetní evidence. •Jiné znaky. • Mýty o podnikání •Člověk se podnikatelem musí narodit • •Většina nových firem zbankrotuje • •Podnikatel je svým vlastním pánem • •Kdo je úspěšný v zaměstnání, bude úspěšný i v podnikání • •Vždycky si mohu založit svou vlastní firmu • Klasifikace podniků •Členění dle: –hospodářských odvětví –sektorů –druhů výkonů –způsobu zhotovování výkonů –převládajícího výrobního faktoru –velikosti podniku –závislosti na stanovišti –pohyblivosti –vlastnictví –členění podle právní formy –zisku –působnosti – • Klasifikace podniků • 1.Podle hospodářských odvětví (zaměření předmětu činnosti) ØVýrobní - průmyslové, zemědělské, stavební • Klasifikace podniků • 1.Podle hospodářských odvětví (zaměření předmětu činnosti) ØVýrobní - průmyslové, zemědělské, stavební Øobchodní ØBankovní (peněžní ústavy) Øpojišťovací Økomunikační Ødopravní Øostatní podniky poskytující služby • 2.Podle sektorů – primární, sekundární, terciální, kvartérní sektor Klasifikace podniků 2.Podle sektorů – primární, sekundární, terciální, kvartérní sektor •Primární - sektor prvovýroby (zpracování surovin, lesnictví, zemědělství, těžba surovin atp.) Většina produktů od tohoto sektoru je považováno za suroviny pro jiné průmysly •Sekundární - představuje sektor zpracovatelského průmyslu (zpracování polotovarů, stavební výroba, výroba elektřiny atp.) •Terciální – sektor služeb •Kvartérní - sektor ekonomiky, který zahrnuje nevýrobní činnosti poskytované za úplatu. Tyto činnosti společně s terciérem označujeme jako Intelektualizované služby – Knowledge Intensive Services (KIS). Do kvartéru řadíme: –školství (především vysoké), –vědu, výzkum a vývoj, –řízení konzultačních, informačních a komunikačních služeb, –řízení služeb v oblasti lidských zdrojů a zaměstnanosti, –právní služby, účetní, finanční a marketingové služby atd. Klasifikace podniků Sektory ekonomiky - trendy Čína Klasifikace podniků Podíl zaměstnaných ve vybr. sektorech v roce 2002 •Odvětvová klasifikace CZ-NACE • •Byla vypracována podle mezinárodní statistické klasifikace ekonomických činností, v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1393/2006 ze dne 20. prosince 2006, kterým se zavádí •Statistická klasifikace ekonomických činností NACE Revize 2 a kterým se mění nařízeni Rady (EHS) Č. 3037/90 a některá nařízeni ESo specifických statistických oblastech. •Klasifikace CZ-NACE zohledňuje technologický rozvoj a strukturální změny hospodářství za posledních I5 let, je relevantnější s ohledem na hospodářskou realitu a lépe srovnatelná s jinými mezinárodními klasifikacemi. •Klasifikace ekonomických činnosti (CZ-NACE) nahrazuje Odvětvovou klasifikaci ekonomických činnosti (OKEČ), vydanou sdělením Českého statistického úřadu ze dne I8. prosince 2003 Č. 486/2003 Sb. a aktualizovanou sdělením Č. 311/2005 Sb. • Klasifikace podniků [USEMAP] Odvětvová klasifikace CZ-NACE Klasifikace podniků Odvětvová klasifikace CZ-NACE Klasifikace podniků Typologie podniku 3.Podle druhů výkonů •podniky produkující hmotné výkony –(převážně průmyslové a řemeslné podniky), podle druhu výkonů lze dále členit na těžební podniky (např. doly), podniky vyrábějící výrobní prostředky (např. strojírenské továrny) a podniky vyrábějící spotřební statky (např. podnik na výrobu obuvi) –V členění podniků vyrábějících hmotné výkony se může pokračovat podle různých hledisek např. podle technologií (doly, hutní průmysl), podle převládající suroviny (dřevoprůmysl, papírenský průmysl, gumárenský průmysl, atd.) anebo opět podle druhu výkonů (výroba nástrojů, automobilů atd.). qpodniky poskytující služby –Obchodní, bankovní, pojišťovací, dopravní, ostatní • 4.Podle způsobu zhotovování výkonů Øpodle výrobních principů (kusová výroba, sériová, hromadná atd.) Øpodle výrobních způsobů - rukodílná výroba, strojní výroba technologicky specializovaná, proudová výroba s volným a vázaným rytmem (jakým způsobem jsou uspořádaná výrobní pracoviště atd.) • Definice výrobku, služeb Typologie podniku 5.Podle převládajícího výrobního faktoru Øpracovně intenzivní – převládá lidský faktor, vysoký podíl mzdových nákladů ØKapitálově (investičně) náročné – velký podíl mechanizace, automatizace, robotizace, velké množství strojů a zařízení (DHM), který váže kapitál Ømateriálově intenzivní – základem výroby jsou suroviny, které tvoří velkou část nákladů • Typologie podniku 6.hledisko velikosti - hlavním hlediskem členění podniku pro potřeby řízení a statistických ukazatelů je počet zaměstnanců. • •Statistické pojetí – statistický úřad EU od roku 1997 –malé - do 20 zaměstnanců –střední – do 100 zaměstnanců –velké – 100 a více zaměstnanců • •Nařízení Komise (ES) č. 800/2008 –mikropodniky – do 10 zam., roční obrat a aktiva do 2 mil. EUR –malé podniky – do 50 zam., roční obrat a aktiva do 10 mil. EUR –střední podniky – do 250 zam.,roční obrat do 50 mil. EUR,aktiva do 43 mil EUR –velký podnik – překračuje uvedené limity – 7.závislost na stanovišti (podniky závislé na surovině, energii, pracovní sílo, odbytu) 8.pohyblivost (podniky zcela nebo zčásti vázané na stanoviště, cestující podniky) – • Typologie podniku 9.hledisko vlastnictví –Soukromé – majetek je vlastnictvím soukromé osoby (právnické i fyzické), která jej vkládá do podnikatelské činnosti. –Státní – majetek je zde vlastnictvím státu, který jej svěřuje do užívání státního podniku. Mezi státní organizace patří organizace hospodářské, organizace rozpočtové (např. školství, zdravotnictví) a organizace příspěvkové. –Podniky smíšené – zvláštní forma vlastnictví, která vznikne například smlouvou mezi právnickou osobou se sídlem v ČR a zahraničním partnerem. –Podniky jiné – např. církevní. 10.Hledisko právní formy §FO, PO (osobní, kapitálové, družstva, neziskové organizace atd.) 11.hledisko zisku –ziskové –Neziskové 12.hledisko rozsahu působnosti –obecní (místní) – vodárny, městská doprava, atd., –regionální (oblastní) – stavební podniky, tisk, atd., –republikové (celostátní) – banky, pojišťovny, železnice, atd., –nadnárodní (mezinárodní) – ropovod, podniky se zahraniční majetkovou účastí, atd. •Úkol: •Sledujte, jak se mění pořadí firem.. Srovnejte v jednotlivých letech! 131 Rank Company Revenues ($ millions) Profits ($ millions) Assets ($ millions) Employees (full time equivalent) Market Cap ($ billions) 1 Walmart 485 651 16 363 203 706 2 200 000 206.08 2 Sinopec Group 446 811 5 177 359 182 897 488 - 3 Royal Dutch Shell 431 344 14 874 353 116 94 000 - 4 China National Petroleum 428 620 16 359 634 811 1 636 532 - 5 Exxon Mobil 382 597 32 520 349 493 83 700 302.24 6 BP 358 678 3 780 284 305 84 500 93.52 7 State Grid 339 426 9 796 466 298 921 964 - 8 Volkswagen 268 566 14 571 424 935 592 586 - 9 Toyota Motor 247 702 19 766 398 047 344 109 198.84 10 Glencore 221 073 2 308 152 205 106 831 25.62 Zdroj: http://fortune.com/global500 Pozn.: (-) firma nemá akcie obchodovatelné na trhu Srovnání podle výše tržeb • Zdroj: Bloomberg and PwC analysis Žebříček podle tržní kapitalizace, srovnání s rokem 2009 133 Rank Company Sales Profits Assets Market Value 1 #29 Walmart USA 514.4 6.7 219.3 296.1 2 #35 Sinopec China 399.7 9.5 233 105.6 3 #9 Royal Dutch Shell Neth. 382.6 23.3 399.2 264.9 4 #22 PetroChina China 322.8 8 354.3 198.7 5 #24 BP UK 299.1 9.3 282.2 149.5 6 #11 ExxonMobil USA 279.2 20.8 346.2 343.4 7 #18 Volkswagen Group SRN 278.2 14 553.5 92 8 #15 Toyota Motor Japan 272.1 17.2 465.6 176.6 9 #6 Apple USA 261.7 59.4 373.7 961.3 10 #26 Berkshire Hathaway USA 247.8 4 707.8 516.4 11 #28 Amazon USA 232.9 10.1 162.6 916.1 12 #32 UnitedHealth Group USA 231.4 12.6 161.2 212.8 13 #13 Samsung Electronics S. Korea 221.5 39.9 304.1 272.4 14 #107 Glencore International SUI 219.8 3.3 128.7 60.5 15 #580 McKesson USA 213.5 -316 M 61 21.9 16 #37 Daimler SRN 197.4 8.6 321.9 71.3 17 #410 CVS Health USA 194.1 -598 M 198.2 68.3 18 #25 Total France 184.2 11.4 256.8 149.5 19 #80 China State Construction Engineering China 178.8 5.8 271.4 41 20 #1 ICBC China 175.9 45.2 4,034.5 305.1 Zdroj: http://fortune.com/global500 Pozn.: (-) firma nemá akcie obchodovatelné na trhu Srovnání podle výše tržeb 134 Prev. rank Company Sales Profits 1 1 Walmart USA $559 151 $13 510 2 3 State Grid China $386 618 $5 580 3 9 Amazon USA $386 064 $21 331 4 4 China National Petroleum China $283 958 $4 575 5 2 Sinopec Group China $283 728 $6 205 6 12 Apple USA $274 515 $57 411 7 13 CVS Health USA $268 706 $7 179 8 15 UnitedHealth Group USA $257 141 $15 403 9 10 Toyota Motor Japan $256 722 $21 180 10 7 Volkswagen Germany $253 965 $10 104 11 14 Berkshire Hathaway USA $245 510 $42 521 12 16 McKesson USA $238 228 -$4 539 13 18 China State Construction Engineering China $234 425 $3 578 14 6 Saudi Aramco Saudi Arabia $229 766 $49 287 15 19 Samsung Electronics South Korea $200 734 $22 116 16 21 Ping An Insurance China $191 509 $20 739 17 23 AmerisourceBergen USA $189 894 -$3 409 18 8 BP Britain $183 500 -$20 305 19 5 Royal Dutch Shell Netherlands $183 195 -$21 680 20 24 Industrial & Commercial Bank of China China $182 794 $45 783 Zdroj: http://fortune.com/global500 Pozn.: (-) firma nemá akcie obchodovatelné na trhu Srovnání podle výše tržeb • Zdroj: PwC a Bloomberg • Zdroj: PwC a Bloomberg Největší firmy dle tržní kapitalizace 2021 global 2000 done Videa: Global 2015: trends of 2015 http://www.forbes.com/video/4219050995001/ Forbes Global 2000: Movers and Shakers https://www.youtube.com/watch?v=VsTS8f8Cymg Four Chinese banks top Forbes Global 2000 https://www.youtube.com/watch?v=2ClmlnqdPnY How to become the world´s most admired company http://fortune.com/video/2015/02/19/how-to-become-the-worlds-most-admired-company/ http://fortune.com/2015/02/19/wmac-ranked-by-key-attribute/ • •Global 2015: Trends of 2015 •http://www.forbes.com/video/4219050995001/ • •Forbes Global 2000: Movers and Shakers •https://www.youtube.com/watch?v=VsTS8f8Cymg • •Four Chinese Banks Top Forbes Global 2000 •https://www.youtube.com/watch?v=2ClmlnqdPnY • •How to Become the World's Most Admired Company •http://fortune.com/video/2015/02/19/how-to-become-the-worlds-most-admired-company/ http://www.forbes.cz/wp-content/uploads/2015/06/global-2000.jpg • Rank Company Revenues ($ millions) Profits ($ millions) Assets ($ millions) Employees (full time equivalent) Market Cap ($ billions) 1 Walmart 485 651 16 363 203 706 2 200 000 206.08 2 Exxon Mobil 382 597 32 520 349 493 83 700 302.24 3 Chevron 203 784 19 241 266 026 64 700 145.12 4 Berkshire Hathaway 194 673 19 872 526 186 316 000 - 5 Apple 182 795 39 510 231 839 97 200 657.58 6 McKesson 181 241 1 476 53 870 70 400 46.58 7 General Motors 155 929 3 949 177 677 216 000 48.66 8 Phillips 66 149 434 4 762 48 741 14 000 42.61 9 General Electric 148 321 15 233 648 349 305 000 255.44 10 Ford Motor 144 077 3 187 208 527 187 000 53.70 Zdroj: http://fortune.com/global500 Žebříček podle tržeb • Zdroj: Bloomberg and PwC analysis Žebříček podle tržní kapitalizace, srovnání s rokem 2009 Zdroj: Bloomberg and PwC analysis Žebříček podle tržní kapitalizace, srovnání s rokem 2009 143 Zdroj: Deloitte, http://www2.deloitte.com/content/dam/Deloitte/global/Documents/About-Deloitte/central-europe/CE_Top _500_2015.PDF Žebříček dle tržeb 144 Zdroj: Deloitte, http://www2.deloitte.com/content/dam/Deloitte/global/Documents/About-Deloitte/central-europe/CE_Top _500_2015.PDF Žebříček dle tržeb Top 10 in Manufacturing within Central Europe - 2014 in EUR million) 146 Umístění Společnost Tržby (mld. Kč) 1 Škoda Auto 299,3 2 ČEZ 200,9 3 Agrofert 166,8 4 RWE Supply & Trading CZ 146,1 5 Unipetrol 124,2 6 Foxconn CZ 119,6 7 Energetický a průmyslový holding 100,9 8 ČEPRO 93,1 9 Moravia Steel 59,5 10 Eni Česká republika 50,8 Zdroj: Sdružení Czech Top 100 147 2018 All Stars Tržby (2018) 2017 2016 2015 2014 1 ŠKODA AUTO a.s. 407 1 1 1 1 2 ČEZ, a.s. 202 2 2 2 2 3 AGROFERT, a.s. 155 3 3 3 4 4 Energetický a průmyslový holding, a.s. 153 4 6 7 7 5 UNIPETROL, a.s. 119 6 7 5 5 6 FOXCONN CZ s.r.o. 104 5 5 6 6 7 MORAVIA STEEL a.s. 57 - - 9 9 8 BOSCH Group ČR 52 9 8 12 14 9 ČEPRO, a.s. 48 10 - 8 8 10 MOL Česká republika, s.r.o. 46 13 - - - 11 innogy Česká republika a.s. 43 11 4 4 3 12 O2 Czech Republic a.s. 38 16 11 11 11 13 GECO, a.s. 34 15 15 23 30 14 Metrostav a.s. 31 18 13 20 19 15 VEOLIA ČESKÁ REPUBLIKA, a.s. 30 19 17 2234 32 16 Porsche Česká republika s.r.o. 29 17 18 33 - 17 MAKRO Cash & Carry ČR s.r.o. 29 - 16 21 21 18 T-Mobile Czech Republic a.s. 27 20 20 28 27 19 České dráhy, a.s. 24 14 10 17 17 20 ARMEX GROUP s.r.o. 24 - 22 39 - Zdroj: Sdružení Czech Top 100 Umístění Společnost Zisk (mld. Kč) 1 ČEZ 29 2 Škoda Auto 21 3 Lesy České republiky 7,85 4 Agrofert 7,82 5 CTP Invest 7,58 6 T-Mobile Czech Republic 6,71 7 O2 Czech Republic 5,18 8 RWE Česká republika 4,31 9 Třinecké železárny 3,77 10 RWE Supply & Trading CZ 3,25 Zdroj: Sdružení Czech Top 100 Umístění Společnost Počet zaměstnanců 1 Agrofert 33 778 2 Česká pošta 30 600 3 ČEZ 26 255 4 Škoda Auto 24 354 5 Správa železniční dopravní cesty 17 331 6 OKD 11 099 7 Dopravní podnik Hl. m. Prahy 10 667 8 Ahold Czech Republic 10 237 9 Siemens 9 182 10 Bosch Group ČR 7 650 Zdroj: Sdružení Czech Top 100 Zdroj: Sdružení Czech Top 100 Podnik • Podnik je instituce sloužící k realizaci podnikatelské činnosti. • • Podnik je soubor: -hmotných, -osobních a -nehmotných složek podnikání. • DĚKUJI ZA VAŠI POZORNOST DOTAZY …