Moravská vysoká ¹kola Olomouc, o. p. s. INTEGRÁLNÍ POÈET RNDr. Vladimíra Mádrová, CSc. RNDr. Vratislava Mo¹ová, CSc. c Moravská vysoká ¹kola Olomouc, o. p. s. Autor: RNDr. Vladimíra Mádrová, CSc. RNDr. Vratislava Mo¹ová, CSc. Recenzoval: Prof. RNDr. Irena Rachùnková, DrSc. Olomouc 978-1-56619-909-4 INTEGRÁLNÍ POÈET Øe¹ené pøíklady • Neurèitý integrál • Urèitý integrál • Aplikace integrálního poètu 3 P1 P2 1 1 22 x 4 2 1 y Pøedmluva Skripta þIntegrální poèetÿ jsou urèena studentùm prezenèní i kombinované formy studia na Moravské vysoké ¹kole Olomouc, mohou v¹ak poslou¾it v¹em studentùm v jejich¾ uèebních plánech je zahrnuta matematická analýza. Pøedpokladem efektivního vyu¾ití skript je v¹eobecný matematický pøehled a alespoò základní znalost diferenciálního poètu. Skripta jsou rozèlenìna do tøí kapitol, které na sebe logicky navazují. Ka¾dá kapitola obsahuje sadu øe¹ených pøíkladù, na nich¾ je názornì ilustrován postup výpoètu základních typových úloh a jsou uvedeny matematické obraty, které se pøi øe¹ení nejèastìji u¾ívají. Celkem je ve skriptech vyøe¹eno 130 pøíkladù. Pøíklady jsou èíslovány v ka¾dé kapitole zvlá¹», první èíslo oznaèuje kapitolu. Pro lep¹í orientaci je konec pøíkladu oznaèen symbolem . Uvìdomte si, ¾e øe¹ené pøíklady nelze jen pouze èíst, nýbr¾ je nutné podrobnì je propoèítat a porozumìt jim. Podrobné prostudování a pochopení postupu øe¹ení typových úloh vede k osvojení dùle¾itých návykù a ke zvý¹ení poètáøské dovednosti a zruènosti, které jsou nezbytné k dosa¾ení správných výsledkù. Aby studium bylo dostateènì efektivní doporuèujeme: − zopakovat základní poznatky − samostatnì propoèítat co nejvíce pøíkladù Zdùrazòujeme, ¾e nejcennìj¹í je samostatná práce ètenáøe. Málo chyb, vytrvalost a hodnì tvùrèí zábavy pøejí autorky Podìkování Vøele a upøímnì dìkujeme recenzentce Prof. RNDr. Irenì Rachùnkové, DrSc. z PøF UP Olomouc, její¾ cenné rady pøispìly ke zkvalitnìní tìchto skript. Je nám milou povinností podìkovat panu Martinu Cve¹provi za vyhotovení obrázkù, peèlivé pøepsání a celkovou úpravu textu. autorky Obsah Pøedmluva 1 Neurèitý integrál 7 2 Urèitý integrál 21 3 Aplikace integrálního poètu 26 a) Geometrické aplikace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26 b) Dal¹í aplikace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 67 Doporuèená literatura 69 Seznam obrázkù 70 1 Neurèitý integrál Pro pøípustná x ∈ R vypoèítejte neurèité integrály. Tabulkové integrály a linearita integrálu Pøíklad 1.1 x3 − 3 √ x + 1 3 √ x + 1 x3 + 3 dx Øe¹ení x3 − 3 √ x + 1 3 √ x + 1 x3 + 3 dx = x3 − x 1 3 + x−1 3 + x−3 + 3 dx = = x4 4 − x 4 3 4 3 + x 2 3 2 3 + x−2 −2 + 3x + c = 1 4 x4 − 3 4 3 √ x4 + 3 2 3 √ x2 − 1 2x2 + 3x + c Pøíklad 1.2 2x5 − 4x + 7 x dx Øe¹ení 2x5 − 4x + 7 x dx = 2 x5 x dx − 4 x x dx + 7 1 x dx = 2 x4 dx − 4 1 dx + 7 1 x dx = = 2 x5 5 − 4x + 7 ln |x| + c Pøíklad 1.3 2x3 + 3 4 √ x + 2 √ x dx Øe¹ení 2x3 + 3 4 √ x + 2 √ x dx = 2x 5 2 + 3x−1 4 + 2x−1 2 dx = 2 x 7 2 7 2 + 3 x 3 4 3 4 + 2 x 1 2 1 2 + c = = 4 7 √ x7 + 4 4 √ x3 + 4 √ x + c Pøíklad 1.4 (2x − 5ex ) dx Øe¹ení (2x − 5ex ) dx = 2x ln 2 − 5ex + c Pøíklad 1.5 4 − √ 4 − x2 √ 4 − x2 dx Øe¹ení 4 − √ 4 − x2 √ 4 − x2 dx = 4 √ 4 − x2 − 1 dx = 4 arcsin x 2 − x + c 7 Pøíklad 1.6 3 sin2 x + 2 cos2 x dx Øe¹ení 3 sin2 x + 2 cos2 x dx = −3 cotg x + 2 tg x + c Pøíklad 1.7 3ex 2 − e−x dx Øe¹ení 3ex 2 − e−x dx = 6ex − 3e0 dx = (6ex − 3) dx = 6ex − 3x + c Pøíklad 1.8 2x2 − 3 2 dx Øe¹ení 2x2 − 3 2 dx = 4x4 − 12x2 + 9 dx = 4 5 x5 − 4x3 + 9x + c Pøíklad 1.9 (π + 1)xπ − 1 − e xe dx Øe¹ení (π + 1)xπ − 1 − e xe dx = (π + 1)xπ − (1 − e)x−e dx = = (π + 1) · xπ+1 π + 1 − (1 − e) x−e+1 −e + 1 + c = xπ+1 − x1−e + c Pøíklad 1.10 4 √ 6 − x2 − 3 2 + x2 dx Øe¹ení 4 √ 6 − x2 − 3 2 + x2 dx = 4 arcsin x √ 6 − 3 √ 2 arctg x √ 2 + c Pøíklad 1.11 3 sin2 x − 8 cos2 x 4 cos2 x dx Øe¹ení 3 sin2 x − 8 cos2 x 4 cos2 x dx = 3 4 sin2 x cos2 x dx − 8 4 cos2 x cos2 x dx = 3 4 1 − cos2 x cos2 x dx − 2 1 dx = = 3 4 1 cos2 x dx − 3 4 1 dx − 2 1 dx = 3 4 tg x − 3 4 x − 2x + c = 3 4 tg − 11 4 x + c 8 Pøíklad 1.12 x2 − 6 x2 + 4 dx Øe¹ení x2 − 6 x2 + 4 dx = x2 + 4 − 4 − 6 x2 + 4 dx = x2 + 4 x2 + 4 − 10 x2 + 4 dx = 1 − 10 x2 + 4 dx = = x − 10 · 1 2 arctg x 2 + c = x − 5 arctg x 2 + c Metoda per partes Pøíklad 1.13 (3 − 2x) ex dx Øe¹ení (3 − 2x) ex dx = u = 3 − 2x v = ex u = −2 v = ex = (3 − 2x)ex − −2ex dx = (3 − 2x)ex + 2 ex dx = = (3 − 2x)ex + 2ex + c = (5 − 2x)ex + c Pøíklad 1.14 2 + 3x 4 cos x dx Øe¹ení 2 + 3x 4 cos x dx = u = 2 + 3x 4 v = cos x u = 3 4 v = sin x = 2 + 3x 4 sin x − 3 4 sin x dx = = 2 + 3x 4 sin x − 3 4 · (− cos x) + c = 2 + 3x 4 sin x + 3 4 cos x + c Pøíklad 1.15 (3x − 7) ln x dx Øe¹ení (3x − 7) ln x dx = u = ln x v = 3x − 7 u = 1 x v = 3x2 2 − 7x = 3x2 2 − 7x · ln x − 1 x · 3x2 2 − 7x dx = = 3x2 2 − 7x · ln x − 3x 2 − 7 dx = 3x2 2 − 7x ln x − 3x2 4 + 7x + c Pøíklad 1.16 (3x2 + 5) ln x dx Øe¹ení (3x2 + 5) ln x dx = u = ln x v = 3x2 + 5 u = 1 x v = x3 + 5x = (x3 + 5x) ln x − 1 x (x3 + 5x) dx = = (x3 + 5x) ln x − (x2 + 5) dx = (x3 + 5x) ln x − x3 3 − 5x + c 9 Pøíklad 1.17 (x2 + 5x − 7)ex dx Øe¹ení (x2 + 5x − 7)ex dx = u = x2 + 5x − 7 v = ex u = 2x + 5 v = ex = (x2 + 5x − 7)ex − (2x + 5) · ex dx = = u = 2x + 5 v = ex u = 2 v = ex = (x2 + 5x − 7)ex − (2x + 5)ex − 2ex dx = = (x2 + 5x − 7)ex − (2x + 5)ex + 2ex + c = (x2 + 3x − 10)ex + c Pøíklad 1.18 6 − 3x − x2 2 sin x dx Øe¹ení 6 − 3x − x2 2 sin x dx = u = 6 − 3x − x2 2 v = sin x u = −3 − x v = − cos x = = 6 − 3x − x2 2 · (− cos x) − −(3 + x) · (− cos x) dx = = 6 − 3x − x2 2 · (− cos x) − (3 + x) · cos x dx = u = 3 + x v = cos x u = 1 v = sin x = = x2 2 + 3x − 6 · cos x − (3 + x) sin x − 1 · sin x dx = = x2 2 + 3x − 6 · cos x − (3 + x) sin x + sin x dx = = x2 2 + 3x − 6 · cos x − (3 + x) sin x − cos x + c = x2 2 + 3x − 7 cos x − (3 + x) sin x + c Pøíklad 1.19 (6x − 5) ln2 x dx Øe¹ení (6x − 5) ln2 x dx = u = ln2 x v = 6x − 5 u = 2 x ln x v = 6x2 2 − 5x = (3x2 − 5x) ln2 x − 2 ln x · 1 x (3x2 − 5x) dx = = (3x2 − 5x) ln2 x − 2 (3x − 5) ln x dx = u = ln x v = 3x − 5 u = 1 x v = 3x2 2 − 5x = = (3x2 − 5x) ln2 x − 2 3x2 2 − 5x ln x − 1 x 3x2 2 − 5x dx = 10 = (3x2 − 5x) ln2 x − 2 3x2 2 − 5x ln x + 2 3x 2 − 5 dx = = (3x2 − 5x) ln2 x − (3x2 − 10x) ln x + 2 3x2 4 − 5x + c = = (3x2 − 5x) ln2 x + (10x − 3x2 ) ln x + 3x2 2 − 10x + c Substituèní metoda Pøíklad 1.20 2xe2−x2 dx Øe¹ení 2xe2−x2 dx = 2 − x2 = u −2x dx = du 2x dx = −du = eu · (−du) = − eu du = −eu + c = −e2−x2 + c Pøíklad 1.21 x2 2 5 + 2x3 4 dx Øe¹ení x2 2 5 + 2x3 4 dx = 5 + 2x3 = u 6x2 dx = du x2 dx = du 6 = 1 2 u4 du 6 = 1 12 u4 du = 1 12 u5 5 du = 1 60 5 + 2x3 5 + c Pøíklad 1.22 x 3 (2 − x2)2 dx Øe¹ení x 3 (2 − x2)2 dx = 2 − x2 = u −2x dx = du x dx = −du 2 = −du 2 3 √ u2 = −1 2 u−2 3 du = −1 2 u 1 3 1 3 + c = − 3 2 3 √ u + c = = − 3 2 3 2 − x2 + c Pøíklad 1.23 sin x · √ cos3 x dx Øe¹ení sin x · √ cos3 x dx = cos x = u − sin x dx = du sin x dx = −du = √ u3 · (−du) = − u 3 2 du = − u 5 2 5 2 + c = = − 2 5 √ cos5 x + c 11 Pøíklad 1.24 2 cotg x sin2 x dx Øe¹ení 2 cotg x sin2 x dx = cotg x = u − 1 sin2 x dx = du 1 sin2 x dx = −du = 2 u (−du) = −2 u2 2 + c = − cotg2 x + c Pøíklad 1.25 5 x ln2 x dx Øe¹ení 5 x ln2 x dx = ln x = u 1 x dx = du = 5 du u2 = 5 u−2 du = 5 u−1 −1 + c = −5 u + c = −5 ln x + c Pøíklad 1.26 3ex 2 + 5ex dx Øe¹ení 3ex 2 + 5ex dx = 2 + 5ex = u 5ex dx = du ex dx = du 5 = 3 du 5 u = 3 5 du u = 3 5 ln |u| + c = 3 5 ln (2 + 5ex ) + c Pøíklad 1.27 5x cos 3x2 4 + 5 dx Øe¹ení 5x cos 3x2 4 + 5 dx = 3x2 4 + 5 = u 6x 4 dx = du x dx = 2 3 du = 5 · 2 3 cos u du = 10 3 sin u + c = 10 3 sin 3x2 4 + 5 + c Pøíklad 1.28 (arctg x)2 1 + x2 dx Øe¹ení (arctg x)2 1 + x2 dx = arctg x = u 1 1+x2 dx = du = u2 du = u3 3 + c = 1 3 (arctg x)3 + c Pøíklad 1.29 2x2 cos2 (3 + x3) dx Øe¹ení 2x2 cos2 (3 + x3) dx = 3 + x3 = u 3x2 dx = du x2 dx = 1 3 du = 2 · 1 3 du cos2 u = 2 3 tg u + c = 2 3 tg 3 + x3 + c 12 Pøíklad 1.30 e2 cos x sin x dx Øe¹ení e2 cos x sin x dx = 2 cos x = u −2 sin x dx = du sin x dx = −1 2 du = − 1 2 eu du = − 1 2 eu + c = − 1 2 e2 cos x + c Pøíklad 1.31 2 sin x 1 − 4 cos x dx Øe¹ení 2 sin x 1 − 4 cos x dx = 1 − 4 cos x = u 4 sin x dx = du 2 sin x dx = du 2 = du 2 u = 1 2 ln |u| = 1 2 ln |1 − 4 cos x| + c Pøíklad 1.32 3 (arccos x)2 √ 1 − x2 dx Øe¹ení 3 (arccos x)2 √ 1 − x2 dx = arccos x = u −1√ 1−x2 dx = du 1√ 1−x2 dx = −du = −3 u2 du = −3 u3 3 + c = −u3 + c = = − (arccos x)3 + c Pøíklad 1.33 dx cos2 x tg x Øe¹ení dx cos2 x tg x = tg x = u 1 cos2 x dx = du = du u = ln |u| + c = ln |tg x| + c Pøíklad 1.34 5 x ln3 2x dx Øe¹ení 5 x ln3 2x dx = ln 2x = u 2 1 2x dx = du dx x = du = 5 u3 du = 5u4 4 + c = 5 4 ln4 2x + c 13 U¾ití vzorce f (ax + b) dx = 1 a F (ax + b) + c, a = 0 Pøíklad 1.35 (7 + 3x)4 dx Øe¹ení (7 + 3x)4 dx = 1 3 (7 + 3x)5 5 + c = 1 15 (7 + 3x)5 + c Pøíklad 1.36 6 3 (2 − x)4 dx Øe¹ení 6 3 (2 − x)4 dx = 6 (2 − x)−4 3 dx = 6 · 1 −1 (2 − x)−1 3 −1 3 + c = 18 3 √ 2 − x + c Pøíklad 1.37 4 3 − 2x dx Øe¹ení 4 3 − 2x dx = 4 1 3 − 2x dx = 4 · 1 −2 ln |3 − 2x| + c = −2 ln |3 − 2x| + c Pøíklad 1.38 2e4+3x dx Øe¹ení 2e4+3x dx = 2 · 1 3 e4+3x + c = 2 3 e4+3x + c Pøíklad 1.39 3−1 6 x dx Øe¹ení 3−1 6 x dx = 1 −1 6 3−1 6 x ln 3 + c = −6 3−1 6 x ln 3 + c Pøíklad 1.40 sin 5 − 3 4 x dx Øe¹ení sin 5 − 3 4 x dx = 1 −3 4 · − cos 5 − 3 4 x + c = 4 3 cos 5 − 3 4 x + c 14 Pøíklad 1.41 7 cos2 2 + 3 2x dx Øe¹ení 7 cos2 2 + 3 2x dx = 7 · 1 3 2 tg 2 + 3 2 x + c = 14 3 tg 2 + 3 2 x + c U¾ití vzorce f (x) f(x) dx = ln |f(x)| + c, f(x) = 0 Pøíklad 1.42 5 5x − 4 dx Øe¹ení 5 5x − 4 dx = ln |5x − 4| + c Pøíklad 1.43 3 5 − 6x dx Øe¹ení 3 5 − 6x dx = 3 · 1 −6 −6 5 − 6x dx = − 1 2 ln |5 − 6x| + c Pøíklad 1.44 4x2 2 − 3x3 dx Øe¹ení 4x2 2 − 3x3 dx = 4 · 1 −9 −9x2 2 − 3x3 dx = − 4 9 ln 2 − 3x3 + c Pøíklad 1.45 e2x − e−2x e2x + e−2x dx Øe¹ení e2x − e−2x e2x + e−2x dx = 1 2 2 e2x − e−2x e2x + e−2x dx = 1 2 ln e2x + e−2x + c Pøíklad 1.46 sin x 5 − 2 cos x dx Øe¹ení sin x 5 − 2 cos x dx = 1 2 2 sin x 5 − 2 cos x dx = 1 2 ln (5 − 2 cos x) + c 15 Pøíklad 1.47 2 cotg x 3 cos2 x dx Øe¹ení 2 cotg x 3 cos2 x dx = 2 3 dx tg x · cos2 x = 2 3 dx cos2 x tg x = ln |tg x| + c Pøíklad 1.48 dx (1 + x2) arctg x Øe¹ení dx (1 + x2) arctg x = dx 1+x2 arctg x = ln |arctg x| + c U¾ití vzorce 1 a2 + x2 dx = 1 a arctg x a + c, a > 0 Pøíklad 1.49 dx 16 + x2 Øe¹ení dx 16 + x2 = dx 42 + x2 = 1 4 arctg x 4 + c Pøíklad 1.50 dx x2 4 + 5 Øe¹ení dx x2 4 + 5 = x 2 = u 1 2 dx = du dx = 2 du = 2du u2 + √ 5 2 = 2 √ 5 arctg u √ 5 + c = 2 √ 5 arctg x 2 √ 5 + c Pøíklad 1.51 dx (2x − 3)2 + 4 Øe¹ení dx (2x − 3)2 + 4 = 2x − 3 = u 2 dx = du dx = du 2 = 1 2 du u2 + 22 = 1 2 · 1 2 arctg u 2 + c = 1 4 arctg 2x − 3 2 + c Pøíklad 1.52 dx x2 + 6x + 18 Øe¹ení dx x2 + 6x + 18 = dx (x + 3)2 + 9 = x + 3 = u dx = du = du u2 + 32 = 1 3 arctg u 3 + c = 1 3 arctg x + 3 3 + c 16 Pøíklad 1.53 dx x2 + 5x + 10 Øe¹ení dx x2 + 5x + 10 = dx x + 5 2 2 + 15 4 = x + 5 2 = u dx = du = du u2 + 15 4 2 = 1 15 4 arctg u 15 4 + c = = 2 √ 15 arctg 2 x + 5 2√ 15 + c = 2 √ 15 arctg 2x + 5 √ 15 + c Pøíklad 1.54 dx 4x2 + 4x + 5 Øe¹ení dx 4x2 + 4x + 5 = dx (2x + 1)2 + 4 = 2x + 1 = u 2dx = du dx = du 2 = 1 2 du u2 + 22 = 1 2 · 1 2 arctg u 2 + c = = 1 4 arctg 2x + 1 2 + c U¾ití vzorce 1 √ a2 − x2 dx = arcsin x a + c, a > 0 Pøíklad 1.55 dx √ 5 − x2 Øe¹ení dx √ 5 − x2 = arcsin x √ 5 + c Pøíklad 1.56 dx √ 16 − 25x2 Øe¹ení dx √ 16 − 25x2 = 5x = u 5 dx = du dx = du 5 = 1 5 du √ 42 − u2 = 1 5 arcsin u 4 + c = 1 5 arcsin 5x 4 + c Pøíklad 1.57 5dx 3 9 − x2 16 Øe¹ení 5dx 3 9 − x2 16 = 5 3 dx 9 − x2 16 = x 4 = u 1 4 dx = du dx = 4 du = 5 3 4du √ 32 − u2 = 20 3 arctg u 3 + c = 20 3 arctg x 12 + c 17 Pøíklad 1.58 dx √ 1 − 4x2 + 8x Øe¹ení dx √ 1 − 4x2 + 8x = dx 1 − (4x2 − 8x) = dx 1 − (2x − 2)2 + 4 = dx 5 − (2x − 2)2 = = 2x − 2 = u 2 dx = du dx = du 2 = 1 2 du √ 5 − u2 = 1 2 arcsin u √ 5 + c = 1 2 arcsin 2x − 2 √ 5 + c Metoda per partes a substituèní metoda Pøíklad 1.59 (5 − 3x) e2x−1 dx Øe¹ení (5 − 3x) e2x−1 dx = u = 5 − 3x v = e2x−1 u = −3 v = 1 2e2x−1 = (5 − 3x) · 1 2 e2x−1 − −3 · 1 2 e2x−1 dx = = 1 2 (5 − 3x) e2x−1 + 3 2 e2x−1 dx = 1 2 (5 − 3x) e2x−1 + 3 2 · 1 2 e2x−1 + c = 1 4 e2x−1 (13 − 6x) + c Pøíklad 1.60 (2x − 3) sin x 2 + 1 dx Øe¹ení (2x − 3) sin x 2 + 1 dx = u = 2x − 3 v = sin x 2 + 1 u = 2 v = −1 1 2 cos x 2 + 1 = = (2x − 3) · (−2) · cos x 2 + 1 − 2 · (−2) cos x 2 + 1 dx = = (6 − 4x) cos x 2 + 1 + 4 · 1 1 2 sin x 2 + 1 + c = (6 − 4x) cos x 2 + 1 + 8 sin x 2 + 1 + c Pøíklad 1.61 arctg x dx Øe¹ení arctg x dx = 1 · arctg x dx = u = arctg x v = 1 u = 1 1+x2 v = x = x arctg x − x 1 + x2 dx = = x arctg x − 1 2 2x 1 + x2 dx = x arctg x − 1 2 ln 1 + x2 + c 18 Pøíklad 1.62 arcsin x dx Øe¹ení arcsin x dx = 1 · arcsin x dx = u = arcsin x v = 1 u = 1√ 1−x2 v = x = x arcsin − x √ 1 − x2 dx = = x arcsin x − − 1 2 −2x √ 1 − x2 dx = x arcsin x + 1 2 −2x · 1 − x2 −1 2 dx = = x arcsin x + 1 2 1 − x2 1 2 1 2 + c = x arcsin x + 1 − x2 + c Pøíklad 1.63 e3x cos 6x dx Øe¹ení e3x cos 6x dx = u = e3x v = cos 6x u = 3e3x v = 1 6 sin 6x = e3x 1 6 sin 6x − 3 6 e3x sin 6x dx = = u = e3x v = sin 6x u = 3e3x v = −1 6 cos 6x = 1 6 e3x sin 6x − 1 2 − 1 6 e3x cos 6x + 1 2 e3x cos 6x dx = = 1 6 e3x sin 6x + 1 12 e3x cos 6x − 1 4 e3x cos 6x dx 1 + 1 4 e3x cos 6x dx = 1 12 e3x (2 sin 6x + cos 6x) 5 4 e3x cos 6x dx = 1 12 e3x (2 sin 6x + cos 6x) e3x cos 6x dx = 1 15 e3x (2 sin 6x + cos 6x) + c Pøíklad 1.64 e2x sin x 4 dx Øe¹ení e2x sin x 4 dx = u = e2x v = sin x 4 u = 2e2x v = −4 cos x 4 = −4e2x cos x 4 + 8 e2x cos x 4 dx = = u = e2x v = cos x 4 u = 2e2x v = 4 sin x 4 = −4e2x cos x 4 + 8 4e2x sin x 4 − 8 e2x sin x 4 dx = = −4e2x cos x 4 + 32e2x sin x 4 − 64 e2x sin x 4 dx 19 (1 + 64) e2x sin x 4 dx = 4e2x 8 sin x 4 − cos x 4 e2x sin x 4 dx = 4 65 e2x 8 sin x 4 − cos x 4 + c Pøíklad 1.65 x3 ex2 dx Øe¹ení x3 ex2 dx = x2 xex2 dx = u = x2 v = xex2 u = 2x v = 1 2 2xex2 dx = 1 2ex2 = x2 1 2 ex2 − 1 2 2xex2 dx = = x2 2 ex2 − 1 2 ex2 + c = 1 2 ex2 x2 − 1 + c Pøíklad 1.66 x5 ex3+2 dx Øe¹ení x5 ex3+2 dx = x3 x2 ex3+2 dx = u = x3 v = x2 ex3+2 u = 3x2 v = 1 3 3x2 ex3+2 dx = 1 3ex3+2 = = x3 · 1 3 ex3+2 − 3x2 · 1 3 ex3+2 dx = x3 3 ex3+2 − 1 3 3x2 ex3+2 dx = x3 3 ex3+2 − 1 3 ex3+2 + c = = 1 3 ex3+2 x3 − 1 + c Pøíklad 1.67 x3 sin 4 − 2x2 dx Øe¹ení x3 sin 4 − 2x2 dx = x2 x sin 4 − 2x2 dx = u = x2 v = x sin 4 − 2x2 u = 2x v = 1 4 cos 4 − 2x2 = = x2 4 cos 4 − 2x2 − 2 4 x cos 4 − 2x2 dx = x2 4 cos 4 − 2x2 − 1 2 · − 1 4 sin 4 − 2x2 = = x2 4 cos 4 − 2x2 + 1 8 sin 4 − 2x2 + c Poznámka. x sin 4 − 2x2 dx = 4 − 2x2 = z −4x dx = dz x dx = − 1 4 dz = − 1 4 sin z dz = + 1 4 cos 4 − 2x2 x cos 4 − 2x2 dx = 4 − 2x2 = z −4x dx = dz x dx = − 1 4 dz = − 1 4 cos z dz = − 1 4 sin 4 − 2x2 20 2 Urèitý integrál Hodnotu urèitého integrálu stanovte tak, ¾e nejprve pomocí odpovídajícího neurèitého integrálu najdete primitivní funkci a pak na základì Newton-Leibnizovy vìty spoèítáte daný urèitý integrál. Pøíklad 2.1 4 1 √ x + 2x − 1 dx Øe¹ení √ x + 2x − 1 dx = x 3 2 3 2 + 2 x2 2 − x + c = 2 √ x3 3 + x2 − x + c 4 1 √ x + 2x − 1 dx = 2 √ x3 3 + x2 − x 4 1 = 2 √ 43 3 + 16 − 4 − 2 3 + 1 − 1 = 50 3 Pøíklad 2.2 1√ 2 0 4 √ 1 − x2 dx Øe¹ení 4 √ 1 − x2 dx = 4 arcsin x + c 1√ 2 0 4 √ 1 − x2 dx = 4 arcsin x 1√ 2 0 = 4 · π 4 − 4 · 0 = π Pøíklad 2.3 π 0 x2 sin x dx Øe¹ení x2 sin x dx = u = x2 v = sin x u = 2x v = − cos x = −x2 cos x + 2x cos x dx = u = 2x v = cos x u = 2 v = sin x = = −x2 cos x + 2x sin x − 2 sin x dx = −x2 cos x + 2x sin x + 2 cos x + c = = 2 − x2 cos x + 2x sin x + c π 0 x2 sin x dx = 2 − x2 cos x + 2x sin x π 0 = 2 − π2 (−1) + 2π · 0 − (2 · 1 + 0) = π2 − 4 Pøíklad 2.4 e 1 x ln2 x dx Øe¹ení x ln2 x dx = u = ln2 x v = x u = 2 ln x x v = x2 2 = x2 2 ln2 x − 2 ln x x · x2 2 dx = = x2 2 ln2 x − x ln x dx = u = ln x v = x u = 1 x v = x2 2 = x2 2 ln2 x − x2 2 ln x + 1 x · x2 2 dx = = x2 2 ln2 x − ln x + x 2 dx = x2 2 ln2 x − ln x + x2 4 + c 21 e 1 x ln2 x dx = x2 2 ln2 x − ln x + x2 4 e 1 = e2 2 (1 − 1) + e2 4 − 1 2 ln2 1 − ln 1 + 1 4 = e2 4 − 1 4 Pøíklad 2.5 π 0 (3 + sin 2x) dx Øe¹ení (3 + sin 2x) dx = 2x = t 2 dx = dt dx = 1 2 dt = (3 + sin t) 1 2 dt = 1 2 (3t − cos t) + c = 3 2 · 2x − 1 2 cos 2x + c = = 3x − 1 2 cos 2x + c π 0 (3 + sin 2x) dx = 3x − 1 2 cos 2x π 0 = 3π − 1 2 · 1 − 0 − 1 2 · 1 = 3π Pøíklad 2.6 √ 6 1 x 2x2 + 4 dx Øe¹ení x 2x2 + 4 dx = 2x2 + 4 = t 4x dx = dt x dx = 1 4 dt = √ t · 1 4 dt = 1 4 t 3 2 3 2 + c = 1 4 · 2 3 √ t3 + c = 1 6 (2x2 + 4)3 + c √ 6 1 x 2x2 + 4 dx = 1 6 (2x2 + 4)3 √ 6 1 = 1 6 (2 · 6 + 4)3 − 1 6 (2 + 4)3 = = 1 6 · 43 − 1 6 · 6 √ 6 = 32 3 − √ 6 Stanovte hodnotu urèitého integrálu bez mezivýpoètu primitivní funkce. Pøi pou¾ití substituce neopomeòte transformovat také meze. Pøíklad 2.7 2 1 x2 + 1 x4 dx Øe¹ení 2 1 x2 + 1 x4 dx = 2 1 x2 + x−4 dx = x3 + x−3 −3 2 1 = x3 − 1 3x3 2 1 = 8 − 1 3 · 8 − 1 − 1 3 = = 7 + 7 3 · 8 = 175 24 22 Pøíklad 2.8 √ 3 1 1 + 2x2 x2 + x4 dx Øe¹ení √ 3 1 1 + 2x2 x2 + x4 dx = √ 3 1 1 + 2x2 x2 (1 + x2) dx = √ 3 1 1 + x2 + x2 x2 (1 + x2) dx = √ 3 1 1 x2 dx + √ 3 1 1 1 + x2 dx = = − 1 x √ 3 1 + arctg x √ 3 1 = − 1 √ 3 + 1 + arctg √ 3 − arctg 1 = −1 + √ 3 √ 3 + π 3 − π 4 = 3 − √ 3 3 + π 12 Pøíklad 2.9 9 4 √ x − x3ex + x2 x3 dx Øe¹ení 9 4 √ x − x3ex + x2 x3 dx = 9 4 x−5 2 − ex + 1 x dx = − 2 3 x−3 2 − ex + ln |x| 9 4 = = −2 3 √ 9 3 − e9 + ln 9 − −2 3 √ 4 3 − e4 + ln 4 = −2 3 · 27 − e9 + ln 9 + 2 3 · 8 + e4 − ln 4 = = 19 324 + e4 − e9 + ln 9 4 Pøíklad 2.10 π 2 −π 2 sin2 x dx Øe¹ení π 2 −π 2 sin2 x dx = π 2 −π 2 (1 − cos 2x) 2 dx = 1 2 x − sin 2x 2 π 2 −π 2 = 1 2 π 2 − sin π 2 − − π 2 − sin (−π) 2 = = 1 2 · 2π 2 = π 2 Pøímý výpoèet integrálu metodou per partes: Pøíklad 2.11 e 1 x ln x dx Øe¹ení e 1 x ln x dx = u = ln x v = x u = 1 x v = x2 2 = x2 2 ln x e 1 − e 1 1 x · x2 2 dx = e2 2 ln e − 1 2 ln 1 − e 1 x 2 dx = = e2 2 − 1 2 x2 2 e 1 = e2 2 − 1 2 e2 2 − 1 2 = e2 4 + 1 4 23 Pøíklad 2.12 π 0 x2 sin x dx Øe¹ení π 0 x2 sin x dx = u = x2 v = sin x u = 2x v = − cos x = −x2 cos x π 0 − π 0 2x (− cos x) dx = = u = 2x v = − cos x u = 2 v = − sin x = −π2 (−1) − − 2x sin x π 0 − π 0 −2 sin x dx = π2 − 0 + 2 cos x π 0 = = π2 + 2(−1 − 1) = π2 − 4 Pøíklad 2.13 1 2 0 arcsin x dx Øe¹ení 1 2 0 arcsin x dx = 1 2 0 1 · arcsin x dx = u = arcsin x v = 1 u = 1√ 1−x2 v = x = = x arcsin x 1 2 0 − 1 2 0 x √ 1 − x2 dx = 1 − x2 = t −2x dx = dt ⇒ x dx = −1 2 dt x = 0 ⇒ t = 1 x = 1 2 ⇒ t = 3 4 = = 1 2 · π 6 − 3 4 1 1 √ t − 1 2 dt = π 12 + 1 2 t 1 2 1 2 3 4 1 = π 12 + √ 3 2 − 1 Pøíklad 2.14 π 2 0 e2x cos x dx Øe¹ení π 2 0 e2x cos x dx = u = e2x v = cos x u = 2e2x v = sin x = e2x sin x π 2 0 − π 2 0 2e2x sin x dx = = u = 2e2x v = sin x u = 4e2x v = − cos x = eπ sin π 2 − 0 − − 2e2x cos x π 2 0 + 4 π 2 0 e2x (− cos x) dx = = eπ · 1 + 2eπ cos π 2 − 2e0 cos 0 − 4 π 2 0 e2x cos x dx = eπ − 2 − 4 π 2 0 e2x cos x dx π 2 0 e2x cos x dx = eπ − 2 − 4 π 2 0 e2x cos x dx 5 π 2 0 e2x cos x dx = eπ − 2 π 2 0 e2x cos x dx = eπ − 2 5 24 Pøímý výpoèet integrálu substituèní metodou: Pøíklad 2.15 e−1 0 ln(x + 1) x + 1 dx Øe¹ení e−1 0 ln(x + 1) x + 1 dx = ln(x + 1) = t 1 x+1 dx = dt x = 0 ⇒ t = ln 1 = 0 x = e − 1 ⇒ t = ln e = 1 = 1 0 t dt = t2 2 1 0 = 1 2 − 0 = 1 2 Pøíklad 2.16 3 1 e 1 x x2 dx Øe¹ení 3 1 e 1 x x2 dx = 1 x = t − 1 x2 dx = dt ⇒ 1 x2 dx = −dt x = 1 ⇒ t = 1 x = 3 ⇒ t = 1 3 = 1 3 1 et (−dt) = − et 1 3 1 = −e 1 3 + e = e − 3 √ e Pøíklad 2.17 π 2 0 sin x cos2 x dx Øe¹ení π 2 0 sin x cos2 x dx = cos x = t − sin x dx = dt ⇒ sin x dx = −dt x = 0 ⇒ t = 1 x = π 2 ⇒ t = 0 = 0 1 t2 (−dt) = − t3 3 0 1 = 1 3 Pøíklad 2.18 3 0 9 − x2 dx Øe¹ení 3 0 9 − x2 dx = x = 3 sin t → t = arcsin x 3 dx = 3 cos t dt x = 0 ⇒ t = arcsin 0 = 0 x = 3 ⇒ t = arcsin 1 = π 2 9 − x2 = 9 − 9 sin2 t = 3 √ cos2 t = 3 cos t = π 2 0 3 cos t · 3 cos t dt = 9 π 2 0 cos2 t dt = = 9 π 2 0 1 2 (1 + cos 2t) dt = 9 2 t + sin 2t 2 π 2 0 = 9 2 π 2 − 0 = 9π 4 25 3 Aplikace integrálního poètu a) Geometrické aplikace Doporuèení! Døíve ne¾ zaènete øe¹it následující pøíklady, naèrtnìte grafy funkcí, pøímky a èáry, jimi¾ je rovinný obrazec omezen. Vy¹rafujte obrazec, jeho¾ obsah máte vypoèítat. Názorná pøedstava vám pomù¾e najít integraèní meze, pokud nejsou zadány, pøípadnì vám napoví zpùsob jejich vyhledávání. Upozorní vás i na pøípadné rozdìlení obrazce na èásti, pokud funkce mìní na integraèním oboru znaménko, nebo je obrazec shora èi zdola omezen více druhy køivek. Výpoèet obsahu P rovinného obrazce omezeného køivkami y = f(x), x = a, x = b, y = 0 podle vzorce P = b a |f(x)| dx. Pøíklad 3.1 Vypoèítejte obsah P rovinného obrazce omezeného grafem funkce f(x) = 4x−x2 a osou x. Øe¹ení Funkce f je kvadratická funkce, jejím grafem je parabola. Urèíme prùseèíky grafu funkce f s osou x a naèrtneme obrázek. Prùseèíky paraboly s osou x: 4x − x2 = 0 x (4 − x) = 0 x1 = 0, x2 = 4 P1 = [0; 0] , P2 = [4; 0] P1 0 P2 42 x 4 y Obrázek 1: Plocha obrazce omezeného funkcí f(x) = 4x − x2 a osou x Zdroj: Vlastní zpracování Máme spoèítat obsah P vy¹rafovaného obrazce. P = 4 0 4x − x2 dx = 2x2 − x3 3 4 0 = 2 · 42 − 43 3 − 2 · 02 − 03 3 = = 32 − 64 3 = 96 − 64 3 = 32 3 = 10 2 3 Obsah obrazce je P = 102 3 j2 . 26 Pøíklad 3.2 Vypoèítejte obsah P rovinného obrazce omezeného køivkami y = 9 − x2 a y = 0. Øe¹ení Prùseèíky paraboly s osou x: 9 − x2 = 0 x2 = 9 x1,2 = ±3 P1 = [3; 0] , P2 = [−3; 0] P2 P1 3-3 9 x y Obrázek 2: Plocha obrazce omezeného køivkami y = 9 − x2 a y = 0 Zdroj: Vlastní zpracování Mù¾eme vyu¾ít symetrie obrazce - je osovì soumìrný podle osy y. P = 2 3 0 9 − x2 dx = 2 9x − x3 3 3 0 = 2 9 · 3 − 33 3 − 0 = 2 (27 − 9) = 2 · 18 = 36 Obsah obrazce je P = 36 j2 . 27 Pøíklad 3.3 Vypoèítejte obsah P rovinného obrazce omezeného køivkami y = x2 + 4x + 5, y = 0, x = −2 a x = 0. Øe¹ení Èára y = x2 + 4x + 5 je parabola, která neprotíná osu x, proto¾e diskriminant D = 16 − 20 < 0. Pomocí derivace urèíme vrchol V paraboly: y = 2x + 4 y = 0 =⇒ 2x + 4 = 0 =⇒ x = −2; y(−2) = (−2)2 + 4 · (−2) + 5 = 1 V = [−2; 1] Èára y = 0 je osa x. Èára x = −2 je rovnobì¾ka s osou y. Èára x = 0 je osa y. 02 x 1 3 y Obrázek 3: Plocha obrazce omezeného køivkami y = x2 + 4x + 5, y = 0, x = −2 a x = 0 Zdroj: Vlastní zpracování P = 0 −2 x2 + 4x + 5 dx = x3 3 + 2x2 + 5x 0 −2 = 0 − −8 3 + 8 − 10 = 8 3 + 2 = 8 + 6 3 = 14 3 = 4 2 3 Obsah obrazce P = 42 3 j2 . 28 Pøíklad 3.4 Vypoèítejte obsah P rovinného obrazce omezeného grafem funkce y = x2 −x−2 a pøímkami x = 0, x = 2 a y = 0. Øe¹ení Grafem funkce y = x2 − x − 2 je parabola, její prùseèíky s osou x jsou: x2 − x − 2 = 0 (x − 2) (x + 1) = 0 x1 = 2, x2 = −1 P1 = [2; 0] , P2 = [−1; 0] x = 0 je osa y x = 2 je pøímka rovnobì¾ná s osou y y = 0 je osa x 0 2 y 0 x 0 1 x 2 x y Obrázek 4: Plocha obrazce omezeného køivkami y = x2 − x − 2, x = 0, x = 2 a y = 0 Zdroj: Vlastní zpracování Obrazec je celý pod osou x, proto pou¾ijeme absolutní hodnotu. (Obsah je v¾dy kladné èíslo.) P = 2 0 x2 − x − 2 dx = x3 3 − x2 2 − 2x 2 0 = 8 3 − 2 − 4 − 0 = 8 − 18 3 = − 10 3 = 10 3 = 3 1 3 Obsah obrazce P = 31 3 j2 . 29 Pøíklad 3.5 Vypoèítejte obsah P rovinného obrazce omezeného grafem funkce f(x) = x2 − 2x, pøímkami x = −1, x = 3 a osou x. Øe¹ení Grafem funkce f(x) = x2 − 2x je parabola, její prùseèíky s osou x jsou body P1 = [0; 0] a P2 = [2; 0]. Pøímky x = −1 a x = 3 jsou rovnobì¾né s osou y. 0 2 x 1 1 x 3 x y Obrázek 5: Plocha obrazce omezeného funkcí f(x) = x2 − 2x, pøímkami x = −1, x = 3 a osou x Zdroj: Vlastní zpracování Funkce f mìní na intervalu −1; 3 znaménko, proto musíme výpoèet obsahu rozdìlit na tøi èásti. P = 0 −1 x2 − 2x dx + 2 0 x2 − 2x dx + 3 2 x2 − 2x dx = = x3 3 − x2 0 −1 + x3 3 − x2 2 0 + x3 3 − x2 3 2 = = 0 − −1 3 − 1 + 8 3 − 4 − 0 + (9 − 9) − 8 3 − 4 = 1 3 + 1 + 8 − 12 3 − 8 3 + 4 = = − 7 3 + 5 + −4 3 = − 7 3 + 5 + 4 3 = 5 − 1 = 4 Obsah obrazce P = 4 j2 . Poznámka. Místo absolutní hodnoty jsme mohli u tohoto integrálu vymìnit meze nebo jeho výsledek odeèíst. 30 Pøíklad 3.6 Vypoèítejte obsah obrazce omezeného èarami y = 3 − x2 , y = −2x3 a y = 0, víte-li, ¾e prùseèík prvních dvou èar je bod Q = [−1; 2]. Øe¹ení y = 3 − x2 je parabola y = −2x3 je kubická parabola 0 31 Q 3 x 2 y Obrázek 6: Plocha obrazce omezeného køivkami y = 3 − x2 , y = −2x3 a y = 0 Zdroj: Vlastní zpracování Pozor! Èást obrazce je na intervalu − √ 3; −1 omezena shora parabolou a na intervalu −1, 0 kubickou parabolou, proto musíme výpoèet P rozdìlit na dvì èásti. P = −1 − √ 3 3 − x2 dx + 0 −1 −2x3 dx = 3x − x3 3 −1 − √ 3 − 2 x4 4 0 −1 = = −3 + 1 3 − −3 √ 3 + 3 √ 3 3 − 2 0 − 1 4 = −3 + 1 3 + 3 √ 3 − √ 3 + 1 2 = = −18 + 2 + 3 6 + 2 √ 3 = −13 6 + 2 √ 3 Obsah obrazce P = −13 6 + 2 √ 3 j2 . 31 Pøíklad 3.7 Vypoèítejte obsah P rovinného obrazce omezeného grafem funkce y = x2 a pøímkou y = 1. Øe¹ení Urèíme prùseèíky paraboly a pøímky: x2 = 1 =⇒ x1,2 = ±1; P1 = [1; 1] , P2 = [−1; 1] P1 0 P2 1 1 1 x y Obrázek 7: Plocha obrazce omezeného funkcí y = x2 a pøímkou y = 1 Zdroj: Vlastní zpracování Vyu¾ijeme soumìrnosti obrazce podle osy y. P = 2 1 0 1 − x2 dx = x − x3 3 1 0 = 2 1 − 1 3 = 2 · 2 3 = 4 3 Obsah obrazce P = 4 3 j2 . Upozornìní. Obrazec je shora omezen pøímkou a zdola grafem funkce y = x2 a ne osou x, jak tomu bylo v pøedchozích pøíkladech. 32 Pøíklad 3.8 Urèete obsah P rovinného obrazce omezeného grafem funkce y = x2 a pøímkami y = −2, x = −1 a x = 2. Øe¹ení P1 = [−1; 1] - prùseèík paraboly s pøímkou x = −1 P2 = [2; 4] - prùseèík paraboly s pøímkou x = 2 P1 0 P2 1 2 x 1 x 2 y 2 x 4 y Obrázek 8: Plocha obrazce omezeného funkcí y = x2 a pøímkami y = −2, x = −1 a x = 2 Zdroj: Vlastní zpracování P = 2 −1 x2 − (−2) dx = 2 −1 x2 + 2 dx = x3 3 + 2x 2 −1 = 8 3 + 4 − − 1 3 − 2 = = 8 3 + 4 + 1 3 + 2 = 6 + 9 3 = 9 Obsah obrazce P = 9 j2 . 33 Pøíklad 3.9 Vypoèítejte obsah P rovinného obrazce omezeného èarami y = x2 + 3 a y = 4 x2 , x = −2, x = 2 a y = 0. Øe¹ení Prùseèíky hyperboly y = 4 x2 a paraboly y = x2 + 3 : 4 x2 = x2 + 3 / · x2 4 = x4 + 3x2 x4 + 3x2 − 4 = 0 x2 + 4 x2 − 1 = 0 x1,2 = ±1 P1 = [−1; 4] , P2 = [1; 4] 3 P1 P2 1 1 22 x 4 2 1 y Obrázek 9: Plocha obrazce omezeného køivkami y = x2 + 3, y = 4 x2 , x = −2, x = 2 a y = 0 Zdroj: Vlastní zpracování Obrazec je soumìrný podle osy y. Výpoèet musíme rozdìlit na èásti, ponìvad¾ shora je obrazec omezen zèásti parabolou a zèásti hyperbolou. P = 2 1 0 x2 + 3 dx + 2 1 4 x2 dx = 2 x3 3 + 3x 1 0 + − 4x−1 1 2 1 = 2 1 3 + 3 − 4 1 x 2 1 = = 2 1 3 + 3 − 4 1 2 − 1 = 2 10 3 − 4 · − 1 2 = 2 10 3 + 2 = 2 · 10 + 6 3 = 32 3 = 10 2 3 Obsah obrazce P = 102 3 j2 . 34 Pøíklad 3.10 Urèete obsah P rovinného obrazce omezeného grafem funkce f(x) = −x3 − 8, osou y a pøímkou y = 19. Øe¹ení Grafem funkce f(x) = −x3 − 8 je kubická parabola. Prùseèík paraboly s osou x: −x3 − 8 = 0 =⇒ x3 = −2 =⇒ x = −2 P1 = [−2; 0] Prùseèík paraboly s osou y: f(0) = −8 P2 = [0; −8] Prùseèík paraboly s pøímkou y = 19: −x3 − 8 = 19 −x3 = 27 =⇒ x = −3 P3 = [−3; 19] 0 P2 P1 P3 y 19 3 x y Obrázek 10: Plocha obrazce omezeného funkcí f(x) = −x3 − 8, osou y a pøímkou y = 19 Zdroj: Vlastní zpracování P = 0 −3 19 − −x3 − 8 dx = 0 −3 27 + x3 dx = 27x + x4 4 0 −3 = = 0 − 27 · (−3) + (−3)4 4 = 81 − 81 4 = 81 1 − 1 4 = 81 · 3 4 = 243 4 = 60 3 4 Obsah obrazce P = 603 4 j2 . 35 Pøíklad 3.11 Vypoèítejte obsah P rovinného obrazce omezeného èarami y = 9 − x2 , y = 4 − x2 a y = 0. Øe¹ení Paraboly y = 9 − x2 a y = 4 − x2 mají vrcholy na ose y a jsou otevøené smìrem dolù. Parabola y = 9 − x2 má vrchol V = [0; 9] a protíná osu x v bodech -3 a 3. Parabola y = 4 − x2 má vrchol V = [0; 4] a protíná osu x v bodech -2 a 2. 32 4 4 9 –2–3 x y Obrázek 11: Plocha obrazce omezeného køivkami y = 9 − x2 , y = 4 − x2 a y = 0 Zdroj: Vlastní zpracování Vyu¾ijeme soumìrnosti obrazce podle osy y. P = 2 3 0 9 − x2 dx − 2 0 4 − x2 dx = 2 9x − x3 3 3 0 − 4x − x3 3 2 0 = = 2 27 − 9 − 8 + 8 3 = 2 10 + 8 3 = 2 · 38 3 = 76 3 = 25 1 3 Obsah obrazce P = 251 3 j2 . 36 Pøíklad 3.12 Vypoèítejte obsah P rovinného obrazce omezeného grafy funkcí f(x) = 9 4π2 − x2 a g(x) = cos x. Øe¹ení Grafem funkce f je parabola s vrcholem V = 0; 9 4π2 otevøená smìrem dolù. Její prùseèíky s osou x jsou: 9 4π2 − x2 = 0 x2 = 9 4π2 x1,2 = ±3 2π Grafem funkce g je kosinusoida. 9 4 Π2 – Π 2 –3 Π 2 3 Π 2 Π 2 x y Obrázek 12: Plocha obrazce omezeného funkcemi f(x) = 9 4 π2 − x2 a g(x) = cos x Zdroj: Vlastní zpracování Obrazec je soumìrný podle osy y. P = 2 3 2 π 0 9 4 π2 − x2 − cos x dx = 2 9 4 π2 x − x3 3 − sin x 3 2 π 0 = = 2 9 4 π2 · 3 2 π − 1 3 · 27 8 π3 − sin 3 2 π = 2 27 8 π3 − 9 8 π3 − (−1) = 2 9 4 π3 + 1 = 9 2 π3 + 2 Obsah obrazce P = 9 2π3 + 2 j2 . 37 Pøíklad 3.13 Vypoèítejte obsah P rovinného obrazce omezeného køivkami y = 16 − x2 , y = 16 − 4x2 a y = 0. Øe¹ení Obì køivky jsou paraboly s vrcholem V = [0; 16] a otevøené smìrem dolù. Prùseèíky parabol s osou x: 16 − x2 = 0 16 − 4x2 = 0 x1,2 = ±4 x2 = 4 x1,2 = ±2 44 2 2 16 x y Obrázek 13: Plocha obrazce omezeného køivkami y = 16 − x2 , y = 16 − 4x2 a y = 0 Zdroj: Vlastní zpracování Vyu¾ijeme soumìrnosti obrazce podle osy y. P = 2 4 0 16 − x2 dx − 2 0 16 − 4x2 dx = 2 16x − x3 3 4 0 − 4 4x − x3 3 2 0 = = 2 64 − 64 3 − 4 8 − 8 3 = 2 64 − 64 3 − 32 + 32 3 = = 2 32 − 32 3 = 2 · 32 · 1 − 1 3 = 64 · 2 3 = 128 3 = 42 2 3 Obsah obrazce P = 422 3 j2 . 38 Pøíklad 3.14 Vypoèítejte obsah P obrazce omezeného køivkami y = 3x − x2 , y = 6x − x2 a y = 0. Øe¹ení Urèíme prùseèíky parabol s osou x: 6x − x2 = 0 3x − x2 = 0 x (6 − x) = 0 x (3 − x) = 0 x1 = 0, x2 = 6 x1 = 0, x2 = 3 630 x 9 y Obrázek 14: Plocha obrazce omezeného køivkami y = 3x − x2 , y = 6x − x2 a y = 0 Zdroj: Vlastní zpracování P = 6 0 6x − x2 dx − 3 0 3x − x2 dx = 6 x2 2 − x3 3 6 0 − 3 x2 2 − x3 3 3 0 = = 3 · 36 − 36 · 6 3 − 3 · 9 2 − 27 3 = 108 − 72 − 27 2 − 9 = 45 − 27 2 = 31 1 2 Obsah obrazce P = 311 2 j2 . 39 Pøíklad 3.15 Vypoèítejte obsah P obrazce omezeného grafy funkcí y = x2 , y = 1 x, y = −ex a pøímkami x = 0 a x = 2. Øe¹ení Urèíme prùseèík paraboly a hyperboly: x2 = 1 x x3 = 1 =⇒ x = 1 Q = [1; 1] 2 x 0 y x2 y 1 x x 2 Q 1 y ex 1 x 1 y Obrázek 15: Plocha obrazce omezeného køivkami y = x2 , y = 1 x , y = −ex , x = 0 a x = 2 Zdroj: Vlastní zpracování P = 1 0 x2 − (−ex ) dx + 2 1 1 x − (−ex ) dx = x3 3 + ex 1 0 + ln x + ex 2 1 = = 1 3 + e1 − 0 − e0 + ln 2 + e2 − ln 1 − e1 = 1 3 + ln 2 + e2 − 1 = e2 + ln 2 − 2 3 Obsah obrazce P = e2 + ln 2 − 2 3 j2 . 40 Pøíklad 3.16 Urèete obsahy rovinných obrazcù a) P omezeného parabolou y = 4 − x2 a souøadnými osami, b) P1 omezeného èarami y = 4 − x2 , y = x3 + 2 a souøadnými osami, c) P2 omezeného èarami y = 4 − x2 , y = x3 + 2 a osou y, víte-li, ¾e prùseèík zadaných parabol je bod Q = [1; 3]. Obrazec le¾í v¾dy v I. kvadrantu. Øe¹ení P2 P1 4 2 Q 1 x 1 3 y Obrázek 16: Plocha obrazce omezeného køivkami y = 4 − x2 , y = x3 + 2, a souøadnými osami x a y Zdroj: Vlastní zpracování a) P = 2 0 4 − x2 dx = 4x − x3 3 2 0 = 8 − 8 3 = 16 3 P = 16 3 j2 b) P1 = 1 0 x3 + 2 dx + 2 1 4 − x2 dx = x4 4 + 2x 1 0 + 4x − x3 3 2 1 = = 1 4 + 2 + 8 − 8 3 − 4 + 1 3 = 6 − 7 3 + 1 4 = 72 − 28 + 3 12 = 47 12 P1 = 47 12 j2 c) P2 = 1 0 4 − x2 − x3 + 2 dx = 1 0 2 − x2 − x3 dx = 2x − x3 3 − x4 4 1 0 = = 2 − 1 3 − 1 4 = 24 − 4 − 3 12 = 17 12 P2 = 17 12 j2 Poznámka. Jistì jste si v¹imli, ¾e P = P1 + P2. Pøesvìdèíme se: P = P1 + P2 = 47 12 + 17 12 = 64 12 = 16 3 41 Pøíklad 3.17 Vypoèítejte obsah P rovinného obrazce omezeného køivkami y = 4−x2 a y = 2−x pro x ∈ −2; 3 . Øe¹ení y = 4 − x2 · · · parabola y = 2 − x · · · pøímka Prùseèíky paraboly a pøímky: 4 − x2 = 2 − x x2 − x − 2 = 0 (x − 2) (x + 1) = 0 x1 = 2, x2 = −1 Q1 = [2; 0] , Q2 = [−1; 3] –2 4 y 2 x Q1 Q2 211 33 x y Obrázek 17: Plocha obrazce omezeného køivkami y = 4 − x2 a y = 2 − x Zdroj: Vlastní zpracování P = −1 −2 (2 − x) − 4 − x2 dx + 2 −1 4 − x2 − (2 − x) dx + 3 2 (2 − x) − 4 − x2 dx = = −1 −2 x2 − x − 2 dx + 2 −1 −x2 + x + 2 dx + 3 2 x2 − x − 2 dx = = x3 3 − x2 2 − 2x −1 −2 + − x3 3 + x2 2 + 2x 2 −1 + x3 3 − x2 2 − 2x 3 2 = = − 1 3 − 1 2 + 2 − −8 3 − 2 + 4 + −8 3 + 2 + 4 − 1 3 + 1 2 − 2 + 9 − 9 2 − 6 − 8 3 − 2 − 4 = = − 1 3 − 1 2 + 2 + 8 3 − 2 − 8 3 + 6 − 1 3 − 1 2 + 2 + 3 − 9 2 − 8 3 + 6 = 17 − 11 2 − 10 3 = 102 − 33 − 20 6 = 49 6 Obsah obrazce P = 49 6 j2 . 42 Pøíklad 3.18 Urèete obsah rovinného obrazce omezeného èarami y = x2 a y = x3 na intervalech a) 0, 1 , b) 0, 2 a c) −1, 2 . Øe¹ení Prùseèíky paraboly a kubické paraboly: x2 = x3 x2 (x − 1) = 0 x1 = 0, Q1 = [0, 0] x2 = 1, Q2 = [1, 1] y x2 y x3 21 Q1 Q2 1 x 1 y Obrázek 18: Plocha obrazce omezeného køivkami y = x2 a y = x3 Zdroj: Vlastní zpracování a) interval 0, 1 P1 = 1 0 x2 − x3 dx = x3 3 − x4 4 1 0 = 1 3 − 1 4 = 4 − 3 12 = 1 12 P1 = 1 12 j2 b) interval 0, 2 P2 = 1 0 x2 − x3 dx + 2 1 x3 − x2 dx = x3 3 − x4 4 1 0 + x4 4 − x3 3 2 1 = = 1 12 + 4 − 8 3 − 1 4 + 1 3 = 1 + 48 − 32 − 3 + 4 12 = 53 − 35 12 = 18 12 = 3 2 P2 = 3 2 j2 43 c) interval −1, 2 P3 = 1 −1 x2 − x3 dx + 2 1 x3 − x2 dx = x3 3 − x4 4 1 −1 + x4 4 − x3 3 2 1 = = 1 3 − 1 4 − − 1 3 − 1 4 + 4 − 8 3 − 1 4 − 1 3 = 1 3 − 1 4 + 1 3 + 1 4 + 4 − 8 3 − 1 4 + 1 3 = = − 5 3 − 1 4 + 4 = −20 − 3 + 48 12 = 25 12 P3 = 25 12 j2 Pøíklad 3.19 Vypoèítejte obsah P rovinného obrazce ohranièeného grafy funkcí f(x) = 1 1+x2 a g(x) = x2 2 . Øe¹ení Nejdøíve vypoèítáme prùseèíky obou grafù: 1 1+x2 = x2 2 / · 2 1 + x2 2 = x2 + x4 x4 + x2 − 2 = 0 x2 + 2 x2 − 1 = 0 x1,2 = ±1, y1,2 = 1 2 P1 = 1; 1 2 a P2 = −1; 1 2 Funkce f je známá pod názvem þKadeø Marie Agnesi.ÿ P2 0 P1 1 1 1 x 1 2 y Obrázek 19: Plocha obrazce omezeného funkcemi f(x) = 1 1+x2 a g(x) = x2 2 Zdroj: Vlastní zpracování Vyu¾ijeme soumìrnosti obrazce vzhledem k ose y. P = 2 1 0 1 1 + x2 − x2 2 dx = 2 arctg x − x3 6 1 0 = 2 arctg 1 − 1 6 = 2 π 4 − 1 6 = π 2 − 1 3 Obsah obrazce P = π 2 − 1 3 j2 . 44 Pøíklad 3.20 Vypoèítejte obsah P obrazce omezeného grafem funkce y = ln x, osou x a pøímkou y = 2. Øe¹ení Prùseèík logaritmické køivky a pøímky y = 2: ln x = 2 x = e2 Q = e2 ; 2 Q2 1 2 x y Obrázek 20: Plocha obrazce omezeného køivkami y = ln x, y = 2 a osou x Zdroj: Vlastní zpracování P = P1 − P2, kde P1 je obsah obdélníka o stranách 2 a e2 , tedy P1 = 2e2 a P2 je obsah plochy pod parabolou na intervalu 1, e2 . Poznámka. P1 lze urèit i takto: P1 = e2 0 2 dx = 2x e2 0 = 2e2 P2 = e2 1 ln x dx = u = ln x v = 1 u = 1 x v = x = x ln x e2 1 − e2 1 1 x · x dx = x ln x e2 1 − e2 1 1 dx = = e2 ln e2 − 1 ln 1 − x e2 1 = e2 · 2 − 0 − e2 − 1 = 2e2 − e2 + 1 = e2 + 1 P = P1 − P2 = 2e2 − e2 + 1 = e2 − 1 Obsah obrazce P = e2 − 1 j2 . 45 Pøíklad 3.21 Vypoèítejte obsah P rovinného obrazce ohranièeného grafem funkce f(x) = sin x a osou x v intervalu 0; 5π 4 . Øe¹ení Π0 2 Π5 Π 4 Π 2 3 Π 2 x 1 1 y Obrázek 21: Plocha obrazce omezeného funkcí f(x) = sin x a osou x Zdroj: Vlastní zpracování P = π 0 sin x dx − 5 4 π π sin x dx = − cos x π 0 − − cos x 5 4 π π = = − cos π + cos 0 + cos 5 4 π − cos π = − (−1) + 1 − √ 2 2 − (−1) = 3 − √ 2 2 Obsah obrazce P = 3 − √ 2 2 j2 . 46 Pøíklad 3.22 Vypoèítejte obsah P rovinného obrazce mezi parabolami y = x2 + 3 a y = 2x2 − 1. Øe¹ení Prùseèíky parabol: x2 + 3 = 2x2 − 1 x2 = 4 x1,2 = ±2 P1 = [−2; 7] a P2 = [2; 7] y 2 x2 1 y x2 3 P1 P2 3 2 1 1 2 3 x 2 4 6 8 y Obrázek 22: Plocha obrazce omezeného køivkami y = x2 + 3 a y = 2x2 − 1 Zdroj: Vlastní zpracování Vyu¾ijeme soumìrnosti obrazce vzhledem k ose y. P = 2 2 0 x2 + 3 − 2x2 − 1 dx = 2 2 0 −x2 + 4 dx = 2 − x3 3 + 4x 2 0 = 2 − 8 3 + 8 = = 2 −8 + 24 3 = 32 3 Obsah obrazce P = 102 3 j2 . 47 Výpoèet objemu V tìlesa vzniklého rotací rovinného útvaru omezeného køivkami y = f(x), x = a, x = b, y = 0 kolem osy x podle vzorce V = π b a f2 (x) dx. Pøíklad 3.23 Vypoèítejte objem V tìlesa, které vznikne rotací rovinného obrazce omezeného køivkami y = tg x, y = 0, x = π 4 kolem osy x. Øe¹ení Π 2 0 Π 4 x y Obrázek 23: Obrazec omezený køivkami y = tg x, y = 0 a x = π 4 Zdroj: Vlastní zpracování V = π π 4 0 tg2 x dx tg2 x dx = sin2 x cos2 x dx = 1 − cos2 x cos2 x dx = 1 cos2 x − 1 dx = tg x − x + c V = π π 4 0 tg2 x dx = π tg x − x π 4 0 = π tg π 4 − π 4 − (tg 0 − 0) = π 1 − π 4 − 0 = π 1 − π 4 Objem rotaèního tìlesa V = π 1 − π 4 j3 . 48 Pøíklad 3.24 Vypoèítejte objem V tìlesa, které vznikne rotací rovinného obrazce omezeného køivkami y = √ x, y = 0, x = 1 a x = 4 kolem osy x. Øe¹ení 61 4 x y Obrázek 24: Obrazec omezený køivkami y = √ x, y = 0, x = 1 a x = 4 Zdroj: Vlastní zpracování V = π 4 1 √ x 2 dx = π 4 1 x dx = π x2 2 4 1 = π 16 2 − 1 2 = π 15 2 Objem rotaèního tìlesa V = 15 2 π j3 . 49 Pøíklad 3.25 Vypoèítejte objem V tìlesa, které vznikne rotací rovinného obrazce kolem osy x, pøièem¾ obrazec je omezen èarami y = −3x − x2 a y = 0. Øe¹ení Prùseèíky paraboly s osou x: −3x − x2 = 0 −x (3 + x) = 0 =⇒ x1 = 0; x2 = −3 3 0 x y Obrázek 25: Obrazec omezený køivkami y = −3x − x2 a y = 0 Zdroj: Vlastní zpracování V = π 0 −3 −3x − x2 2 dx = π 0 −3 9x2 + 6x3 + x4 dx = π 9 x3 3 + 6 x4 4 + x5 5 0 −3 = = π 0 − 3 · (−3)3 + 3 2 (−3)4 + (−3)5 5 = −π −34 + 3 2 · 34 + (−3)5 5 = −π 1 2 · 34 − 3 5 · 34 = = −π · 5 − 6 10 · 34 = −π · −1 10 · 34 = 81 10 π Objem daného tìlesa je V = 8,1π j3 . 50 Pøíklad 3.26 Vypoèítejte objem V tìlesa, které vznikne rotací obrazce kolem osy x, pøièem¾ obrazec je omezen køivkami y = √ x a y = √ 2x − 4 a osou x. Øe¹ení Obì køivky jsou paraboly s osou v ose x. Urèíme prùseèík parabol: √ x = √ 2x − 4 / 2 x = 2x − 4 x = 4 Q = [4; 2] Parabola y = √ x má vrchol v poèátku. Parabola y = √ 2x − 4 má vrchol v bodì [2; 0]. y 2 x 4 y x Q 1 2 3 4 x 1 2 y Obrázek 26: Obrazec omezený køivkami y = √ x, y = √ 2x − 4 a osou x Zdroj: Vlastní zpracování V = π 4 0 √ x 2 dx − π 4 2 √ 2x − 4 2 dx = π 4 0 x dx − 4 2 (2x − 4) dx = = π x2 2 4 0 − x2 − 4x 4 2 = π [8 − 0 − (16 − 16 − 4 + 8)] = 4π Objem daného tìlesa je V = 4π j3 . 51 Pøíklad 3.27 Vypoèítejte objem V tìlesa, které vznikne rotací rovinného obrazce kolem osy x, pøièem¾ obrazec je omezen èarami y = x2 − 16, x = −1, x = 2 a y = 0. Øe¹ení Prùseèíky paraboly s osou x: x2 − 16 = 0 =⇒ x1,2 = ±4 Vrchol paraboly je v bodì [0; −16]. 4 41 2 16 x 1 x 2 x y Obrázek 27: Obrazec omezený køivkami y = x2 − 16, x = −1, x = 2 a y = 0 Zdroj: Vlastní zpracování V = π 2 −1 x2 − 16 2 dx = π 2 −1 x4 − 32x2 + 256 dx = π x5 5 − 32x3 3 + 256x 2 −1 = = π 25 5 − 32 · 23 3 + 256 · 2 − (−1)5 5 − 32 (−1)3 3 + 256 (−1) = = π 32 5 − 256 3 + 512 − −1 5 + 32 3 − 256 = π 33 5 − 288 3 + 768 = π 33 5 − 96 + 768 = 678 3 5 π Objem daného tìlesa je V = 6783 5π j3 . 52 Pøíklad 3.28 Vypoètìte objem V tìlesa, které vznikne rotací men¹ího rovinného obrazce ohranièeného kru¾nicí (x − 1)2 + y2 = 1 a pøímkou y = x kolem osy x. Øe¹ení Rovnice (x − 1)2 + y2 = 1 je rovnice kru¾nice se støedem S = [1; 0] a polomìrem r = 1. Stanovíme rovnici horní pùlkru¾nice: y2 = 1 − (x − 1)2 ⇒ |y| = 1 − (x − 1)2 Proto¾e y ≥ 0, obdr¾íme y = 1 − (x − 1)2 . 2 y x y 1 x 1 2 1 x y Obrázek 28: Obrazec omezený kru¾nicí (x − 1) 2 + y2 = 1 a pøímkou y = x Zdroj: Vlastní zpracování V = π 1 0 1 − (x − 1)2 2 − x2 dx = π 1 0 1 − (x − 1)2 − x2 dx = = π 1 0 1 − x2 + 2x − 1 − x2 dx = π 1 0 2x − 2x2 dx = = 2π 1 0 x − x2 dx = 2π x2 2 − x3 3 1 0 = 2π 1 2 − 1 3 = 2π 3 − 2 6 = 2π · 1 6 = π 3 Objem rotaèního tìlesa V = π 3 j3 . Poznámka. Objem lze vypoèítat i na základì stereometrických vzorcù. Vytvoøené rotaèní tìleso je polokoule, z ní¾ je vyøíznut ku¾el. V = 2 3 πr3 − 1 3 πr2 v = 2 3 π13 − 1 3 π12 · 1 = 2 3 π − 1 3 π = π 3 53 Pøíklad 3.29 Vypoèítejte obsah P rovinného obrazce omezeného køivkami y = 2 √ x, y = 2 x , x = 2 a osou x. Dále urèete objem V tìlesa, které vznikne rotací tohoto obrazce kolem osy x. Øe¹ení Køivka y = 2 √ x je parabola s vrcholem v poèátku a osou v ose x. Køivka y = 2 x je hyperbola se støedem v poèátku. Urèíme prùseèík paraboly a hyperboly: 2 √ x = 2 x / : 2 y(1) = 2 √ 1 = 2√ x = 1 x /x Q = [1; 2] x 3 2 = 1 x = 1 Q x = 2 1 2 x 1 2 y Obrázek 29: Obrazec omezený køivkami y = 2 √ x, y = 2 x , x = 2 a osou x Zdroj: Vlastní zpracování P = 1 0 2 √ x dx + 2 1 2 x dx = 2 x 3 2 3 2 1 0 + 2 ln |x| 2 1 = 4 3 (1 − 0) + 2 (ln 2 − ln 1) = = 4 3 + 2 ln 2 = 4 3 + ln 4 V = π 1 0 2 √ x 2 dx + π 2 1 2 x 2 dx = π 1 0 4x dx + 2 1 4 x2 dx = = π 2x2 1 0 + − 4 x 2 1 = π 2 − 4 2 + 4 1 = 4π Obsah rovinného obrazce P = 4 3 + ln 4 j2 a objem rotaèního tìlesa V = 4π j3 . 54 Pøíklad 3.30 Vypoèítejte obsah P rovinného obrazce omezeného køivkami y = π2 − x2 a y = |sin x| a objem V tìlesa vzniklého rotací tohoto obrazce kolem osy x. Øe¹ení Prùseèíky paraboly s osou x: π2 − x2 = 0 P1 = [−π; 0] , P2 = [π; 0] x2 = π2 x1,2 = ±π -π 0 π π2 x y Obrázek 30: Obrazec omezený køivkami y = π2 − x2 a y = |sin x| Zdroj: Vlastní zpracování Obrazec je soumìrný podle osy y. P = 2 π 0 π2 − x2 − sin x dx = 2 π2 x − x3 3 + cos x π 0 = = 2 π3 − π3 3 + cos π − cos 0 = 2 2 3 π3 − 1 − 1 = 4 3 π3 − 4 V = 2π π 0 π2 − x2 2 − sin2 x dx = 2π π 0 π4 − 2π2 x2 + x4 − sin2 x dx = = 2π π4 x − 2π2 x3 3 + x5 5 − 1 2 x + 1 4 sin 2x π 0 = 2π π5 − 2 3 π5 + 1 5 π5 − 1 2 π + 1 4 sin 2π = = 2π 15 − 10 + 3 15 π5 − 1 2 π = 2π 8 15 π5 − 1 2 π = 16 15 π6 − π2 Obsah obrazce P = 4 3π3 − 4 j2 . Objem rotaèního tìlesa V = 16 15π6 − π2 j3 . Poznámka. Pøi výpoètu integrálu jsme vyu¾ili vzorec sin2 x = 1 2 (1 − cos 2x) . 55 Pøíklad 3.31 Vypoèítejte obsah P rovinného obrazce omezeného køivkami y = 4−x2 a y = −1 4x2 +1 a objem V dutého tìlesa, které vznikne rotací tohoto obrazce kolem osy x. Øe¹ení Obì køivky jsou paraboly s vrcholy na ose y a jsou otevøené smìrem dolù. Parabola y = 4 − x2 má vrchol v bodì [0; 4] a parabola y = −1 4x2 + 1 má vrchol v bodì [0; 1]. Prùseèíky parabol s osou x: −1 4x2 + 1 = 0 4 − x2 = 0 −x2 + 4 = 0 x2 = 4 x2 = 4 x1,2 = ±2 x1,2 = ±2 Obì paraboly protínají osu x v bodech P1 = [−2; 0] a P2 = [2; 0]. P1 0 P2 4 2 2 1 x y Obrázek 31: Obrazec omezený køivkami y = 4 − x2 a y = −1 4 x2 + 1 Zdroj: Vlastní zpracování Vyu¾ijeme soumìrnosti obrazce podle osy y. P = 2 2 0 4 − x2 − − 1 4 x2 + 1 dx = 2 2 0 3 − 3 4 x2 dx = 6 x − x3 12 2 0 = = 6 · 2 − 8 12 = 6 2 − 2 3 = 6 · 4 3 = 8 V = 2π 2 0 4 − x2 2 − − 1 4 x2 + 1 2 dx = 2π 2 0 16 − 8x2 + x4 − 1 16 x4 + 1 2 x2 − 1 dx = = 2π 2 0 15 − 15 2 x2 + 15 16 x4 dx = 2π · 15 x − 1 2 · x3 3 + 1 16 x5 5 2 0 = 30π 2 − 1 2 · 8 3 + 1 16 · 32 5 = = 30π 2 − 4 3 + 2 5 = 30π 30 − 20 + 6 15 = 2π · 16 = 32π Obsah rovinného obrazce P = 8 j2 a objem rotaèního tìlesa V = 32π j3 . 56 Pøíklad 3.32 Vypoèítejte obsah P rovinného obrazce omezeného grafy funkcí f(x) = ex , g(x) = e−x , osou y a pøímkou x = 2. Vypoèítejte objem V tìlesa, které vznikne rotací tohoto obrazce kolem osy x. Dovedete si vzniklé rotaèní tìleso pøedstavit? Øe¹ení Grafy funkcí f a g jsou exponenciály, které se protínají na ose y v bodì [0, 1] . 2 1 ex e x x y Obrázek 32: Obrazec omezený funkcemi f(x) = ex , g(x) = e−x , pøímkou x = 2 a osou y Zdroj: Vlastní zpracování P = 2 0 ex − e−x dx = ex − −e−x 2 0 = ex + e−x 2 0 = e2 + e−2 − e0 − e0 = e2 + 1 e2 − 2 V = π 2 0 (ex )2 − e−x 2 dx = π 2 0 e2x − e−2x dx = π e2x 2 − e−2x −2 2 0 = π 2 e2x + e−2x 2 0 = = π 2 e4 + e−4 − e0 − e0 = π 2 e4 + 1 e4 − 2 Obsah obrazce P = e2 + 1 e2 − 2 j2 a objem rotaèního tìlesa V = π 2 e4 + 1 e4 − 2 j3 . 57 Výpoèet délky l rovinné køivky y = f(x), x ∈ a, b podle vzorce l = b a 1 + f (x) 2 dx. Pøíklad 3.33 Vypoèítejte délku l grafu funkce f(x) = √ x3 na intervalu x ∈ 0; 4 . Øe¹ení 1 2 3 4 x 4 8 y Obrázek 33: Graf funkce f(x) = √ x3 Zdroj: Vlastní zpracování Vypoèteme f (x) = 3 2x 1 2 . l = 4 0 1 + 3 2 x 1 2 2 dx = 4 0 1 + 9 4 x dx Vypoèteme nejprve neurèitý integrál. 1 + 9 4 x dx = 1 + 9 4x = z 9 4dx = dz dx = 4 9dz = 4 9 √ z dz = 4 9 z 3 2 3 2 = 4 9 · 2 3 √ z3 = 8 27 1 + 9 4 x 3 l = 4 0 1 + 9 4 x dx = 8 27   1 + 9 4 x 3   4 0 = 8 27   1 + 9 4 · 4 3 − (1 + 0)3   = = 8 27 √ 103 − 1 = 8 27 10 √ 10 − 1 Délka køivky l = 8 27 10 √ 10 − 1 (j). 58 Pøíklad 3.34 Vypoèítejte délku l oblouku køivky y2 = 4 9x3 na intervalu x ∈ 0; 3 . Øe¹ení Køivka je semikubická parabola, která je soumìrná podle osy x. Spoèítáme délku l1 poloviny oblouku, který se nachází nad osou x. 1 2 3 4 x 5 5 10 y Obrázek 34: Graf køivky y2 = 4 9 x3 Zdroj: Vlastní zpracování Vypoèteme y = 2 3x 3 2 a y = 2 3 · 3 2x 1 2 = x 1 2 . l1 = 3 0 1 + x 1 2 2 dx = 3 0 √ 1 + x dx = 2 3 (1 + x)3 3 0 = 2 3 (1 + 3)3 − (1 + 0)3 = = 2 3 √ 43 − 1 = 2 3 (8 − 1) = 14 3 l = 2l1 = 2 · 14 3 = 28 3 Délka oblouku køivky l = 28 3 (j). 59 Pøíklad 3.35 Vypoèítejte délku l oblouku køivky y2 = (x + 1)3 na intervalu x ∈ −1; 4 . Øe¹ení Køivka je semikubická parabola soumìrná podle osy x, tak¾e délka oblouku l = 2l1, kde l1 je èást oblouku nacházející se nad osou x. 12 1 2 3 4 x 10 10 y Obrázek 35: Graf køivky y2 = (x + 1) 3 Zdroj: Vlastní zpracování Vypoèteme y = (x + 1) 3 2 a y = 3 2 (x + 1) 1 2 . l1 = 4 −1 1 + 3 2 (x + 1) 1 2 2 dx = 4 −1 1 + 9 4 (x + 1) dx = 4 −1 13 + 9x 4 dx = 1 2 4 −1 √ 13 + 9x dx Vypoèteme neurèitý integrál. √ 13 + 9x dx = 13 + 9x = z 9dx = dz dx = 1 9dz = 1 9 √ z dz = 1 9 z 3 2 3 2 = 2 27 √ z3 = 2 27 (13 + 9x)3 l1 = 1 2 4 −1 √ 13 + 9x dx = 1 2 · 2 27 (13 + 9x)3 4 −1 = 1 27 √ 493 − √ 43 = 1 27 (49 · 7 − 4 · 2) = = 1 27 (343 − 8) = 1 27 · 335 = 335 27 l = 2l1 = 2 · 335 27 = 670 27 Délka oblouku køivky l = 670 27 (j). 60 Pøíklad 3.36 Vypoèítejte délku l oblouku køivky y2 = 4 9 (2 − x)3 le¾ící v pravé polorovinì ohranièené pøímkou x = −1. Øe¹ení Køivka je semikubická parabola soumìrná podle osy x, tak¾e oblouk se skládá ze dvou shodných èástí. Pravou mez urèíme jako prùseèík grafu køivky s osou x (tj. y = 0). 0 = 4 9 (2 − x) 3 2 =⇒ x = 2 Q = [2; 0] 013 2 1 2 x 4 4 y Obrázek 36: Graf køivky y2 = 4 9 (2 − x) 3 Zdroj: Vlastní zpracování Vypoèteme y = 2 3 (2 − x) 3 2 pro x ∈ −1, 2 . y = 2 3 · 3 2 (2 − x) 1 2 · (−1) = − (2 − x) 1 2 l1 = 2 −1 1 + − (2 − x) 1 2 2 dx = 2 −1 1 + (2 − x) = 2 −1 √ 3 − x dx = − (3 − x) 3 2 3 2 2 −1 = = − 2 3 (3 − x)3 2 −1 = − 2 3 √ 1 − √ 43 = − 2 3 (1 − 8) = − 2 3 · (−7) = 14 3 l = 2l1 = 2 · 14 3 = 28 3 Délka oblouku køivky l = 28 3 (j). 61 Výpoèet obsahu S plochy, která vznikne rotací grafu funkce y = f(x) kolem osy x, kdy¾ x ∈ a; b , podle vzorce S = 2π b a f(x) 1 + f (x) 2 dx. Pøíklad 3.37 Vypoèítejte obsah S plochy, která vznikne rotací grafu funkce f(x) = 4 3x, x ∈ 0; 3 , kolem osy x. Øe¹ení Grafem funkce je pøímka procházející poèátkem souøadnic. 1 1 2 3 x 1 1 2 3 4 y Obrázek 37: Graf funkce f(x) = 4 3 x Zdroj: Vlastní zpracování Vypoèteme f (x) = 4 3. S = 2π 3 0 4 3 x 1 + 4 3 2 dx = 2π · 4 3 3 0 x 1 + 16 9 dx = 8 3 π 3 0 x 25 9 dx = 8 3 π · 5 3 3 0 x dx = = 40 9 π x2 2 3 0 = 40 9 π 9 2 − 0 = 20π Obsah rotaèní plochy S = 20π j2 . Poznámka. Víte, co jste vlastnì spoèítali? Pokud tipujete, ¾e obsah plá¹tì rotaèního ku¾ele, tak tipujete správnì. Podle známého stereometrického vzorce je obsah S plá¹tì rotaèního ku¾ele o polomìru podstavy r = 4 a stranì s = 32 + 42 = √ 25 = 5 roven S = πrs = π · 4 · 5 = 20π. 62 Pøíklad 3.38 Urèete obsah S plochy, která vznikne rotací úseèky y = x + 2, x ∈ 0; 3 , kolem osy x. Øe¹ení 1 1 2 3 x 1 1 3 4 5 y Obrázek 38: Graf funkce y = x + 2 Zdroj: Vlastní zpracování Vypoèteme y = 1. S = 2π 3 0 (x + 2) 1 + 12 dx = 2 √ 2π 3 0 (x + 2) dx = 2 √ 2π x2 2 + 2x 3 0 = = 2 √ 2π 9 2 + 6 − 0 = 2 √ 2π 9 + 12 2 = 21 √ 2π Obsah rotaèní plochy S = 21 √ 2π j2 . Poznámka. V tomto pøípadì jsme spoèítali obsah S plá¹tì rotaèního komolého ku¾ele, který má polomìry podstav r1 = 2 a r2 = 5 a stranu s = 32 + 32 = √ 18 = 3 √ 2. Výpoèet dle stereometrického vzorce S = π (r1 + r2) = π (2 + 5) · 3 √ 2 = 21 √ 2π 63 Pøíklad 3.39 Spoèítejte obsah S rotaèní plochy, která vznikne rotací èásti grafu funkce f(x) = x3 , x ∈ 0; 2 , kolem osy x. Øe¹ení 2 1 2 3 x 4 2 2 4 6 8 y Obrázek 39: Graf funkce f(x) = x3 Zdroj: Vlastní zpracování Vypoèteme f (x) = 3x2 . S = 2π 2 0 x3 1 + (3x2)2 dx = 2π 2 0 x3 1 + 9x4 dx x3 1 + 9x4 dx = 1 + 9x4 = z 36x3 dx = dz x3 dx = dz 36 = 1 36 √ z dz = 1 36 z 3 2 3 2 = 1 36 · 2 3 √ z3 = 1 3 · 18 (1 + 9x4)3 S = 2π 2 0 x3 1 + 9x4 dx = 2π 1 3 · 18 (1 + 9x4)3 2 0 = π 27 (1 + 9 · 24)3 − (1 + 0)3 = = π 27 √ 1453 − 1 Obsah rotaèní plochy S = π 27 √ 1453 − 1 j2 . 64 Pøíklad 3.40 Vypoèítejte obsah S plochy vytvoøené rotací kolem osy x èásti køivky 9y2 = x (3 − x)2 na intervalu 0; 3 . Øe¹ení 2 1 1 2 3 4 x 1 1 y Obrázek 40: Graf køivky 9y2 = x (3 − x) 2 Zdroj: Vlastní zpracování Vypoèteme: y = 1 3 (3 − x) · √ x y = 1 3 −1 · √ x + (3 − x) 1 2 √ x y = 1 3 −2x + 3 − x 2 √ x = 1 3 −3x + 3 2 √ x = 1 − x 2 √ x S = 2π 3 0 1 3 (3 − x) √ x · 1 + 1 − x 2 √ x 2 dx = 2π 3 3 0 (3 − x) √ x 1 + (1 − x)2 4x dx = = 2π 3 3 0 (3 − x) √ x · 4x + 1 − 2x + x2 4x dx = 2π 3 3 0 (3 − x) √ x · 1 2 √ x · x2 + 2x + 1 dx = = π 3 3 0 (3 − x) (x + 1)2 dx = π 3 3 0 (3 − x) (x + 1) dx = = π 3 3 0 −x2 + 2x + 3 dx = π 3 − x3 3 + x2 + 3x 3 0 = π 3 (−9 + 9 + 9) = 3π Obsah rotaèní plochy S = 3π j2 . 65 Pøíklad 3.41 Vypoèítejte obsah S plochy vytvoøené otáèením oblouku køivky y2 = 4 + x vy»atého pøímkou x = 2 pøi rotaci kolem osy x. Øe¹ení 4 x 2 22 x 4 4 y Obrázek 41: Graf køivky y2 = 4 + x Zdroj: Vlastní zpracování Vypoèteme y = √ 4 + x a y = 1 2 √ 4+x . S = 2π 2 −4 √ 4 + x 1 + 1 2 √ 4 + x 2 dx = 2π 2 −4 √ 4 + x 4 (4 + x) + 1 4 (4 + x) dx = = 2π 2 −4 √ 4 + x · √ 17 + 4x 2 √ 4 + x dx = π 2 −4 √ 17 + 4x dx = π ·  1 4 (17 + 4x)3 3 2   2 −4 = = π 4 · 2 3 (17 + 4x)3 2 −4 = π 6 √ 253 − √ 13 = π 6 (25 · 5 − 1) = π 6 · 124 = 62 3 π Obsah rotaèní plochy S = 62 3 j2 . 66 b) Dal¹í aplikace Pøíklad 3.42 Automechanik, kterému zbývá 10 let do dùchodu, zva¾uje nabídku od dvou rem. U první je roèní nástupní plat 16 000 Kè a v dal¹ích letech bude jeho mzda rùst podle vztahu f1(t) = 16 000 + 400t2 . U druhé rmy je nástupní plat 22 000 Kè a v dal¹ích letech se bude jeho mzda vyvíjet podle vztahu f2(t) = 22 000 + 400t. U které rmy by mìl nastoupit, kdy¾ chce mít bìhem deseti let práce co nejvìt¹í pøíjem? Øe¹ení Výdìlek za 10 let lze spoèítat pomocí urèitého integrálu. U 1. rmy bude èinit 10 0 16 000 + 400 t2 dt = 16 000 t + 400 t3 3 10 0 = 160 000 + 400 103 3 = 293 333 . = 293 333 [Kè] U 2. rmy 10 0 (22 000 + 400 t) dt = 22 000 t + 400 t2 2 10 0 = 220 000 + 400 102 2 = 240 000 [Kè] Rozdíl v pøíjmech za 10 let: 293 333 − 240 000 = 53 333 [Kè] Automechanik si za 10 let u první rmy vydìlá 293 333 Kè a u druhé 240 000 Kè. Pøesto¾e nástupní plat je u druhé rmy vy¹¹í, bude pro automechanika výhodnìj¹í nastoupit k 1. rmì, kde si za 10 let vydìlá o 53 333 Kè víc. Pøíklad 3.43 Celkový pøíjem z prodeje nového mobilního telefonu lze vyjádøit funkcí TR = 95 000 t, kde t je doba v mìsících od zahájení prodeje. Spoèítejte prùmìrný pøíjem mezi 3. a 6. mìsícem prodeje. Øe¹ení Celkový pøíjem: 6 3 95 000 t dt = 95 000 t2 2 6 3 = 1 282 500 [Kè] Prùmìrný pøíjem se stanoví jako podíl celkového pøíjmu za sledované období a délky sledovaného období. Prùmìrný pøíjem: 1 282 500 6 − 3 = 427 500 [Kè] Prùmìrný pøíjem z prodeje telefonu èinil za období mezi 3. a 6. mìsícem prodeje 427 500 Kè. Pøíklad 3.44 Funkce poptávky po vstupenkách na koncert hudební skupiny má tvar PD = 1600 − Q. Funkce nabídky má tvar Pq = 100+Q 4 . Urèete pøebytek spotøebitele, pøebytek výrobce a celkový pøebytek. Øe¹ení Funkce nabídky a poptávky jsou závislé na mno¾ství vstupenek Q. Nejprve musíme najít rovnová¾né mno¾ství vstupenek QE, pro které se cena poptávky rovná cenì nabídky. Polo¾íme 1600 − Q = 100 + Q 4 . 5 4Q = 1 500 =⇒ Q = 1 200. Rovnová¾né mno¾ství QE = 1 200 [ks] . Tomu odpovídá rovnová¾ná cena PE = 1 600 − 1 200 = 400 [Kè/ks]. Nyní mù¾eme spoèítat pøebytek výrobce QE 0 (PD − PE) dQ = 1200 0 ((1600 − Q) − 400) dQ = 120 Q − Q2 2 1200 0 = 720 000 [Kè] 67 pøebytek spotøebitele QE 0 (PE − Pq) dQ = 1200 0 400 − 100 + Q 4 dQ = 300 Q − Q2 8 1200 0 = 180 000 [Kè] celkový pøebytek QE 0 (PD − Pq) dQ = 1200 0 1600 − Q − 100 + Q 4 dQ = 1500 Q − 5 Q2 8 1200 0 = 900 000 [Kè] V rovnová¾né situaci se prodá 1 200 lístkù za 400 Kè. Pøebytek spotøebitele pak bude 180 000 Kè, pøebytek výrobce 720 000 Kè a celkový pøebytek 900 000 Kè. Pøíklad 3.45 Spoèítejte Giniho koe cient, jestli¾e Lorenzova køivka má tvar L(x) = 1, 25x2 − 0, 25x. (Bauer a spol., 2015) Øe¹ení Bohatství spoleènosti je mo¾né dìlit rùznými zpùsoby. Mezními zpùsoby dìlení bohatství jsou pak absolutní rovnost (v¹ichni dostanou stejnì) a absolutní nerovnost (jeden bere v¹e). Skuteèné dìlení bohatství spoleènosti se pohybuje nìkde mezi tìmito dvìma zpùsoby a lze znázornit pomocí Lorenzovy køivky. Rozdíl mezi absolutní rovností a skuteèností lze èíselnì zachytit jako tzv. Giniho index. (Èím je tento index ni¾¹í, tím rovnomìrnìji se dìlí bohatství spoleènosti). A bsolutnírovnostLorenzova křivka G IN IH O IN D E X 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% Kumulované procento populace Kumulovanéprocentobohatství Obrázek 42: Gra cké znázornìní Giniho indexu Zdroj: Vlastní zpracování Giniho index se poèítá následovnì GC = 1 − 2 1 0 L (x) dx V na¹em pøípadì GC = 1−2 1 0 1, 25x2 − 0, 25x dx = 1−2 1, 25 x3 3 − 0, 25 x2 2 1 0 = 1−2· 1, 25 · 1 3 − 0, 25 1 2 = 0, 416. Úroveò Giniho indexu v dané ekonomice je 0, 416. Nejedná se tedy o extrémnì vysokou úroveò rozdìlování bohatství spoleènosti. (V na¹em pøípadì absolutní rovnosti je Giniho koe cient roven nule). 68 Literatura Doporuèená literatura [1] DÌMIDOVIÈ, B. P.,: Sbírka úloh a cvièení z matematické analýzy, 1. vyd., Praha: Fragment, 2003, 459 s., ISBN 80-7200-587-1, 2003 [2] DRÁBEK, P., MÍKA, S.: Matematická analýza I, 5. vyd. Plzeò, ZÈU Plzeò, 2003. 158 stran. ISBN 80-7082-978-8 [3] KAÒKA, M., COUFAL, J., KLÙFA, J.: Uèebnice matematiky pro ekonomy, Ekopress Praha 2007 [4] MO©OVÁ, V.: Matematická analýza II., 1.vyd, UP Olomouc 2005. 134 stran. ISBN 80-244-1005-2 69 Seznam obrázkù 1 Plocha obrazce omezeného funkcí f(x) = 4x − x2 a osou x . . . . . . . . . . . . . . . . 26 2 Plocha obrazce omezeného køivkami y = 9 − x2 a y = 0 . . . . . . . . . . . . . . . . . 27 3 Plocha obrazce omezeného køivkami y = x2 + 4x + 5, y = 0, x = −2 a x = 0 . . . . . . 28 4 Plocha obrazce omezeného køivkami y = x2 − x − 2, x = 0, x = 2 a y = 0 . . . . . . . 29 5 Plocha obrazce omezeného funkcí f(x) = x2 − 2x, pøímkami x = −1, x = 3 a osou x . 30 6 Plocha obrazce omezeného køivkami y = 3 − x2, y = −2x3 a y = 0 . . . . . . . . . . . 31 7 Plocha obrazce omezeného funkcí y = x2 a pøímkou y = 1 . . . . . . . . . . . . . . . . 32 8 Plocha obrazce omezeného funkcí y = x2 a pøímkami y = −2, x = −1 a x = 2 . . . . . 33 9 Plocha obrazce omezeného køivkami y = x2 + 3, y = 4 x2 , x = −2, x = 2 a y = 0 . . . . 34 10 Plocha obrazce omezeného funkcí f(x) = −x3 − 8, osou y a pøímkou y = 19 . . . . . . 35 11 Plocha obrazce omezeného køivkami y = 9 − x2, y = 4 − x2 a y = 0 . . . . . . . . . . . 36 12 Plocha obrazce omezeného funkcemi f(x) = 9 4π2 − x2 a g(x) = cos x . . . . . . . . . . 37 13 Plocha obrazce omezeného køivkami y = 16 − x2, y = 16 − 4x2 a y = 0 . . . . . . . . . 38 14 Plocha obrazce omezeného køivkami y = 3x − x2, y = 6x − x2 a y = 0 . . . . . . . . . 39 15 Plocha obrazce omezeného køivkami y = x2, y = 1 x , y = −ex, x = 0 a x = 2 . . . . . . 40 16 Plocha obrazce omezeného køivkami y = 4 − x2, y = x3 + 2, a souøadnými osami x a y 41 17 Plocha obrazce omezeného køivkami y = 4 − x2 a y = 2 − x . . . . . . . . . . . . . . . 42 18 Plocha obrazce omezeného køivkami y = x2 a y = x3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 43 19 Plocha obrazce omezeného funkcemi f(x) = 1 1+x2 a g(x) = x2 2 . . . . . . . . . . . . . . 44 20 Plocha obrazce omezeného køivkami y = ln x, y = 2 a osou x . . . . . . . . . . . . . . 45 21 Plocha obrazce omezeného funkcí f(x) = sin x a osou x . . . . . . . . . . . . . . . . . 46 22 Plocha obrazce omezeného køivkami y = x2 + 3 a y = 2x2 − 1 . . . . . . . . . . . . . . 47 23 Obrazec omezený køivkami y = tg x, y = 0 a x = π 4 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 48 24 Obrazec omezený køivkami y = √ x, y = 0, x = 1 a x = 4 . . . . . . . . . . . . . . . . . 49 25 Obrazec omezený køivkami y = −3x − x2 a y = 0 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 50 26 Obrazec omezený køivkami y = √ x, y = √ 2x − 4 a osou x . . . . . . . . . . . . . . . . 51 27 Obrazec omezený køivkami y = x2 − 16, x = −1, x = 2 a y = 0 . . . . . . . . . . . . . 52 28 Obrazec omezený kru¾nicí (x − 1)2 + y2 = 1 a pøímkou y = x . . . . . . . . . . . . . . 53 29 Obrazec omezený køivkami y = 2 √ x, y = 2 x, x = 2 a osou x . . . . . . . . . . . . . . . 54 30 Obrazec omezený køivkami y = π2 − x2 a y = |sin x| . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 55 31 Obrazec omezený køivkami y = 4 − x2 a y = −1 4x2 + 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 56 32 Obrazec omezený funkcemi f(x) = ex, g(x) = e−x, pøímkou x = 2 a osou y . . . . . . . 57 33 Graf funkce f(x) = √ x3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 58 34 Graf køivky y2 = 4 9x3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 59 35 Graf køivky y2 = (x + 1)3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 60 36 Graf køivky y2 = 4 9 (2 − x)3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 61 37 Graf funkce f(x) = 4 3x . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 62 38 Graf funkce y = x + 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 63 39 Graf funkce f(x) = x3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 64 40 Graf køivky 9y2 = x (3 − x)2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 65 41 Graf køivky y2 = 4 + x . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 66 42 Gra cké znázornìní Giniho indexu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 68 70 RNDr. Vladimíra Mádrová, CSc. RNDr. Vratislava Mo¹ová, CSc. Integrální poèet Vydala Moravská vysoká ¹kola Olomouc, o. p. s. Jeremenkova 1142/42, 772 00 Olomouc www.mvso.cz tel./fax: +420 587 332 311 Vytiskl Vydavatel Nová Ulice 560/404 www.vydavatel.cz +420 777 666 555 Zdrojové umístìní URL: http://www.adresa.cz/dokument.pdf Text nepro¹el jazykovou úpravou. Gra cký návrh obálky zpracoval Jméno Pøíjmení 1. vydání c Moravská vysoká ¹kola Olomouc, o. p. s. ISBN: 978-1-56619-909-4