TRHY VÝROBNÍCH FAKTORŮ – Trh půdy a práce u uMIKROEKONOMIE 2 Příjmové veličiny na trhu VF uPříjem z mezního produktu VF (MRPVF) uo kolik se změní příjem, pokud se díky zapojení dodatečné jednotky VF změní mezní produkt firmy u uPrůměrný příjem z produktu VF (ARPVF) ukolik jednotek statku v průměru připadá na jednotku VF (např. kolik v průměru vyprodukuje např. jeden dělník), tj. zjistíme počet jednotek statků na jednotku VF u uMRPVF i ARPVF zpravidla nejprve rostou a potom klesají unejprve dodatečná jednotka VF vyprodukuje více než předcházející jednotka – projevuje se dělba práce, specializace apod. upozději začne platit, že dodatečná jednotka VF vyprodukuje méně než předcházející jednotka – začne platit zákon klesajících mezních výnosů Příjmové veličiny na trhu VF uPrůběh funkce MRP a ARP závisí na tom, na kterém typu tržní struktury realizuje firma svůj výstup Obecně – křivky MRP a ARP kopírují průběh křivek MP a AP MRPVF ARPVF VF ARPVF MRPVF DK trh produkce – MR=AR=P=konst. MRPVF ARPVF VF ARPVF MRPVF NDK trh produkce – MR, AR a P klesají s růstem realizované produkce → funkce MRPL a ARPL budou strměji klesat a budou posazeny blíže počátku Nákladové veličiny na trhu VF uMFC (Marginal Factor Costs) – mezní náklady na faktor uMFC = změna celkových nákladů způsobená zapojením dodatečné jednotky VF uAFC (Average Factor Costs) – průměrné náklady na faktor uAFC = náklady na jednotku zapojeného VF (kolik firmu stojí jedna jednotka VF) uA = půda, L = práce (počet jednotek práce), K = kapitál (počet jednotek kapitálu) uAFCK = TC/K = i.K/K = i uAFCL = TC/L = w.L/L = w ur = pozemková renta, w = mzdová sazba, i = úroková sazba uprůběh funkcí MFC a AFC závisí na typu konkurence na trhu výrobních faktorů Nákladové veličiny na trhu VF MFC= AFC=w VF AFC MFC VF AFC MFC MFC AFC=w DK Trh = všechny jednotky VF jsou stejné, tj. zaměnitelné, tj. stejně produktivní V praxi velmi výjimečný případ. NDK Trh = různé jednotky VF jsou různě produktivní Nejprve zaměstnáváme/používáme ty nejvíce produktivní jednotky, mezní náklady spojené s těmito produktivními jednotkami budou nízké, když zaměstnáváme další jednotky, které nejsou tak produktivní, tak MFC porostou Trh půdy uPozemková renta (r) – cena za pronájem půdy. Určitý způsob využívání půdy přináší pozemkovou rentu tehdy, když je celková nabídka půdy fixní (dokonale neelastická) a neexistuje jiná možnost jejího použití ur – je čistá ekonomická renta – důchod placený za služby VF s fixní nabídkou (může to být i pracovní síla – např. výjimeční zpěváci, sportovci ….) uVýši pozemkové renty určuje výše sazby pozemkové renty a množství pronajaté půdy. uPozemková renta může vznikat při: upěstování určité plodiny utěžba surovin ustavební pozemek u u Trh půdy a pozemková renta Trh práce uDOKONALE KONKURENČNÍ TRH PRÁCE: uvelký počet firem poptávajících práci ucena práce (mzdová sazba) je vůči firmě objektivní – dána trhem uMFCL=AFCL=w u uNEDOKONALE KONKURENČNÍ TRH PRÁCE: umzdová nepružnost uregulace mezd u u Poptávka po práci MRPL ARPL L CZK/L bod ukončení činnosti firmy Pokud by mzdová sazba vystoupala nad úroveň ARPL , firma by ukončila činnost a nepoptávala by žádné množství práce. DL Faktory ovlivňující poptávku firmy po práci 1.Změna ceny práce (mzdové sazby) u způsobuje posun po DL (křivky poptávky po práci) upokud cena práce roste, poptávka po práci klesá u 2.Ostatní faktory uD po produkci vyráběné daným VF, úroveň technologie, počet kooperujících vstupů – způsobují posun celé DL Nabídka práce uPráce ve firmě a domácí práce zaberou část dne, zbytek je volným časem. u uPro určení tržní nabídky je účelné předpokládat pouze dvě možnosti využití času : uPráci – která je pronajímána za mzdu uVolný čas u uCílem spotřebitele je maximalizace užitku = jak maximalizovat užitek rozdělením času mezi práci ve firmě a volný čas. Nabídka práce u učlověk bude chtít zvyšovat počet odpracovaných hodin, dokud se mezní užitek plynoucí ze zboží získaného díky poslední hodině práce nevyrovná s mezním užitkem z poslední hodiny volného času u umaximálního užitku je dosaženo tehdy, když mezní užitek dodatečné jednotky času je v obou alternativách využití času shodný Substituční a důchodový efekt uZměna mzdové sazby má na rozhodování mezi prací a volným časem dvojí účinek : uSubstituční efekt – při vyšší mzdě každá hodina práce přináší větší množství výrobků a služeb, což vede k tendenci více pracovat na úkor volného času (vede k zvyšování nabízeného množství práce). uDůchodový efekt – vyšší mzda zvyšuje reálný příjem (za předpokladu, že ceny výrobků a služeb se nemění) a vede tak k tendenci mít více volného času ( vede k snižování nabízeného množství práce). Zpětně zakřivená křivka nabídky po práci utvar křivky individuální nabídky práce závisí na tom, který z efektů změny mzdy převládá upři nižší mzdové sazbě převládá substituční efekt a množství nabízené práce roste : křivka individuální nabídky práce má pozitivní směrnici upři vyšší mzdové sazbě převládá důchodový efekt a množství nabízené práce klesá : křivka individuální nabídky práce má zápornou směrnici ujedná se o tzv. zpětně zakřivenou individuální křivku nabídky práce Zpětně zakřivená individuální křivka nabídky práce LX X wX w L(hod./týden) Rovnováha na trhu práce urovnováha na trhu práce nastává v bodě průniku křivky tržní nabídky práce a tržní poptávky po práci unabídka práce – zaměstnanci upoptávka po práci – zaměstnavatelé (firmy) u w u S celková zásoba práce u u u u D u Q L u Monopson umonopolní síla na straně poptávky po práci ujediný kupující určitého vstupu (jediný zaměstnavatel práce určité kvalifikace nebo jediný zaměstnavatel práce v určité oblasti) u umonopson může ovlivnit mzdy svých zaměstnanců u u Monopson uJestliže monopsonista najímá dodatečného zaměstnance, zvyšuje mzdu všem dosud zaměstnaným pracovníkům. u uMC firmy, spojené se zaměstnáním dodatečného pracovníka se rovnají w tohoto pracovníka plus zaplaceným vyšším mzdám již najmutých pracovníků u uProto jsou MC práce vyšší, než mzda nutná pro zaměstnání dodatečné jednotky práce a tento rozdíl se zvyšováním množství práce roste MFCL > w •Monopson bude najímat menší množství práce při nižší mzdové sazbě L w wM LM LE E M MFCL SL MRPL=DL wE Bilaterální monopol uvzniká, když existuje monopolní síla jak na straně nabídky práce, tak i na straně poptávky po práci u uzájmy obou stran jsou protichůdné (monopson – co nejnižší mzda, odborové svazy – co nejvyšší mzda) u uvýška skutečné mzdové sazby závisí na vzájemném poměru monopolní síly odborů a monopsonu u umzda bývá výsledkem kolektivní smlouvy mezi oběma stranami Minimální mzda a úloha odborů na trhu práce u= cenová regulace na trhu práce, čili regulace mzdová uCíle: ugarantování minimálního příjmu pracovníků státem → nástroj sociální politiky uzvýšení motivace k hledaní práce uzvýšení zaměstnanosti Dopady minimální mzdy L SL w DL Trh práce L* w* dobrovolně nezaměstnaní wmin1 wmin1 – minimální mzda je stanovena níže než rovnovážná – trh práce se vyčistí při vyšší mzdě wmin2 wmin2 – min.mzda na této úrovni způsobí, že se trh práce nevyčistí, vzniká převis S nad D a nedobrovolná nezaměstnanost nedobrovolně nezaměstnaní (I)Racionalita minimální mzdy uje-li minimální mzda stanovena pod úrovní rovnovážné mzdy, pak nemá smysl – trh se vyčistí při vyšší mzdě a všichni, kdo chtějí pracovat, práci najdou uje-li stanovena nad úrovní rovnovážné mzdy, vznikne nerovnováha a nedobrovolná nezaměstnanost – lidé ochotní pracovat při nižší mzdě práci ztratí, lidé jež vyšší minimální mzda motivuje pracovat, práci nenajdou u u uMINIMÁLNÍ MZDA NA DK TRHU PRÁCE JE NESMYSL Minimální mzda v ČR Minimální a průměrná mzda v ČR Minimální mzda v EU u u u u uPRO DNEŠEK VŠE….